|
Kód CZ 5677 Janov (Jansdorf) Osady:
Mendryka, Gajer Kostel sv.Filipa a Jakuba >> Zdroj
3) Zdroj A) Už 1350 farní, později filiální do Čisté,od 1785 opět farní.1642 vyhořel a byl znovu
vystavěn,1823 obnoven a 1861 opět vyhořel V jihovýchodní části při silnici
na hřbitově, vystavěn r.1642 za J.B.Trauttmanndorfa,
opraven 1823 J.Valdštejnem, požáry r 1861 a 1957.
Jednolodní s půlkruhově zakončeným presbytářem se sakristií na severu a
přístavkem na jižní straně presbytáře, s kaplemi po obou stranách lodi a
s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním
polem křížové klenby, v závěru klenba s výsečemi, loď plochostropá
v sakristii valená klenba s výsečemi, severní kaple a předsíňka
sklenuty křížovou klenbou. Zařízení převážně zničeno při požáru r. 1957.
Oprava krytiny v roce 2010, oprava fasády a okolí kostela v r.2011. Památka od 3.5.1958, č. rejstříku
ÚSKP: 15501/6-3052
Kolem kostela dva udržované hroby
ostatní náhrobky odstraněny, od r. 2011 po celkové úpravě opět urnový háj
Brána na hřbitov Zdroj
3) Zdroj A) Barokní se sochami sv.Filipa a Jakuba, andělů a železným křížem Sochy andělů
odcizeny kol 2005.
Brána na hřbitov zadní Cihlové masivní sloupky a kovaná
dvoukřídlá brána, upravena v r.2011, v sousedství umístěno
kolumbárium.
Na bývalém hřbitově z části
proměněná na čekárnu autobusu. Při opravách kostela byl pod márnicí objeven karner s kostmi zemřelých.
Na místě
přízemní budovy s valbovou střechou z let 1786-7 postavena po roce
1936 patrová uniformní moderní budova, nevkusně utilitárně přestavěná v 1988
na bytový dům.
Kaplička P.Marie Lurdské Zdroj A) v dolní
části obce u potoka před Strakovem. Postavená předky původního majitele čp.
68 (vesnické jméno „Schanta“, též „Schante“). Ve výklenku soška P.Marie,
kované zábradlíčko. Vedle je bývalá studna.
[Kaplička sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) u zadní hranice usedlosti č.p. 61 (u cesty
vedoucí k fotbalovému hřišti). Podrobnosti zániku nejsou známy. Fotografie
nedochována. Dle vzpomínek paní V. Jánové to bylo malé dřevěné stavení
chránící malou soškou o velikosti asi 1 m. Soška prý zmizela na počátku 50tých let „někam do Prahy“. [Kaplička] Zdroj
A) s Marií a
Jezulátkem – u cesty před č.p. 4 (Starožitnictví Tměj).
Fotografie nedochvána. [Kaplička] Zdroj
A) na polní
cestě dolní části obce, asi 400 m východně od rybníka u č.p. 232 u skupiny
stromů. Soudě dle dochované barevné fotografie zničená až v osmdesátých
letech.
Mariánská kaplička Zdroj
A) (dřívější
název Goldhomerova kaplička, dle vesnického jména
původního majitele usedlosti). U horní polní cesty do Mendryky,
asi 150 m za obnoveným křížem směrem na Mendryku
vlevo mezi lípami. Dodnes tam leží hromada kamení.
[Horní kaple sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) původně
k č.p. 113. Dnes na tomto místě stojí garáž patřící k č.p. 112.
Fotografie nedochována. [Kaple sv. Jana
Nepomuckého] Zdroj A) vedle dnes
už neexistující usedlosti č.p. 91 (pozemek mezi č.p. 213 a 228 směrem na
Modřinku). Fotografie nedochována. [Výklenková kaplička] Zdroj
A) U č.p.76
Socha sv.Filipa
Na hřbitovní bráně
Socha sv.Jakuba
Na hřbitovní bráně
Sochy andílků Na hřbitovní bráně
[Socha Nejsv.Trojice] Zdroj A) u pily (asi na místě dnešní
autobusové zastávky). V šedesátých letech poškozena nákladním autem a
následně rozebrána. Fotografie nedochována. Socha P.Marie
s Ježíškem Zdroj A) u I/35, na levé straně směrem do Litomyšle.
