Kod CZ 1080

Brno

(Brünn)

Části: Černá Pole, Pisárky, Staré Brno, Trnitá, Štýřice, Veveří, Stránice, Ponava, Zábrdovice
Připojené obce: Husovice, Komárov, Komín, Královo Pole, Líšeň, Obřany, Tuřany,  
Katedrála sv. Petra a Pavla 2) C)

Na Petrově, pův.malá románská svatyně, kol.1230 trojlodní bazilika, současný chrám po 13501738-46 barokně přestavěn, regotizace 1889-1908. V místech dnešní katedrály na Petrově se původně nacházel menší kostel, jehož počátky sahají snad již do 1. poloviny 12. století. V průběhu první poloviny 13. století byl nahrazen novým, raně gotickým kostelem, který však byl od 14. století postupně nahrazován větší stavbou, která se po mnoha přestavbách dochovala dodnes. Na její výstavbě se podílela řada významných architektů tehdejší doby; částečná barokizace v 1. polovině 18. století byla provedena podle návrhu Mořice Grimma. Koncem 19. století proběhla regotizace kostela a teprve v letech 1905–1906 byly ke katedrále přistavěny dvě štíhlé věže.[23] Katedrála je výraznou dominantou Brna, její vyobrazení se nachází na reversu mince o hodnotě 10 Kč. Je zařazena mezi národní kulturní památky

Katedrála svatého Petra a Pavla

 

Kostel sv. Jakuba st. 2) C)

1201-22, dostavba 1502-30, dokončení 1550-73, věž 1592, restaurování 1871-79. Kostel zasvěcený Jakubu Staršímu na dnešním Jakubském náměstí byl postaven počátkem 13. století za vlády Vladislava Jindřicha pro německy mluvící obyvatelstvo. Původně se při kostelu nacházela kostnice a hřbitov, na kterém postupně vzniklo sedm kaplí; hřbitov i kaple zanikly po zrušení hřbitova v roce 1784. Ještě před husitskými válkami začala výstavba nového kostela, která byla dokončena v 16. století. Na jeho výstavbě se podíleli zejména Antonio Gabri, Šimon Tauch, Lorenz Spening a Antonín Pilgram. Od roku 1995 je chrám národní kulturní památkou; vztahuje se k němu také jedna z brněnských pověstí.

Kostel svatého Jakuba

 

Kostel Nanebevzetí P. Marie 2) C)

Jezuitský, na místě kostela augustiniánek, 1598-1602, obnoven a doplněn kaplí sv. Františka Xaverského 1662-71, úprava věže 1732-3. Na místě dnešního kostela původně stával románský kostelík zasvěcený Matce Boží. V polovině 13. století byl nahrazen chrámem v gotickém slohu. Po převzetí kláštera augustiniánek jezuity zde v letech 1598–1602 vyrostl zcela nový chrám v manýristickém stylu. Počátkem 17. století vznikla v kostele krypta rodu Ditrichštejnů. V šedesátých letech téhož století nastala další přestavba kostela řízená Janem Křtitelem Ernou, Mořic Grimm pak v roce 1732 navýšil kostelní věž. Následkem druhé světové války byl kostel značně poškozen, po skončení války byl však zrekonstruován. Po pádu komunistického režimu se kostel vrátil pod správu jezuitů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie 

 

Kostel Zvěstování P.Marie a sv.Tomáše apoštola 2) C)

1350-9, dokončen 1370, 1662-8 nové trojlodí. Kostel byl vybudován ve 14. století na popud Jana Jindřicha a měl původně sloužit jako místo posledního odpočinku moravských markrabat. Při kostelu byl zbudován augustiniánský klášter. Během husitských válek byl kostel rozbořen, byl však znovu vystavěn; během švédského nájezdu roku 1645 byl opět stržen, augustiniání se však rozhodli vystavět jej znovu. Stavba byla dokončena roku 1668 pod dohledem Jana Křtitele Erny. Roku 1702 probíhaly úpravy exteriéru pod vedením Jana Matyáše Materny a vnější podoba kostela tak dostala svůj současný vzhled. Menší či větší úpravy probíhaly i v dalších staletích

 

Kostel sv. Michala Archanděla 2) C)

před 1228 románský, při něm klášter dominikánů, současný 1659-72. Stáří ani původ kostela není zcela vyjasněno,[64] dle některých badatelů byl postaven v místech románské rotundy z 11. století.[65] Koncem dvacátých let 13. století při kostele vznikl dominikánský klášter. Dominikáni kostel podstatně rozšířili a přestavěli v pozdně románském stylu, avšak již v polovině 14. století byl přestavěn do podoby gotické. Nedostatek finančních prostředků na opravy spolu s množstvím pohrom, jejichž vrcholem byl nájezd švédské armády v polovině 17. století, přivedly kostel k zániku. V letech 1659–1679 byl vystavěn na návrh Jana Křtitele Erny znovu, tentokrát v současné barokní podobě

Kostel svatého Michaela archanděla 

 

Kaple sv.Kříže a P.Marie 2)

U biskupské konzistoře, neogotická, 1886-8

 

Kostel sv.Josefa 2) C)

Klášterní voršilský, 1651-3. Počátky kostela jsou úzce spjaty s aktivitami františkánek z brněnského kláštera. Když byl původní chrám svatého Josefa zbořen během obléhání Brna Švédy v roce 1643, františkánky se rozhodly vystavět nový. Tentokrát však ne již vně městských hradeb, ale nedaleko středu města. Nový chrám s klášterem byl vybudován v místě šesti měšťanských domů v dnešní Josefské ulici. Když byl v roce 1782 řád františkánek zrušen, zabraly klášter i s kostelem voršilky. Řád voršilek zde působil až do roku 1950, v roce 1961 se správy kostela ujala minoritská fara. Roku 1994 byl uzavřen a v roce 2009 byl voršilkami darován řeckokatolické církvi

Kostel svatého Josefa

 

Kostel sv.Máří Magdaleny 2) C)

Františkánský, 1651-4, věž 1746, přestavěn 1852. Poté, co český král Ladislav zvaný Pohrobek roku 1454 vypověděl židy z hlavních moravských měst, připadla budova synagogy v Brně do rukou křesťanů, kteří ji přeměnili na kostel zasvěcený Máří Magdaléně. Pravděpodobně podle projektu Ondřeje Erny byl kostel po roce 1600 od základů přestavěn františkány od kostela svatého Bernardina. Kostelní věž byla přistavěna roku 1746, po požáru z roku 1852 došlo k další přestavbě do současné podoby s novorománským nádechem a raně barokním průčelím

Kostel svaté Máří Magdalény

 

Kostel Nalezení sv.Kříže 2) C)

Kapucínský, 1651-6. Kostel byl zbudován v letech 1648–1651 dle návrhu Ondřeje Erny na náklady Pavla Kryštofa Lichtenštejna. Vysvěcen byl v roce 1656. Raně barokní stavba se vyznačuje jednoduchou architekturou podle italského vzoru odkazujíce přitom k ideálu chudoby, který hlásal František z Assisi. Těsně ke kostelu přiléhá kapucínský klášter vystavěný zhruba ve stejné době jako kostel

Kostel Nalezení svatého Kříže

 

Kostel sv.Jana Křtitele aj.Evangelisty 2) C)

Minoritů, 1256, novostavba po požáru 1262, z většiny nově postaven 1660-1 a 1713-33. Dějiny kostela zasvěceného Janu Křtiteli a Janu Evagelistovi jsou úzce spjaty s minoritským klášterem. Původně románský kostel byl v 1. polovině 14. století nahrazen stavbou v gotickém slohu, v letech 1729–1733 byl kostel přestavěn do své nynější barokní podoby Mořicem Grimmem, který vybudoval i přilehlou loretánskou kapli. Interiér je bohatě zdoben sochami a obrazy svatých, na průčelí kostela se nachází několik soch, mimo jiné od Josefa Leonarda Webera

Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty

 

Kostel sv.Rodiny C)
Od 80. let 19. století sídlila v Grohově (tehdy Sirotčí) ulici kongregace milosrdných sester III. řádu svatého Františka, pro jejíž potřeby sice sloužila kaple, avšak z kapacitních důvodů se začalo uvažovat o stavbě kostela. Po zakoupení potřebných prostor v Sirotčí ulici bylo v roce 1900 započato se stavbou chrámu podle návrhu architekta Karla Welcla. O dva roky později byl kostel vysvěcen. Za 2. světové války byl značně poškozen, koncem 40. let byl zrenovován; tehdy také obdržel novou fasádu sjednocenou s okolními domy.[67] Za komunistického režimu byl kostel uzavřen a jeho prostory byly využívány pro světské účely. Po sametové revoluci byl opět předán do rukou kongregace sester

Kostel Svaté rodiny

 

Betlémský kostel C)

Evangelický. Malý kostel byl vystavěn v letech 1894–1895 podle projektu Bohuslava Albera. Architektura kostela se nese v novorenesančním duchu. Nachází se v ulici Pellicově, vede k němu strmé dlouhé schodiště z Pekařské ulice. Nevelká modlitební místnost byla svého času vůbec prvním místem v Brně, kde se kázalo pouze česky

Betlémský kostel

 

Evangelický kostel 2) C)

Neogotický cihlový, 1863-5. Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského, díky červeně zbarveným cihlám použitým při stavbě též známý jako „Červený kostel“, se nachází na Komenského náměstí nedaleko brněnského centra. Doba jeho výstavby spadá do let 1863–1865, projekt zpracoval vídeňský architekt Heinrich Ferstel. Kostel je vystavěn v novogotickém slohu, jeho dominantou je padesátimetrová věž. Interiér kostela se vyznačuje značnou strohostí, trojlodní prostor završuje žebrová klenba. Prostory kostela jsou občas využívány ke kulturním akcím včetně koncertů populární hudby

Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského

 

Sbor C)

Dům v Nové ulici (dnešní Lidická) koupil brněnský evangelický sbor v roce 1924 se záměrem přestavět jej na „multifunkční“ dům s kostelem, farou, byty pro studující evangelickou mládež atp. Dům byl přestavěn podle návrhu Jana Veselského a slavnostně otevřen 14. prosince 1924. Po roce 1989 byl opraven a v roce 1992 byly postaveny nové varhany

Blahoslavův dům – interiér kostela

 

Pravoslavný kostel sv.Václava C)

Počátky snah o vybudování pravoslavného chrámu v Brně sahají do 20. let 20. století, kdy odštěpením od církve československé husitské vznikla brněnská náboženská pravoslavná obec. Základní kámen byl však položen až v roce 1930. Stavět se začalo podle návrhu architekta Petra Levického a již následujícího roku byla stavba dokončena a vysvěcena. V roce 1960 proběhla výmalba celého chrámu. Chrám je zakončen cibulovitou střechou zlaté barvy, v jeho zadní části se nachází zvonice se zvonovou stěnou o pěti zvonech.

Pravoslavný chrám svatého Václava

 

[Rotunda] C)

V roce 2012 byly v prostoru pohřebiště (prozkoumáno přibližně 300 hrobů) ve Vídeňské ulici nalezeny fragmenty rotundy o průměru 6 metrů, z níž se dochoval negativ zdiva lodi s náběhem na apsidu. Nacházela se zřejmě na pravobřežním předhradí brněnského hradu, postavena byla asi kolem poloviny 11. století a zanikla zřejmě ještě před rokem 1100

 

[Kostel sv.Anny] C)

Součástí kláštera dominikánek v Pekařské ulici, který byl založen roku 1317, byl i kostel svaté Anny, někdy označovaný pouze jako oratorium nebo kaple. Jednalo se o jednolodní stavbu obrácenou do Pekařské ulice boční zdí a se sanktusníkem uprostřed sedlové střechy. Chrám sdílel osudy s klášterem, zejména byl poškozen při švédských obléháních v letech 1643 a 1645. Konvent byl roku 1782 zrušen, dva roky zde působila vojenská nemocnice, v letech 1784–1786 byl areál přestavěn na všeobecnou nemocnici. Celý původní klášter i s kostelem byl v roce 1864 zbořen a nahrazen novostavbou dnešní fakultní nemocnice u svaté Anny

 

[Kostel sv.Antonína] C)

je zakreslen na Müllerově mapě Brněnského kraje z roku 1714 na vrcholu Žlutého kopce v prostoru dnešního Biskupského gymnázia. Nachází se též i na dalších mladších mapách odvozených z Müllerovy mapy, mapa brněnských předměstí z roku 1825 jej však již neuvádí

 

[Kostel sv.Bernardina Sienského] C)

Před Židovskou branou. V polovině 15. století byl vlivem kazatele Jana Kapistrána založen před městskými hradbami františkánský klášter. Před 20. květnem 1454 byl vysvěcen presbytář s trojbokým závěrem, dvěma poli klenby a se sanktusníkem na střeše. Loď s pěti poli klenby a pěti sedlovými střechami, které byly kolmé na osu kostela, byla stavěna později, není jisté, zda byla dokončena v roce 1482. Vzhled kostela i kláštera je znám pouze z dobových vedut, neboť areál byl v letech 1643 a 1645 zcela zbořen obránci města před dvěma švédskými obléháními

 

[Kostel sv.Františka Serafínského] C)

Za podpory kardinála Františka z Ditrichštejna byl v roce 1604 založen první kapucínský klášter na Moravě, nacházející se podle některých pramenů před Měnínskou bránou, podle jiných před Židovskou bránou. Jako první byl vystavěn kostel svatého Františka Serafínského, který vysvětil kardinál Ditrichštejn 17. července 1606. Při obléhání Brna Švédy v roce 1643 nebyl konvent s kostelem příliš poškozen, proto v něm byli ubytováni švédští důstojníci. Zbořen byl až o dva roky později, kdy obránci města strhli všechny budovy do vzdálenosti 600 kroků od hradeb

 

[Kostel sv.Jana Křtitele] C)

poprvé připomínám v roce 1281 jako kostel svatého Václava a Antonína. Byl postaven zřejmě již v letech 1238 až 1240, kdy vznikl na dolním konci dnešní Pekařské ulice špitál a o několik let později i komenda johanitů. Chrám, jehož zasvěcení bylo v průběhu 14. století změněno na svatého Jana Křtitele, se nacházel na severní straně Pekařské ulice přibližně v místech domů č. o. 78–80, zatímco komenda stála přes ulici na jižní straně. Celý areál byl těžce poškozen při švédském obléhání v roce 1645. Zatímco z komendy se stal pouze johanitský statek, kostel byl roku 1672 obnoven, později však byl opuštěn. Opravy a zaklenutí se dočkal až v roce 1760, v roce 1784 ale byl definitivně zrušen. Po roce 1802 byl využíván jako stáj, později byl zbořen

Kostel svatého Jana Křtitele v roce 1675

 

[Kostel sv.Josefa] C)

Komunita františkánek vznikla v Brně již v 80. letech 15. století, časem získala i řádový dům na předměstí před městskými hradbami. Ten byl počátkem 17. století díky kardinálu Františkovi z Ditrichštejna změněn na klášter a po roce 1616 zde vznikl menší kostelík svatého Josefa, jehož projekt mohl vypracovat Giovanni Maria Filippi. Konvent byl i s chrámem zbořen v letech 1643 a 1645 před dvěma švédskými obléháními Brna

