Kód CZ 4850

Hranice

(Rossbach)

Osady: U Ludvíka, Na Dolíšce,  Bahnelhäuser, Dvůr,  Galgendorf, Kotlina, Kozí Hřbety, Samota, Sídliště, Horní Ves, Pěnkava, Kopeček, Růžové údolí, Krásné údolí, Nový Svět, Šibeniční vrch, Brennviertel, Pískový

 

Evangelický kostel

Pův.jako katol.kaple ze 14.stol., přestavba ranně barokní 1682, přestavěný 1719, oltář kol.1700, 4 náhrobky ze 17. a 18.stol.

 

Kostel Navštívení P.Marie

Katolický, neorománský, 1894, jednolodní s dvěma věžemi (?)

image003

 

Fara >>

Evangelická

 

Smírčí kříž

U býv.pletárny. Nízký nepravidelný kříž. Rozměry: 70x66 cm. Několikrát byl popsán v regionální literatuře a tam také zobrazen (Alberti 1898). Při stavbě sídliště roku 1960 byl odstraněn a posléze skončil v základech garáže.

image003  http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/krize/hranice.jpg

 

Památník padlým

V r.1866

 

Památník padlým

V první světové válce, před evang.kostelem, 1928 soch.Wilfert z Chebu

 

Škola

Stará,1822-3

http://www.matejovic.webzdarma.cz/horni_namesti/medium_pohled014.jpg

 

Škola

1881, později rozšířená

image006

 

Sokolovna - Turnhalle

image006

 

[Hostinec U zlatého lva]

http://www.matejovic.webzdarma.cz/horni_namesti/medium_pohled003.jpg

 

[Hostinec U červeného koně]

Rottes Ross

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium023.jpg

 

[Hostinec Pražák]

Dříve Müller Mann, později Rossbach

http://www.matejovic.webzdarma.cz/horni_namesti/medium_pohled012.jpg

 

Hotel Küss

U nádraží

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium022.jpg

 

Hostinec u Zlatého jelena

Nedaleko MÚ

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium025.jpg

 

Hostinec u Bílého koně

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium028.jpg

 

 

Hostinec Beseda

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium001.jpg

 

Hotel U zlaté kotvy

Goldner Anker, později školní jídelna

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium002.jpg

 

Hostinec zur Erholung

Grenzgeschenke, na hranici u cesty do Ebmathu

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium005.jpg

 

Hostinec zum Rosenthal

V růžovém údolí, zbořena po 1985

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium012.jpg

 

Mlýn Lazarův]

V Růžovém údolí, zanikl

http://www.matejovic.webzdarma.cz/ruzne/medium_mix024.jpg

 

Zpět na okres

 

Panství

 Politický okres Aš

1881 městečko

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie městečka >>

Řada dochovaných rozlehlých usedlostí s roubenou obytnou částí v přízemí a bedněnou částí patra.  

Nejstarší písemná zmíňka o Hranicích pochází z roku 1413. A to v kupní smlouvě, kterou Neubergové, jmenovitě Konrád, prodali Zedtwitzům obec Hranice, i obce k nim patřící. Neubergové, kteří vlastnili většinu Ašska a mnohé sousední vesnice v dnešním Německu (Sasku i Bavorsku), se totiž dostali na konci 14. století do vážných finančních problémů, a proto většinu svého majetku museli prodat. Zedtwitzové poté ovlivňují Hranice, stejně jako celé Ašsko až do 2. světové války.

V roce 1542 bylo do Hranic zavlečeno luteránství, které do několika let zcela asimilovalo místní obyvatele.

Roku 1549, jsou zedtwitzké majetky věnovány plavenskému hraběti Jindřichu IV. Jan Lucemburský tak pánům z Plavna ukázal jeho vděčnost za to, že plavenští stáli během Šmalkaldské války na jeho straně. Ašsko ale stále zůstává zedtwitzkým lénem. Plavenští však drželi Ašsko jen do roku 1557, kdy ho král Ferdinand I. Habsburský znovu připojil k zemím koruny české.

