|
Kód CZ 5677 Janov (Jansdorf) Kostel sv.Filipa a Jakuba >>
Zdroj 3) Zdroj A) Už 1350 farní, později filiální do Čisté,od 1785 opět farní.1642 vyhořel a byl znovu vystavěn,1823 obnoven a
1861 opět vyhořel V jihovýchodní části při silnici na hřbitově, vystavěn r.1642 za J.B.Trauttmanndorfa,
opraven 1823 J.Valdštejnem, požáry r 1861 a 1957.
Jednolodní s půlkruhově zakončeným presbytářem se sakristií na severu a
přístavkem na jižní straně presbytáře, s kaplemi po obou stranách lodi a
s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním
polem křížové klenby, v závěru klenba s výsečemi, loď plochostropá
v sakristii valená klenba s výsečemi, severní kaple a předsíňka
sklenuty křížovou klenbou. Zařízení převážně zničeno při požáru r. 1957.
Oprava krytiny v roce 2010, oprava fasády a okolí kostela v r.2011. Památka od 3.5.1958, č. rejstříku ÚSKP:
15501/6-3052
Kolem kostela dva udržované hroby ostatní náhrobky odstraněny,
od r. 2011 po celkové úpravě opět urnový háj
Brána na hřbitov Zdroj 3) Zdroj A) Barokní se sochami sv.Filipa
a Jakuba, andělů a železným křížem Sochy andělů odcizeny kol 2005.
Brána na hřbitov zadní Cihlové masivní sloupky a kovaná dvoukřídlá brána, upravena
v r.2011, v sousedství umístěno
kolumbárium.
Na bývalém hřbitově z části proměněná na čekárnu autobusu.
Při opravách kostela byl pod márnicí objeven karner
s kostmi zemřelých.
Na místě přízemní budovy
s valbovou střechou z let 1786-7 postavena po roce 1936 patrová
uniformní moderní budova, nevkusně utilitárně přestavěná v 1988 na bytový
dům.
Kaplička P.Marie Lurdské Zdroj A) v dolní části obce u potoka před Strakovem. Postavená předky původního majitele čp. 68 (vesnické jméno „Schanta“,
též „Schante“). Ve výklenku soška P.Marie, kované zábradlíčko.
Vedle je bývalá studna.
[Kaplička sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) u zadní hranice usedlosti č.p. 61
(u cesty vedoucí k fotbalovému hřišti). Podrobnosti zániku nejsou známy.
Fotografie nedochována. Dle vzpomínek paní V. Jánové to bylo malé dřevěné
stavení chránící malou soškou o velikosti asi 1 m. Soška prý zmizela na
počátku 50tých let „někam do Prahy“. [Kaplička] Zdroj A) s Marií a Jezulátkem – u cesty před č.p. 4
(Starožitnictví Tměj). Fotografie nedochvána. [Kaplička] Zdroj A) na polní cestě dolní části obce, asi
400 m východně od rybníka u č.p. 232 u skupiny stromů. Soudě dle dochované barevné
fotografie zničená až v osmdesátých letech.
Mariánská kaplička Zdroj A) (dřívější název Goldhomerova
kaplička, dle vesnického jména původního majitele usedlosti). U horní polní
cesty do Mendryky, asi 150 m za obnoveným křížem
směrem na Mendryku vlevo mezi lípami. Dodnes tam
leží hromada kamení.
[Horní kaple sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) původně k č.p. 113. Dnes na tomto
místě stojí garáž patřící k č.p. 112. Fotografie nedochována. [Kaple sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) vedle dnes už neexistující usedlosti č.p. 91
(pozemek mezi č.p. 213 a 228 směrem na Modřinku).
Fotografie nedochována. [Výklenková kaplička] Zdroj A) U č.p.76
Socha sv.Filipa Na hřbitovní bráně
Socha sv.Jakuba Na hřbitovní bráně
Sochy andílků Na hřbitovní bráně
[Socha Nejsv.Trojice] Zdroj A) u pily (asi na místě dnešní autobusové zastávky). V šedesátých
letech poškozena nákladním autem a následně rozebrána. Fotografie
nedochována. Socha P.Marie s Ježíškem Zdroj A) u I/35, na levé straně směrem do Litomyšle. Jedná se o pilíř se
sochou Panny Marie s Ježíškem z roku 1863, pískovec, neznámý autor. Známí
jsou ale ti, kdo dílo financovali: Johann a Barbara
Ratzek (pravděpodobně z čp.
