Kód CZ 6023

Jihlava

(Iglau)

Osada: Dřevěné Mlýny, Pančava

Připojené: Bedřichov u Jihlavy, Helenín, Staré Hory, Horní Kosov, Hosov, Vysoká, Popice, Pístov, Sasov, Kosov, Hruškové Dvory, Henčov, Heroltice, Pávov, Červený Kříž, Antonínův Důl, Zborná

Kostel sv. Jakuba st. ^{Zdroj C)}

Hlavní kostel města, založený patrně roku 1243, je mohutná gotická trojlodní stavba se dvěma věžemi. Po požáru byl roku 1257 znovu vysvěcen, ale na stavbě se dále pracovalo. Koncem 14. století vznikla hudební kruchta, v 15. století byla zvýšena jižní věž a po roce 1500 snad přistavěny severní kaple. Roku 1702 byla k severní stěně přistavěna barokní osmiboká kaple P. Marie bolestné a upraveno západní průčelí. V letech 1898-1906 byl kostel novogoticky upraven a zvenčí dostal místo omítky vyspárované zdivo. Z vnitřního zařízení je zvláště cenná pozlacená křtitelnice z roku 1599, dřevěná socha Madony s dítětem (kolem 1370), kamenná socha sv. Kateřiny (kolem 1400) a varhany z roku 1740. Na jižní věži je veliký zvon (asi 7 400 kg), ulitý na místě pražským zvonařem Brikcím z Cimperka roku 1564. Jakubské náměstí 1/1, parc. 1, 2, 3, 4, 6088

Fara ^{Zdroj C)}

Lazebnická 54/1

Kostel Nanebevzetí P. Marie ^{Zdroj C)}

Minoritský, v ulici Matky Boží blízko brány byl patrně založen v polovině 13. století, kostel jěště před 1240. Gotické trojlodí s velmi dlouhým presbytářem a křížovými klenbami, k němuž byl roku 1508 ještě přistavěn polygonální závěr. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek ze 13. až 15. století, v kostele je řada gotických kamenných soch a barokní dřevěné zařízení. Z přilehlé budovy kláštera se zachovala tři křídla, v barokní době přestavěná.

Minoritský klášter ^{Zdroj 2)}

Před 1258

Kostelík sv. Jana Křtitele ^{Zdroj C)}

Malý jednolodní kostelík na Jánském vršku severovýchodně od centra, který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli, je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Jeho stavba byla dokončena krátce před rokem 1200. Pod dnešním pozdně gotickým kněžištěm byly nalezeny základy původního románského presbytáře. Románské jsou z větší části i obvodové zdi.

Kostel sv. Ignáce ^{Zdroj C)}

Jezuitský na Masarykově náměstí vedle radnice byla založena roku 1625 a vybudována pod vedením italského architekta Giacomo Braschy v letech 1680-1727. Kostel je podlouhlá stavba se dvěma věžemi, uvnitř jednolodní s plochými bočními kaplemi a oratořemi po obou stranách v typickém jezuitském slohu. Na oltáři v západní kapli je tzv. „přemyslovský kříž“ z let kolem 1330, v kapli P. Marie je gotická Pieta (kolem 1400) a na kruchtě jsou cenné varhany z roku 1732.

Jeziutský seminář ^{Zdroj C)}

111/2, parc. 167/1, nádvoří parc. 167/7

Jezuitská kolej ^{Zdroj C)}

110/64, parc. 166/1, 166/2, 167/6

Jezuitské gymnásium ^{Zdroj C)}

Hluboká 109/1, parc. 161, 162

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Původně dominikánský kostel s konventem v Křížové ulici (blízko Masarykova náměstí) byl založen roku 1247 a dokončen kolem roku 1385., nepoužívaný kostel byl v letech 1947-1948 opraven a předán CČH (ta jej má na 99 let v pronájmu). Kostel v dražbě v roce 2005 koupilo město Jihlava.. Kostel je gotické halové trojlodí s dlouhým presbytářem s barokní klenbou ze 17. století. V lodi jsou dobře zachované gotické klenby a v západním průčelí je bohatý gotický portál. 1261, klenba zbořena 1995

Klášter dominikánů ^{Zdroj 2)}

1247, současný raně barokní , 1781-1990 kasárna - ve zrušeném klášteře vojenská správa Klášter byl několikrát přestavěn a zachovává už jen původní půdorys s ambity Křížová 112/4, 4758/2a, 4508/4a

Kaple sv. Ducha ^{Zdroj 2)}

Původně hřbitovní kaple v parku B. Smetany na severozápadním okraji historického města byla postavena roku 1661 (podle údaje na místě 1572) v manýristickém slohu a romanticky přestavěna roku 1892.