Jedná se o pilíř se sochou Panny Marie s Ježíškem z roku 1863, pískovec,
neznámý autor. Známí jsou ale ti, kdo dílo financovali: Johann a Barbara Ratzek (pravděpodobně z čp. 61). Jejich jména jsou
uvedena na podstavci. Pomník byl v r. 1985 stržen a poškozen, takže
jednotlivé bloky kamene byly od sebe odděleny a socha i podstavec nesly četná
mechanická poškození. I když socha nebyla na státním seznamu nemovitých
kulturních památek, byla v r. 1986 restaurována akademickým sochařem a
restaurátorem Karlem Krátkým z Pardubic (kolaudováno 30. října 1986). Obec
Janov musela tenkrát za opravu zaplatit hrdých 150 tis. Kčs, což bylo pro
tehdejší poměry hodně peněz.
Přesunuta 2011. Dílo se datuje do
konce 19. století a skládá se ze základové desky, patky, středové části s
římsou (výše celkově cca. 150 cm) a sochy Krista (cca. 147 cm). Socha je z
jemnozrnného křemitého pískovce maletínského typu.
Na středovém dílu podstavce jsou tři zrcadla: Ve dvou bočních jsou texty, v
čelním je reliéf sv. Václava. Jeden z textů na zrcadlech zní „Helena Stussak, gebor. 7. Juni1804,
gestor. 22. Mai 1885, Ruhe in Frieden
und das ewige Licht leuchte
Ihr“, druhý text je celkem nečitelný, ale lze
předpokládat, že se vztahuje k jejímu manželovi Wenzel (Václav). To by
vysvětlovalo také daný reliéf. Na patce je čitelné jméno autora: W. Forberger. Byl to Wenzel Forberger,
který se narodil 17. 9. 1859 v Čisté čp. 26 (tenkrát Lauterbach)
jako nemanželské dítě jisté Teresie Forberger (5.
12. 1834 - 3. 10. 1921). Dne 6. 5. 1892 byl registrován na newyorském
přistěhovaleckém ostrově Ellis Island s daty
"věk 32, povolání sochař, národnost rakouská". Připlul tam na lodi
"Obdam" z Rotterdamu. Zahynul dne 24. 6.
1915 při železničním neštěstí v Brazílii. Socha stála dříve na dolním konci
obce u cesty mezi č.p. 310 a č.p. 65. Jelikož v dostupných podkladech o době
před odsunem původních obyvatelů vykazujících dost přesně stanoviště a
charakter sakrálních památek se nenašla o této soše žádná zmínka, domníval
jsem se dlouho, že socha byla na tuto lokalitu přesunuta později, a to
pravděpodobně v souvislosti se zrušením hřbitova po r. 1956. Tomu
nasvědčovala i skutečnost, že paní Helena Stussak
žila a zemřela v č.p. 62, čili ne v přímém sousedství s touto lokalitou.
Jeden z jejích příbuzných, také pocházející z č.p. 62, se v r. 1860 oženil a
přestěhoval do č.p. 66, kde jméno Stussak lze
doložit ještě v r. 1945. Ale ani tato usedlost nesousedí přímo se sochou. Tři
dosud žijící němečtí rodáci rovněž tvrdili, že tam žádná socha nikdy nestala.
V červnu r. 2011 prohlásili naopak dva janovští starousedlíci, že socha v
letech 1947/48 už byla na tomto místě. Celý objekt byl silně poškozen,
zejména reliéf sv. Václava. Pravá ruka Krista chyběla až pod zápěstí a levé ruce
chyběla dlaň spolu s prsty a s praporem, který držela. Socha byla v červenci
r. 2011 převezena do restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a v listopadu
téhož roku umístěna na dnešním stanovišti. Nové místo bylo vybráno s ohledem
na estetiku, bezpečnost a historický význam. Na této loučce vysázely
předškolní a školní děti památnou lípu, a také poblíž byla dříve kaplička sv.
Marie.
Před čp. 25
u „staré“ silnice do Strakova. Vznik pravděpodobně po r. 1870. Deska s
nápisem nedochována.
