|
Kod CZ 6921 Komín (Komein) Kostel
sv.Vavřince 2)
Pův.gotický, před 1323, kol.1502 doplněna věž, zděná střecha 1883, 1911-13
postavena napříč nová loď.
Fara … Hřbitov
C) …
Kamenný
kříž C) D) Před kostelem, postavil roku 1803 Jan Drezler.
Opravit jej nechali roku 1913 manželé Kristenovi.
Kamenný
kříž D) ulice Hlavní Kříž nechala postavit obec
Komín roku 1800.
Kamenný
kříž D) ulice Chaloupky
Kamenný kříž D) ulice Bystrcká Kříž
nechali roku 1901 postavit manželé Kristenovi. Na současné
místo byl přemístěn roku 1950.
Kamenný
kříž D) při polní cestě do Medlánek Kříž nechala postavit obec roku 1908.
Železný
kříž D) roh Hlavní - Podveská Kříž
pochází z roku 1886.
Dřevěný
kříž D) komínský hřbitov, Hlavní
kříž obnoveného komínského hřbitova.
Památník
Rudé armády C) …
Památník
obětem C) 1914-18, 1938-45
Památník
obětem C) …
Plastika
C) Před školou
Plastika
C) …
Plastika
C) …
Fontána
C) Před radnicí
Vodní
elektrárna C) společnosti ČEZ. Nachází
se na řece Svratce a do provozu byla uvedena v roce 1923. V současné době
slouží jako vyrovnávací elektrárna pro malou vodní elektrárnu Kníničky. Elektrárna je osazena dvěma Kaplanovými
turbínami. Restaurace
C) U Dvořáků
Škola
C) …
|
Panství Politický okres Brno 1961 Okres Brno Část Brna 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
Nejstarší
archeologické nálezy dokládají osídlení už v starší době kamenné, paleolitu, přibližně
50 tisíc let př.n.l. Nálezy prvních zahloubených obydlí pravěkých zemědělců
jsou datována do mezolitu, 4-8 tisíc let př. n. l. Z následujícího období se
dochovala celá řada malovaných keramických předmětů denní potřeby, a také
hliněné sošky žen. V době bronzové dochází již u obyvatelstva ke vzniku
společenských vrstev a mezi archeologickými nálezy přibývají bronzové šperky
a zbraně. V Komíně se setkává kultura od jihu pronikajícího lidu mohylových
polí a od severu postupujícího lidu popelnicových polí. V době 400 až 200
let před přelomem letopočtu obsazují území Keltové, kmen Bójů, což přináší
nejen rozvoj hmotné kultury, ale i umění a obchodu. V následujících stoletích
byla zaznamenána expanze germánských kmenů, Markomanů a Kvádů. Slovanské
osídlení je doloženo od 5. století. V devátém století, po vzniku Velké
Moravy, dochází k upevňování křesťanství, což dokládají i archeologické
nálezy nezpopelněných hrobů. V desátém století se objevuje první souvislá
zástavba v prostoru dnešního kostela, která se později rozšířila směrem k
řece Svratce. Ve 14. století
přesunula do Brna svůj dvůr bývalá dvojnásobná královna Eliška Rejčka a postavila v Komíně románsko-gotický farní kostel
svatého Vavřince. Příslušná dohoda s olomouckým biskupem je datována rokem 1324.
Sto let poté, roku 1428 táhli kolem husité, obec však nedobyli, nicméně okolí
vyplenili. Podle některých indicií mohla stát v té době na kopci Hausperku panská tvrz, důkazy však pro to chybí. S příchodem nové historické
epochy postihla obyvatele Komína řada pohrom. V devadesátých letech 16.
století se vyskytly nebývalé bouře, zemětřesení, neúroda a bída. Za
třicetileté války, po dobu švédského obléhání v roce 1645, byla v Komíně
ustájená švédská jízda. Z té doby se traduje pověst o pacholíkovi,
který vyslechl poradu štábu, že pokud město nedobudou následujícího dne do
poledne, obléhání zanechají a odtáhnou. Zprávu se podařilo předat obleženým,
ti v nejvyšší nouzi odzvonili poledne o hodinu dříve, a tím se zachránili.
Švédové sice odtáhli ale předměstí Brna včetně Komína zůstala vypálena a
vydrancována. Škola na několik desetiletí přestala existovat, vinice zpustly.
