Památky obce Stará Ves nad Ondřejnicí, politický okres Moravská Ostrava

Stará Ves nad Ondřejnicí

(Altendorf)

Kostel Narození sv.Jana Křtitele ^A) >>

Jeho vznik je spjat, stejně jako v případě zámku, s rodem Syrakovských. Bohatý stavitel, nejvyšší písař markrabství moravského Ctibor Syrakovský, nechal kostel vystavět v letech 1587 - 1589. Slavnostního svěcení se dočkal zásluhou olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského 28. dubna 1591, což dokládá nápis nad hlavním vchodem do kostela.

Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem a průčelní kvadratickou věží pevnostního charakteru. Stavbu zevně podepírá řada opěráků, presbytář uzavírá křížová klenba se svorníkem, na němž je vyobrazen erb Syrakovských. Pozoruhodně se zde prolínají prvky starší (gotické) s tehdy módními (renesančními). To je pozoruhodné zejména ve srovnání se starším zámkem, postaveným v duchu čisté renesance.

Interiér kostela zdobí především kvalitní sochařské práce neznámých kameníků - renesanční náhrobníky rodu Syrakovských. Před námi defilují Jaroš Syrakovský, jeho žena Kateřina Petřvaldská, rytíř Ctibor Syrakovský s manželkou Alinou z Víckova.

Opravy interiéru kostela v roce 2000 pomohly odhalit další cenný prvek stavby - renesanční figurální fresku z doby založení kostela, tedy před rokem 1600. Restaurátorské práce, vedené v letech 2001 - 2002 akademickou malířkou Romanou Balcarovou, odhalily motiv z Kalvárie s figurami Krista, Árona a Mojžíše.

Fara ^A)

vystavěna v letech 1809 – 1810. Ve dvoře stála hospodářská stavení a stodola. Budova měla v přízemí 3 pokoje a kuchyň a v prvním poschodí 4 pokoje. O předešlé farní budově se ví jen to, že byla vystavěna roku 1600 a roku 1760 přestavěna. Zdejší fara patřila v minulosti k nejbohatším v okolí (desátky se sem odváděly ze Staré Vsi, Proskovic, Košatky, Velkého a Malého Petřvaldu), farář měl dokonce jednoho sedláka, který mu tři dny v týdnu robotoval.

Hřbitov

Za obcí

Památník padlým se sochou T.G.Masarika ^C)

na pozemku „Na Ščepnici“ vedle obecního domu čp. 202. Nápis: Ideálem humanity k věčnému míru / 1914 – Tyleček Alois, Jančák Vilém / 1915 – Šupík Prokop, Polášek Vladimír, Míček Jindřich, Onderka Jan, Javorek Rudolf, Dominik Fabián, Valošek František, Tichopád Alois, Maralík Emil, Sýkora Václav, Sýkora Vojtěch, Dlouhý Vojtěch / 1916 – Kolek Vilém, Šebesta Jan, Horkel Antonín, Neuwirt Richard, Novobilský Ignác, Kopecký Emil, Korpas František / 1917 – Onderka Vilém, Chvostek Alfons, Skupník Felix, Blaheta František, Josef Herz / 1918 – Míček Ludvík, Jacha Josef, Vilam Jan, Petrovský Felix, Dostalík Jan, Dlouhý Alois / 1919 – Pokluda Alois, Růža František.

Byl odhalen dne 30. září 1928 s věnováním „Padlým ve světové válce“. Postaven byl na pozemku „Na Ščepnici“ vedle obecního domu čp. 202. Spodní pilíř obsahuje jména 34 padlých za 1. světové války. Pomník je zhotoven z hořického pískovce, figurální práci provedl akademický sochař J. Vašata.

Od roku 1940 po dobu války byl pomník ukryt na smetišti a zachráněn před zničením. Znovu byl postaven a odhalen roku 1945. Po roce 1948 byla socha opět sejmuta a 8. května 1968 znovu postavena na své původní místo. Po roce 1970 potřetí mizí a až 19. ledna 1990 je převezena z úložiště v Kunčicích pod Ondřejníkem a nově umístěna na nynější místo nedaleko vstupu do zámku. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 11. března 1990.