Evangelický kostel apoštola Pavla ^{Zdroj C)}

Husova, Dvořákova, parc. 3410

[Synagoga] ^{Zdroj C)}

1862-3 v maurském slohu, vypálena nacisty 16.3.1939

Vstup na hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

Žižkova 1866/95, U Hřbitova ohradní zeď s branou a náhrobky, kříž, parc. 3907/1, ohradní zeď, parc. 3907/2

Kaple Nanebevstoupení Páně ^{Zdroj C)}

Hřbitovní

Kaple Nanebevzetí P. Marie ^{Zdroj C)}

Telečská, parc. 3518

Kaple Olivetská hora ^{Zdroj C)}

se souborem soch u Jakubského náměstí, parc. 5

Kaple ^{Zdroj C)}

Znojemská, Brtnická, ve vidlici ulic, parc. 1924

Objekt s kaplí sv. Karla Boromejského ^{Zdroj C)}

Křížová, Březinovy sady, parc. 181 s kaplí sv. Karla Boromejského a společenským sálem

Židovský hřbitov ^{Zdroj C)}

U Cvičiště, parc. 4347/1, 4347/3

Sloup se sochou P. Marie Immaculaty ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí, parc. 6034/1. Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty se sochami světců1686-92. . V MIS jsou jako samostatné přírůstkové body evidovány sochy sv. Jakuba Většího (JV), sv. Josefa (JZ), sv. Šebestiána (SZ) a sv. Františka Xaverského (SV).

Socha P.Marie Immaculaty ^{Zdroj C)}

…

Socha sv.Františka Xaverského ^{Zdroj C)}

Na postavci sloupu severovýchodní strana

Socha sv. Jakuba st. ^{Zdroj C)}

Na postavci sloupu jihovýchodní strana

Socha sv.Šebestiána ^{Zdroj C)}

Na postavci sloupu severozápadní strana, Antonio Laghi

Sloup se sochou P. Marie ^{Zdroj C)}

západně od ulice U Koželuhů, u studánky s lipou, parc. 5659/2

Socha P. Marie ^{Zdroj C)}

Na Hliništi, u panelového domu Vrchlického 3961/29, parc. 4174

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

V budově radnice

Socha sv.Josefa ^{Zdroj C)}

Na postavci sloupu jihozápadní strana

Socha Krista na hoře Olivetské ^{Zdroj C)}

Soubor 4 pašijových soch, na parkánu jižně od minoritského konventu Kosmákova 1037/4, parc. 2456/4

Socha Krista – Kalvárie ^{Zdroj C)}

Soubor 4 pašijových soch, na parkánu jižně od minoritského konventu Kosmákova 1037/4, parc. 2456/4

Socha bičování Krista ^{Zdroj C)}

Soubor 4 pašijových soch, na parkánu jižně od minoritského konventu Kosmákova 1037/4, parc. 2456/4

Socha Krista ^{Zdroj C)}

Soubor 4 pašijových soch, na parkánu jižně od minoritského konventu Kosmákova 1037/4, parc. 2456/4

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

u jihozápadního rohu kostela sv. Jakuba

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Okružní, u stezky ke sportovní hale, parc. 6101/3 přenesena z Mlýnské ulice ke kostelu sv. Jana Křtitele

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Křižíkova ul.

Socha sv.Stanislava Kostky ^{Zdroj C)}

Na kostele sv.Ignáce z Loyoly, Antonio Laghi

Socha ^{Zdroj C)}

Okružní ul.

