Kód CZ

Vlaské

(Blaschke)

Socha P. Marie Immaculaty  Zdroj C)

1776, s bohatým reliéfním podstavcem, u silnice ve středu osady

 

 

Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj C)

1826

 

Škola Zdroj 2) Zdroj 3)

jednotřídní

 

Parní pila Zdroj 2) Zdroj 3)

1916

 

Mlýn Zdroj 2) Zdroj 3)

U silnice na Hanušovice za obcí1749 s jedním složením na nestálé vodě

 

Stodola

U silnice na Hanušovice

 

Zpět na

okres

Politický i soudní okres Šumperk

1949 připojeno k Vysokému Potoku

1961 Okres Šumperk

1960 část Malé Moravy

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie

440-510 m.n.m.

Vlaské (Blaschke), (jiné Vlaské – než Walbergsdorf, které přísluší k Vojtíškovu v soudním okrese Staroměstském) byla politicky a katastrem ( 480 ha) samostatná německá dědinka, jejíž stavení jsou roztroušena po úzkém údolí řeky Moravy a po přilehlých horských stráních. Nadmořská výška vsi 440- 510 m.n.m.

Vlaské bylo založeno rudskou vrchností kolem roku 1590 a jmenovalo se původně „ Na Vlaskym „. Německé jméno Blaschke vzniklo překroucením českého názvu vsi. Vlaské bylo osazeno lidmi z okolí a příslušelo nepřetržitě k rudskému panství. Roku 1677 bydlilo v něm 18 usedlých, kteří měli celkem 855 měřic pozemků. Rychtářem byl Pavel Wagner, jemuž patřilo 132 měřic polí. Roku 1749 náleželo poddaným 437 a 7/8 měřic polí, 2 a 1 měřic zahrad, 272 a 1 měřic úhoru, 157 měřic pustin, luk na 23 a 1 vozu sena, 2 měřice lesa a mlýn s 1 složením na nestálé vodě. Na obecní pečeti s nápisem PECZET ... PLASCHE bylo ve znaku srdce, do něhož byly zabodnuty tři meče v podobě kříže. Roku 1793 mělo Vlaské 20 domů se 263 obyvateli, roku 1839 21 domů s 242 obyvateli, roku 1921 44 domů s 272 obyvateli a to s 261 Němci, 8 Čechy a 3 cizozemci (269 katolíků a 3 židé), roku 1930 46 domů, 262 obyvatel ( 240 Němců a 22 Čechů).

U Vlaského „ Na Zámečku „ ( Am SchloBstein 550 m.) je pěkné letovisko, obklopené lesnatými stráněmi. Hodí se také za východisko pro zimní sporty. Kolem Vlaského se daří dobrý len. Obyvatelé byli známí jako pilní přadláci.

Vesnička má v brněnském zemském archivu pozemkovou knihu s německými zápisy z let 1596 – 1751 a v šumperském soudním archivu 2 svazky jeho pokračování ( z.r. 1713 a 1752), urbář z roku 1755 a knihu kupních smluv z roku 1779.

 

Rok

obyv.

domů

1677

18 osedlých

 

1749

1793

263 ob.

20 d.

1839

242 ob.

21 d.

1921

272 ob.(8Č)

44 d.

1927

272 obyv N

1930

262 ob.

46 d.

1950

95 ob.

42 d.

1991

35 ob.

11 trv.ob.d.

2001

37

2009

22

 

www.obecmalamorava.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

 

C) cs.wikipedia.org  (11.10.2016)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.10.2016

Předchozí editace: 3.3.2008