Železný kříž Na hřbitovní bráně
Před hřbitovní zdí. Historie tohoto
kříže není zcela vyjasněna. Stál dlouho u jihovýchodní zdi kostela za postranním
vchodem. Restaurátoři ho datují do konce 19. století. Pan Boštík tento kříž
koupil v období státního statku na svitavském hřbitově, umístil ho vedle
kostela a věnoval obci. Když se v r. 2007 kostel začal opravovat, byl kříž
obklopen stavebním lešením a jen provizorně chráněn. Až v r. 2008 byl
přesunut k bezpečnější východní straně bývalé márnice. Opakovaná neodborná
manipulace zanechala své stopy na kamenném podstavci, který se pak v r. 2011
rozpadl, když došlo k opravě márnice. Jelikož byl už před tím vybrán k
restaurování, byly jeho úlomky uloženy na hospodářském dvoře za Rychtou.
Samotné restaurování probíhalo v atelieru pana Rejmana v Proseči. V říjnu r.
2011 našel kříž své snad poslední místo před hřbitovní zdí na návsi.
Železný kříž Zdroj 3) Zdroj A) v dolní
části obce u cesty mezi čp. 160 a novým rodinným domem čp. 371. Bronzová
deska s nápisem není dochována. Pomník je na zadní straně datován r. 1888 a
vykazuje zbytky staré barevné ozdoby. Kříž byl v červenci r. 2011 přepraven
do restaurátorské dílny p. Rejmana v Proseči a vrátil se v říjnu téhož roku
na místo kousek vedle původního.
Torzo kříže Zdroj A) Pietní artefakt
na nově zřízeném hřbitově ležel až do června r. 2011 vedle podstavce bývalého
kříže za dolní hřbitovní zdí. Byl neutrálního vzhledu, a proto byl vybrán
jako základ plánovaného pietního místa na novém hřbitově. Až při jeho
vyzvednutí se ukazovala jeho pravá cena. Země totiž kryla jeho přední stranu,
a ta nesla německý nápis „Errichtet von der Gemeinde Jansdorf im Jahre 1863 unserem Gemeindevorsteher
Johann Forberger Nr. 02“
(Postaveno obcí Janov v roce 1863 našemu přednostovi obce Johannu Forbergerovi čp. 02). Zmíněný J. Forberger
měl velké zásluhy při rozsáhlých opravách kostela v r. 1862. Tím jsme
ustoupili od záměru výraznějších výtvarných zásahů a rozhodli se pro umístění
skromné mramorové pamětní desky na jeho druhé straně a kované růže na jeho
vrchu. Po dokončení restaurátorských prací (p. Běťák,
Němčice, a p. Rejman, Proseč) byl v říjnu r. 2011 postaven vlevo od hlavního
vchodu do kostela.
u horní
polní cesty do Mendryky, pod velkou lípou. Původní
název „Teichhons Kreuz“
dle vesnického jména majitele pozemku (tenkrát k čp. 94). Vznik pravděpodobně
kolem r. 1870. Kříž byl svržen a silně poškozen, několik částí vč. kovového
kříže chybělo. V r. 2005 byl korpus nalezený v křoví místními občany M.
Dosedělem a K. Müllerem opět zakotven na základní desce. R. Smolen doplnil
horní část korpusu. V r. 2006 byl korpus odborně restaurován (studentem
restauratérství A. Košvancem). Starožitník p. Tměj
daroval obci kovový kříž, který byl rovněž restaurován a vzápětí osazen do
podstavce. u I/35, asi
300 m od Mariánského sloupu dál směrem do Litomyšle pod velkou lípou. Spodek z
pískovce obklopen malým železným plůtkem. Kříž nechal postavit chalupník
Penka (vesnické jméno "Schanta") z č.p.
68 a byl vysvěcen dne 1.6.1913. Za
hřbitovní zdí u zadní brány, pochází pravděpodobně z konce 19. století.
Původní litinový kříž byl ale v době totality zničen, a ačkoliv se jeho
úlomky zčásti zachovaly, nebylo je možno restaurovat. V rámci restaurování
několika obecních památek ve 2. pololetí r. 2011 byl proto vybrán kříž jiný,
který ladí se střízlivým kamenným podstavcem. Objekt stál původně o několik
metrů blíže k dolní hřbitovní bráně, byl ale po restaurování pro lepší
viditelnost a obslužnost posunut na dnešní stanoviště.
na dolní
hranici pozemku za plotem k čp. 55. Je to u cesty vedoucí od fotbalového
hřiště, naproti čp. 172.