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

Ve štítě kostela Nanebevzetí P.Marie

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie

Socha ^{Zdroj C)}

Na průčelí kostela Nanebevzetí P.Marie

Sousoší Kalvarie ^{Zdroj C)}

západně od kostela sv. Jana Křtitele, parc. 416

Sousoší Piety ^{Zdroj C)}

Znojemská, U Dlouhé stěny, parc. 1733/3

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na hřbitově u Kalvárie

Železný kříž ^{Zdroj C)}

poblíž budovy Znojemská 4880/76, parc. 5994/34

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Na Dolech, v zahradě u domu Na Dolech 4838/26d, severně od železniční zastávky Jihlava-Staré Hory, pp. 5690/70

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Jakuba

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Jana Křtitele

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela na minoritském náměstí

Boží muka ^{Zdroj C)}

jižně od budovy Znojemská 835/40, parc. 1979

Boží muka ^{Zdroj C)}

U Koželuhů 894/35, roh ulice U Větrníku, v zahradě domu, parc. 2153/1

Boží muka ^{Zdroj C)}

v nice domu Třebízského 197/22, roh ulice Havlíčkova, parc. 329

Boží muka ^{Zdroj C)}

Pod Jánským kopečkem, severovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele, parc. 417

Boží muka ^{Zdroj C)}

u domu Pod Jánským kopečkem 229/6, parc. 2661/1

Reliéf Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

Na domě v Židovské ul.

Neptunova kašna ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí, severní část, parc. 6034/1,1789

Kašna Amfitrite ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí, jižní část, parc. 6034/1. 1789

Sloup na bývalém popravišti ^{Zdroj C)}

jihovýchodně od domu Dlouhá stezka 460/25, parc. 1131/1

Smírčí kámen ^{Zdroj C)}

Kosovská, u zastávky Kosovská KSÚS, parc. 6074/1

Smírčí kámen ^{Zdroj C)}

u domu Znojemská 565/33, parc. 5994/36

Hraniční pylon ^{Zdroj C)}

Polenská, U Skály, v zahradě domu U Skály 245/1, pp. 455/1 Hraniční kameny pocházejí z poloviny 18. století, kdy byly vystavěny na příkaz Marie Terezie, aby opticky oddělovaly a znázorňovaly hranice mezi Čechami a Moravou. Nazývají se také hraničníky. Nacházejí se v Jihlavě a těsně jejím okolí, nevedou k nim žádné turistické značky. Jsou to čtyři zachovalé čtyřboké jehlany, mají stejnou výzdobu i tvar, vybíhají z hranolových soklů, na protilehlých stranách mají dva výrazné reliéfy heraldických znaků Čech (český lev) a Moravy (moravská orlice). V roce 1750 je nařídila vystavět Marie Terezie, čímž rozřešila spory o přesné vymezení česko-moravské hranice severně od řeky Jihlavy.[6] Na jehlanech jsou vyryté nápisy LIMITES BOHEMIAM INTER ET MORAVIAM - MARIA THERESIA AUGUSTA REGNI BOHEMIA SCEPTRA TENENTE - POSITI ANNO MDCCL. Ovšem samotné památníky dokončil až v roce 1752 polenský sochař Václav Viktor Morávek. První z hraničníků se vypíná těsně za severním okrajem města vpravo při silnici do Heroltic. Druhý se nachází v areálu Jihlavských dřevařských závodů v ulici Na Hranici. Třetí kámen stojí u nákupního centra na nároží ulic Sokolovská a Jiřího z Poděbrad (nedaleká komunikace se nazývá U Hraničníků). Poslední najdeme na rozhraní ulic Polenské a U Skály.

Hraniční pylon ^{Zdroj C)}

Heroltická, parc. 6167/4

Hraniční pylon ^{Zdroj C)Zdroj C)}

nároží ulic Jiřího z Poděbrad a Sokolovské, parc. 4970. Do dnešního místa přemístěn, dřívější dočasné umístění v Pávovské ulici vedle dalšího pylonu