 

[Kostel sv.Martina] C)

Románský kostel se nacházel vně hradeb mezi Židovskou a Měnínskou bránou. Je pravděpodobné, že jeho počátky sahají do předlokačního osídlení Brna. Kostel byl zbořen v 1. polovině 17. století v souvislosti s přestavbou městských hradeb. Patrně byl jeho součástí i hřbitov, na jehož pozůstatky narazili archeologové v roce 1957 v místech před dnešním hotelem Grand

 

[Kostel sv.Mikuláše] C)

Původně románský kostel z dvacátých let 13. století se nacházel přímo na dnešním náměstí Svobody. Původně byl postaven pro románsky hovořící obyvatele Brna, již od počátku byl filiální k nedalekému kostelu svatého Jakuba. Koncem 16. století byla k chrámu přistavěna věž, při obléhání Brna Švédy v polovině 17. století kostel sloužil kapucínům jako hospic. Ve druhé polovině 18. století byl kostel zbarokizován na návrh Františka Antonína Grimma. Od konce 18. století však sloužil jako skladiště, než byl roku 1870 definitivně zbořen

Kostel svatého Mikuláše v roce 1869

 

[Kostel sv.Václava] C)

stál v severovýchodním rohu křižovatky dnešních ulic Vídeňské a Vojtovy. Poprvé je doložen v roce 1303, někdy se ale předpokládá starší původ. Roku 1314 se stal farním kostelem pro Staré Brno, v roce 1397 byla zdejší fara připojena ke starobrněnskému klášteru cisterciaček. Chrám měl pětiboký presbytář, obdélnou loď a pravděpodobně později přistavěnou věž, kolem se rozprostíral hřbitov. Jako farní kostel sloužil do roku 1783, kdy byl zrušen. O sedm let později se z něj stalo vojenské skladiště a roku 1794 byl definitivně zbořen. Hřbitov byl zrušen až roku 1883

 

[Kostel Všech svatých] C)

Nevelký raně gotický kostel stával na skalnatém vršku zvaném „Provaznický vršek“ mezi dnešními ulicemi Pekařská a Anenská. Jeho vyobrazení se dochovalo jen na několika málo brněnských vedutách, na kterých je patrno, že kostel měl pětiboký presbytář a loď obdélníkového půdorys. Kostel zanikl v důsledku obléhání Brna Švédy. Roku 2003 byly v důsledku stavební činnosti odkryty základy presbytáře kostela, které je dnes možno spatřit v restauraci Borgo Agnese, jež se dnes nachází v místech, kde kostel stával

Kostel Všech svatých v roce 1617

 

Biskupský dvůr 2)
Před 1306, staré proboštství, přestavěno koncem 15.stol. a po 1588, 1882 a 1888-9 nové křídlo muzea. Biskupský dvůr, jehož existence je doložena již roku 1352, se nachází pod Petrovem v brněnské městské části Brno-střed v katastrálním území Město Brno, na adrese Muzejní 1. Je tvořen souborem několika různých staveb, které obklopují parkově upravené nádvoří. Původně gotická stavba proboštství patřila brněnské kapitule, roku 1588 ji však zakoupil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský. Přestavbu pro biskupa (po němž získal tento architektonický komplex svůj název) provedl v novém stylu brněnský stavitel Antonio Gabri, úpravy dokončil po roce 1600 nástupce biskupa Pavlovského kardinál František z Ditrichštejna (který nechal vystavět i sousedící Dietrichsteinský palác). Z nejstarší gotické části se dochovala budova s částečně obnaženým režným cihlovým zdivem a úzkými lomenými a obdélníkovými okny a hranolová věž; v druhém patře věže je kaple vyzdobená freskami s výjevy ze života světců na stěnách. V období renesance bylo vestavěno podloubí a jednopatrová arkádová lodžie.
V Biskupském dvoře získalo své první sídlo Moravské zemské (tehdy Františkovo) muzeum, a to v roce 1818, rok po svém založení. Pro potřeby muzea bylo přistavěno v 80. letech 19. století tzv. d'Elvertovo křídlo, jehož hlavní vchod byl osazen balkónovým portálem, zdobícím původně nedlouho před tím zbořený palác Mitrovských na náměstí Svobody. Z tohoto náměstí bylo v roce 1858 přeneseno i sousoší z Merkurovy kašny od Ignáce Bendla, umístěné nyní v horní části nádvoří Biskupského dvora. Pozdější rozsáhlé stavební a parkové úpravy, dokončené roku 1963 (realizované při komplexní rekonstrukci budov muzea včetně v padesátých letech 20. století získaného – v roce 1990 však Výčtovým zákonem zpět navráceného – komplexu kapucínského kláštera, jehož jedna část, tzv. Trenckovo křídlo, částečně uzavírá Biskupský dvůr na východě), celkovou tvářnost Biskupského dvora již podstatně nezměnily.

 
Proboštství 2)

U sv.Petra a Pavla, 1751-54 přestavbou kanovnického domu, od 1777 biskupská rezidence

 

Biskupská konzistoř 2)

1778 úpravou č.p.274

 

Fara 2)

U sv.Jakuba, neogotická, 1900-1

 

[Klášter augustiniánek] 2)

1240, na jeho místě [jezuitská kolej]

 

[Jezuitská kolej] 2)

na místě kláštera augustiniánek, 1593-1690, zachován jen přemístěný portál

 

[Klášter dominikánek] 2)

S kostelem sv.Anny, byl poškozen při švédských obléháních v letech 1643 a 1645. Konvent byl roku 1782 zrušen, dva roky zde působila vojenská nemocnice, v letech 1784–1786 byl areál přestavěn na všeobecnou nemocnici. Celý původní klášter i s kostelem byl v roce 1864 zbořen a nahrazen novostavbou dnešní fakultní nemocnice u svaté Anny

 

Klášter obutých augustiniánů 2)

1356, na místě starších budov postaven nový konvent 1732-50 Moravské náměstí 1/1, Běhounská 1/26, Rooseveltova 1/2 s kostelem svatého Tomáše

 

Klášter dominikánů 2)

Na místě románského kostela sv.Michala před 1228 kdy založen klášter. 1675 z velké části nový, rozšířený 1705-11

 

Klášter voršilek 2)

Pův. řeholních terciářek sv.Františka Serafínského na předměstí, po 1653 přestavěn do současné polohy, 1782 voršilský. Orlí 516/20

 

Klášter františkánů 2)

1451 na předměstí, po třicetileté válce přesunut do města. Františkánská 501/2

 

Klášter kapucínů 2)

Pův.na předměstí, 1651 na novém místě. Kapucínské náměstí 303/5

 

Klášter minoritů 2) C)

Před 1239, Minoritská 469/1, Orlí 469/17 s kostelem svatých Janů s Loretou: klášter minoritů - konvent, východní budova konventu, vstupní brána, kostel sv. Janů (socha Immaculaty v průčelí jiná KP), Loreta.

 

Palác opata ždárského kláštera C)

Zelný trh 293/10, m před 1750

 

Morový sloup P.Marie C)

náměstí Svobody, 1689. postaven v 80. letech 17. století na památku moru, který město sužoval v letech 1679–1680. Sloup se nachází v severní (horní) části náměstí a tvoří jeho výraznou dominantu.

Sloup pochází z návrhu Jana Křtitele Erny a vztyčen ve své současné podobě byl až v roce 1689, tedy zhruba 10 let po morové epidemii. Na výrobě sloupu se podílelo hned několik umělců a řemeslníků. Panna Marie umístěná na vrcholu sloupu je dílem Ferdinanda Pfaundlera, stejně jako svatá Rozálie umístěná v grottě kamenného podstavce. Čtyři sochy světců na podstavci představují svatého Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského. Práci na těchto sochách započali Baltasar Frobel a Jan Kašpar Pröbstl, z důvodu pravděpodobné neshody s radními však sochy zřejmě dokončil Jakub Conenall

 

                Socha P.Marie C)

                Na vrcholu sloupu

 

                Socha sv.Šebestiána C)

                Na soklu sloupu

 

                Socha sv.Rocha C)

                Na soklu sloupu

 

                Socha sv.Karla Boromejského C)

                Na soklu sloupu

 

                Socha Františka Xaverského C)

                Na soklu sloupu

 

                Socha sv.Rozálie C)

                V grottě sloupu

 

Sousoší Nejsv. Trojice C)

Zelný trh, 1732

 

                Socha Nejsv.Trojice C)

                Na vrcholu sloupu

 

                Socha P.Marie C)

                Před dříkem sloupu

 

                Socha sv.Floriána C)

                Na krajním podstavci

 

                Socha C)

                Na krajním podstavci

 

Socha sv. Jana Křtitele C)

Minoritská

 

Sousoší Loučení Krista s P. Marií C)

deponováno v areálu kláštera minoritů, Minoritská 469/1, Orlí

 

Socha P.Marie C)

Schrattenbachův palác, Kobližná 70/4, Poštovská 70/2

 

Kamenný kříž C)

Joštova, Marešova

 

Kašna Parnas C)

Zelný trh, 1691-5. pochází z konce 17. století. Projektoval ji Johann Bernhard Fischer z Erlachu, vystavěl ji v letech 1693–1695 Adam Tobiáš Kracker z Vídně. Nádrž kašny má půdorys šesticípé růžice, do níž voda stříká ze tří kovových chrličů, představujících nerealistické barokní zpodobnění delfínů. Původně však tyto chrliče byly kamenné, teprve později byly nahrazeny současnými kovovými.

Uprostřed kašny vyrůstá trojboký skalnatý útes, v jehož spodní části se nachází ze tří stran otevřená grotta (umělá jeskyně) s mýtickým hrdinou Héraklem, držící v pravé ruce na řetězu strážce podsvětí, trojhlavého psa Kerbera; naopak v levé ruce drží nad hlavou kyj. Hérakles je zde oděn do kůže nebezpečného lva, jehož podle pověsti zabil na hoře Kytharion.

Na vrcholu útesu je umístěna alegorická socha Evropy, symbolizující Svatou říši římskou. Evropa drží v pravé ruce žezlo a triumfálně stojí nad přemoženým drakem. Pod vrcholem se nachází dvě kamenné desky s latinskými nápisy. Na severovýchodní straně útesu sedí při vrcholu alegorická socha Řecka, s korunou u levé nohy, opírající se o toulec se šípy. Pod ní se nachází okřídlený drak. Na severozápadní straně útesu se nachází sedící alegorická postava Babylonie s korunou u pravé nohy, vpravo pod ní je okřídlený lev. Na jihozápadní straně útesu je umístěna alegorická postava Persie s rohem hojnosti a korunou u levé nohy, ze skály vpravo pod ní vylézá medvěd. Útes je dále na několika místech pokryt drobnými rostlinnými motivy.

 

 

                Alegorická postava Evropy C)

                nad přemoženým drakem, nacházející se na vrcholu kašny

 

                Herakles C)

                vedoucí na řetězu Kerbera

 

                Alegorická postava Babilonie C)

               

 

                Alegorická postava Persie C)

               

 

                Alegorická postava Řecka C)

               

 

Merkurova kašna C)

Muzejní, na nádvoří biskupského dvora. též kašna Čtyř živlů byla kašna v Brně, která stávala na náměstí Svobody poblíž ulic Běhounská a Kobližná. Vybudována byla v letech 1693–1699 sochařem Ignácem Janem Bendlem a nahradila původní renesanční kašnu od Jiřího Gialdiho.

Byla polygonálního tvaru o průměru 7,5 m a uprostřed bylo umístěno sousoší o výšce 5,5 m. To znázorňovalo dvě mužské postavy, pravděpodobně symboly řek Svitavy a Svratky, protékajících Brnem, nymfu, držící roh hojnosti jak symbol bohatství, a úplně nahoře byla postava Merkura, jakožto symbolu obchodu. Jiný výklad ale hovoří o čtyřech živlech: Vulkán má být symbolem ohně, Neptun vody, Ceres země a Merkur vzduchu.

Kašna trpěla především v zimních obdobích, kdy bývala i přes obložení v důsledku mrazů a povětrnostních podmínek poškozena. Opravy proběhly v letech 1766, 1835 a naposledy v roce 1850, ovšem už o šest let později bylo nutné provést další opravu. Ta se však již neuskutečnila a roku 1867 byla celá kašna zrušena. Město materiál z nádrže prodalo a sousoší věnovalo Františkovu muzeu, dnes Moravské zemské muzeum, na jehož nádvoří v Biskupském dvoře je umístěno dodnes.

 

 

Kašna C)

Česká

 

Kašna C)

na nádvoří Staré radnice

 

Kašna C)

v parčíku za Místodržitelským palácem

 

Kašna C)

s kovanou mříží na nádvoří Nové radnice, 1928, exponát Výstavy soudobé kultury v Československu

 

Kašna C)

Skácelova kašna na náměstí Svobody

 

Busta R. J. Malinovského C)

Malinovského náměstí

 

Čestné pohřebiště 2)

na Ústředním hřbitově

 

Památník italským karbonářům C)

Pod hradem

 

Busta Jean Louis Raduit de SouchesC)

U hradu

 

Sousoší Poutníci C)

Koliště

 

Pomník Rudé armády C)

Moravské náměstí

 

Pamětní deska W.A.Mozarta C)

Na Schrattenbachově paláci. Na přelomu let 1767 a 1768 zde strávil s rodinou Františka Antonína Schrattenbacha vánoční svátky Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž byla v roce 1956 odhalena pamětní deska umístěná na fasádě budovy.

 

Hrad a pevnost Špilberk 2) C)

Po 1253, výrazná přestavba 1639-45 na pozdně renesanční kastel, 1741-7 na pevnost, 1799-1803 přestavěn na trestnici, 1809 francouzi odstranili většinu fortifikace, 1835-9 nové záp.a jižní křídlo, 1847-50 přestavěno sev.křídlo. 1861-76 zanikla další část fortifikace při parkových úpravách, 1929-41 romantizující úpravy. 1980-90 celková obnova a puristická regotizace východního křídla. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století moravským markrabětem (a později i českým králem) Přemyslem Otakarem II. a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z předního královského hradu na Moravě, vystavěného v gotickém slohu se ve druhé polovině 17. století stala mohutná barokní pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Jeho nedílnou součástí se později stala obávaná věznice – kasematy. V roce 1962 byl hrad (spolu s parkem okolo) prohlášen národní kulturní památkou, v současnosti patří k objektům Muzea města Brna

Hrad byl založen v polovině 13. století na skalnatém vrchu nad historickým centrem města Brna. Jeho zřizovatel moravský markrabě a český král Přemysl Otakar II. jej koncipoval jako oporu panovnické moci a důstojné sídlo vládců Moravy. Nejstarší písemné záznamy o hradu pocházejí z let 1277-1279. Název získal z původního pojmenování kopce.

Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o Karlu IV.; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka moravská markraběnka (později královna) Blanka z Valois.

