Kód CZ
Vlaské
(Blaschke) Socha P. Marie Immaculaty
Zdroj C) 1776, s bohatým reliéfním podstavcem,
u silnice ve středu osady Socha sv. Jana
Nepomuckého Zdroj C) 1826 Škola Zdroj 2) Zdroj 3) jednotřídní Parní pila Zdroj 2) Zdroj 3) 1916 Mlýn Zdroj 2) Zdroj 3) U silnice na Hanušovice za obcí1749
s jedním složením na nestálé vodě
Stodola U silnice
na Hanušovice
|
Politický i soudní okres Šumperk 1949 připojeno k Vysokému Potoku 1961 Okres Šumperk 1960 část Malé Moravy 2003 Pověřený městský úřad Historie
440-510 m.n.m. Vlaské (Blaschke),
(jiné Vlaské – než Walbergsdorf, které přísluší k
Vojtíškovu v soudním okrese Staroměstském) byla politicky a katastrem ( 480
ha) samostatná německá dědinka, jejíž stavení jsou roztroušena po úzkém údolí
řeky Moravy a po přilehlých horských stráních. Nadmořská výška vsi 440- 510
m.n.m.
Vlaské bylo
založeno rudskou vrchností kolem roku 1590 a jmenovalo se původně „ Na
Vlaskym „. Německé jméno Blaschke vzniklo překroucením českého názvu vsi.
Vlaské bylo osazeno lidmi z okolí a příslušelo nepřetržitě k rudskému
panství. Roku 1677 bydlilo v něm 18 usedlých, kteří měli celkem 855 měřic
pozemků. Rychtářem byl Pavel Wagner, jemuž patřilo 132 měřic polí. Roku 1749
náleželo poddaným 437 a 7/8 měřic polí, 2 a 1 měřic zahrad, 272 a 1 měřic
úhoru, 157 měřic pustin, luk na 23 a 1 vozu sena, 2 měřice lesa a mlýn s 1
složením na nestálé vodě. Na obecní pečeti s nápisem PECZET ... PLASCHE bylo
ve znaku srdce, do něhož byly zabodnuty tři meče v podobě kříže. Roku 1793
mělo Vlaské 20 domů se 263 obyvateli, roku 1839 21 domů s 242 obyvateli, roku
1921 44 domů s 272 obyvateli a to s 261 Němci, 8 Čechy a 3 cizozemci (269
katolíků a 3 židé), roku 1930 46 domů, 262 obyvatel ( 240 Němců a 22 Čechů). U Vlaského „ Na
Zámečku „ ( Am SchloBstein 550 m.) je pěkné letovisko, obklopené lesnatými
stráněmi. Hodí se také za východisko pro zimní sporty. Kolem Vlaského se daří
dobrý len. Obyvatelé byli známí jako pilní přadláci. Vesnička má v
brněnském zemském archivu pozemkovou knihu s německými zápisy z let 1596 –
1751 a v šumperském soudním archivu 2 svazky jeho pokračování ( z.r. 1713 a
1752), urbář z roku 1755 a knihu kupních smluv z roku 1779.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Vlastivěda moravská 1932 3) Vlastivěda šumperského okresu 1993 C) cs.wikipedia.org (11.10.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 11.10.2016 Předchozí editace: 3.3.2008 |