Železný kříž Zdroj A) u „staré“
silnice do Strakova, asi na úrovni bývalého č.p. 60 (mezi č.p. 313 a 280), z
kterého zbyl jen sokl. Původní název „Gellesen Kreuz“.
Železný kříž Zdroj A) původně
litinový kříž na kamenném podstavci, neznámé podoby, kříž a reliéfní desky z
podstavce ukradeny kolem r. 1959. V horní části byla deska se dvěma anděly, a
na dolní části byly minimálně dvě desky s reliéfy svatých. Kol.roku 1970 pan
František Jirásek silně nakloněnou památku narovnal a umístil na prázdný sokl
betonový kříž, který sám vyrobil. Kříž nechal postavit tehdejší majitel
parcel náležících k čp. 148, v německých zdrojích figuruje jako „Haikas Kreuz“.
Znak Zdroj
A) Na průčelí kostela
[Památník padlým
1914-18] Zdroj A) Vedle
Kampeličky, oběti 1. světové války, přímo za dnešní autobusovou zastávkou
vedle OÚ. Postaven v r. 1930, zlikvidován po druhé polovině padesátých let.
Seznam 84 padlých z Janova, Mendryky a Gajeru.
[Památník rudoarmějců] Zdroj
A) u dolní brány
hřbitova. V únoru 1945 byly na vnější straně hřbitovní zdi uloženy ostatky
dvou sovětských zajatců, kteří zahynuli při jednom z nelidských pochodů smrti
vedoucích ze Slezska mj. přes Opatovec a Janov na západ. Jeden z mužů měl
prostřelenou lebku. Na začátku šedesátých let byli exhumováni a pohřbeni na
hřbitově v Litomyšli.
Pamětní deska
rudoarmějců Zdroj A) Pamětní deska
chce připomenout smutný osud dvou zajatých rudoarmějců. Deska vznikala v
atelieru p. Rejmana v Proseči a byla v říjnu r. 2011 upevněna na sloupu dolní
hřbitovní brány. Tento sloup nahrazoval v rámci revitalizace prostranství
kostela ten původní, který se skácel a nemohl už ukotvit křídlo restaurované
kované brány. 3)
Škola severně od kostela, 1872-4, výrazně
modernizována po roce 1960 Rychta vedle kostela, neogotická fasáda
průčelí, upravena na hostinec se sálem kulturního domu.
[Zájezdní hostinec] Vedle kostela, Kraut,
Zur Eichena místě
dnešního motorestu. Empírová budova s valbovou střechou., zbořena a
nahrazena typovým objektem restaurace a kulturního domu, po 1990 motorest
Pink Bull, Janov…
Kampelička Dnes pošta a obecní úřad, dlouhá léta
odříznutá silnicí od zbytku obce, 1930-1 |
Panství Litomyšl Politický okres
Litomyšl 1961 Okres Svitavy 2003 ORP a PO Litomyšl
Historie
obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) E.Poche,
Umělecké památky Čech (Janov, Mendryka) 3) Soupis památek okresu Litomyšl 4) Morové, trojiční a světecké sloupy
a pilíře v okrese SY 5) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957 A)
janov-sy.cz (Klaus Müller) B) Klaus Müller |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ 9406 Mendryka
(Mändrik)
Veřejná 1775 patřící k loveckému zámečku. Barokní
z doby po pol.18.stol, vysoká obdélná stavba segmentově zakončená,
fasády členěny lizénovými rámci,nad hlavním
půlkruhovým vchodem kasulové okno, nad ním pískovcová kartuš se znaky
Valdštejnů, jednoduchý atikový tabulový štít, členěn pilastry po stranách
sochy sv.Václava a sv.J.Nepomuckého.4)
Socha P.Marie Na východ od kaple, v kamenné jeskyňce
Socha sv.Josefa U kaple, ze zbořeného špitálního kostela sv.Floriána
ve Svitavách, 1842
Socha sv.Anny U kaple, ze zbořeného špitálního kostela sv.Floriána
ve Svitavách, 1842
Socha sv.Václava
Na kapli
Socha
sv.Jana Nepomuckého Na kapli
[Kamenný kříž] Zdroj A) na počest sv. Floriána, patrona
hasičů, byl postaven na malé návsi vedle bývalé hospody na Mendryce ( čp. 39). Budovu vlevo
lze identifikovat jako část hospody, budova vpravo už neexistuje. Kříž byl
údajně zlikvidován ještě v r. 1945, hned po odsunu.