Od roku 1591 začali Zedtwitzové vydávat v Hranicích první cechovní oprávnění. Prvními oficiálními řemesly se stali křejčovství, obuvnictví, mlynářství, zednictví, tesařství a tkalcovství.

V roce 1633 vypukl na Chebsku černý mor, který si vyžádal i v Hranicích 40 životů.

Během 17. století, kdy se v českých zemích šířila rekatolizace, odvolávali se Zedtwitzové na práva, která jim byla dána, konkrétně na svobodu vyznání. Císař však nepovolil žádné výjimky, a v roce 1629 museli evangeličtí duchovní opustit jak Hranice, tak Aš. V roce 1648 ovšem Zedtwitzové využili podmínek danných Vestfálským mírem, a přivedli do Hranic, Aše a Podhradí zpět evangelické faráře.

Roku 1850 zde byl otevřen poštovní úřad a v roce 1868 založen spolek dobrovolných hasičů. 1. března 1913 byly založeny místní noviny.

V roce 1881 jsou Hranice povýšeny císařem Josefem I. na městys.

Počátkem 19. století se v Hranicích začal rozvíjet textilní průmysl. V roce 1806 patřily výrobny v Hranicích k nejsilnějším v Čechách, a dokonce předstihly i město Aš. Ovšem jen do roku 1840. V tomto roce rozkvět textilního průmyslu v Hranicích v podstatě končí. Rada Hranic totiž zamítla, aby plánovaná silnice z Chebu do Plavna vedla přes jejich obec. Obávali se totiž, že během případné další války by armády proudily skrz Hranice, stejně jako tomu bylo již několikrát v minulosti. Toto rozhodnutí bylo však velmi nešťastné, protože bez silničního a železničního spojení nebylo možné vyvážet výrobky do světa. Hraničtí se snažili zachránit alespoň zlomek výroby, a tak tkali pro exotické země, jako Turecko, Indie a země v Africe a Asii. Toto však netrvalo dlouho. Od roku 1892, za pomoci strategie ministra obchodu Kerbera, se v hranických továrnách začali vyrábět také ubrusy, záclony a později i koberce. V roce 1885 byl zprovozněn úsek železnice -Hranice, a v roce 1906 úsek Hranice-Adorf. Železnice hodně pomohla zdejšímu průmyslu, ale již nikdy nevrátila jeho stav z počátku 19. století.

První světová válka Hranice v podstatě zničila. Přinesla bídu, hladomor a utrpení. Lidé nedostávali hlavní potraviny někdy i celé dny a ostatní potraviny a hygienické potřeby se do Hranic nedostaly i celé měsíce. Byly vyhlášovány sběry kovů, které byly prodávány a za získané prostředky bylo nakupováno jídlo.

Sílící hnutí ašského Konráda Henleina mělo velký vliv i na Hranice. Zde se také začal formovat Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), a celé Ašsko bylo poté Henleinem předáno Hitlerovi ještě před podepsáním Mnichovského diktátu.

18. dubna 1945 vstupuje 1. pěší divize americké armády pod velením generála Clifta Andruse do ašského výběžku právě přes Hranice. Hranice, jako první obec v Československu kapituluje americkým vojskům během odpoledne. Kapitulace se však neobešla bez varovné dělostřelecké palby, která zničila jednu z hranických továren. Po obsazení Hranic se američané vydali 20. dubna do Aše.

V roce 1945 následovalo odsunutí německého obyvatelstva na německá území, a osidlování obce Čechy z vnitrozemí, Slováky a Rumuny.

 

Rok

Obyv.