Trvalým sídlem moravských markrabat se Špilberk stal v polovině 14. století za vlády markraběte Jana Jindřicha, který vládl v letech 1350-1375. Jan Jindřich byl mladším bratrem císaře Karla IV. Druhým zároveň posledním vládcem, který na hradě sídlil byl Jošt Moravský, Jošt byl synem Jana Jindřicha a na Moravě vládl jako moravský markrabě v letech 1375-1411, roku 1410 byl Jošt zvolen římsko-německým králem a Špilberk se tak na krátkou dobu stal sídlem vládce celé Římsko-německé říše. Ovšem tři měsíce po svém zvolení nový král na hradě zemřel, dnes je tento mimořádně úspěšný středověký politik pochován v kryptě kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí. Jošt vládl také v Braniborsku z titulu braniborského kurfiřta a v Lucemburském vévodství z titulu lucemburského vévody.

Toto období autonomní vlády moravské linie Lucemburků, které trvalo šest desetiletí (1350-1411), tvoří nejvýznamnější kapitolu nejen v dějinách brněnského hradu. Jošt byl ale posledním z této linie moravských markrabat a hrad Špilberk tak natrvalo ztratil svoji funkci rezidenčního hradu. Za vlády Zikmunda a jeho zetě Albrechta Rakouského se do popředí dostal význam Špilberku jako vojenské pevnosti.

Na Špilberku sídlil Viktorín z Poděbrad ve funkci zemského hejtmana (syn krále Jiřího z Poděbrad), uváděný i jako „hejtman na Špilberce“. V roce 1469 však Matyáš Korvín obsadil Špilberk a následně získal i vládu na Moravě. Dodejme, že hrad byl předtím obléhán městem Brnem, které se postavilo na stranu Matyáše Korvína.

Od konce 15. století nastával celkový úpadek a postupné chátrání hradu. Byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. Moravští stavové proto v roce 1560 Špilberk i s celým panstvím koupili a vzápětí vlastní hrad prodali městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých 60 let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován. Nejspíše z toho důvodu později hrad se svým okolím tvořil samostatné katastrální území Špilberk.

Významný okamžik hradu nastal během třicetileté války spolu s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím přímým ohrožením Brna v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. V roce 1645 pak Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou. Hrad byl pak postupně – do poloviny 18. století – přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě, tvořící jako citadela s městem jednu pevnostní soustavu. V roce 1742 tak odolal i vojskům pruského krále Fridricha II

Součástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. století do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku zemřel v roce 1749.

Roku 1783 rozhodl císař Josef II. o přeměně na civilní věznici pro nejtěžší zločince (lehčí provinění si vězni odpykávali v káznici na Cejlu). Kromě starší vězeňské budovy bylo přebudováno horní patro severních kasemat (Josefínský trakt). Po dokončení sem byli přesunuti první vězni v červnu 1784. V prosinci 1784 pak byl proveden další císařův příkaz, aby do nejhorších kasemat v dolním patře byli vsazeni zločinci odsouzení na doživotí. Proto zde bylo postupně vytvořeno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných trámů i prken, k nimž byli vězňové trvale přikováni. Ve druhé polovině roku 1785 bylo na vězení upraveno i horní patro jižních kasemat, které však začal využívat až Josefův nástupce Leopold II. (Leopoldův trakt). Leopold však v květnu 1790 zrušil celé vězení doživotně odsouzených v dolních kasematech včetně trestu přikování a zavedl i další zmírnění pro všechny odsouzence. Horní patro kasemat nadále sloužilo jako vězení až do počátku 30. let 19. století.

Od konce 18. století se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i „političtí“ vězni, např. francouzský revolucionář Jean-Baptiste Drouet, uherský jakobín a spisovatel Ferenc Kazinczy, později italský vlastenec a básník Silvio Pellico, který svou knihou „Mé žaláře“ proslavil špilberské vězení po celé Evropě.

Francouzská armáda císaře Napoleona při svém odchodu z okupovaného Brna roku 1809 zničila některé důležité části opevnění.

Od 10. června 1841 do 29. května 1855 byl na Špilberku uvězněn mimo jiné vězeň č. 1042, vlastním jménem Václav Babinský. V roce 1855 pak císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a její prostory se přeměnily na vojenská kasárna, kterými zůstaly dalších sto let.

Za první světové války zde kromě vojáků byli vězněni i civilní odpůrci rakouského režimu. V prvním roce nacistické okupace Československa zde bylo vězněno několik tisíc českých vlastenců, z nichž několik také zemřelo. Německá armáda provedla v letech 1939–1941 na Špilberku rozsáhlé úpravy a vytvořila kasárna v romanticko-historizujícím duchu tehdejší velkoněmecké ideologie.

S proměnami funkcí Špilberku souvisel i jeho stavební vývoj. Z původního gotického hradu 13. – 15. století se dochovalo poměrně málo, pouze v jeho východním křídle. Výrazně „gotickou“ podobu celého východního křídla však určila diskutabilní rekonstrukce z let 1995–2000 podle projektu Zdeňka Chudárka.

P. Rochepin Barokní pevnostní přestavbu s podílem předních vojenských inženýrů N. Peroniho, L. Rocheta a P. Rochepina i brněnského stavitele M. Grimma, v současnosti připomíná především vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z roku 1742, a dále přízemní kasárenské a další objekty přistavěné po obvodu vnější zdi středověkého hradu v polovině 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří a přilehlá cisterna.

Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve 30. letech 19. století. Úpravy prováděné německou armádou hrad už spíše jen architektonicky sjednotily a projevily se více v interiérech a historizujících detailech

Hrad Špilberk (Brno), Brno - střed 208, Brno.JPG

 

Stará radnice 2) C)

Pův.raně gotická rychta, přestavěná 1340-60, 1424 rozšířená, portál 1510-11, 1577 zvýšena věž, opět zvýšena 1904-5. Radnická 368/8. Počátky Staré radnice spadají do 13. století, kdy Brno získalo městská práva. V roce 1243 je zmiňován úřad rychtáře, který ale musel mít sídlo, jež lze s určitou pravděpodobností lokalizovat do míst dnešní Staré radnice. Parcela v dnešní Radnické ulici se nachází na důležitém místě, prakticky nejkratší spojnici dvou největších městských tržišť, Horního a Dolního trhu. Jednalo se o jednopatrový kamenný dům s věží. Vchod do radnice byl z ulice Radnické (tehdy Ostružnické) do dolní síně, která přiléhala z jižní strany k věži a ze které bylo přístupné i přízemí samotné věže. Horní síň, nacházející se nad dolní, byla přístupná z pavlače ve dvoře, kde se nacházelo venkovní schodiště. Tato budova je poprvé zmiňována jako rychta v roce 1304, v roce 1343 byla místem, kde jednala městská rada, a definitivně jako radnice je doložena roku 1373.[3] V letech 1345–1347 byla sjednocením několika prostor v patře radnice vytvořena velká síň, roku 1348 byl do věže zavěšen zvon a v roce 1357 došlo k vydláždění dvora.

V první polovině 20. let 15. století byla k radnici přistavěna budova s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1424. Její zasvěcení bylo před rokem 1577 změněno na svatého Martina, v roce 1729 byla upravena (výmalba od Jana Jiřího Etgense, celkové zvětšení kaple), při josefinských reformách byla v roce 1784 zrušena, přepatrována a od roku 1785 využita jako kanceláře.

Mezi lety 1494 a 1585 byly v radnici, jakožto nejbezpečnějším místě ve městě, uloženy Moravské zemské desky a knihy půhonné a nálezové. V průběhu 15. a 16. století byly pro potřeby městské správy k radnici přistavěny do hloubky parcely další budovy a hlavní budova byla nastavěna o druhé patro. Ve druhé polovině 15. století se jednalo například o věznici z režných cihel, rozšířenou dále v 17. a 18. století. Počátkem 16. století došlo k průrazu přízemí věže, čímž vznikl průjezd do radničního dvora. V letech 1510–1511 vznikl ve vchodu do průjezdu kamenný portál, jehož autorem je Antonín Pilgram. Prostřední z fiál je typicky zahnutá, což podle brněnské pověsti měla být Pilgramova odplata za to, že mu radní za portál nezaplatili plnou, předem dohodnutou částku.

Portál zahrnuje pět fiál, přičemž u paty každé z nich se nachází socha. Pod prostřední pokroucenou fiálou je umístěna socha ženy, která však pochází patrně až ze 17. století. O něco níže se po její levici i pravici nachází městští radní; po jejich stranách, na úrovni ještě nižší, stojí zbrojnoši nesoucí štíty se znaky Brna.

Další úpravy radnice proběhly v poslední čtvrtině 16. století, kdy v roce 1577 zvýšil Pietro Gabri věž o přibližně čtyři metry a zakončil ji vyhlídkovým ochozem. V letech 1587–1588 došlo ke stavbě další budovy ve dvoře, zároveň byla zřízena renesanční arkádová pavlač v nádvoří, která nově zpřístupnila patro hlavní radniční budovy, čímž radnice získala dnešní podobu. Někdy v tomto období (druhá polovina 16. a první polovina 17. století) bylo v radnici instalováno legendární kolo s drakem. Během obléhání Brna v roce 1645 byla radnice poškozena, k opravám došlo ve druhé polovině 17. století. V té době proběhly i úpravy některých interiérů, které v raně barokním duchu provedl Jan Křtitel Erna (1668–1669), jenž přestavěl nově připojený dům, navazující severním směrem na radnici, na dům městského syndika. Jednou z posledních větších úprav se stala stavba druhého patra věznice v roce 1709

Po připojení 29 samostatných obcí k Brnu v roce 1850 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel a s tím související administrativy. Proto v roce 1873 město zakoupilo Zemský dům na Rybném trhu (dnešní Dominikánské náměstí), kam z radnice přesunulo některé úřady

V rámci asanace města byla radniční věž v letech 1904–1905 zvýšena o pět metrů, vyhlídkový ochoz byl přemístěn do nové výšky a renesanční helmice byla nahrazena kopií

Vznik tzv. Velkého Brna v roce 1919 kapacitní problémy radnice jenom prohloubil. Po dlouholetých dohadech (výstavba zcela nové radnice v bloku Radnická–Panská–Mečová–Zelný trh, nová budova u hlavního nádraží a jiné návrhy) se radní nakonec dohodli, že nebudou areál staré radnice nadále přestavovat ani rozšiřovat a v roce 1935 celou městskou správu přemístili do nedaleké budovy Zemského domu na Dominikánském náměstí. Zemskému domu se proto začalo říkat Nová radnice a původní sídlo vedení města je od té doby označováno jako Stará radnice.

Jelikož se poté pozornost upírala na budovu Nové radnice, budova Staré radnice začínala chátrat a teprve koncem 50. let 20. století se započalo se systematickými rekonstrukčními pracemi, které skončily až v devadesátých letech 20. století. Statické potíže však měla Stará radnice i v nedávné době, částečně také kvůli ražbě kolektoru pod Radnickou ulicí. Radniční věž na jedné straně postupně klesala a klesat začala i fasáda ze strany ulice. V roce 2007 radní schválili předběžný plán, podle kterého se mělo začít se statickým zajištěním a opravami, jež měly skončit v roce 2010 a měly stát 23 milionů korun. Kvůli nedostatku finančních prostředků ale byla rekonstrukce odložena, stavba byla nakonec pro návštěvníky uzavřena v lednu 2012. Po dokončení rekonstrukčních prací za přibližně 20 milionů korun byla radnice znovu otevřena v prosinci 2012

 

Stavovský dům - Nová radnice 2) C)

Součást kláštera dominikánů, 1582-3 jako stavovská soudnice, záp.a sev.křídlo 1659-72, přestavba 1690-2 a 1717-20, 1726-39 čelní východní křídlo, 1773-6 nová křídla kolem druhého nádvoří. 1934-5 adaptace na novou radnici. Dominikánské náměstí 196/1, Husova 196/12, parc. 503, busta Karla Staršího ze Žerotína, kašna. Budova dnešní Nové radnice je úzce spojena s dominikánským klášterem, který začal vznikat vedle staršího kostela svatého Michala ve 13. století. První dominikáni jsou v Brně doloženi v roce 1240, koncem 40. let 13. století začali budovat svůj klášter. Z počátků výstavby pochází západní rameno křížové chodby (u ostatních ramen byly postaveny jen obvodové zdi) a místnost, která s největší pravděpodobností byla kapitulní síní (jiné názory hovoří o refektáři). Zřejmě již od druhé poloviny 13. století se v této kapitulní síni občas konala sněmovní a soudní jednání moravské země (mimo jiné i tzv. provinciální soudy), většinou však probíhala na Špilberku.[4] Brněnské, znojemské, jihlavské a jemnické provinciální soudy sloučil v roce 1348 Karel IV. do jednoho zemského soudu v Brně, který již zasedal v dominikánské kapitulní síni

Malá místnost v dominikánském klášteře ve druhé polovině 16. století již stavům nevyhovovala a sněm proto v roce 1578 rozhodl o výstavbě nových prostor, které se měly nacházet v prvním patře kláštera, nad kapitulní síní a přilehlými rameny ambitu. Stavbu provedl v letech 1582–1585 italský stavitel Pietro Gabri společně se svým bratrem Antoniem, kteří se do Brna kolem roku 1570 přestěhovali. Nová renesanční sněmovní část se nachází v prvním patře severního a západního křídla křížové chodby a tvoří ji čtyři místnosti: Sněmovní sál, Rytířský sál a dvě místnosti pro výslechy svědků a porady duchovenstva a měšťanů. Přístup k nim byl zřízen po dodnes zachovaném venkovním schodišti, které ze severní strany přiléhá ke zdi kapitulní síně. Zároveň Gabri postavil arkády (či podloubí) s hodinovou věží na východním okraji klášterní zahrady (ta se nacházela v místech dnešní Nové radnice) směrem do Rybného trhu (dnes Dominikánské náměstí).

Tehdejší Zemský dům, což byla de facto jen nástavba části prvního patra kláštera, přestal kapacitně postačovat ve 30. letech 17. století, kdy král Ferdinand II. vytvořil tzv. Královský tribunál a jeho syn Ferdinand III. sloučil veškerou zemskou (brněnskou a olomouckou) správu do Brna, které se tak definitivně stalo hlavním městem Moravy. Úvahy o rozšíření budovy byly přerušeny obléháním Brna ve 40. letech a následným nedostatkem financí. Teprve v roce 1666 byla zahájena stavba nového tribunálního domu (podle plánů Ondřeje Erny postavil Pavel Weinberger) v klášterní zahradě přibližně v místech dnešního křídla, které odděluje první a druhé nádvoří Nové radnice.[9] Budova byla dokončena v roce 1672 a s areálem kláštera spojena jednopatrovou budovou podél hradeb.

Koncem 17. století byla, vzhledem k potřebám dalších prostor, v duchu manýrismu přestavěna budova spojující klášter a sněmovnu s tribunálním domem. Stavitel Mikuláš Stumbeck rovněž odstranil věž a nárožní rizality z tribunálního domu. Ten byl v roce 1717 zcela zbořen a do roku 1719 nahrazen novostavbou, kterou zrealizoval Mořic Grimm a která se v podobě křídla oddělujícího obě nádvoří dochovala dodnes.  Fasáda byla upravena do podoby Stumbeckovy přestavby západního křídla. Dnešní hlavní průčelí do Dominikánského náměstí (tehdy Rybného trhu) na místě renesančních arkád postavil Mořic Grimm v letech 1726–1729, další úpravy v barokním duchu byly v letech 1732–1733 realizovány ve starém Sněmovním sále. Stavební vývoj Zemského domu byl ukončen v letech 1772–1776, kdy byla postavena nová křídla severně od stávající budovy, čímž vzniklo menší druhé nádvoří.

