Kód CZ
Javorná
(Ohorn)
[Kaple] Zdroj E) kapli nechala zřídit rodina Weidnerů na památku svých dvou synů Franze
a Antona, padlých během první světové války, ve dvoře hospodářské usedlosti čp. 16 [Hřbitov] Zdroj D) na konci obce, zbytky [Socha sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj D) Zdroj E) stávala v poli ještě v roce 1992, už
rozlomená na tři kusy. zřídila ji rodina Sacherů z
usedlosti č.p. 7 v polích [Kříž] Zdroj D) U cesty ke kostelu v Bražci stával kříž. [Boží muka] Zdroj D) stávala na konci obce |
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Bochov 1961 Okres Karlovy Vary Část Bražce 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj C) Zdroj D)
První písemná
zmínka o vesnici pochází z roku 1580. Většina vesnice zanikla vysídlením v
roce 1953 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště. Patřila k hradu Hartensteinu. Farou patřila do Bražce
a pošta byla v Bochově. od roku 1878 zde byla
jednotřídní škola, kterou v roce 1889 navštěvovalo 26 dětí. Obyvatelé se
zabývali hlavně zemědělstvím. První písemná
zmínka o vsi Javorná pochází z roku 1480, kdy
patřila k hradu Hartenštejn, který tehdy vlastnil
Jindřich III. z Plavna. V privilegiu ze dne 17.
března 1493, kterým udělil Jindřich III. z Plavna Bražci některé výsady, jsou také zmiňováni Jacob Mulner a Nickel Bolzinger z Ohorn jakou spoluúčastníci udělených výsad. Roku 1580
upozornili obyvatelé Javorné delegáta Zemských
desek Matyáše Slivenského, že roku 1510 získal ves „Brežecz
a ves Jawornau“ neoprávněně Jiří Plick z Plickensteinu, zatímco
majetek patřil dědicům Kryštofa Zedwitze. Ti vše
nakonec v roce 1568 skutečně zdědili. Roku 1581 odkoupila Javornou
Anna Karolína Collona z Felsu
a připojila ji k panství Andělská Hora. Po stavovském povstání a následných
pobělohorských konfiskacích koupil panství Andělská Hora spolu s Javornou Heřman Černín z Chudenic a spojil vše se svým
panstvím Kysibel (Stružná).
Události třicetileté války Javornou příliš
nezasáhly, berní rula z roku 1654 zde neuvedla ani jedno pusté hospodářství.
Tehdy zde žilo 8 sedláků a 3 chalupníci a měli
celkem 24 potahy, 19 krav, 45 jalovic, 6 ovcí, 1 prase, 2 kozy a obdělávali
116 ½ strychu polí. Měli také 2 ⅜ strychu vinic. Berní rula
uváděla, že stavení jsou dobrá, pole žitná, ale že mají málo luk a „dobytkem
a formaněním stojí, leží při vrchu, míli od města
od Žlutic“. Roku 1847 zde žilo 132 obyvatel ve 25 domech roztroušených podél
obou břehů Bochovského potoka. Na základě zákona o
obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Javorná
stala samostatnou obcí náležející do okresu Bochov,
který byl později připojen k okresu Žlutice. Farou patřila Javorná do Bražce, poštu měli v
Bochově a od roku 1878 zde byla jednotřídní škola,
označovaná jako expositura školy z Bražce. V roce
1889 ji navštěvovalo 26 dětí. Obyvatelé se zabývali hlavně zemědělstvím a
chovem dobytka. Přes velkou nadmořskou výšku se zde dařilo pěstovat žito,
oves, brambory a pícniny. Významné bylo i množství mléka, které obec dodávala
na trh. Za první republiky ve vsi hospodařilo celkem 24 zemědělců. Čtyřem z
nich patřilo přes 20 ha polností, 14 mělo do 20 ha a 6 pod 2 ha. Z řemeslníků
zde pracoval pouze kovář, ale ve vsi byl také hostinec. Elektřina byla do Javorné zavedena v letech 1930-1931. Většina hospodářství
brala vodu ze studny, jen 5 si vybudovalo vlastní vodovod. Roku 1929 vyhořel
zdejší obecní dům. Tehdy hasili jen místní obyvatelé, dobrovolný hasičský
sbor byl totiž založen až v roce 1933. V roce 1939 zde žilo 143 obyvatel ve
32 domech. Po druhé světové válce a odsunu původního německého obyvatelstva
byla obec znovu doosidlována. Po začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště
v roce 1953 však bylo i nové obyvatelstvo vysídleno a obec postupně bořena.
Dnes v místech bývalé vsi stojí poslední obydlený dům porybného, který má na
starosti přes desítku okolních rybníků. Dále zde stojí ještě jeden dům,
určený k demolici a několik ruin.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 C) cs.wikipedia.org (19.7.2016) D) zanikleobce.cz (19.7.2016) E) pamatkyaprirodakarlovarska.cz 19.7.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.7.2016 |