Domů

1171

129

1786

148

1812

227

1846

320

1850

3041

 

1900

465

1918

593

1927

3936 N 

 

1930

4283

 

1939

815

1947

2519

 

1961

1940

 

1970

2083

 

1998

466

2001

1850

 

2009

2228

 

 

www.mestohranice.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča , Atlas památek

3) E.Poche, Umělecké památky Čech I

4) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

 

Ø  www.mestohranice.cz

Ø  cs.wikipedia.org

Ø  www.rutrich.de

Ø  www.matejovic.webzdarma.cz

 

U Ludvíka

(Altegrün)

Zaniklá skupina chalup, dnes odkalovací nádrže závodu Ohara Studánka

 

 

 

Na Dolíšce

(Bahnelbrück)

U hráze Pastvinského rybníka, dnes rodinné domky a chaty.

 

[Mlýn Dolíška]

Bahnelmühle 
Na katastru Hranic v poloze Na dole, asi 2 km jihozápadně od města se nachází zbytek náhonu, kamenný vantrok a zčásti rozebraná vodní komora lisovny  lněného oleje. Náležela k jednomu ze sedmi hranických mlýnů s prastarou tradicí, která sahá až do 12. století. Patřil rodině Knöckelů a býval označován jako  Bahnelmühle. Mlýn stál pod hrází rybníka Dolišky a v padesátých letech byl stržen. Jeho základy jsou zasypány odpadovým sklem z hranické sklárny.

 

 

 

(Bahnelhäuser)

 

 

 

Dvůr

(Meierhof)

Původně vrchnostenský dvůr, dnes okolí Pastvinské ulice

 

 

 

(Galgendorf)

 

 

 

Kotlina

(Kessel)

 

 

 

Kozí Hřbety

(Ziegenrück) část

Na hranici s Trojmezím, také Nad přehradou. Několik chalup a chat.

 

 

 

Krásňany

(Landschulz)

Na hraničním přechodu do Bad Elster, pojmenována po majiteli restaurace Švícarský dům

 

[Hostinec Švícarský dům]

Dle majitele pojmenována tato část města

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium018.jpg

 

Hostinec Gottlieb Künzel

U silnice do Bad Elsteru

http://www.matejovic.webzdarma.cz/hospody/medium004.jpg

 

 

Celnice

Dnes domov důchodců

 

 

 

[Samota]

(Einöde) část

Na babičkách či Samota, bývalo tu 57 domků, zlikvidována kolem 1950, dnes rozoráno beze stopy

 

[Hostinec]

U zelené lípy s prodejnou potravin

 

 

 

Sídliště

(Siedlung)

Vystavěno koncem 30.let 20.stol., Na vyhlídce

 

 

 

Horní Ves

(Oberdorf)

Okolí dnešního Husova náměstí

 

 

 

[Pěnkava]

(Finke)

Památník

V údolí Farský les (Pfarwald) Obětem havárie anglického bombardovacího letadla 5.3.1945 z roku 1991

 

 

 

Skupina 9domů a továrna na barvení látek, zanikla 1946, stávala v těsném sousedství hraničního přechodu Ebmath

 

 

Kopeček

(Hübel)

Dříve továrna a několik usedlostí

 

 

 

Růžové údolí

(Schmalzgrube)

Dříve velké a bohaté usedlosti, od městských lázní k hranici se Saskem

 

 

 

Krásné údolí

(Pfannenstiel)

U silnice na Krásňany, několik roztroušených domků

 

 

 

Nový Svět

(Neuewelt)

Čtvrť města z 19.stol.

 

 

 

Šibeniční vrch

 (Galgendorf)

Okolí usedlosti č.p.108, kde stávalo ještě několik  usedlostí

 

 

 

(Brennviertel)

U cesty na Pastviny, bývalo tu několik chalup

 

 

 

Pískový mlýn

(Sandmühle)

Pojmenováno po hromadách písku z rýžování zlata.

 

[Mlýn]

Zanikl společně s hromadami písku při rekultivaci kol.1970. zůstal zbytek náhonu.

 

 

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 30.3.2011