61). Jejich jména jsou uvedena na podstavci. Pomník byl v r. 1985 stržen a
poškozen, takže jednotlivé bloky kamene byly od sebe odděleny a socha i
podstavec nesly četná mechanická poškození. I když socha nebyla na státním
seznamu nemovitých kulturních památek, byla v r. 1986 restaurována
akademickým sochařem a restaurátorem Karlem Krátkým z Pardubic (kolaudováno
30. října 1986). Obec Janov musela tenkrát za opravu zaplatit hrdých 150 tis.
Kčs, což bylo pro tehdejší poměry hodně peněz.
Přesunuta 2011. Dílo se datuje do konce 19. století a skládá se
ze základové desky, patky, středové části s římsou (výše celkově cca. 150 cm)
a sochy Krista (cca. 147 cm). Socha je z jemnozrnného křemitého pískovce maletínského typu. Na středovém dílu podstavce jsou tři
zrcadla: Ve dvou bočních jsou texty, v čelním je reliéf sv. Václava. Jeden z
textů na zrcadlech zní „Helena Stussak, gebor. 7. Juni1804, gestor. 22. Mai
1885, Ruhe in Frieden und das ewige
Licht leuchte Ihr“, druhý text je celkem nečitelný, ale lze
předpokládat, že se vztahuje k jejímu manželovi Wenzel
(Václav). To by vysvětlovalo také daný reliéf. Na patce je čitelné jméno autora: W. Forberger.
Byl to Wenzel Forberger,
který se narodil 17. 9. 1859 v Čisté čp. 26
(tenkrát Lauterbach) jako nemanželské dítě jisté Teresie Forberger (5. 12. 1834
- 3. 10. 1921). Dne 6. 5. 1892 byl registrován na newyorském přistěhovaleckém
ostrově Ellis Island s daty "věk 32, povolání
sochař, národnost rakouská". Připlul tam na lodi "Obdam" z Rotterdamu. Zahynul dne 24. 6. 1915 při
železničním neštěstí v Brazílii. Socha stála dříve na dolním konci obce u cesty mezi č.p.
310 a č.p. 65. Jelikož v dostupných podkladech o
době před odsunem původních obyvatelů vykazujících dost přesně stanoviště a
charakter sakrálních památek se nenašla o této soše žádná zmínka, domníval
jsem se dlouho, že socha byla na tuto lokalitu přesunuta později, a to
pravděpodobně v souvislosti se zrušením hřbitova po r. 1956. Tomu
nasvědčovala i skutečnost, že paní Helena Stussak
žila a zemřela v č.p. 62, čili ne v přímém sousedství s touto lokalitou. Jeden
z jejích příbuzných, také pocházející z č.p. 62, se v r. 1860 oženil a přestěhoval do č.p. 66, kde jméno Stussak lze
doložit ještě v r. 1945. Ale ani tato usedlost nesousedí přímo se sochou. Tři
dosud žijící němečtí rodáci rovněž tvrdili, že tam žádná socha nikdy nestala.
V červnu r. 2011 prohlásili naopak dva janovští starousedlíci, že socha v
letech 1947/48 už byla na tomto místě. Celý objekt byl silně poškozen, zejména reliéf sv. Václava.
Pravá ruka Krista chyběla až pod zápěstí a levé ruce chyběla dlaň spolu s
prsty a s praporem, který držela. Socha byla v červenci r. 2011 převezena do
restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a v listopadu téhož roku umístěna na dnešním
stanovišti. Nové místo bylo vybráno s ohledem na estetiku, bezpečnost a
historický význam. Na této loučce vysázely předškolní a školní děti památnou
lípu, a také poblíž byla dříve kaplička sv. Marie.
Před čp. 25 u „staré“
silnice do Strakova. Vznik pravděpodobně po r. 1870. Deska s nápisem
nedochována.
Železný kříž Na hřbitovní bráně
Před hřbitovní zdí. Historie tohoto kříže není zcela vyjasněna.