Stavy musely Zemský dům opustit v roce 1784, kdy jej společně s dominikánským klášterem obsadila armáda, která zde zřídila sklady; vnitřní výzdoba byla silně poničena. Zemský výbor odkoupil objekt zpět v roce 1869, vzhledem k rozhodnutí o stavbě nového Zemského domu byl areál o pět let později odprodán městu Brnu. V této době se zde nacházela veřejná kuchyně, některé části byly poté městem pronajaty gymnáziu či jiným veřejným spolkům. Začaly se zde objevovat i první městské úřady, neboť areál tehdejší radnice již nepostačoval. Díky památkáři Mořici Trappovi byla již od roku 1886 obnovována a restaurována některá vnitřní výzdoba.

Začátkem 20. století byly v Zemském domě instalovány portály ze zbořených městských domů: průchod z malého do velkého nádvoří lemuje renesanční portál z domu nám. Svobody 10 (přenesen 1900), průjezd z malého nádvoří do Husovy ulice je ozdoben barokním portálem z domu Běhounská 8 (1900). Portál z Husovy ulice na malé nádvoří pochází z domu Radnická 9 a na Zemský dům byl osazen v roce 1910. V roce 1935 byla na velkém nádvoří instalována kašna od Josefa Stejkala a J. Peška, vytvořená pro Výstavu soudobé kultury, jež se konala na novém brněnském výstavišti v roce 1928. O rok později byla pod venkovním renesančním schodištěm odhalena busta Karla staršího ze Žerotína od Vincence Makovského.

V letech 1934–1935 byl objekt upraven podle projektu Josefa Poláška jako definitivní sídlo městských úřadů, od té doby je areál označován jako Nová radnice. Za druhé světové války byla kašna z nádvoří Nové radnice přemístěna na dnešní Janáčkovo náměstí, po válce však byla z rozhodnutí Národního výboru města Brna vrácena zpět, do průjezdu z Dominikánského náměstí na velké nádvoří byla instalována pamětní deska se jmény zastupitelů města a městských zaměstnanců, kteří se stali oběťmi německé okupace. Po válce začalo město přemýšlet o stavbě dalších budov, ve kterých se měly nacházet veškeré městské úřady. Původně se uvažovalo o dostavbě směrem k Husově ulici, později (až do 80. let) se počítalo s novými objekty severně od současné Nové radnice, v Panenské ulici. Žádný projekt však nebyl především z důvodu nedostatku finančních prostředků realizován.

Po sametové revoluci přešly do majetku města různé budovy, jež jsou od 90. let využity pro různé městské úřady. Projekt rozšíření Nové radnice byl proto definitivně zavržen a od 80. let je areál postupně rekonstruován. Renovace vyvrcholila v roce 2004 obnovou fresek ve Sněmovním sále

 

Schwanzův palác, dům Pánů z Lipé C) 2)

90.léta 16.stol., 1843 zvýšený, upravený 1882 a 1937-7, náměstí Svobody 86/17

 

Ústav šlechtičen 2) C)

Ústav obětování P.Marie, zal.1654, 1791 zvýšen a přestavěn. Běhounská 116/2, Kobližná 116/1. Budova se nachází v centru města, v severovýchodním rohu nejdůležitějšího brněnského náměstí – Náměstí Svobody, na nároží ulic Kobližná a Běhounská. Postavil ho v letech 1682–1690 brněnský stavitel Jan Křtitel Erna ve stylu městského barokního paláce jako jednopatrovou budovu, obrácenou do ulice Kobližná výrazným portálem s bosáží. Tato stavba byla v letech 1790–1791 V. J. Eitelbergerem rozšířena, zvýšena o další podlaží a propojena se sousedním Althanským palácem. V interiéru se dochovala mariánská kaple s pozdně barokními freskami Josefa Sterna z roku 1756.

Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu osyřelých šlechtických a měšťanských dívek

 

Ditrichšteinský palác 2) C)

Zelný trh, 1614-20, vstup kol.1730 Muzejní 295/2. Budova se nachází v centru města, v horní části jednoho z nejdůležitějších brněnských náměstí – Zelného trhu těsně pod brněnským dómem. Na místě pěti domů ji jako jedno z rodových sídel v letech 1614–1618 nechal postavit olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna. Předpokládalo se, že plány pro stavbu vypracoval italsko-švýcarský architekt Giovanni Giacomo Tencalla, tato domněnka se však dnes považuje za málo pravděpodobnou.

Z tohoto raně barokního paláce se po radikální přestavbě Domenicem Martinellim (dvacátá léta 18. století, před rokem 1748) do vrcholně barokní podoby dochovaly jen hlavní zdi a některé klenby. Pozoruhodným a intaktně dochovaným Martinelliho dílem je vstupní portál a vestibul.

Budova sloužila v 19. století nejdříve jako Apelační a později jako Vrchní zemský soud a pro potřeby justičních úřadů byla postupně upravována; zásahy do barokní architektury paláce vyvrcholily v letech 1928–1929 nástavbou třetího, půdního patra. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Při památkové rekonstrukci paláce v 80. letech minulého století byla tato nástavba snesena a exteriér stavby byl připodobněn původnímu baroknímu stavu, zatímco její vnitřní dispozice byla přizpůsobena modernímu muzejnímu provozu. Ten zde byl zahájen otevřením nových expozic v říjnu roku 1991.

Reprezentativní budova hostila v době českého stavovského povstání roku 1620 „zimního krále“ Fridricha Falckého a roku 1748 královnu Marii Terezii. V říjnu 1805, před bitvou u Slavkova v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov, jak o tom informuje pamětní deska.

 

Palác Hausperských z Fanálu 2)

Zelný trh Zelný trh 294/9

 

Kleinův palác 2) C)

1847-8, náměstí Svobody 84/15. Na místě současné stavby stál dům U zlaté koule, který v roce 1842 zakoupil a později nechal zbořit Franz Klein. V letech 1847 a 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo podle projektu architekta Ludwiga Förstera, přičemž uvádí se i účast Theophila von Hansena. Jednalo se o nový dvojbytový měšťanský dům s výraznými litinovými prvky (především arkýře) na hlavním průčelí do náměstí, které zpodobňovaly hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů (železo) a které byly dodány z rodinou vlastněné železárny v Sobotíně.

Po vystřídání několika majitelů byl dům znárodněn a v roce 1949 přešel do majetku města Brna. V průběhu následujících desetiletí budova degradovala působením různých organizací, které příčkami rozdělily velké místnosti a kvůli kterým dům ztratil obytnou funkci. Stavba byla rovněž poškozena požárem půdy nebo zatékající vodou. V roce 1994 palác převzala společnost Crédit Lyonnais Bank Praha, která jej za 80 milionů Kč v letech 1995 až 1997 kompletně zrekonstruovala, za což získala od města bezplatný pronájem některých prostor budovy na dobu 90 let. Projekt rekonstrukce vypracovala projekční kancelář K4 a zahrnoval mimo jiné i zavedení moderních inženýrských sítí, stavbu osobního výtahu či zastřešení dvora skleněnou střechou.

 

Palác pánů z Kunštátu C)

Dominikánská 348/9. je renesanční palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, ulice Dominikánská č. o. 9. Je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky a v současnosti je využíván Domem umění města Brna k výstavním účelům. Jde zřejmě o nejvýznamnější památku v komplexu tzv. Velkého Špalíčku.

Na místě současné stavby stály již v polovině 14. století měšťanské domy, jeden z nich vlastnil Heralt z Kunštátu, Petr z Kunštátu později zakoupil také dům sousední. Objekty byly spojeny kompletní renesanční přestavbou v letech 1585–1599, kdy je vlastnil Jan z Pernštejna, přičemž v této podobě se palác dochoval dodnes. V roce 1636 jej získal moravský zemský hejtman Julius ze Salmu a Neuburku a tzv. Salmovském domě, jak byl tehdy nazýván, zasedali moravští stavové. Roku 1708 palác od Maxmiliána Františka, svobodného pána z Deblína, odkoupilo město Brno a stavitel Mořic Grimm jej přestavěl na městskou tržnici s 50 obchůdky (tzv. Schmetterhaus). Dále byl využíván jako sklad mouky a obilí, konala se zde také představení divadelních společností. V 19. a první polovině 20. století zde sídlily úřady.

V roce 1944 byl dům poškozen bombardováním, jeho rekonstrukce na Kulturní centrum města Brna proběhla v letech 1952–1955 (architekt Mojmír Kyselka).[

 

 

Palác Ernsta Johanna von Herring-Frankensdorf C)

náměstí Svobody 72/8

Nám._Svobody_7_a_8,_Brno.JPG

 

Palác K.Berglera 2)

Neogotický, 1860-63, přestavěný a rozšířený 1888 zv.Muzeika

 

Besední dům 2)

Neorenesanční, 1871-3, Husova 534/20

 

Pražákův palác 2)

1881-4. Husova 535/18, Besední 535/4

.

Zemská sněmovna 2)

1875-8, Joštova 625/8

 

Zemský dům 2)

1907-17 ¨dmes Krajský úřad

 

Palác Morava 2)

1926-8 Benešova 603/2 a 4, Divadelní 603/1 a 3, Malinovského náměstí 603/4

 

Schrattenbachův palác 2) C)

Kobližná 70/4, Poštovská 70/2. Na místě současné stavby původně stály dva domy, které v roce 1703 odkoupila Marie Elisabeth hraběnka Breunerová a nechala na jejich místě vystavět palác podle projektu Alexandra Christiana Oedtla, představitele vídeňské moderny. Palác v roce 1725 získal olomoucký biskup kardinál Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu, na jehož popud objekt v letech 1735–1738 přestavěl stavitel Mořic Grimm (mj. zrealizoval druhé patro) víceméně do současné podoby.

Na přelomu let 1767 a 1768 zde strávil s rodinou Františka Antonína Schrattenbacha vánoční svátky Wolfgang Amadeus Mozart, jemuž byla v roce 1956 odhalena pamětní deska umístěná na fasádě budovy. Roku 1847 bylo přistavěno další půlpatro. Od roku 1851 byl palác v majetku podnikatele Theodora Bauera, v té době byl částečně znehodnocen obchodním využitím. Na přelomu 19. a 20. století zde sídlila Úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, po roce 1918 Zemské vojenské velitelství Brno. Za druhé světové války byl Schrattenbachův palác poškozen a uvažovalo se o jeho zboření.

Od roku 1950 zde sídlí centrála Knihovny Jiřího Mahena, generální rekonstrukce objektu ale proběhla až po zjištění havarijního stavu konstrukcí v letech 1998–2001, kdy bylo mimo jiné zbořeno nehodnotné jižní křídlo a dvorní vestavby. Ve dvoře byla naopak instalována moderní ocelová konstrukce s ochozy a skleněným jehlanem, který dvůr zastřešuje, kde tak vznikl ústřední prostor knihovny

 

Kounicův palác C)

Brandlova 617/1, Česká 617/34, Moravské náměstí 617/9, Žerotínovo náměstí 617/9

 

Spolková budova tělocvičného spolku 2)

Neogotická 1867-8, Údolní 221/3

 

Hotel Avion 2)

Funkcionalistický, 1927-8, B.Fuchs. Česká 150/20

 

Kolonie Nový dům 2) C)

Od roku 1925 přecházela většina brněnských architektů k funkcionalismu, který se naplno prosadil při budování brněnského výstaviště a na jubilejní Výstavě soudobé kultury v Československu (u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky) roku 1928. Její součástí byla také kolonie Nový dům, která se stala první výstavou moderního bydlení v Československu.

S podnětem uspořádat výstavu moderního bydlení přišli stavitelé František Uherka a Čeněk Ruller (firma Uherka & Ruller). Pozemek nedaleko výstaviště na úpatí Wilsonova lesa (vymezený dnešními ulicemi Bráfova, Drnovická, Šmejkalova a Petřvaldská) městští architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt rozparcelovali a přizvali další autory k vytvoření projektů obytných domů s malometrážními i klasickými byty. Celkem vzniklo 16 domů, většinou s úspornými dispozicemi řadových domů, se železobetonovými konstrukcemi a výplňovým zdivem z tvárnic. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem Jana Vaňka a jeho Bytové společnosti Standart.

Inspirací pro Nový dům byla moderní bytová kolonie Weissenhof ve Stuttgartu (tamní expozici moderního bydlení organizoval Ludwig Mies van der Rohe). Výstava byla tehdy významným experimentem, byl vydán katalog expozice obsahující i řadu teoretických textů. Na brněnský příklad pak v roce 1932 navázala pražská Osada Baba

Bohuslav Fuchs - řadový trojdům, rozšířený o garáž s pracovnou a terasou v předsunutém bloku (Petřvaldská 6, 8, 10)

Jaroslav Grunt - řadový trojdům, prostorově úsporný se střešní terasou a přízemní terasou propojující obslužný provoz se zahradou (Šmejkalova 144, 46, 148)

Jan Víšek - řadový dvojdomek, propojený s domy H. Foltýna a M. Putny je nejúspornější stavbou v kolonii (Drnovická 8, 10)

Arnošt Wiesner - dvojdům propojený zvýšenou terasou se zahradou, bez typické střešní terasy i pásových oken (Bráfova 109, 111)

Jaroslav Syřiště - izolovaný dům s cihlovým pruhem přes průčelí (Bráfova 107)

Hugo Foltýn - řadový dům s průčelím téměř bez oken, částečně stojící na pilířích (Drnovická 4)

Miroslav Putna - řadový dům s průběžnými okny a střešní terasou se zahradou (Drnovická 6)

Jiří Kroha - velkorysá vila s rozsáhlou obytnou místností, zimní zahradou a terasou, třemi ložnicemi a tělocvičnou (Šmejkalova 142)

Josef Štěpánek - trojpodlažní dvojdům se střešní terasou (Petřvaldská 2, 4)

 

Zemanova kavárna 2)

 

I.německá reálka 2)

1856-9, Jánská 463/22, Měnínská

 

Německá vysoká škola technická 2)

1859-60, přístavba 1899, sousední chem. Institut 1898-9. Komenského náměstí 220/2 po roce 1945 Masarykova univerzita

 

Janáčkova akademie múzických umění 2)

(JAMU)

 

Německé gymnásium 2)

1860-2, Komenského náměstí 609/6

 

Divadlo Na hradbách - Mahenovo 2)

1881-2, Rooseveltova 571/17 pův. Janáčkova opera

 

Divadlo Reduta C)

Zelný trh 313/4

 

Uměleckoprůmyslové muzeum 2)

1881-3, Husova 536/14

 

Německá technika 2)

Neorenesanční, 1906-10, Husova 537/10

 

Justiční palác 2)

Neorenesanční-secesní, 1906-9, Dvořákova 648/9, Mozartova 648/2, Rooseveltova 648/16

 

 

Okresní hejtmanství 2)

Moravské náměstí 611/6 Bývalé okresní hejtmanství, nyní Nejvyšší správní soud České republiky

 

 

Hlavní nádraží 2)

Secesní, 1902-5 rozšířením budovy z roku 1854. Nádražní 418/1

 

Dům umění C)

Malinovského náměstí 652/2

 

Škola C)

Rašínova 119/3, Jakubská 119/6

 

Městský dvůr C)

Biskupská 265/2, Husova 265/2, Šilingrovo náměstí 265/2

 

Hotel Padovec C)

Bašty 413/2, Masarykova 413/34

 

Hotel Grand C)

Benešova 605/18, Budova hotelu postavená roku 1870 v novorenesančním stylu. V roce 1901 rozšířena o secesní přístavbu.