Památník královské přísahy ^{Zdroj C)}

Královská louka, Pod Jánským kopečkem, mezi Jánským vrchem a pražským mostem, parc. 4851/1 vznikl v roce 1565, nechali jej vybudovat představitelé města jako připomínku slavnostní přísahy rakouského arcivévody a českého krále Ferdinanda I. Habsburského, která se konala na někdejší Císařské louce u Dlouhého mostu na česko-moravské hranici 30. ledna 1527.[6] Vysochal jej nepříliš známý kameník Štěpán Tettelmayer. V současnosti se tyčí nedaleko Pražského mostu na levém břehu Jihlavy. Návrší i ulice nad řekou pojmenovali Královský vršek. Tento čtyřboký monument s trojúhelníkovým štítem, římsou a pilastry má na přední stěně výklenek, který chrání kovová mříž a který je vyplněn pozdně renesanční mramorovou deskou, na reliéfech je možné najít říšské jablko mezi dvěma korunami na horní římse a pod ním vykrajovaný štít s českým a uherským erbem a menším rakouským znakem ve středu. Dole stojí latinský nápis, připomínající přísahu krále. Povodně tuto pamětihodnost několikráte poškodily, neboť se pro hodnověrnost nacházela přímo v záplavovém území. Opravy proběhly v letech 1640 a 1830. Generální revize stavbu postihla v roce 1859, restaurátoři ji rozebrali, vyčistili a znovu sestavili. Pro ochranu byl vybudován nový, vyšší podstavec z přitesaných žulových kamenů a čtyři patníky, které pomník chrání před naplaveninami. Přidali desku s německý nápisem o renovaci a doplnění pomníku.

Erb ^{Zdroj C)}

…

Reliéf ^{Zdroj C)}

Na budově Prioru, 1984

Socha Gustava Mahlera ^{Zdroj C)}

…

Socha Jaro ^{Zdroj C)}

Soubor alegorických soch. Smetanovy sady, severovýchodně od kostela, poblíž Tyršovy ulice, parc. 3239/1

Socha Léto ^{Zdroj C)}

Soubor alegorických soch. Smetanovy sady, severovýchodně od kostela, poblíž Tyršovy ulice, parc. 3239/1

Socha Hudba ^{Zdroj C)}

Soubor alegorických soch. Smetanovy sady, severovýchodně od kostela, poblíž Tyršovy ulice, parc. 3239/1

Socha Podzim^Zdroj

^C)

Soubor alegorických soch. Smetanovy sady, severovýchodně od kostela, poblíž Tyršovy ulice, parc. 3239/1

Socha Zima ^{Zdroj C)}

Soubor alegorických soch. Smetanovy sady, severovýchodně od kostela, poblíž Tyršovy ulice, parc. 3239/1

Socha ^{Zdroj C)}

Na Věžní ulici

Sousoší dětí ^{Zdroj C)}

Za školou TGM

Památník Rudoarmějců ^{Zdroj C)}

Na náměstí Svobody

Pamětní deska Gustava Mahlera ^{Zdroj C)}

Ve Znojemské ul. na jeho domě

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

V místě synagogy

Opevnění ^{Zdroj C)}

U Brány Matky Boží se zachoval kus hradby i s příkopem a vnějším valemPalisádové hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století, ve 14. století nahrazeny kamennými, které se z velké části zachovaly. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Severně od brány Matky Boží se zachoval kus hradby s příkopem a valem.

Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť a opevnění, za švédské okupace 1645-1647 byly před ní vybudovány mohutné bastiony. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena – díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná – brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu. v Brněnské ulici, hradby mezi ulicemi Hradební a Čajkovského

Brána Matky Boží ^{Zdroj C)}

Je jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obranými systémy bylo v roce 1862 zbouráno.

V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Její koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci.

Radnice ^{Zdroj C)}

na dnešním Masarykově náměstí vznikla spojením několika měšťanských domů s podloubím ze 13. století, z nichž se zachovaly gotické oblouky do náměstí. V 16. století byla rozšířena jižním směrem a velký sál v 1. poschodí byl roku 1561 zaklenut na střední sloup křížovou klenbou s cihlovými žebry. Roku 1734 byla dále rozšířena, 1786 zvýšena o další patro a opatřena jednotnou fasádou. Za ní je však do značné míry zachována středověká dispozice a různé kamenné detaily.

Bývalý špitál ^{Zdroj C)}

Komenského 1611/27, 1612/29

Divadlo ^{Zdroj C)}

…

Gymnásium ^{Zdroj C)}

…

Kasárna ^{Zdroj C)}

Tolstého 1557/14

[Špalíček - Krecl] ^{Zdroj C)}

V minulosti stával na náměstí soubor historických středověkých domů Krecl, který byl zničen při výstavbě Prioru.

Mincovna ^{Zdroj C)}

U Mincovny 80/2, Masarykovo náměstí

Obchodní akademie ^{Zdroj C)}

…

Obchodní dům Prior ^{Zdroj C)}

postaven roku 1983 ve stylu socialistického brutalismu. V podzemí se nacházejí rozsáhlé sklady a parkoviště vytvořené jako bunkry.

