Kód CZ
Bražec u Bochova
(Bergles)
Osady: Kostelní Hůrka Připojeny:
Javorná, Dolní Valov, Tis u Luk [Juršíčkův mlýn] Východně od obce |
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Bochov 1961 Okres Karlovy Vary VVP Hradiště Obnovena 1.1.2016 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj D)
Patrně ještě předkolonizační osada, rozkládající se původně pod vrchem
Kostelní Hůrka (Kirchberg) s gotickou tvrzí z počátku
13. století a farním kostelem sv. Bartoloměje, asi kilometr severně od dnešní
obce, byla založena někdy v době kolem poloviny 13. století. Zdejší tvrz s
kostelem a nově založenou osadou se poté stala jádrem kolonizace nejbližšího
okolí. Již v této době byla v údolní pánvi zřejmě vytyčena severní strana vsi
Bražce, původní osada pod Kostelní Hůrkou se
později nazývala Am Berg.
Prvním známým držitelem Bražce byl zdejší zeman
Benda z Bražce, uváděný v listině ze dne 3. března
1289 jako svědek. První výslovná zmínka o zdejší tvrzi však pochází až z roku
1316, kdy ji držel zdejší zeman Hynek z Bražce,
který byl tehdy pohnán před zemský soud jako spolupachatel vraždy. Páni z Bražce jsou zde poté připomínáni po celé 14. století.
Gotický farní kostel sv. Bartoloměje se poprvé připomíná k roku 1336, první
známý zdejší farář Stephen je však zmiňován až roku
1356. V dalších letech 14. a 15. století se v Bražci
vystřídala řada katolických farářů a ke zdejší faře patřili také farníci z Javorné, Dlouhé a Doupovského
Mezilesí). V roce 1410 držel zdejší tvrz Jan Svinovec
ze Svinavy. Během 15. století byla ves zpustošena
vojsky dvou křížových výprav i husity. Roku 1421 Přes Bražec
postupně táhly roku 1421 druhá a roku 1427 čtvrtá křížová výprava, které
pustošily zdejší kraj. Po roce 1428 přes panství prošla také vojska Jakoubka
z Vřesovic. Zničen byl tehdy nejen zdejší kostel,
ale i samotná tvrz. Požár tvrze byl pravděpodobně způsoben vojenským zásahem,
protože bylo nalezeno větší množství kovových hrotů k šípům, užívaných při
střelbě z kuše. Zdejší tvrz poté již nebyla znovu vystavěna a kamenů ze zdiva
tvrze bylo použito k obnově sousedního kostela. Zaniklé panské sídlo poté
nahradila tzv. nová tvrz neznámé podoby, vystavěná na dnes již neznámé poloze
v obci Bražec. V roce 1431 vlastnil zboží „Pyrgleyns“ Jindřich Svinovec.
Koncem 15. století patřilo zdejší zboží k panství hradu Hartenštejn
Jindřicha III. z Plavna, který listinou ze dne 17.
března 1493 udělil Bražci různé výsady a hlavně
určil dědické právo. V roce 1510 zakoupil zdejší zboží Jiří Plick z Plickensteina. V letech
1555-1624 byl Bražec protestantský, poté znovu
katolický, ale do roku 1783 již neměl vlastního faráře. Roku 1568 zdědili ves
spolu s tvrzí Zedwitzové. V roce 1581 odkoupila od
Jiřího Viléma Zedwitze a jeho bratrů zdejší tvrz
spolu s celou vsí a poplužním dvorem a vsí Javornou
vdova po Collonovi z Felsu
Anna Karolína, rozená Šlikovna z Holíče, která následně připojila získané zboží Bražec k panství hradu Andělská Hora. Tehdy je také
poprvé výslovně uváděna i zdejší tvrz, která zřejmě někdy poté, co ztratila
svůj význam panského sídla, zchátrala a zanikla. Syn Anny Karolíny, Linhart Collona z Felsu, patřil k
předním představitelům českého stavovského povstání z let 1618-1620. Přestože
roku 1620 podlehl zranění z bitvy, byl jeho synovi po Bílé hoře celý zdejší
majetek zabaven a roku 1622 prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic, který spojil
všechny své statky do nově vzniklého panství Kysibel
(Stružná), u kterého poté zůstal Bražec až do roku 1850. Třicetiletá válka přinesla
obyvatelstvu Bražce opět strádání a obyvatelé se
své bránili všemi možnými způsoby. Například v roce 1639 odmítli orat pro
vrchnost bez přídělu potravin. Jejich odpor nezlomilo ani vyslané vojsko.