 

Kavárna Opera C)

Kobližná 545/28, Divadelní 545/2

 

Palác Říkovských z Dobrčic C)

Kobližná 71/2, náměstí Svobody 71/7

 

Hotel Slavia se souborem činžovních domů C)

Solniční 631/13, 243/15 a 17, Besední blok obytných a obchodních domů (hotel Slavia se souborem činžovních domů)

 

Magistrát C)

Husova 196/12

 

Ženijní ředitelství C)

Husova 353/15

 

Hotel International C)

Husova 200/16 Památková ochrana zrušena 24. prosince 2013.

 

Palác Alfa C)

Poštovská 657/4, 450/6, 455/8, 454/10, Jánská 454/11

 

Janáčkovo divadlo C)

Rooseveltova 31/7

 

Česká národní banka C)

Rooseveltova 575/18

 

Čedok C)

Nádražní 654/10

 

Německá vysoká škola technická C)

Joštova 218/10 Druhá budova německé vysoké školy technické, po roce 1945 Masarykova univerzita (dnes Fakulta sociálních studií)

 

 

Polyfunkční dům C)

Veselá 199/5

 

Autobusové nádraží Grand C)

Benešova

Bus station Brno Grand 1.jpg

 

Brněnské hradby 2)

Zachovalý úsek v Denisových sadech

 

Měnínská brána 2)

 

Městský pivovar C)

Starobrněnská 690/20

 

Rybárna C)

Petrská

 

Moravská banka C)

náměstí Svobody 92/21

 

Pavilon C)

Denisovy sady

 

Altán C)

Na Špilberku

 

Vyhlídkový altán C)

Na Špilberku

 

Dům č.p.286/13 C)

Starobrněnská 286/13

 

Dům č.p.420/13 C)

Údolní 420/13

 

Dům č.p.350/5 C)

Dominikánská 350/5

 

Dům č.p.337/8 C)

Starobrněnská 337/8

 

Dům č.p.?/7 C)

náměstí Svobody 7

 

Dům č.p.300/5 C)

Zelný trh 300/5

 

Dům č.p.292/11 C)

Zelný trh 292/11

 

Dům č.p.336/6 C)

Starobrněnská 336/6

 

Dům č.p.362/11 C)

Panská 362/11

 

Dům č.p.361/13 C)

Panská 361/13

 

Dům U Kamenné panny č.p.491/16 C)

Orlí 491/16

 

Dům č.p.369/10 C)

Radnická 369/10

 

Dům č.p.363/9 C)

Panská 363/9

 

Dům U tří knížat č.p.449/12C)

Jánská 449/12, Minoritská 449/2

 

Dům č.p.156/6 C)

Česká 156/6, Jakubská 156/2

 

Dům č.p.357/6 C)

Mečová 357/6

 

Dům č.p.490/14 C)

Orlí 490/14

 

Dům č.p.502/6 C)

Františkánská 502/6, Josefská 502/12

 

Dům Modrá hvězda 343/7 C)

Šilingrovo náměstí 343/7, Starobrněnská 343/22

 

Dům č.p.298/7 C)

Zelný trh 298/7

 

Dům č.p.280/7 C)

Biskupská 280/7

 

Dům č.p.360/3 C)

Mečová 360/3

 

Dům č.p.6/1 C)

Jezuitská 6/1

 

Dům č.p.338/10 C)

Starobrněnská 338/10

 

Neuheimův dům č.p.365/2 C)

Radnická 365/2

 

Dům č.p.341/18 C)

Starobrněnská 341/18

 

Dům č.p.349/7 C)

Dominikánská 349/7

 

Dům č.p.366/4 C)

Radnická 366/4

 

Internát Bílý dům č.p.25/4 C)

Beethovenova 25/4, Mozartova

 

Dům č.p.550/4 C)

Novobranská 550/4, Měnínská 550/3

 

Dům č.p.342/17 C)

Dominikánská 342/17

 

Dům č.p.333/5 C)

Starobrněnská 333/5

 

Dům č.p.339/12 C)

Starobrněnská 339/12

 

Dům č.p.351/3 C)

Dominikánská 351/3

 

Dům č.p.482/3 C)

Orlí 482/3

 

Dům č.p.414/4 C)

Bašty 414/4

 

Dům č.p.264/2 C)

Dominikánská 264/2, Šilingrovo náměstí 264/5

 

Dům č.p.370/12 C)

Radnická 370/12

 

Dům č.p.415/6 C)

Bašty 415/6

 

Dům č.p.551/6 C)

Novobranská 551/6, Měnínská 551/5

 

Dům č.p.342/15 C)

Dominikánská 342/15

 

Schmetterhaus č.p. 33/16 C)

Starobrněnská 33/16

 

Dům č.p.352/1 C)

Dominikánská 352/1

 

Dům č.p.364/7 C)

Panská 364/7

 

Dům č.p.358/8 C)

Mečová 358/8

 

Dům č.p.299/6 C)

Zelný trh 299/6

 

Dům č.p.646/10 C)

Dvořákova 646/10

 

Dům č.p.332/12 C)

Zelný trh 332/12

 

Dům č.p.367/6 C)

Radnická 367/6

 

Dům č.p.331/13 C)

Zelný trh 331/13

 

Dům č.p.346/13 C)

Dominikánská 346/13

 

Dům č.p.641/10 C)

Kobližná 64/10

 

Dům č.p.334/3 C)

Starobrněnská 334/3, Peroutková 334/2

 

Dům č.p.347/11 C)

Dominikánská 347/11

 

Dům č.p.335/10 C)

Mečová 335/10, Starobrněnská 335/2

 

Dům č.p.650/2 C)

Beethovenova 650/2, Dvořákova 650/5

 

Dům č.p.653/3 C)

Beethovenova 653/3

 

Dům č.p.19/10 C)

Kozí 19/10, Beethovenova 19/7

 

Dům č.p.641/12 C)

Kozí 641/12, Beethovenova 641/9

 

Dům č.p.106/3 C)

Běhounská 106/3

 

Dům č.p.115/4 C)

Běhounská 115/4, Kozí 115/3

 

Dům č.p.108/7 C)

Běhounská 108/7

 

Dům č.p.110/9 C)

Kozí 110/9, Běhounská 110/12

 

Dům č.p.131/17 C)

Běhounská 131/17

 

Dům č.p.283/1 C)

Biskupská 283/1, Starobrněnská, Šilingrovo náměstí 283/1

 

Dům č.p.246/3 C)

Biskupská 246/3

 

Dům č.p.569/4 C)

Biskupská 569/4

 

Dům č.p.281/5 C)

Biskupská 281/5

 

Dům č.p.266/6 C)

Biskupská 266/6

 

Dům č.p.267/8 C)

Biskupská 267/8

 

Dům č.p.249/8 C)

Moravské náměstí 249/8, Brandlova 249/2

 

Dům č.p.253/4 C)

Brandlova 253/4

 

Dům č.p.247/6 C)

Brandlova 247/6, Česká 247/32

 

Dům č.p.96/1 C)

náměstí Svobody 95/1, Česká 95/2

 

Obchodní dům Baťa č.p.160/4 C)

Česká 160/4

 

Dům č.p.163/5 C)

Česká 163/5

 

Dům č.p.164/14 C)

Veselá 164/14, Česká 164/7

 

Dům č.p.121/1 C)

Jakubská 121/1, Česká 121/8

 

Dům č.p.165/1 C)

Skrytá 165/1, Česká 165/9, Veselá 165/16

 

Dům č.p.155/10 C)

Česká 155/10

 

Dům č.p.166/18 C)

Veselá 166/18

 

Dům č.p.167/13 C)

Česká 167/13, Veselá 167/20

 

Dům č.p.153/14 C)

Česká 153/14

 

Dům č.p.168/15 C)

Česká 168/15, Veselá 168/22

 

Obchodní dům Vágner č.p.151/16 C)

Česká 151/16

 

Dům č.p.169/17 C)

Česká 169/17, Veselá 169/24

 

Dům č.p.170/19 C)

Česká 170/19 a 21, Veselá 170/26

 

Dům č.p.133/5 C)

Solniční 133/5

 

Dům č.p.239/11 C)

Solniční 239/11

 

Dům č.p.145/8 C)

Solniční 145/8, Česká 145/26

 

Hospoda U formana č.p.142/29 C)

Česká 142/29

 

Dům č.p.137/6 C)

Joštova 137/6

 

Dům č.p.616/4 C)

Divadelní 616/4

 

Dům č.p.635/4 C)

Dvořákova 635/4

 

Dům č.p.645/6 C)

Dvořákova 645/6

 

Dům č.p.651/8 C)

Dvořákova 651/8

 

Dům č.p.43/42 C)

Dvořákova 43/12, Vachova 43/5

 

Dům č.p.44/14 C)

Dvořákova 44/14, Vachova 44/8

 

Dům č.p.428/1 C)

Františkánská 428/1, 3, 5, Masarykova

 

Dům č.p.498/7 C)

Františkánská 498/7

 

Obchodní dům Centrum č.p.53/24C)

Kobližná 53/24

 

Dům č.p.66/1 C)

Poštovská 66/1

 

Dům č.p.28/7 C)

Kobližná 28/7

 

Dům č.p.65/8 C)

Kobližná 65/8

 

Dům č.p.30/9 C)

Kobližná 30/9

 

Dům č.p.32/11 C)

Kobližná 32/11

 

Dům č.p.63/12 C)

Kobližná 63/12

 

Dům č.p.62/14 C)

Kobližná 62/14

 

Dům č.p.35/15 C)

Kobližná 35/15

 

Dům č.p.61/16 C)

Kobližná 61/16

 

Dům č.p.36/1 C)

Vachova 36/1

 

Dům č.p.59/18 C)

Kobližná 59/18

 

Dům č.p.57/20 C)

Kobližná 57/20

 

Spořitelna  č.p.49/21C)

Kobližná 49/21, Sukova 49/4 Architekt: Karl Lehrmann

 

Dům č.p.54/1 C)

Gorazdova 54/1, Úvoz 54/60

 

Dům č.p.55/3 C)

Gorazdova 55/3

 

Dům č.p.594/6 C)

Husova 594/6

 

Dům č.p.255/8 C)

Husova 255/8

 

Dům č.p.585/4 C)

Jezuitská 585/4

 

Dům č.p.8/5 C)

Jezuitská 8/5

 

Dům č.p.120/4 C)

Jakubská 120/4

 

Dům č.p.123/5 C)

Jakubská 123/5

 

Dům č.p.124/7 C)

Jakubská 124/7

 

Dům č.p.125/9 C)

Jakubská 125/9

 

Dům č.p.109/1 C)

Jakubské náměstí 109/1, Běhounská 109/9

 

Dům č.p.101/2 C)

Jakubské náměstí 101/2, Rašínova 101/8

 

Dům č.p.644/3 C)

Jakubské náměstí 644/3, Rašínova 644/10

 

Dům č.p.580/4 C)

Jakubské náměstí 580/4

 

Dům č.p.127/6 C)

Jakubské náměstí 127/5

 

Dům č.p.129/7 C)

Jakubské náměstí 129/7, Běhounská 129/13

 

Spořitelna č.p.445/4 C)

Jánská 445/4

 

Dům č.p.451/5 C)

Jánská 451/5

 

Dům č.p.452/7 C)

Jánská 452/7

 

Dům č.p.453/9 C)

Jánská 453/9

 

Dům č.p.468/14 C)

Jánská 468/14

 

Dům č.p.407/16 C)

Jánská 467/16

 

Dům č.p.458/21 C)

Jánská 458/21

 

Dům č.p.459/23 C)

Jánská 459/23

 

Dům č.p.460/25 C)

Jánská 460/25

 

Dům č.p.515/3 C)

Josefská 515/3

 

Dům č.p.514/5 C)

Josefská 514/5

 

Dům č.p.504/8 C)

Josefská 504/8, Františkánská 504/10

 

Dům č.p.505/10 C)

Josefská 505/10

 

Dům č.p.424/23 C)

Josefská 424/23

 

Dům č.p.452/25 C)

Josefská 425/25

 

Dům č.p.304/2 C)

Kapucínské náměstí 304/2

 

Dům č.p.301/7 C)

Kapucínské náměstí 301/7

 

Dům č.p.312/10 C)

Kapucínské náměstí 312/10

 

Dům č.p.311/11 C)

Kapucínské náměstí 311/11

 

Dům č.p.310/12 C)

Kapucínské náměstí 310/12

 

Dům č.p.309/13 C)

Kapucínské náměstí 309/13

 

Dům č.p.308/14 C)

Kapucínské náměstí 308/14

 

Dům č.p.462/11 C)

Beethovenova 462/11, Jezuitská 642/2, Kozí 642/14

 

Dům č.p.405/2 C)

Květinářská 405/2

 

Dům č.p. C)

Malinovského náměstí 624/3, Benešova 624/1

 

Dům č.p.544/1 C)

Novobranská 544/1

 

Dům č.p.356/4 C)

Mečová 356/4

 

Dům č.p.524/4 C)

Měnínská 524/4

 

Dům č.p.470/4 C)

Minoritská 470/4

 

Dům č.p.471/6 C)

Minoritská 471/6

 

Dům č.p.472/8 C)

Minoritská 472/8

 

Dům č.p.473/10 C)

Minoritská 473/10

 

Dům č.p.647/1 C)

Mozartova 647/1

 

Dům Riunione Adriatica di Sicurtà č.p.595/4C)

Nádražní 595/4

 

Domy č.p.197/3 C)

Dominikánské náměstí 197/3, 656/2, Panenská 656/2, Veselá 197/1

 

Dům č.p.187/5 C)

Dominikánské náměstí 187/5

 

Dům č.p.188/6 C)

Dominikánské náměstí 188/6

 

Dům č.p.190/8 C)

Dominikánské náměstí 190/8

 

Dům č.p.314/2 C)

Zelný trh 314/2 býv. právnická fakulta UJEP záložna

 

Dům č.p.325/18 C)

Zelný trh 325/18

 

Dům č.p.376/11 C)

Radnická 376/11

 

Dům č.p.320/21 C)

Zelný trh 320/21

 

Dům č.p.132/19 C)

Běhounská 132/19, Moravské náměstí 132/2, 127/3, 629/4, Jakubské náměstí 127/5

 

Dům č.p.97/3 C)

náměstí Svobody 97/3

 

Vzájemná Moravská pojišťovna č.p.98/4C)

náměstí Svobody 98/4

 

Dům č.p.103/2 C)

Rašínova 103/2

 

Dům č.p.105/1 C)

Běhounská 105/1, náměstí Svobody

 

Dům u čtyř mamlasů č.p.74/10C)

náměstí Svobody 74/10 Obchodní dům a nájemní dům nadace Valentina Gerstbauera

 

 