Sokolovna ^{Zdroj C)}

Tyršova 1565/12

Stodola ^{Zdroj C)}

Na Dolech 2396/10, parc. 5685/1

Studánka ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

T.G.Masaryka

Škola ^{Zdroj C)}

Vysoká škola polytechnická

ZOO ^{Zdroj C)}

…

Železniční viadukt ^{Zdroj C)}

…

Silniční most U Jánů ^{Zdroj C)}

Úvoz, přes řeku Jihlavu

Katakomby ^{Zdroj C)}

Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000 m² a délka přibližně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR hned po Znojmu. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem ve dvou až třech podlažích pod sebou. Jednotlivé chodby jsou raženy v hloubce od 2 do 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16.–17. století). Za druhé světové války sloužila část chodeb jako letecký kryt. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno několik set metrů podzemních chodeb.

Známá je tzv. svítící chodba, krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dosud nebyly uspokojivě objasněny. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají paranormální jevy. V roce 2008 oznámili správci podzemí existenci druhé svítící chodby pod ulicí Čajkovského. O druhé svítící chodbě se vědělo už dlouho. V jihlavském podzemí existuje ještě třetí svítící chodba. Ta ovšem ještě není zveřejněna...

Dům č.p.6 (nové 1592) ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1592/13

Dům č.p.19 ^{Zdroj C)}

Brněnská 19/31

Dům č.p.22 ^{Zdroj C)}

Joštova 22/27

Dům č.p.23 ^{Zdroj C)}

Joštova 23/25

Dům č.p.25 ^{Zdroj C)}

Joštova 25/21

Dům č.p.30 ^{Zdroj C)}

Joštova 30/11

Dům č.p.31 ^{Zdroj C)}

Joštova 31/9

Dům č.p.34 ^{Zdroj C)}

Joštova 34/2

Dům č.p.46 ^{Zdroj C)}

Brněnská 46/19

Dům č.p.47 ^{Zdroj C)}

Brněnská 47/17

Dům č.p.49 ^{Zdroj C)}

Brněnská 49/13

Dům č.p.52 ^{Zdroj C)}

Lazebnická 52/5

Dům č.p.58 ^{Zdroj C)}

Brněnská 58/1, (Masarykovo náměstí 58/20)

Dům č.p.59 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 59/19

Dům č.p.61 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 61/18 s dvorním křídlem

Dům č.p.63 ^{Zdroj C)}

Lazebnická 63/8

Dům č.p.64 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 64/17

Dům č.p.65 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 65/16, parc. 100

Dům č.p.67 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí pův. 67/15, parc. 100 nyní sloučeno pod čp. 65

Dům č.p.68 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 68/14

Dům č.p.75 ^{Zdroj C)}

Farní 75/1

Dům č.p.82 ^{Zdroj C)}

U Mincovny 82/6

Dům č.p.85 ^{Zdroj C)}

U Mincovny 85/9

Dům č.p.87 ^{Zdroj C)}

U Mincovny 87/5

Dům č.p.89 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 89/7, U Mincovny s dvorním křídlem

Dům č.p.90 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 90/6 s dvorním křídlem

Dům č.p.92 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 92/4 s dvorními křídly

Dům č.p.96 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 96/2

Dům č.p.99 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 99/67

Dům č.p.100 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 100/66

Dům č.p.120 ^{Zdroj C)}

Křížová 120/6, U Kasáren

Dům č.p.121 ^{Zdroj C)}

Křížová 121/8

Dům č.p.603 ^{Zdroj C)}

Brněnská 603/24

Dům č.p.604 ^{Zdroj C)}

Brněnská 604/22

Dům č.p.607 ^{Zdroj C)}

Brněnská 607/20

Dům č.p.608 ^{Zdroj C)}

Brněnská 608/18

Dům č.p.618 ^{Zdroj C)}

Lazebnická 618/17

Dům č.p.619 ^{Zdroj C)}

Lazebnická 619/19

Dům č.p.622 ^{Zdroj C)}

Lazebnická 622/22

Dům č.p.625 ^{Zdroj C)}

Brněnská 625/10

Dům č.p.626 ^{Zdroj C)}

Brněnská 626/8

Dům č.p.629 ^{Zdroj C)}

Brněnská 629/6

Dům č.p.630 ^{Zdroj C)}

Brněnská 630/4

Dům č.p.635 ^{Zdroj C)}

Úzká 635/1, Brněnská prampouchy

Dům č.p.636 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 636/21 prampouchy