Snad nejhorším rokem byl pro Bražec rok 1640. Přesto
berní rula z roku 1654 hodnotí Bražec celkem dobře:
„Tato ves na stavení může býti, rolí při ní žitný
prostřední, luk s potřebu, položení mírné, dobytkem a formaněním
nejlépe stojí.“ Žilo zde tehdy 11 sedláků, 7 chalupníků
a 5 poddaných žilo tzv. na obci, ale měli i krávy a jalovice. Celkem bylo
tehdy v obci 39 potahů, 53 krav, 60 jalovic, 4 ovce, 12 prasat a 13 koz. Dva
sedláci měli rybník s násadou, jeden měl také strych lesa a jeden chalupník měl krčmu. K Bražci
patřil rovněž tzv. Dolní mlýn, který stával na jižním břehu Mlýnského rybníka
(Mühlteich, dnes Zelený rybník), a Horní mlýn
(Obere Mühle), stojící severněji, poblíž katastru
vsi Dlouhá. Roku 1778 byl zbořen starý kostel na Kostelní Hůrce a na jeho
místě vystavěn nový barokní kostel sv. Bartoloměje, vysvěcený roku 1785. Po
obou stranách kostela až ke starému tvrzišti se rozkládal hřbitov. Pod kopcem
stávala také od roku 1783 nová fara. V osadě Kostelní Hůrka stávala rovněž
škola, do které chodívaly až do konce 19. století také děti z Dlouhé, Javorné a Doupovského Mezilesí.
Ty to měly do školy nejdál, skoro celou hodinu. V Javorné
i Mezilesí byly otevřeny expozitury školy již koncem 19. století. V Bražci byla postavena malá školní budova pro děti z 1.-3.
ročníku ve dvacátých letech 20. století, větší děti chodily nadále na
Kostelní Horku. V polovině 19. století byla většina usedlostí ve srovnání se
sousední Dlouhou mnohem menší. V západní části je na katastrální mapě obce z
roku 1842 zakreslena dokonce řada malých domků bezzemků. Také urbanistická
struktura Bražce má naprosto jiný charakter, než
sousední Dlouhá. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku
1850 nakonec Bražec stal samostatnou obcí se
správním střediskem v Bochově. Za první republiky
býval Bražec zemědělskou vsí se 79 usedlostmi a
pouze německým osídlením. V roce 1921 zde žilo 428 obyvatel, z toho pouze
jeden Čech. Šest sedláků mělo přes 20 ha polí, 56 dalších zemědělců mělo
polností méně. Řada zdejších obyvatel pracovala také jako zedníci nebo tesaři
u stavební firmy v Tašovicích, jiní pracovali v
porcelánkách v Tašovicích nebo Stružné.
Přímo ve vsi pracoval švec, kolář, klempíř, 2
truhláři a tkadlec. Za kovářem však museli bražecčtí
do Javorné. Byly zde také 2 krámy, trafika, 4
hostince, obchodník se senem a několik „handlířů“
prodávalo máslo, vejce a drůbež. Nejdříve nosili své zboží v krosnách na
zádech, později jezdili s vozíky, do kterých zapřahali psa. Nakonec se
sedláci sdružili do společnosti a mléko bylo odváženo povozy do mlékárny v Žalmanově. Dne 25. června 1921 zavinily hrající si děti
velký požár, který zničil 5 statků. Při požáru fary dne 4. června 1923 bylo
zničeno mnoho cenných dokumentů. Roku 1927 byla do obce z Kadaně zavedena
elektřina. Vodovod zde nebyl, kdo neměl vlastní studnu, musel si vodu donášet
z některé ze tří obecních studní. Do roku 1930 získával ve volbách nejvíce
hlasů Německý svaz zemědělců, poté i zde vyhrála Sudetoněmecká strana. Roku
1938 žilo ve zdejší farnosti, ke které patřily vsi Bražec,
Dlouhá, Javorná a Doupovské
Mezilesí, celkem 1344 katolíků a 9 židů. Ke konci druhé světové války do vsi
přišlo na 350 uprchlíků před frontou ze Slezska i s 80 koňmi. Rudá armáda
dorazila po skončení války do Bražce dne 11. května
1945. Roku 1946 stávalo v obci celkem 86 usedlostí a domů. Do roku 1947 byla
většina Němců nuceně odsunuta, ale vesnici se již nepodařilo znovu plně
dosídlit novými obyvateli. Roku 1951 zde žilo jen 91 obyvatel. Ke dni 1.