Památník padlým se sochou T.G.Masarika ^C)

Školní, na staré budově školy, Nápis: V ŽIVOTĚ I SMRTI VĚRNI ZŮSTALI / HRABOVSKÝ EDUARD 1912 - 1941 MAUTHAUSEN

POLÁŠEK HYNEK 1900 - 1941 MAUTHAUSEN / LEDNICKÝ VILÉM 1916 - 1942 MAUTHAUSEN / POLÁŠEK RUDOLF 1913 - 1942 MAUTHAUSEN / FILIPEC JOSEF 1899 - 1942 OSVĚTIM / SEDLÁČEK EMIL 1909 - 1943 OSVĚTIM / TYLEČEK ALOIS 1905 - 1944 MAUTHAUSEN / SEVERIN EMIL 1923 - 1945 VRATISLAV / VĚČNÁ PAMĚŤ!

Zámek ^B)

Sídlem majitelů vsi byla původně středověká tvrz. Změnu přinesl až příchod pana Jaroše Syrakovského, vrchnostenského úředníka na Hukvaldech, roku 1559. Ten se rozhodl vybudovat pohodlné a výstavné rodinné sídlo, jak tehdy velel duch renesanční doby. Vznikl tak třípodlažní zámek s téměř čtvercovým půdorysem, s vnitřním malým nádvořím zdobeným otevřenými arkádami a představěnou věží. Stavba probíhala asi v letech 1565 – 70. Na otcovo dílo navázal syn Ctibor, komorník biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a nejvyšší písař markrabství moravského. Jeho postavení a finanční možnosti mu umožnily zámek asi v letech 1574-1578 dostavět a zejména vyzdobit – po italském vzoru a zřejmě i s přispěním italských kameníků a malířů – kamennými interiérovými portálky a sgrafitovou výzdobou. Sgrafitáři využili kombinace psaníčkového sgrafita s tvorbou figurální. Můžeme tak sledovat výjevy z bible, zachycení epizod z bojů s Turky i vyobrazení šlechticů. Lunetová římsa je zdobena freskovou malbou. Podobu obou stavitelů zámku zachytili neznámí kameníci v pískovcových figurálních náhrobcích umístěných v nedalekém kostele svatého Jana Křtitele.

Od začátku 17. století vlastnil zámek na 3 století rod Podstatských. Kolem roku 1690 a znovu roku 1704 postihl budovu požár. Při opravách byla poškozená sgrafitová výzdoba překryta jednoduchou omítkou a věž završena cibulí. Teprve popis z roku 1916 znovu upozornil na existující sgrafitovou výzdobu, která se objevila pod opadávající omítkou. Budova byla ve zchátralém stavu, navíc při osvobozování obce v závěru 2. světové války shořela barokní cibule s věží a byla nahrazena stanovou stříškou. Teprve v roce 1953 započala oprava a obnova budovy, zejména sgrafit. Po dvou dalších restaurátorských zásazích a stavebních úpravách zámek i přiléhající park slouží v plné kráse potřebám obce.

Škola

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Moravská Ostrava

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^A)

Příznivé polohy využili již před více než 700 lety kolonizátoři. Závěť olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka z 29. 11. 1267 zmiňuje "Bruneswerde se 70 lány." Ono Bruneswerde je nynější Stará Ves a Brunovou zásluhou vznikla 1. písemná zmínka o existenci obce. Známkou jejího rozvoje se stává právo užívat vlastní obecní erb se zlatou růží, přidělený obci roku 1536 olomouckým biskupem Thurzem. Z historické předlohy vycházejí i novodobé symboly - znak a prapor - udělené obci a schválené Parlamentem České republiky v roce 1999. Dva pruhy na vlajce připomínají, že obec má dvě části: samotnou Starou Ves a místní část Košatku s asi 300 obyvateli.

Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570 Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského. Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy - výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři. Zásluhou Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643 zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák

Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1801
1930
1947
1961
1970
2001

www.stara-ves.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) staraves.cz (1.3.2011)

B) hrady.cz (1.3.2011)

C) vets.estranky.cz (11.12.2013)

D) vets.cz (11.12.2013)

fotografie

Historie obce A)

Historie obce ^A)