Dům č.p.637 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 637/38

Dům č.p.638 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 638/22

Dům č.p.639 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 639/23

Dům č.p.642 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 642/24

Dům č.p.643 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 643/25

Dům č.p.644 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 644/26

Dům č.p.648 ^{Zdroj C)}

Znojemská 648/7

Dům č.p.650 ^{Zdroj C)}

Znojemská 650/11, (Čajkovského 650/45?)

Dům č.p.651 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 651/43

Dům č.p.653 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 653/39

Dům č.p.660 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 660/27

Dům č.p.661 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 661/25

Dům č.p.663 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 663/21

Dům č.p.664 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 664/19

Dům č.p.671 ^{Zdroj C)}

Znojemská 671/13

Dům č.p.1000 ^{Zdroj C)}

Havířská 1000/5

Dům č.p.1001 ^{Zdroj C)}

Havířská 1001/7

Dům č.p.1008 ^{Zdroj C)}

Havířská 1008/15

Dům č.p.1009 ^{Zdroj C)}

Čajkovského 1009/17

Dům č.p.1010 ^{Zdroj C)}

Havířská 1010/19

Dům č.p.1011 ^{Zdroj C)}

Havířská 1011/21

Dům č.p.1012 ^{Zdroj C)}

Havířská 1012/23

Dům č.p.1034 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1034/35

Dům č.p.1035 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1035/33

Dům č.p.1036 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1036/31

Dům č.p.1039 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1039/41

Dům č.p.1043 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1043/33

Dům č.p.1044 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1044/31

Dům č.p.1049 ^{Zdroj C)}

Havířská 1049/35, (Kosmákova 1049/89?)

Dům č.p.1050 ^{Zdroj C)}

Havířská 1050/33

Dům č.p.1051 ^{Zdroj C)}

Havířská 1051/31

Dům č.p.1054 ^{Zdroj C)}

Havířská 1054/25

Dům č.p.1060 ^{Zdroj C)}

Smetanova 1060/10, Havířská

Dům č.p.1065 ^{Zdroj C)}

Smetanova 1065/6

Dům č.p.1066 ^{Zdroj C)}

Havířská 1066/26, Kosmákova 1066/21

Dům č.p.1067 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1067/19

Dům č.p.1073 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1073/9, Smetanova

Dům č.p.1079 ^{Zdroj C)}

Havířská 1079/10

Dům č.p.1082 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1082/7

Dům č.p.1085 ^{Zdroj C)}

Havířská 1085/2

Dům č.p.1086 ^{Zdroj C)}

Znojemská 1086/10, Havířská

Dům č.p.1088 ^{Zdroj C)}

Znojemská 1088/6, 4886/6a

Dům č.p.1089 - Gustava Mahlera ^{Zdroj C)}

Znojemská 1089/4

Dům č.p.1090 ^{Zdroj C)}

Znojemská 1090/2

Dům č.p.1091 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1091/29

Dům č.p.1093 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1093/1

Dům č.p.1095 ^{Zdroj C)}

Kosmákova 1095/2, Masarykovo náměstí

Dům č.p.1096 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1096/32, Kosmákova 1096/4