Dům č.p.77/12 C)

náměstí Svobody 77/12

 

Dům č.p.79/1 C)

Jánská 79/1 a 3, náměstí Svobody 79/13

 

Dům č.p.87/18 C)

náměstí Svobody 87/18

 

Dům č.p.90/19 C)

náměstí Svobody 90/19, Zámečnická 90/2

 

Dům č.p.91/20 C)

náměstí Svobody 91/20

 

Dům č.p.93/22 C)

náměstí Svobody 93/22

 

Dům č.p.94/23 C)

Náměstí Svobody 94/23, Středova 94/1, Veselá 94/8

 

Dům č.p.655/7 C)

Orlí 655/30, Novobranská 655/7

 

Dům č.p.526/14 C)

Novobranská 526/14

 

Dům č.p.632/16 C)

Novobranská 632/16

 

Dům č.p.592/4 C)

Opletalova 592/4

 

Dům č.p.600/6 C)

Opletalova 600/6, Joštova 600/9

 

Dům č.p.481/5 C)

Orlí 481/5

 

Dům č.p.480/7 C)

Orlí 480/7

 

Dům č.p.479/9 C)

Orlí 479/9

 

Dům č.p.478/11 C)

Orlí 478/11

 

Dům č.p.477/13 C)

Orlí 477/13

 

Dům č.p.476/15 C)

Orlí 476/15, Minoritská 476/12

 

Dům č.p.492/18 C)

Orlí 492/18 a 18b, Josefská 492/2

 

Dům č.p.517/22 C)

Orlí 517/22

 

Dům č.p.520/26 C)

Orlí 520/26

 

Dům č.p.397/2 C)

Panská 397/2

 

Dům č.p.393/6 C)

Panská 393/6

 

Dům č.p.391/12 C)

Panská 391/12

 

Dům č.p.389/16 C)

Panská 389/16

 

Dům č.p.387/20 C)

Panská 387/20, 22, 24

 

Dům č.p.23/8 C)

Pellicova 23/8

 

Dům č.p.40/8b C)

Pellicova 40/8b

 

Pošta č.p.68/15 C)

Jánská 68/15, Poštovská 68/3

 

Dům č.p.386/1 C)

Radnická 386/1, Panská 386/3

 

Dům č.p.385/3 C)

Radnická 385/3

 

Dům č.p.383/5 C)

Radnická 383/5

 

Dům č.p.378/7 C)

Radnická 378/7, Průchodní 378/1

 

Dům č.p.377/9 C)

Radnická 377/9, Průchodní 377/2

 

Dům č.p.564/6 C)

Rooseveltova 564/6

 

Dům č.p.593/10 C)

Rooseveltova 593/10

 

Dům č.p.591/11 C)

Rooseveltova 591/11

 

Dům č.p.583/12 C)

Rooseveltova 583/12

 

Dům č.p.590/13 C)

Rooseveltova 590/13

 

Dům č.p.582/15 C)

Jezuitská 582/15

 

Dům č.p.589/15 C)

Rooseveltova 589/15, Dvořákova 589/11

 

Dům č.p.211/5 C)

Malinovského náměstí 211/5

 

Dům č.p.419/20 C)

Rooseveltova 419/20

 

Dům č.p.587/4 C)

Za divadlem 587/4

 

Dům č.p.630/3 C)

Solniční 630/3

 

Dům č.p.636/6a C)

Solniční 636/3a

 

Dům č.p.639/4 C)

Solniční 639/4

 

Dům č.p.640/6 C)

Solniční 640/6

 

Dům č.p.241/10 C)

Solniční 241/10, Česká 241/25

 

Dům č.p.240/12 C)

Solniční 240/12

 

Dům č.p.245/14 C)

Solniční 245/14

 

Dům č.p.289/7 C)

Starobrněnská 289/7

 

Dům č.p.287/9 C)

Starobrněnská 287/9

 

Dům č.p.285/15 C)

Starobrněnská 285/15

 

Dům č.p.284/17 C)

Starobrněnská 284/17

 

Dům č.p.576/3 C)

Sukova 576/3

 

Dům č.p.546/5 C)

Sukova 546/5

 

Dům č.p.257/4 C)

Husova 257/4

 

Dům č.p.139/1 C)

Joštova 139/1

 

Dům č.p.144/2 C)

Joštova 144/2, Moravské náměstí 144/7

 

Dům č.p.598/3 C)

Joštova 598/3

 

Dům č.p.138/4 C)

Joštova 138/4

 

Trojdům č.p.212/49 C)

Údolní 212/49, 619/51, Úvoz 205/68

 

Dům č.p.612/22 C)

Benešova 612/22, Josefská 612/15

 

Dům s lékárnou U Červeného raka č.p.444/2 C)

Jánská 444/2, Masarykova 444/1

 

Dům č.p.398/2 C)

Masarykova 398/2, Panská 398/1

 

Dům č.p.100/4 C)

Masarykova 400/4

 

Dům č.p.401/6 C)

Masarykova 401/6

 

Dům č.p.441/7 C)

Masarykova 441/7

 

Dům č.p.319/8 C)

Masarykova 319/8

 

Dům č.p.439/9 C)

Masarykova 439/9

 

Dům č.p.436/11 C)

Masarykova 436/11

 

Dům č.p.318/12 C)

Masarykova 318/12

 

Dům č.p.483/17 C)

Orlí 483/1, Masarykova 483/17

 

Dům č.p.407/22 C)

Masarykova 407/22

 

Dům č.p.433/23 C)

Masarykova 433/23

 

Dům č.p. 430/25C)

Masarykova 430/25

 

Dům č.p.409/26 C)

Masarykova 409/26

 

Dům č.p.410/28 C)

Masarykova 410/28

 

Dům č.p.307/30 C)

Masarykova 307/30, Kapucínské náměstí 307/15,

 

Dům č.p.427/14 C)

Josefská 427/14, Masarykova 427/31 administrativní budova, portál.

 

Dům č.p.214/32 C)

Masarykova 412/32, Kapucínské náměstí 412/1

 

Dům č.p.506/37 C)

Masarykova 506/37 a 39, Nádražní 506/8

 

Dům č.p.58/62 C)

Úvoz 58/62

 

Dům č.p.60/64 C)

Úvoz 60/64

 

Dům č.p.203/64a C)

Brno - město, Úvoz 203/64a

 

Dům č.p.204/66 C)

Úvoz 204/66

 

Dům č.p.39/3 C)

Vachova 39/3

 

Dům č.p.45/6 C)

Vachova 45/6

 

Dům č.p.173/2 C)

Veselá 173/2

 

Dům č.p.172/6 C)

Veselá 172/6

 

Dům č.p.161/1 C)

Česká 161/1, Středova 161/2, Veselá 161/10

Česká_1,_Brno.JPG

 

Dům č.p.238/39 C)

Veselá 238/39

Veselá 39, Brno.JPG

 

Dům č.p.181/3 C)

Zámečnická 181/3

Zámečnická 3, Brno.JPG

 

Dům č.p.182/5 C)

Zámečnická 182/5

Zámečnická 5, Brno.JPG

 

Denisovy sady C)

 

 

Park Lužánky C)

Lužánky

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Brno

1961 Okres Brno

2003 Pověřený městský úřad

 

Logo města

 

Brno – znak

Historie obce C)

Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky u Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století

První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.

Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s dějinami Moravy, již v 11. století od dob údělných knížectví na Moravě Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země.[pozn. 4] Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.[18] První písemná zmínka o Brně je v Kosmově kronice roku 1091. Roku 1243 byla Brnu udělena práva městská, v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk, roku 1292 bylo tehdejšímu královskému městu Brnu uděleno právo volit rychtáře. V roce 1324 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes baziliku a místo jejího posledního odpočinku. V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století Janem Jindřichem založená moravská větev Lucemburků, moravských markrabat. Poslední moravský Lucemburk Jošt byl na podzim 1410 dokonce zvolen římským králem, začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v kostele svatého Tomáše, který založil jeho otec Jan Jindřich.

V Brně byl markraběcí dvůr, zasedal zde moravský zemský sněm a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy. Brno je bývalé moravské hlavní město a od středověku je zejména spolu s Olomoucí jejím historicky nejvýznamnějším městem.

V roce 1777 bylo založeno brněnské biskupství, roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně, čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky. Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území. V letech 1859–1864 bylo zbořeno téměř kompletně celé městské opevnění, v letech 1896–1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace, při níž bylo asi 240 domů nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi

V 15. století bylo Brno obléháno roku 1428 a znovu roku 1430 husity během husitských válek, město však zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví a husité město nedobyli. V létě roku 1467 město Brno obléhalo hrad Špilberk, kde sídlila posádka (husitského) českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.

V 17. století bylo Brno obléháno roku 1643 a znovu roku 1645 švédskými vojsky pod vedením generála Lennarta Torstensona. Šlo o významnou epizodu v třicetileté válce. Švédům se však město nikdy dobýt nepodařilo.

V 18. století bylo Brno obléháno roku 1742 pruskými vojsky pod vedením Fridricha II. Velikého, ovšem rovněž neúspěšně.

V prosinci 1805 proběhla východně od Brna bitva u Slavkova, známá též jako „bitva tří císařů“. Město samo se do bitvy nezapojilo, francouzská armáda jej však bez boje dočasně obsadila a císař Napoleon I. zde několikrát přenocoval. Několik měsíců bylo Brno francouzskou armádou obsazeno též v roce 1809 a Napoleon ve městě opět několik dní pobyl.

Na konci dubna 1945 bylo Brno osvobozeno Rudou armádou pod velením maršála Rodiona Malinovského v rámci bratislavsko-brněnské operace

Roku 1919 byla k Brnu připojena dvě sousední města Královo Pole a Husovice a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. Velké Brno s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům. Roku 1921 se Brno stalo zemským hlavním městem země Moravské v tehdejší první republice, předtím bylo hlavním městem Markrabství moravského, o sedm let později se stalo zemským hlavním městem země Moravskoslezské. V roce 1939 bylo Brno obsazeno německou armádou a roku 1945 osvobozeno Rudou armádou.

Po komunistickém převratu upadl v té době tradiční politický a hospodářský význam Brna jako hlavního města, a to zákonem o krajském zřízení přijatým 21. prosince 1948. Tímto zákonem bylo zrušeno zemské zřízení a Morava byla rozdělena do několika krajů podřízených Praze (s účinností od 24. prosince 1948). Krajské zřízení po roce 1948 nerespektovalo hranice historických zemí. Město Brno se tehdy stalo sídlem Brněnského kraje a po reformě v roce 1960 sídlem Jihomoravského kraje. V roce 1968 se město stalo statutárním městem podle zákona o národních výborech, ačkoli tento titul mělo již dříve. Roku 2000 vznikl současný samosprávný Jihomoravský kraj, jehož krajským městem je Brno

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 140.576 (61%Č)

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

 

C) cs.wikipedia.org  (22.11.2015)

 

 fotografie

 

 

Kod CZ 1088

Černá Pole

Vila Tugendhat 2)

památka UNESCO, 1929-30, Ludwig Mies van der Rohe

 

Dětská nemocnice 2)

1947-52

 

Dům č.p.1862/14 C)

Lidická 1862/14, 1863/16

Lidická_14,_Brno.JPG

 

Dům č.p.1861/12 C)

Lidická 1861/12

Lidická_12,_Brno.JPG

 

Dům č.p.1859/8 C)

Lidická 1859/8

Lidická_8,_Brno.JPG

 

Činžovní dům Alfreda Glasnera 1856/2 C)

Lidická 1856/2, Koliště 1856/1

Koliště_1,_Brno.JPG

 

Dům č.p.1907/3 C)

Koliště 1907/3

Koliště_3,_Brno_(2).JPG

 

Dům č.p.1908/5 C)

Koliště 1908/5

Koliště 5, Brno.JPG

 

Dům č.p.1912/13 C)

Koliště 1912/13, 1965/13a, Milady Horákové 2031/1

Koliště 13, Milady Horákové, Brno.JPG

 

Dům č.p.1947/37 C)

třída Kpt. Jaroše 1947/37a, 1947/37b, 1949/39b, 2 dvojice řadových domů, z toho jen: průčelí, sloupová kolonáda na parc. 3588/1

Brno, tř. kpt. Jaroše 37 a 39.jpg

 

Dům č.p.1925/6 C)

třída Kpt. Jaroše 1925/6

 

Dům č.p.1927/8 C)

třída Kpt. Jaroše 1927/8

 

Dům č.p.1929/10 C)

třída Kpt. Jaroše 1929/10

 

Dům č.p.1850/12 C)

třída Kpt. Jaroše 1850/12, Kudelova 1850/2

Brno, tř. kpt. Jaroše 12.jpg

 

Dům č.p.1829/14 C)

třída Kpt. Jaroše 1829/14, Bartošova 1829/2, Kudelova 1829/1

 

Dům č.p.1828/16 C)

třída Kpt. Jaroše 1828/16, Bartošova 1828/1

 

Dům č.p.1935/18 C)

třída Kpt. Jaroše 1935/18

 

Dům č.p.1839/20 C)

třída Kpt. Jaroše 1839/20, Hilleho 1839/2

 

Dům č.p.1838/1 C)

třída Kpt. Jaroše (odpovídající čo. 22 nepřiděleno), Hilleho 1838/1

 

Dům č.p.1939/24 C)

třída Kpt. Jaroše 1939/24

 

Dům č.p.1845/26 C)

třída Kpt. Jaroše 1845/26, Jeřábkova 1845/2

 

Dům č.p.1844/28 C)

třída Kpt. Jaroše 1844/28, Jeřábkova 1844/1

 

Dům č.p.1943/30 C)

třída Kpt. Jaroše 1943/30

 

Dům č.p.1891/32 C)

třída Kpt. Jaroše 1891/32, Lužánecká 1891/16

Západní strana

 

Dům č.p.1920/1 C)

třída Kpt. Jaroše 1920/1, Milady Horákové 1920/1a

 

Dům č.p.1922/3 C)

třída Kpt. Jaroše 1922/3

 

Dům č.p.1924/5 C)

třída Kpt. Jaroše 1924/5

(budova třída Kpt. Jaroše 1969/7a není jako součást památky uvedena)

 

Dům č.p.1928/9 C)

třída Kpt. Jaroše 1928/9 (v označení památky se uvádí „bez čp. 1928“, ale ve výčtu čp. je číslo 1928 uvedeno)

 

Dům č.p.1930/11 C)

třída Kpt. Jaroše 1930/11

 

Dům č.p.1932/13 C)

třída Kpt. Jaroše 1932/13

 

Dům č.p.1933/15 C)

třída Kpt. Jaroše 1933/15

 

Dům č.p.1934/17 C)

třída Kpt. Jaroše 1934/17 (v označení památky se uvádí „bez čp. 1934“, ale ve výčtu čp. je číslo 1934 uvedeno)

 

Dům č.p.1936/19 C)

třída Kpt. Jaroše 1936/19

 

Dům č.p.1938/23 C)

třída Kpt. Jaroše 1938/23

 

Dům č.p.1940/25 C)

 (budova třída Kpt. Jaroše 1940/25 není jako součást památky uvedena)

 

Dům č.p.1941/27 C)

třída Kpt. Jaroše 1941/27

 