ledna 1950 bylo v Bražci založeno JZD, které však
neprosperovalo, a tak bylo na jaře roku 1953 zrušeno a jeho členové byli
převedeni pod Vojenské statky ve Vintířově a od
roku 1958 pod Vojenské lesy a statky ve Velichově.
Pod jejich správou je Bražec i v současnosti. Po
odsunu byly ještě dosídleny domy čp. 56 a 81 pod
Kostelní Hůrkou, po roce 1952 však byla tato bývalá osada Bražce
opuštěna zcela a z objektů na Kostelní Hůrce zbyly jen trosky, stejně tak z
kostela a hřbitova, zůstaly zachované pouze původní schody, vedoucí ke
kostelu. Po začlenění obce do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v
roce 1953 byly domy v obci postupně bořeny a na jejich základech byla
postavena desítka nových dvojdomků. Postaveny byly rovněž čtyři panelové
domy, rozsáhlý areál statku, zabývající se chovem skotu, obchod se smíšeným
zbožím i kulturní dům a knihovna. Místní pohostinství se však nachází v
jednom z původních opravených objektů. Do poloviny sedmdesátých let v obci
působila škola a do poloviny osmdesátých let 20. století i mateřská školka.
Dnes již dojíždějí místní děti autobusem do školy do Bochova.
V letech 1986-1989 proběhl na místě zaniklé tvrze na Kostelní Hůrce
archeologický výzkum karlovarského muzea pod vedením archeologa Mgr. Jiřího Klsáka. Život ve vsi na okraji vojenského prostoru běží
dál, kolem obce byla vymezena klidová zóna a vojenský výcvik zde neprobíhá.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (18.7.2016) D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (18.7.2016) |
||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 24408
Kostelní Hůrka
(Kirchberg,
Am Berg)
[Kostel sv.Bartoloměje] Zdroj D)
Poprvé
je připomíná k roku 1336, první známý zdejší farář Stephen
je však zmiňován až roku 1356. V dalších letech 14. a 15. století se v Bražci vystřídala řada katolických farářů a ke zdejší
faře patřili také farníci z Javorné, Dlouhé a Doupovského Mezilesí). Roku 1778 byl zbořen starý kostel
na Kostelní Hůrce a na jeho místě vystavěn nový barokní kostel sv.
Bartoloměje, vysvěcený roku 1785. Po obou stranách kostela až ke starému
tvrzišti se rozkládal hřbitov. [Fara] Zdroj D)
1783 [Hřbitov] Zdroj D)
U kostela [Tvrz] Zdroj D)
Prvním
známým držitelem Bražce byl zdejší zeman Benda z Bražce, uváděný v listině ze dne 3. března 1289 jako
svědek. První výslovná zmínka o zdejší tvrzi však pochází až z roku 1316, kdy
ji držel zdejší zeman Hynek z Bražce, který byl
tehdy pohnán před zemský soud jako spolupachatel vraždy. Páni z Bražce jsou zde poté připomínáni po celé 14. století. V
roce 1410 držel zdejší tvrz Jan Svinovec ze Svinavy. Zanikla po 1428 [Nová tvrz] Zdroj D)
Zaniklé
panské sídlo poté nahradila tzv. nová tvrz neznámé podoby, vystavěná na dnes
již neznámé poloze v obci Bražec. V roce 1431
vlastnil zboží „Pyrgleyns“ Jindřich Svinovec. Koncem 15. století patřilo zdejší zboží k
panství hradu Hartenštejn Jindřicha III. z Plavna, který listinou ze dne 17. března 1493 udělil Bražci různé výsady a hlavně určil dědické právo. Zanikla
po 1581. |
Zaniklá osada po
1950 severně odzcela přestavěné obce |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 18.7.2016 |