Stál dlouho u jihovýchodní zdi kostela za postranním vchodem. Restaurátoři ho
datují do konce 19. století. Pan Boštík tento kříž
koupil v období státního statku na svitavském
hřbitově, umístil ho vedle kostela a věnoval obci. Když se v r. 2007 kostel
začal opravovat, byl kříž obklopen stavebním lešením a jen provizorně
chráněn. Až v r. 2008 byl přesunut k bezpečnější východní straně bývalé
márnice. Opakovaná neodborná manipulace zanechala své stopy na kamenném
podstavci, který se pak v r. 2011 rozpadl, když došlo k opravě márnice.
Jelikož byl už před tím vybrán k restaurování, byly jeho úlomky uloženy na
hospodářském dvoře za Rychtou. Samotné restaurování probíhalo v atelieru pana
Rejmana v Proseči. V
říjnu r. 2011 našel kříž své snad poslední místo před hřbitovní zdí na návsi.
Železný kříž Zdroj 3) Zdroj A) v dolní části obce u cesty mezi čp. 160 a novým rodinným domem čp.
371. Bronzová deska s nápisem není dochována. Pomník je na zadní straně
datován r. 1888 a vykazuje zbytky staré barevné ozdoby. Kříž byl v červenci
r. 2011 přepraven do restaurátorské dílny p. Rejmana
v Proseči a vrátil se v říjnu téhož roku na místo
kousek vedle původního.
Torzo kříže Zdroj A) Pietní artefakt na nově zřízeném
hřbitově ležel až do června r. 2011 vedle podstavce bývalého kříže za dolní
hřbitovní zdí. Byl neutrálního vzhledu, a proto byl vybrán jako základ
plánovaného pietního místa na novém hřbitově. Až při jeho vyzvednutí se
ukazovala jeho pravá cena. Země totiž kryla jeho přední stranu, a ta nesla
německý nápis „Errichtet von
der Gemeinde Jansdorf im Jahre 1863 unserem Gemeindevorsteher Johann Forberger Nr. 02“ (Postaveno obcí Janov v roce 1863 našemu
přednostovi obce Johannu Forbergerovi
čp. 02). Zmíněný J. Forberger
měl velké zásluhy při rozsáhlých opravách kostela v r. 1862. Tím jsme
ustoupili od záměru výraznějších výtvarných zásahů a rozhodli se pro umístění
skromné mramorové pamětní desky na jeho druhé straně a kované růže na jeho
vrchu. Po dokončení restaurátorských prací (p. Běťák,
Němčice, a p. Rejman,
Proseč) byl v říjnu r. 2011 postaven vlevo od hlavního vchodu do kostela.
u horní polní cesty do Mendryky, pod velkou lípou. Původní název „Teichhons Kreuz“ dle vesnického
jména majitele pozemku (tenkrát k čp. 94). Vznik
pravděpodobně kolem r. 1870. Kříž byl svržen a silně poškozen, několik částí
vč. kovového kříže chybělo. V r. 2005 byl korpus nalezený v křoví místními
občany M. Dosedělem a K. Müllerem
opět zakotven na základní desce. R. Smolen doplnil horní část korpusu. V r.
2006 byl korpus odborně restaurován (studentem restauratérství
A. Košvancem). Starožitník p. Tměj daroval obci kovový
kříž, který byl rovněž restaurován a vzápětí osazen do podstavce. u I/35, asi 300 m od Mariánského
sloupu dál směrem do Litomyšle pod velkou lípou. Spodek z pískovce obklopen
malým železným plůtkem. Kříž nechal postavit chalupník
Penka (vesnické jméno "Schanta")
z č.p.
68 a byl vysvěcen dne 1.6.1913. Za hřbitovní zdí u zadní brány, pochází
pravděpodobně z konce 19. století. Původní litinový kříž byl ale v době
totality zničen, a ačkoliv se jeho úlomky zčásti zachovaly, nebylo je možno
restaurovat. V rámci restaurování několika obecních památek ve 2. pololetí r.
2011 byl proto vybrán kříž jiný, který ladí se střízlivým kamenným
podstavcem. Objekt stál původně o několik metrů blíže k dolní hřbitovní
bráně, byl ale po restaurování pro lepší viditelnost a obslužnost posunut na
dnešní stanoviště.
na dolní hranici pozemku za plotem k čp. 55. Je to u cesty vedoucí od fotbalového hřiště,
naproti čp. 172.