Dům č.p.1942/29 C)

třída Kpt. Jaroše 1942/29

 

Dům č.p.1946/35 C)

třída Kpt. Jaroše 1946/35

 

Dům č.p.1950/41 C)

třída Kpt. Jaroše 1950/41

 

Dům č.p.1951/43 C)

třída Kpt. Jaroše 1951/43

 

Dům č.p.1890/45 C)

třída Kpt. Jaroše 1890/45, Lužánecká 1890/14

 

Dům č.p.1851/3 C)

Kudelova 1851/3

Brno, Kudelova 3.jpg

 

Dům č.p.1830/3 C)

Bartošova 1830/3, 1831/4

Brno, Bartošova 3.jpg

 

Dům č.p.1840/3 C)

Hilleho 1840/3, 1841/4

Brno, Hilleho 3.jpg

 

Dům č.p.1846/3 C)

Jeřábkova 1846/3, 1847/4

Brno, Jeřábkova 3.jpg

 

Dům č.p.291/10 C)

Drobného 291/10, Antonína Slavíka 291/2

 

Dům č.p.290/8 C)

Drobného 290/8

 

Dům č.p.289/6 C)

Drobného 289/6

 

Dům č.p.288/4 C)

Drobného 288/4

 

Dům č.p.287/2 C)

Drobného 287/2

 

Dům č.p.1109/13 C)

náměstí 28. října 1109/13

 

Dům č.p.1108/14 C)

náměstí 28. října 1108/14

 

Dům č.p.1107/15 C)

náměstí 28. října 1107/15

 

Dům č.p.1106/16 C)

náměstí 28. října 1106/16

 

Dům č.p.1104/17 C)

náměstí 28. října 1104/17

 

Dům č.p.1105/18 C)

náměstí 28. října 1105/18

 

Dům č.p.1103/19 C)

náměstí 28. října 1103/19, Traubova 1103/28

 

Dům č.p.1900/20 C)

náměstí 28. října 1900/20, Traubova 1900/11

 

Dům č.p.1901/21 C)

náměstí 28. října 1901/21

 

Dům č.p.1902/22 C)

náměstí 28. října 1902/22

 

Dům č.p.1903/23 C)

náměstí 28. října 1903/23

 

Dům č.p.1904/24 C)

náměstí 28. října 1904/24

 

Dům č.p.1834/12 C)

náměstí 28. října 1834/12, Drobného 1834/1

 

Dům č.p.1835/3 C)

Drobného 1835/3

 

Dům č.p.1836/5 C)

Drobného 1836/5

 

Dům č.p.1837/7 C)

Drobného 1837/7

 

Dům č.p.1894/22 C)

Lužánecká 1894/22, Vrchlického sad 1894/4

 

Dům č.p.1964/5 C)

Vrchlického sad 1964/5

 

Dům č.p.1963/6 C)

Vrchlického sad 1963/6

 

Dům č.p.1899/11 C)

náměstí 28. října 1899/11, Vrchlického sad 1899/11

 

Dům č.p.1892/18 C)

Lužánecká 1892/18

 

Dům č.p.1893/3 C)

Vrchlického sad 1893/3, Lužánecká 1893/20

 

Dům č.p.1962/2 C)

Vrchlického sad 1962/2

 

Dům č.p.1848/1 C)

Vrchlického sad 1848/1, Jeřábkova 1848/5

 

Dům č.p.1849/10 C)

náměstí 28. října 1849/10, Jeřábkova 1849/6

 

Dům č.p.1898/9 C)

náměstí 28. října 1898/9,

 

Dům č.p.1842/8 C)

náměstí 28. října 1842/8, Hilleho 1842/5

 

Dům č.p.1843/7 C)

náměstí 28. října 1843/7, Hilleho 1843/6

 

Dům č.p.1897/6 C)

náměstí 28. října 1897/6,

 

Dům č.p.1832/5 C)

náměstí 28. října 1832/5, Bartošova 1832/5

 

Dům č.p.1833/4 C)

náměstí 28. října 1833/4, Bartošova 1833/6

 

Dům č.p.1896/3 C)

náměstí 28. října 1896/3,

 

Dům č.p.1853/2 C)

náměstí 28. října 1853/2, Kudelova 1853/5

 

Dům č.p.1854/6 C)

Kudelova 1854/6

Brno, Kudelova 5.jpg

 

Dům č.p.1895/1 C)

náměstí 28. října 1895/1, Milady Horákové 1895/19

.

 

 

 

Kod CZ 1097

Pisárky

Sousoší Nový věk C)

sousoší Vincence Makovského Nový věk (dovezeno sem z bruselského výstaviště Expo 58, kde získalo Velkou cenu).

 

Brněnské výstaviště 2) C)

1926-8, po 1950 rozšířený. Přípravy výstavby nového veletržního výstaviště v Brně se datují ještě do časů Rakouska-Uherska. Práce ale byly přerušeny 1. světovou válkou. Po ní nastala krátká hospodářská recese způsobená ztrátou trhů Rakouska-Uherska, ale již v srpnu roku 1923 rozhodnul Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 ha od brněnského právníka a podnikatele Viktora Bauera. Místo bylo známo pod názvem Bauerova rampa a Viktor Bauer zde vlastnil cukrovar a pole. Sám bydlel nedaleko na dnešní ulici Hlinky čp. 39/41. Ještě roku 1923 byla vypsána architektonická soutěž na urbanistické řešení výstaviště. Architektonická koncepce areálu a hlavního pavilonu vychází z vítězného soutěžního návrhu pražského architekta Josefa Kalouse z roku 1924. Při realizaci výstaviště byl použit nový urbanistický plán brněnského architekta Emila Králíka.

Stavba areálu započala roku 1927 a trvala 14 měsíců. Provoz výstaviště byl zahájen 26. května 1928 akcí s názvem „Výstava soudobé kultury v Československu“ (u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky). Brno ve výstavišti o rozloze 360 000 m² (plocha v pavilonech přes 30 000 m²) získalo jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby. Jednotlivé pavilony byly dílem známých architektů – například čelný český architekt Bohuslav Fuchs navrhl hned několik pavilonů, zachoval se z nich jediný, pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty – tento pavilon je jedním z nejdůležitějších a nejznámějších děl české moderní architektury ve světovém kontextu.[zdroj?] Exponáty výstavy bylo i několik moderních domů ve svahu nad výstavištěm.

V době německé okupace výstavní areál využívala německá armáda. Na konci 2. světové války byl areál těžce poškozen, takže se uvažovalo o jeho zrušení. Ale roku 1947 byla zahájena obnova, na které se brigádnicky podílelo mnoho dobrovolníků z řad Brňanů.

Předchůdcem dnešních strojírenských veletrhů se staly výstavy československého strojírenství pořádané od roku 1955. V roce 1959 se konal první mezinárodní strojírenský veletrh. Od té doby se mezinárodní strojírenské veletrhy konají každoročně na podzim. V prvních letech to bylo vždy na počátku září, později začal být termín konání koordinován s ostatními veletrhy v Evropě a posunut i na počátek října

 

                Vstup C)

               

 

                Pavilon A C)

                1928

 

 

                Pavilon Brno C)

               

 

 

                Pavilon C C)

               

 

                Pavilon E C)

               

 

                Pavilon F C)

               

 

                Pavilon G C)

                S vyhlídkovou věží, která pochází z období výstavby areálu a měří 45 metrů. Projekt věže vytvořil architekt Bohumír Čermák jakožto součást pavilonu G. Při rekonstrukci v letech 1957–1958 byl původní výtah nahrazen novým, vysokorychlostním, který však způsoboval závažná poškození nosné konstrukce, která začala deformovat celou stavbu. Poté byl obvodový plášť oddělen. Původní stav věže se navrátil až při rekonstrukci v roce 1996. V dnešní době je věž pro návštěvníky uzavřena

 

                Pavilon H C)

               

 

                Pavilon Morava C)

                Bohuslav Fuchs – pošta

 

                Pavilon M C)

               

 

                Pavilon P C)

Nejnovější a také největší pavilon na brněnském výstavišti je pavilon P, otevřený v červnu 2009. Jeho hlavním architektem byl Jaroslav Dokoupil. Výstavba obří haly stála necelou miliardu korun. Se svou hrubou výstavní plochou přes 15 000 m2 je největší výstavní halou ve střední Evropě a po O2 Aréně největší halou vůbec v České republice. Na délku měří asi 214 m a na šířku 90 m. Zastavěná plocha pavilonu je 18 738 m2, obestavěný prostor 332 026 m3, hrubá výstavní plocha 15 285 m2 a čistá výstavná plocha 10 015 m2. Světlá výška stropní konstrukce haly je 12 m.

 

 

                Pavilon W C)

               

 

                Pavilon Y C)

               

 

                Pavilon Z C)

                se samonosnou ocelovou kupolí o průměru 122 m

 

                Kino, divadlo a kavárna C)

                Emil Králík, 1927-8, v současnosti jiné využití

 

Reisigova vila 2)

1901-2, první moderní vila Rak.uh.mocnářství

 

Domov Elišky Machové a škola Vesna 2)

1929-31, B.Fuchs

 

Vila č.p. 339/234 C)

Veslařská 234

Brno, Veslařská 234.JPG

Vila č.p. 341/238 C)

Veslařská 238

Brno, Veslařská 238.JPG

Vila č.p. 342/240 C)

Veslařská 240

Brno, Veslařská 240.JPG

Vila č.p. 344/244 C)

Veslařská 244

Brno, Veslařská 244.JPG

Vila č.p. 345/246 C)

Veslařská 246

Brno, Veslařská 246.JPG

Vila č.p. 346/248 C)

Veslařská 248

Brno, Veslařská 248(2).JPG

Vila č.p. 347/ 250 C)

Veslařská 250

Brno, Veslařská 250(2).JPG

Vila č.p. 348/252 C)

Veslařská 252

Brno, Veslařská 252.JPG

Vila č.p. 349/254 C)

Veslařská 254

Brno, Veslařská 254.JPG

Vila č.p. 401/8 C)

Výšina 8

Brno, Výšina 8.JPG

Vila Herta č.p. ?/6 C)

Výšiny 6,  1908

Brno, Výšiny 6.JPG

 

 

 

Kod CZ

Ponava

 

 

Kod CZ 1104

Staré Brno

[Kostel P.Marie] 2)

na místě románské rotundy

 

[Kostel sv.Anny] C)

Jihozápadně od dnešní starobrněnské baziliky stála zřejmě již od 11. století rotunda s válcovou lodí a podkovitou apsidou, jejíž zbytky byly objeveny při archeologickém průzkumu v roce 1978. Ta byla ve druhé polovině 12. století nahrazena novostavbou románského podélného kostela s pravoúhlým presbytářem. K roku 1210 (falzum z doby před rokem 1235) je poprvé uváděno zasvěcení chrámu Panně Marii a jeho farní funkce. Zřejmě na přelomu 13. a 14. století byl chrám zbořen a na jeho místě vyrostl kostel ve tvaru latinského kříže s pětibokým presbytářem. Po založení kláštera cisterciaček v roce 1323 bylo roku 1333 patrocinium přeneseno na nový klášterní chrám. Původní kostel byl nově zasvěcen svaté Anně, přičemž již nebyl farním chrámem (je uváděn též jako kaple), a Eliška Rejčka při něm založila špitál. Zbořen byl kolem roku 1800

Starobrněnský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a malým kostelem svaté Anny v roce 1797

 

[Kostel sv.Oldřicha a Prokopa] C)

Původně snad raně románský kostel z 13. století stával na Starém Brně na křižovatce dnešních ulic Křížové a Václavské. Stavba je někdy v pramenech označována jako kaple, což zřejmě souvisí se ztrátou její farní funkce po roce 1288. Kostel byl Eliškou Rejčkou darován nedalekému klášteru cisterciaček, v letech 1760–1770 prošel rekonstrukcí. Po zrušení cisterciáckého kláštera a jeho převzetí augustiniány kostel zanikl v roce 1785 při rozšiřování sousedního hospodářského dvora

Kostel svatého Oldřicha a Prokopa v roce 1675

 

Kostel Nanebevzetí P.Marie 2) C)

Gotický, z režných cihel, dokončený 1333, 1885 citlivě restaurován. Poblíž dnešní baziliky se původně nacházel románský kostelík zasvěcený Panně Marii, poprvé zmíněný v roce 1210. V roce 1323 vznikl díky Elišce Rejčce cisterciácký klášter, jehož součástí se stal i nově vystavěný mohutný gotický chrám v sousedství kostela Panny Marie, který byl změněn na kapli. V roce 1467 byl kostel vypleněn vojsky Viktorína z Poděbrad, roku 1782 byl klášter cisterciaček zrušen a klášterní budovy včetně chrámu převzali augustiniáni. Za druhé světové války byla bazilika poškozena bombardováním. Cihlový chrám má křížový půdorys, z jeho středu vybíhá nízká věž se zvonicí. Původní podoba chrámu se jen s mírnými změnami dochovala dodnes

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Bazilika_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_%28Brno%29.JPG/800px-Bazilika_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_%28Brno%29.JPG

 

Klášter cisterciaček - Klášter Králové 2) C)

1323, po zrušení kláštera1783 sloužil augustiniánům 1797-1804 rozšířen. Mendlovo náměstí 157/1, 419/2, 470/2a, Úvoz 419/1, klášter - soubor budov, čp. 157, parc. 7/1, kostel Nanevzetí Panny Marie, parc. 1, orlovna čp. 470, farní budova čp. 419, mariánský sloup, býv. zahrada, parc. 5/1, kruhový bazén, parc. 5/2, pomník Gregora Mendela, parc. 8, oranžérie (Mendlův skleník) - zanikl, parc. 8, včelín, parc. 15, zahrada, ohradní zeď

Zahrada kláštera.JPG

Kaplička sv.Jana Nepomuckého C)

Husova, parc. 1245

Socha sv. Jana Nepomuckého Brno, Husova.jpg

 

Kaplička C)

v parku ve výseči ul. Křídlovická a Nové sady, parc. 1428/4

Chapel, Nové sady, Brno.jpg

 

Sousoší Piety C)

parc. 1103 ?

 

Socha Marta C)

Veletržní, parc. 829

Socha Marta - Brno Veletržní.jpg

 

Letohrádek Mitrovských 2) C)

1779, poslední zbytek barokní zahrady Na Nivkách. klasicistní zámeček nacházející se při Veletržní ulici nedaleko od hlavního vchodu do veletržního areálu. Jeho parcela se nachází na území brněnské městské části Brno-střed, v katastrálním území Staré Brno.

Roku 1779 ho nechal postavit jako letní odpočinkové sídlo rodiny hrabě Antonín Mitrovský. Letohrádek v klasicistním stylu Ludvíka XVI. byl postaven na Starém Brně v zahradě nedaleko břehu Svratky pod svahem Žlutého kopce, asi 500 m od Starobrněnského kláštera. Realizace stavby byla dokončena roku 1794. V rozsáhlé zahradě kolem letohrádku byla rovněž oranžerie a skleník pro pěstování ananasů.

Po bitvě u Slavkova v letohrádku údajně přespal Napoleon Bonaparte (tato informace však není podložená).