Železný
kříž Na západ od kaple
Erb Na západním průčelí zámku
Erb Na severním průčelí na kapli
Lovecký zámeček Georgenlust
>> Zdroj 4) Zdroj A) -založený 1775, V 70´letech pionýrská základna
dnes domov sester, barokní z r.1775 na průčelí alianční znak
s letopočtem, s novou fasádou, obdélný jednopatrový
s plechovou mansardovou střechou. Na jeho místě byl dříve větší dvůr s
myslivnou, o kterém je zmínka už v r. 1557.
Škola Pod zámečkem, 1884-6
Hostinec Pischesův se sálem ve zříceninách
Dům …
[Vahadlová studna] U č.p.56
|
Historie
Zdroj A)
Ves při loveckém zámečku podél cesty v
údolí spojujícím Janov a Gajer. založena v roce
1617 a nazvána po manželce litomyšlského feudála Vratislava z Pernštějna, Španělce Marii Manrique
de Lara. Dle úředního záznamu z r. 1557 v té době zde už existoval dvůr s
myslivnou (v urbáři panství litomyšlského označen jako "Jakr Haus Manriku").
Dvůr byl celý ze dřeva, patřil k němu borový les a měl „několik záhonů“. Žil
tam „Wenzel der Jäger“ (myslivec Václav). Na jeho místě byl v r. 1775, za
vlády hraběte Jiřího Kristiána Valdštejna, postaven lovecký zámek „Georgenlust“.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ 3533 Gajer
(Gayer)
U silnice procházející obcí, 1872, na místě starší kaple,
zničené pravděpodobně při velkém požáru osady v r. 1867. Předsunutá část
vstupu je pravděpodobně zbytkem původní kaple
1921. „Neznámý autor z České Třebové, pískovec, není ve státním
seznamu nemovitých kulturních památek.“ Pomník vznikl v r. 1921 a byl dne
15.května v témže roce svěcen. Na dříku se nachází nápis AVE MARIA a na
podstavci text: Du gabst uns Schutz in Kriegeszeit / Maria mild und her / Drum sei dies Denkmal
hier geweiht / Als Dank zu
Deiner Ehr / (Ochránila jsi
nás v časech válečných, laskavá a vznešená
Marie, nechť je tento památník posvěcen jakožto poděkování ke tvé cti)
a pod tím další text „Errichtet im
Jahre 1921 von Fa…“ (nečitelné, zřejmě Familie Bier). Sochu věnovali
bratři Bierové z Gajeru
jako poděkování za to, že se všichni tři vrátili z (1. světové) války. Na
původním místě byl předtím obraz ukřižovaného Spasitele, obklopený
plotem. V souvislosti s výstavbou
čerpací stanice a budováním příjezdových cest byl pomník o několik desítek
metrů přeložen na nynější místo.
Dřevěný kříž U zdi kapličky 1812., na místě jen sokl
Kříž za plotem č.p. 12. [Obraz ukřižovaného
Spasitele] Zdroj A) Za plotem, na jeho místě dnes socha P Marie Škola Naproti čerpací stanici, 1910. Upravena pro bydlení po roce
1945. č.p.6
Dům č.p.1 …
Dům č.p.7 …
Dům č.p.8 …
Dům č.p.11 …
Dům č.p.12 …
Dům č.p.167 …
|
Historie
Zdroj A)
Osada byla založena v r. 1663 jako
dominikální vesnice. V starších dokumentech figuruje i jako „Neu-Mändrik“ (Nová Mendryka). Dne
11. 8. 1867 zachvátil osadu ničivý požár, který se šířil z č.p. 26 na všechny
domy po obou stranách hlavní cesty, jen ty samostatně stojící směrem k lesu
zůstaly nepostiženy. Během několika let (Kaupa
uvádí r. 1872) byla osada zcela obnovená, což potvrzují i předešlé zmínky o
počtu domů a obyvatel.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Stav: 93 - 85
- 3 Stav: 59 - 51
- 3 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 1.4.2017 Předchozí editace: 15.12.2011 |
#/media/File:Janov,_Gajer,_house_No_12.jpg)