Železný kříž Zdroj A) u „staré“ silnice do Strakova, asi na
úrovni bývalého č.p. 60 (mezi č.p. 313 a 280), z
kterého zbyl jen sokl. Původní název „Gellesen Kreuz“.
Železný kříž Zdroj A) původně litinový kříž na kamenném
podstavci, neznámé podoby, kříž a reliéfní desky z podstavce ukradeny kolem
r. 1959. V horní části byla deska se dvěma anděly, a na dolní části byly
minimálně dvě desky s reliéfy svatých. Kol.roku 1970 pan František Jirásek silně nakloněnou památku
narovnal a umístil na prázdný sokl betonový kříž, který sám vyrobil. Kříž
nechal postavit tehdejší majitel parcel náležících k čp.
148, v německých zdrojích figuruje jako „Haikas Kreuz“.
Znak Zdroj A) Na průčelí kostela
[Památník padlým
1914-18] Zdroj A) Vedle Kampeličky, oběti 1. světové války,
přímo za dnešní autobusovou zastávkou vedle OÚ. Postaven v r. 1930,
zlikvidován po druhé polovině padesátých let. Seznam 84 padlých z Janova, Mendryky a Gajeru.
[Památník rudoarmějců]
Zdroj A) u dolní brány hřbitova. V únoru 1945
byly na vnější straně hřbitovní zdi uloženy ostatky dvou sovětských zajatců,
kteří zahynuli při jednom z nelidských pochodů smrti vedoucích ze Slezska mj.
přes Opatovec a Janov na západ. Jeden z mužů měl
prostřelenou lebku. Na začátku šedesátých let byli exhumováni a pohřbeni na
hřbitově v Litomyšli.
Pamětní deska
rudoarmějců Zdroj A) Pamětní deska chce připomenout smutný osud
dvou zajatých rudoarmějců. Deska vznikala v atelieru p. Rejmana
v Proseči a byla v říjnu r. 2011 upevněna na sloupu
dolní hřbitovní brány. Tento sloup nahrazoval v rámci revitalizace
prostranství kostela ten původní, který se skácel a nemohl už ukotvit křídlo
restaurované kované brány. 3)
Škola severně od kostela, 1872-4, výrazně modernizována po roce 1960 Rychta vedle kostela, neogotická fasáda průčelí, upravena na hostinec
se sálem kulturního domu.
[Zájezdní hostinec] Vedle kostela, Kraut, Zur Eichena místě dnešního
motorestu. Empírová budova s valbovou střechou., zbořena a nahrazena
typovým objektem restaurace a kulturního domu, po 1990 motorest Pink Bull,
Janov…
Kampelička Dnes pošta a obecní úřad, dlouhá léta odříznutá silnicí od
zbytku obce, 1930-1 |
Panství Litomyšl Politický okres
Litomyšl 1961 Okres Svitavy 2003 Pověřený městský úřad Litomyšl
Historie
obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) E.Poche,
Umělecké památky Čech (Janov, Mendryka) 3) Soupis památek okresu Litomyšl 4) Morové, trojiční a světecké sloupy
a pilíře v okrese SY 5) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké
památky Čech I, 1957 A) janov-sy.cz (Klaus Müller) B) Klaus Müller
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ 9406 Mendryka
(Mändrik)
Veřejná 1775 patřící k loveckému zámečku. Barokní
z doby po pol.18.stol, vysoká obdélná stavba
segmentově zakončená, fasády členěny lizénovými rámci,nad hlavním půlkruhovým
vchodem kasulové okno, nad ním pískovcová kartuš se znaky Valdštejnů,
jednoduchý atikový tabulový štít, členěn pilastry po stranách sochy sv.Václava a sv.J.Nepomuckého.4)
Socha P.Marie Na východ od kaple, v kamenné jeskyňce
Socha sv.Josefa U kaple, ze zbořeného špitálního kostela sv.Floriána ve Svitavách, 1842
Socha sv.Anny U kaple, ze zbořeného špitálního kostela sv.Floriána ve Svitavách, 1842
Socha sv.Václava Na kapli
Socha sv.Jana Nepomuckého Na kapli
[Kamenný kříž] Zdroj A) na počest sv. Floriána, patrona hasičů,
byl postaven na malé návsi vedle bývalé hospody na Mendryce ( čp.