Hrabě Antonín Arnošt Mitrovský se narodil v Banské Štiavnici. Byl příslušníkem uherské větve rodu. Rod však pochází z Nemyšle u Mitrovic. Sloužil v armádě a po zranění roku 1778 se natrvalo usadil v Brně. Podílel se na umírněném osvícenství, byl mecenášem školství, sbíral umělecká díla a působil v zednářské lóži.

V 19. století byly v okolí letohrádku postupně vybudovány obytné budovy i průmyslové objekty (kosárna). Budovu od 19. století vlastní město Brno. Za 2. světové války byla v budově letohrádku umístěna mateřská školka. V letech 1978 - 1987 byla provedena generální rekonstrukce a byla přistavěna technická a sanitární část skrytá pod terasou před letohrádkem. V roce 1988 převzalo letohrádek Muzeum města Brna, dnes je pronajatý soukromníkem

 

Škola C)

Mendlovo náměstí 1/3, 1/4, Pekařská 1/61

Brno,_Gymnázium_JGM.jpg

 

Dům č.p.16/8 C)

Mendlovo náměstí 16/8

Brno,_Mendlovo_náměstí_8.jpg

 

Dům č.p.17/9 C)

Mendlovo náměstí 17/9

Brno, Mendlovo náměstí 9.jpg

 

Pivovar a sladovna Starobrno C)

Mendlovo náměstí 158/20, Pivovarská 960/2

Starobrno Brewery 01.jpg

 

Dům č.p.509/5 C)

Úvoz 509/6

Brno, Úvoz 6.jpg

 

Dům č.p.466/8 C)

Úvoz 466/8

Brno, Úvoz 8.jpg

 

Dům č.p.493/29 C)

Úvoz 493/29

Brno, Úvoz 29.jpg

 

Dům č.p.494/31 C)

Úvoz 494/31

Brno, Úvoz 31.jpg

 

Dům č.p.495/48 C)

Úvoz 495/48

Brno, Úvoz 50 a 48.jpg

 

Dům č.p.496/50 C)

Úvoz 496/50

Činžovní dům Brno Úvoz č.496.jpg

 

Dům č.p.497/62 C)

Úvoz 497/52

Brno, Úvoz 52.jpg

 

Dům č.p.498/54 C)

Úvoz 498/54

Brno, Úvoz 54.jpg

 

Dům č.p.499/56 C)

Úvoz 499/56

Brno, Úvoz 56.jpg

 

Vila arch.Kyselky č.p.566/4a C)

Tomešova 566/4a, vlastní vila arch. Mojmíra Kyselky

Kyselkův dům, Brno Tomešova 2.jpg

 

Dům č.p.537/1 C)

Žlutý kopec 537/1, Lipová

Brno, Lipová 1.jpg

 

Dům č.p.549/17 C)

Lipová 549/17

 

 

Dům č.p.554/10 C)

Neumannova 554/10

Eislerova vila - brána.jpg

 

Dům č.p.91/2 C)

Gorazdova 91/2

Brno, Gorazdova 2.JPG

 

Dům č.p.94/4 C)

Gorazdova 94/4

Brno, Gorazdova 4.JPG

 

Dům č.p.461/1a C)

Sladová 461/1a

Brno-vila-Sladová461-1-2011.jpg

 

Dům č.p.467/3 C)

Sladová 467/3

Brno-vila-Sladová467-3-2011.jpg

 

Dům č.p.632/9 C)

Pellicova 632/9

Brno, Pellicova 9.jpg

 

Dům č.p.633/11 C)

Pellicova 633/11

Brno, Pellicova 11.jpg

 

Dům č.p.648/33 C)

Pellicova 648/33

Brno, Pellicova 33.jpg

 

Dům č.p.649/35 C)

Pellicova 649/35

Městský dům (Brno), Staré Brno, Pellicova 35, Brno.JPG

 

Dům č.p.655/47 C)

Pellicova 655/47

Činžovní dům (Brno), Staré Brno, Pellicova 47, Brno.JPG

 

Dům č.p.660/51 C)

Pellicova 660/51

Brno, Pellicova 51.jpg

 

Dům č.p.661/53 C)

Pellicova 661/53

Brno, Pellicova 53.jpg

 

Nemocnice u sv. Anny C)

Pekařská 664/53 a 57, Anenská 664/15, Leitnerova

Brno, Pekařská, nemocnice U Svaté Anny.jpg

 

Dům č.p.397/3 C)

Pekařská 397/3

Pekařská 3, Brno.JPG

 

Dům č.p.398/4 C)

Pekařská 398/4

Brno,_Pekařská_4.jpg

 

Dům č.p.399/6 C)

Pekařská 399/6

Brno, Pekařská 6.jpg

 

Dům č.p.401/8 C)

Pekařská 401/8

Brno, Pekařská 8.jpg

 

Dům č.p.402/10 C)

Pekařská 402/10

Brno, hotel Pod Špilberkem.jpg

 

Dům č.p.403/12 C)

Pekařská 403/12

Brno, Pekařská 12.jpg

 

Dům č.p.405/16 C)

Pekařská 405/16, Leitnerova

Brno, Pekařská 16.jpg

 

Dům č.p.407/18 C)

Pekařská 407/18

Brno, Pekařská 18.jpg

 

Dům č.p.408/20 C)

Pekařská 408/20

Brno, Pekařská 20.jpg

 

Dům č.p.412/24 C)

Pekařská 412/24

Brno, Pekařská 24.jpg

 

Dům č.p.417/36 C)

Pekařská 417/36

Brno, Pekařská 36.jpg

 

Dům č.p.418/38 C)

Pekařská 418/38

Brno, Pekařská 38.jpg

 

Dům č.p.409/40 C)

Pekařská 409/40

Brno, Pekařská 40.jpg

 

Dům č.p.429/52 C)

Pekařská 429/52

Brno, Pekařská 52.jpg

 

Dům č.p.430/54 C)

Pekařská 430/54

Brno, Pekařská 54.jpg

 

Dům č.p.431/58 C)

Pekařská 431/58

Brno, Pekařská 58.jpg

 

Dům č.p.269/62 C)

Pekařská 269/62

Brno, Pekařská 60.jpg

 

Dům č.p.435/74 C)

Pekařská 435/74

Brno, Pekařská 74.jpg

 

Dům č.p.364/76 C)

Pekařská 364/76

Brno, Pekařská 76.jpg

 

Dům č.p.246/80 C)

Pekařská 246/80

Brno, Pekařská 80.jpg

 

Dům č.p.439/82 C)

Pekařská 439/82

Brno, Pekařská 82.jpg

 

Dům č.p.444/92 C)

Pekařská 444/92

Brno, Pekařská 92.jpg

 

Dům č.p.164/3 C)

Husova 164/3

Husova street in Brno.jpg

 

Dům č.p.165/5 C)

Husova 165/5

Husova 5, Pekařská, Brno.JPG

 

Dům č.p.167/7 C)

Husova 167/7, Pekařská

Brno, Pekařská 7.jpg

 

Dům č.p.274/36 C)

Kopečná 274/36

 

 

Městské lázně C)

Nádražní 203/16

Brno,_Nádražní,_lázně.jpg

 

Dům č.p.97/16 C)

Křížová 97/16

Brno,_Křížová_16.jpg

 

Dům č.p.332/19a C)

Křídlovická 332/19a

Brno, Křídlovická 19 a.jpg

 

Dům č.p.334/21 C)

Křídlovická 334/21

Brno, Křídlovická 21.jpg

 

Dům č.p.196/16a C)

Křídlovická 196/16a,

 

Dům č.p.188/3 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.207/5 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.282/7 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.286/9 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.292/11 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.293/13 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.294/15 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.295/17 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.298/19 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.343/21 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.343/29 C)

Poříčí ul.

 

Dům č.p.199/4 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.223/6 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.279/8 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.283/10 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.287/12 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.299/14 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.315/16 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.316/18 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.327/20 C)

Zahradnická ul.

 

Dům č.p.273/5 C)

Poříčí 273/5

Faculty of Architecture.jpg

 

Palác Sidonie C)

Hybešova 259/21

Brno,_palác_Sidonie.jpg

 

Dům č.p.66/3 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.68/5 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.70/7 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.72/9 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.74/11 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.76/13 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.78/15 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.80/17 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.69/6 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.71/8 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.73/10 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.75/12 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.77/14 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.79/16 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.83/18 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.85/20 C)

Bezručova ul.

 

Dům č.p.142/17 C)

Hlinky 142/17

Brno,_Hlinky_17.jpg

 

Dům č.p.140/21 C)

Hlinky 140/21

Brno,_Hlinky_21.jpg

 

Dvojdům č.p.284/25 C)

Hlinky 284/25, Výstavní 285/24

Brno,_Hlinky_25.jpg

 

Dům č.p.168/26 C)

Hlinky 168/26

Brno,_Hlinky_26.jpg

 

Dům č.p.138/27 C)

Hlinky 138/27

Brno, Hlinky 27.jpg

 

Dům č.p.169/28 C)

Hlinky 169/28

Brno,_Hlinky_28.jpg

 

Dům č.p.277/29 C)

Hlinky 277/29

Brno,_Hlinky_29.jpg

 

Dům č.p.115/46 C)

Hlinky 115/46

Brno,_Hlinky_46.jpg

 

Dům č.p.134/66 C)

Hlinky 134/66

Brno,_Hlinky_66.jpg

 

Dům č.p.150/78 C)

Hlinky 150/78

Brno,_Hlinky_78_a_80.jpg

 

Dům č.p.151/80 C)

Hlinky 151/80

Brno,_Hlinky_80.jpg

 

Dům č.p.152/82 C)

Hlinky 152/82

Brno,_Hlinky_82.jpg

 

Dům č.p.155/86 C)

Hlinky 155/86

Brno,_Hlinky_86.jpg

 

Dům č.p.385/9 C)

Výstavní 385/9

Brno, Výstavní 9.jpg

 

Dům č.p.370/10 C)

Výstavní 370/10

Brno, Výstavní 10.jpg

 

Dům č.p.369/11 C)

Výstavní 369/11

Brno, Výstavní 11.jpg

 

Dům č.p.304/13 C)

Výstavní 304/13

Brno, Výstavní 13.jpg

 

Dům č.p.303/15 C)

Výstavní 303/15

Brno, Výstavní 15.jpg

 

 

 

 

Kod CZ

Stránice

 

Kostel sv. Augustina C)

náměstí Míru

Brno, kostel sv. Augustina (2013-06-08; 01).jpg

 

Krohův rodinný dům č.p.110/45 C)

Sedlákova 110/45, Dostálova 110/1 Vila, zahrada, bazén. Funkcionalistický vlastní rodinný dům architekta Jiřího Krohy z let 1928–1930

Brno, Sedlákova 45.JPG

 

Vila č.p.389/6 C)

Preslova 389/6 Vila, zahrada, ohradní zeď s branou a garáží

 

 

 

Vila č.p.274/1 C)

Kaplanova 274/1, Psotova vila

Brno, Stránice, Rezkova 30 a 28.jpg

 

Vila č.p. 275/3 C)

Kaplanova 275/3

 

 

Vila č.p.276/5 C)

Kaplanova 276/5

 

 

Vila č.p.277/7 C)

Kaplanova 277/7

 

 

Vila č.p.278/9 C)

Kaplanova 278/9

 

 

Vila č.p.279/11 C)

Kaplanova 279/11 Patočkova vila

 

 

Vila č.p.428/27 C)

Rezkova 428/27

 

 

Vila č.p.429/28 C)

Rezkova 429/28

 

 

Vila č.p.430/29 C)

Rezkova 430/29

 

 

Vila č.p.431/30 C)

Rezkova 431/30

 

 

Vila č.p.433/32 C)

Rezkova 433/32

 

 

Vila č.p.434/33 C)

Rezkova 434/33

 

 

Vila č.p.435/34 C)

Rezkova 435/34

 

 

Vila č.p.436/35 C)

Rezkova 436/35

 

 

Vila č.p.437/36 C)

Rezkova 437/36

 

 

Vila č.p.438/37 C)

Rezkova 438/37

 

 

Vila č.p.439/38 C)

Rezkova 439/38

 

 

Vila č.p.440/39 C)

Rezkova 440/39

 

 

Vila č.p.441/40 C)

Rezkova 441/40

 

 

Vila č.p.442/41 C)

Rezkova 442/41

 

 

Vila č.p.443/42 C)

Rezkova 443/42

 

 

Vila č.p.444/43 C)

Rezkova 444/43

 

 

Vila č.p.445/45 C)

Rezkova 445/45

 

 

Vila č.p.446/47 C)

Rezkova 446/47

 

 

Vila č.p.447/49 C)

Rezkova 447/49

 

 

Vila č.p.448/51 C)

Rezkova 448/51

 

 

Fakulta elektrotechniky a informatiky C)

Údolní 244/53, Úvoz 244/33, Jiříkovského 244/1, Všetičkova 244/2 Univerzitní areál, původně Zeměbranecké kasárny arcivévody Rainera

 

Building in Udolni street, Brno.jpg

 

Vila č.p.3/2a C)

Barvičova 3/2a

 

 

Dvojdomek č.p.18/20 a 20/22 C)

Barvičova 18/20, 20/22

 

 

Dvojdomek č.p.22/24 a 24//26 C)

Barvičova 22/24, 24/26 (Roubalova 24/27)

 

 

Dvojdomek č.p.26/28 a 28/30 C)

Barvičova 26/28 (Roubalova 26/38), 28/30

 

 

Dvojdomek č.p.30/32 a 32/34 C)

Barvičova 30/32, 32/34

 

 

Steinův rodinný dům č.p.23/25 C)

Barvičova 23/25, Hlávkova 23/2 Rodinný dům obchodního ředitele telefonní a elektrické společnosti v Brně Willyho Lea Steina. Dům navrhl Ernst Wiesner

Brno, Barvičova, dům č. 25.jpg

 

Vila č.p.25/27 C)

Barvičova 25/27

 

 

Kumpoštova vlastní vila č.p.15/15 C)

Barvičova 15/15 Vlastní vila architekta Jindřicha Kumpošta

 

Brno, Barvičova, vila Jindřicha Kumpošta (2).jpg

 

Kudelův rodinný dům č.p.145/10 C)

Klácelova 145/10, Havlíčkova 145/36 Kudelův rodinný dům, postaven 1926–1927 ve funkcionalistickém stylu podle návrhu Jana Víška

 

Brno, Klácelova, dům č. 10 (2).jpg

 

Vila č.p.191/3 C)

Heinrichova 191/3

Brno, Heinrichova 3.JPG

 

Vila č.p.197/9 C)

Heinrichova 197/9

Brno, Heinrichova 9.JPG

 

Vila č.p.204/16 C)

Heinrichova 204/16

 

 

Vila č.p.217/32 C)

Heinrichova 217/32, Kampelíkova 217/6

Brno, Heinrichova 32 (martinnovacek.cz).JPG

 

Vila č.p.222/37 C)

Heinrichova 222/37

Brno, Heinrichova 37.JPG

 

Vila č.p.245/2 C)

Jiříkovského 245/2, Údolní 245/55

 

Vila č.p.253/10 C)

Jiříkovského 253/10

Brno, Jiříkovského 10.jpg

 

Dvojvila č.p.255/12 C)

Jiříkovského 255/12, 257/14

Brno, Jiříkovského 12.JPG