|
Kod CZ 6901 Komárov
(Kumrowitz)
Místní
části: Malá Mariacel, Petrohradská ulice [Kostel
P.Marie] C) Při cestě z Brna do Tuřan vznikla v
roce 1724 poblíž Komárova poutní kaple Panny Marie. Ta byla později nahrazena
kostelem se stejným patrociniem, který byl vysvěcen roku 1733. Nedlouho poté,
ve 40. letech 18. století vznikla severně od kostela osada ulicového typu
Malá Mariacela, a samotný chrám se stal známým
poutním místem. Poutě však byly roku 1784 zakázány, ke zrušení kostela došlo
o šest let později, zbořen byl před rokem 1825. Na jeho místě se dnes nachází
jižní část komárovského Mariánského náměstí Kostel
sv.Jiljí 2) C) D)
Pův.součást
proboštství třebíčských benediktinů,.románská loď konec 12.stol., 1200 doplněn
na západní straně obytný přístavek, věž patrně z přelomu 16. a 17.stol.
[Proboštství třebíčských benediktinů] 2) Zal. po 1104, zaniklo 1527 Fara … Kaple Vzkříšení C) nad hrobkou
rodiny Schindlerů, postavena 1856, na bývalém hřbitově u kostela
Kamenný
kříž C) D)
U kostela, původně stával před ohradní zdí, která stávala kolem
kostela. V roce 2012 byl do spodní části vytesán nápis Sv. Misie 2012 , jako
upomínka na lidové misie, které se zde konaly.
Kamenný
kříž D)
na Černovické
ulici v těsné blízkosti kostela sv. Jiljí, přesněji vpravo od hlavního vstupu
do kostela. Pochází z doby okolo roku 1800 a byl postaven v místech, kde
stávala v letech 1722-1788 kaple. Kříž byl renovován v roce 2004
Železný
kříž D)
na Černovické
ulici v těsné blízkosti kostela sv. Jiljí, přesněji v parčíku před kostelem a
je památkou na hřbitov, který se nacházel v blízkosti kostela do 20. století,
kdy musel ustoupit nové výstavbě.
Fontána
C)
…
Socha
Soutok Svratky a Svitavy C)
…
Rozhledna
Komec C)
…
Lávka
C)
Přes Svratku
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres Městská část Brno 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Komárov vznikl ve
středověku jako poměrně malá vesnice s původním jménem Luh a náležel
moravskému markraběti. Až s postupným poněmčováním se roku 1318 objevuje
německé jméno Gumrawitz - Komárov.
V průběhu 12. století zde benediktini zřídili proboštství, jehož panství
zahrnovalo jen několik okolních vesnic. Toto proboštství také udrželo staré
jméno Luh či Na Luhu až do roku 1447. Komárovské proboštství bylo poškozeno
husitskými válkami roku 1428. 15. dubna 1527 odevzdal poslední probošt Štěpán
Etwan se souhlasem Ferdinanda I. zbývající majetek
brněnské kapitule u sv. Petra, čímž proboštství zaniklo a Komárov se stal
součástí kapitulního panství se sídlem v Podolí u Brna. Při obléhání Brna
Švédy v letech 1643 a 1645 byl Komárov z větší části vylidněn a zčásti
vypálen, včetně kapitulního dvoru a mlýna. Roku 1646 byl pak provoz zničeného
mlýna obnoven, a roku 1648 se začalo opětovně hospodařit i ve zpustošeném
dvoře. Při vpádu pruských a saských vojsk na Moravu ve 40. letech 18. století
byl Komárov znovu značně poškozen, přičemž byly zničeny i dva zdejší mosty,
které pak byly obnoveny v letech 1746 a 1755. V 18. století
vznikly na území dnešního Komárova nové osady Malá Mariacela
a Petrohradská Ulice. Ty se později osamostatnily, ale již roku 1850 byly
opětovně sloučeny s Komárovem v jednu obec. Během 2. poloviny 19. století
došlo v důsledku růstu Komárova i obou jeho osad ke změně skladby
obyvatelstva a z Komárova se stala převážně dělnická předměstská obec, přesto
zde i nadále žilo mnoho zemědělců. Již roku 1851 vznikla v Komárově továrna
na sukna. Pokud jde o
katastr, měl Komárov až do druhé poloviny 60. let 20. století zcela jiné katastrální
hranice než má dnes. Většina současného katastru Komárova sice patřila i k
původnímu katastru Komárova, velká část území na severozápadě a severu však
náležela k původnímu katastru Trnité, část území na východě k původnímu
katastru Černovic, část území na jihozápadě k původnímu katastru Horních
Heršpic, malé území na nejzazším jihu k původnímu katastru Brněnských
Ivanovic. Původní katastr Komárova o rozloze 211 hektarů a v hranicích
platných do roku 1935, je dnes rozdělen mezi katastrální území Komárov,
Brněnské Ivanovice, Černovice, Štýřice, Horní Heršpice a Trnitou. Území dnešního
Komárova bylo k Brnu připojeno ve dvou fázích: 6. července 1850 území patřící
původně k Trnité; a 16. dubna 1919 na základě zákona č. 213/1919 Sb., „o
sloučení sousedních obcí s Brnem“, následovala i obec Komárov (zahrnující
také bývalé obce Malou Mariacelu a Petrohradskou
Ulici), jakož i ostatní části moderního katastru.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 C)
cs.wikipedia.org (19.11.2015) D) frypat.blog.cz
(21.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ Malá Mariacel
(Klein
Mariazell)
Železný
kříž D)
z roku 1861 a
původně stával na ulici Studniční. Na současné místo byl přemístěn někdy po
roce 2007, kdy byl kříž i restaurován. Nápis na soklu uvádí, že kříž byl
věnován ke slávě Boží obyvateli obce Malá Mariacela.
To byla obec a později historická čtvrť, která se nacházela na části dnešního
katastrálního území Komárov.
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Kod CZ Petrohradská ulice
Socha sv.Jana Nepomuckého D)
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1716 od neznámého autora stojí v místech, kde bývalo centrum malé samostatné osady Petrohradská ulice. Ta zde byla založena roku 1687 a patřila do roku 1784 svatopetrské kapitule na Petrově. Osada později splynula spolu s nedalekou osadou Malá Mariacela s Komárovem a v roce 1919 byla spolu s Komárovem připojena k Brnu. Barokní socha v parku na Plotní ulici je poslední hmatatelnou připomínkou zaniklé osady.
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.11.2015 Předchozí editace: 26.5.2011 |