39). Budovu vlevo lze identifikovat jako část hospody, budova vpravo už
neexistuje. Kříž byl údajně zlikvidován ještě v r. 1945, hned po odsunu.
Železný
kříž Na západ od kaple
Erb Na západním průčelí zámku
Erb Na severním průčelí na kapli
Lovecký zámeček Georgenlust
>> Zdroj 4) Zdroj A) -založený 1775, V 70´letech pionýrská základna
dnes domov sester, barokní z r.1775 na průčelí
alianční znak s letopočtem, s novou fasádou, obdélný jednopatrový
s plechovou mansardovou střechou. Na jeho místě byl dříve větší dvůr s
myslivnou, o kterém je zmínka už v r. 1557.
Škola Pod zámečkem, 1884-6
Hostinec Pischesův se sálem ve zříceninách
Dům …
[Vahadlová studna] U č.p.56
|
Historie
Zdroj A)
Ves při loveckém zámečku podél cesty
v údolí spojujícím Janov a Gajer. založena v roce 1617 a nazvána po manželce litomyšlského
feudála Vratislava z Pernštějna, Španělce Marii Manrique de Lara. Dle úředního
záznamu z r. 1557 v té době zde už existoval dvůr s myslivnou (v urbáři
panství litomyšlského označen jako "Jakr Haus Manriku"). Dvůr byl
celý ze dřeva, patřil k němu borový les a měl „několik záhonů“. Žil tam „Wenzel der Jäger“ (myslivec
Václav). Na jeho místě byl v r. 1775, za vlády hraběte Jiřího Kristiána Valdštejna, postaven lovecký zámek „Georgenlust“.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ 3533 Gajer
(Gayer)
U silnice procházející obcí, 1872, na místě starší kaple,
zničené pravděpodobně při velkém požáru osady v r. 1867. Předsunutá část
vstupu je pravděpodobně zbytkem původní kaple
1921. „Neznámý autor z České Třebové, pískovec, není ve státním seznamu
nemovitých kulturních památek.“ Pomník vznikl v r. 1921 a byl dne 15.května v témže roce svěcen. Na dříku se nachází nápis
AVE MARIA a na podstavci text: Du gabst uns Schutz
in Kriegeszeit / Maria mild
und her / Drum sei dies Denkmal
hier geweiht / Als Dank zu
Deiner Ehr / (Ochránila jsi
nás v časech válečných, laskavá a vznešená
Marie, nechť je tento památník posvěcen jakožto poděkování ke tvé cti)
a pod tím další text „Errichtet im
Jahre 1921 von Fa…“
(nečitelné, zřejmě Familie Bier).
Sochu věnovali bratři Bierové z Gajeru
jako poděkování za to, že se všichni tři vrátili z (1. světové) války. Na
původním místě byl předtím obraz ukřižovaného Spasitele, obklopený
plotem. V souvislosti s výstavbou
čerpací stanice a budováním příjezdových cest byl pomník o několik desítek
metrů přeložen na nynější místo.
Dřevěný kříž U zdi kapličky 1812., na místě jen sokl
Kříž za plotem č.p. 12. [Obraz ukřižovaného
Spasitele] Zdroj A) Za plotem, na jeho místě dnes socha P Marie Škola Naproti čerpací stanici, 1910. Upravena pro bydlení po roce
1945. č.p.6
Dům č.p.1 …
Dům č.p.7 …
Dům č.p.8 …
Dům č.p.11 …
Dům č.p.12 …
Dům č.p.167 …
|
Historie
Zdroj A)
Osada
byla založena v r. 1663 jako dominikální vesnice. V starších dokumentech
figuruje i jako „Neu-Mändrik“
(Nová Mendryka). Dne 11. 8. 1867 zachvátil osadu
ničivý požár, který se šířil z č.p. 26 na všechny domy po obou stranách hlavní cesty, jen ty
samostatně stojící směrem k lesu zůstaly nepostiženy. Během několika let (Kaupa uvádí r. 1872) byla osada zcela obnovená, což
potvrzují i předešlé zmínky o počtu domů a obyvatel.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Stav: 93 - 85 - 3 Stav: 59 - 51 - 3 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 1.4.2017 Předchozí editace: 15.12.2011 |
#/media/File:Janov,_Gajer,_house_No_12.jpg)