Dílo zkázy dokončil mor, jehož epidemie se v Brně a okolí rozšířila roku
1648. V roce 1720 pak obec zcela vyhořela, a dlouhá léta trvalo, než znovu
dosáhla ztraceného postavení. Hřbitov kolem
kostela byl zrušen v roce 1836, poté, co byl založen nový, v současné poloze.
Roku 1849, se komínští vykoupili z poddanosti za
4060 zlatých, 26 krejcarů a zvolili první radní a starostu obce. K roku 1890
má Komín 168 domů a 1019 obyvatel (1017 katolíků, 2 židé, 1018 Čechů, 1
Němec). V roce 1909 byla
v obci otevřena nová, výstavná škola, postavená podle návrhu akademického
architekta Antonína Blažka z Králova Pole. Podle návrhu téhož autora byl v
letech 1911-1913 přestavěn také komínský kostel. V
oné době byl Komín prakticky výhradně rolnickou vsí, kromě zemědělství zde
fungovala pouze výrobna likérů. První světová
válka, v letech 1914-1918, znamenala pro obyvatele povinnost narukovat a
účastnit se bojů. Oběti války připomíná pomník, který stojí v parčíku mezi
školou a kostelem. Po vzniku ČSR došlo 16. dubna 1919 k připojení okolních
obcí k Brnu, čímž bylo v Brně dosaženo převahy česky mluvícího obyvatelstva.
Připojení se týkalo i obce Komín. Tehdy téměř celý jeho současný katastr
tvořil obec Komín, jihovýchodní část katastru s ulicí Štursovou
a některými pozemky dnešního SOÚ Spojů náležela k obci Žabovřesky
a jihozápadní část katastru k obci Jundrovu; ke Komínu naopak náležely i
některé okrajové části moderního katastru Bystrce, zahrádky a část lesa na
severu moderního katastru Jundrova a nejsevernější část moderního katastru Medlánek. Roku 1923 byla na místě bývalého mlýna, který
zde stál již od středověku (v letech 1674-1692 v něm fungovala papírna),
postavena podle návrhu Ing. Petra malá vodní elektrárna. Do postavení
Brněnské přehrady fungovala jako průtočná, později jako vyrovnávací, a
jednalo se o jednu z prvních instalací Kaplanovy turbíny (2x 100 kW). Není
bez zajímavosti, že se má stát i jednou z prvních instalací velmi
perspektivní, tzv. vírové turbíny, vyvinuté na brněnském VUT. Ke konci druhé
světové války bojovala Rudá armáda s německou armádou i v prostoru Komína.
Již 26. dubna 1945 byl prostor Komína osvobozen, i když zbytky Němců se ještě
ukrývaly v místě komínských zmol. Vojáci Rudé
armády, padlí při osvobozeneckých bojích této části Brna, byli pochováni na
čestném pohřebišti na Hausperku, přejmenovaném na
Ruský vrch. V roce 1947 byla
do Komína prodloužena tramvajová trať. V 70. letech došlo v Komíně dle návrhu
architekta Františka Kopřivíka k výstavbě
panelového sídliště (včetně zajištění obsluhy trolejbusovou dopravou) a v
souběhu s řekou byla vybudována kníničská radiála. Obec tím rychle ztratila
svůj vesnický charakter. V devadesátých letech, po změně politických poměrů,
se tvář obce zlepšila díky celkové rekonstrukci komínského
náměstí a z iniciativy skupiny obyvatel byl obnoven hřbitov, zrušený v rámci
výstavby sídliště. V roce 1997 byla podle návrhu zlínského Kovoprojektu postavena na Jundrovské
ulici nová trolejbusová vozovna. Součástí stavby bylo i mimoúrovňové křížení
s kníničskou radiálou. Z nejasných důvodů však tato křižovatka nebyla nikdy
dokončena - chybí na ní nájezdové rampy pro odbočení z/do Komína a Jundrova,
dokonce ani tramvajové těleso nebylo nikdy v rámci prováděných rekonstrukcí
přeloženo do příslušného mostního pole. Absence ramp značně komplikuje
dopravu uvnitř Komína a představitelé městské části marně vyvíjejí tlak na
město, aby most dokončilo.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (21.11.2015) D) vilemwalter.cz (21.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 21.11.2015 Předchozí editace: 28.5.2011 |