Dům č.p.1097 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1097/33

Dům č.p.1099 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1099/34

Dům č.p.1100 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1100/35

Dům č.p.1101 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1101/36

Dům č.p.1102 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1102/37

Dům č.p.1128 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1128/22

Dům č.p.1129 ^{Zdroj C)}

Židovská 1129/21

Dům č.p.1131 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1131/26

Dům č.p.1132 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1132/28

Dům č.p.1136 ^{Zdroj C)}

Židovská 1136/23

Dům č.p.1143 ^{Zdroj C)}

Židovská 1143/31

Dům č.p.1153 ^{Zdroj C)}

Minoritské náměstí 1153/11

Dům č.p.1154 ^{Zdroj C)}

Minoritské náměstí 1154/9

Dům č.p.1158 ^{Zdroj C)}

Minoritské náměstí 1158/1

Dům č.p.1159 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1159/27

Dům č.p.1160 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1160/25

Dům č.p.1161 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1161/23

Dům č.p.1162 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1162/4

Dům č.p.1164 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1164/8

Dům č.p.1165 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1165/10

Dům č.p.1166 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1166/12

Dům č.p.1167 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1167/14

Dům č.p.1172 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 1172/20

Dům č.p.1182 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1182/9

Dům č.p.1183 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1183/7

Dům č.p.1188 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1188/45

Dům č.p.1189 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1189/44

Dům č.p.1190 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1190/43

Dům č.p.1191 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1191/42

Dům č.p.1192 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1192/41

Dům č.p.1196 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1196/40

Dům č.p.1198 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1198/39, Židovská 1198/2

Dům č.p.1205 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1205/47

Dům č.p.1208 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1208/8, Palackého

Dům č.p.1211 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1211/48

Dům č.p.1216 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1216/50

Dům č.p.1217 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1217/51

Dům č.p.1219 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1219/52

Dům č.p.1220 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1220/53

Dům č.p.1224 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1224/55

Dům č.p.1233 ^{Zdroj C)}

Palackého 1233/9

Dům č.p.1234 ^{Zdroj C)}

Palackého 1234/7

Dům č.p.1235 ^{Zdroj C)}

Palackého 1235/5

Dům č.p.1236 ^{Zdroj C)}

Palackého 1236/3

Dům č.p.1237 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1237/10

Dům č.p.1238 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1238/12

Dům č.p.1239 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1239/14

Dům č.p.1242 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1242/20

Dům č.p.1243 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1243/22

Dům č.p.1244 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1244/24

Dům č.p.1245 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1245/26

Dům č.p.1246 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1246/28

Dům č.p.1247 ^{Zdroj C)}

Matky Boží 1247/30

Dům č.p.1255 ^{Zdroj C)}

Benešova 1255/15

Dům č.p.1260 ^{Zdroj C)}

Benešova 1260/16

Dům č.p.1266 ^{Zdroj C)}

Benešova 1266/22

Dům č.p.1267 ^{Zdroj C)}

Benešova 1267/24

Dům č.p.1272 ^{Zdroj C)}

Benešova 1272/34

Dům č.p.1284 ^{Zdroj C)}

Husova 1284/33

Dům č.p.1291 ^{Zdroj C)}

Husova 1291/21

Dům č.p.1292 ^{Zdroj C)}

Husova 1292/19

Dům č.p.1297 ^{Zdroj C)}

Palackého 1297/29

Dům č.p.1302 ^{Zdroj C)}

Palackého 1302/24

Dům č.p.1304 ^{Zdroj C)}

Benešova 1304/8

Dům č.p.1310 ^{Zdroj C)}

Husova 1310/11

Dům č.p.1311 ^{Zdroj C)}

Husova 1311/9

Dům č.p.1312 ^{Zdroj C)}

Husova 1312/7

Dům č.p.1313 ^{Zdroj C)}

Husova 1313/5

Dům č.p.1315 ^{Zdroj C)}

Benešova 1315/4

Dům č.p.1317 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1317/57

Dům č.p.1318 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1318/58

Dům č.p.1320 ^{Zdroj C)}

Masarykovo náměstí 1320/60

Dům č.p.1321 ^{Zdroj C)}

Komenského 1321/1, Masarykovo náměstí

Dům č.p.1324 ^{Zdroj C)}

Komenského 1324/7

Dům č.p.1325 ^{Zdroj C)}

Komenského 1325/9

Dům č.p.1326 ^{Zdroj C)}

Komenského 1326/11

Dům č.p.1332 ^{Zdroj C)}

Komenského 1332/12

Dům č.p.1333 ^{Zdroj C)}

Komenského 1333/10

Dům č.p.1334 ^{Zdroj C)}

Komenského 1334/8

Dům č.p.1335 ^{Zdroj C)}

Komenského 1335/6

Dům č.p.1339 ^{Zdroj C)}

Křížová 1339/3

Dům č.p.1340 ^{Zdroj C)}

Křížová 1340/5

Dům č.p.1344 ^{Zdroj C)}

Křížová 1344/11, Dominikánská

Dům č.p.1349 ^{Zdroj C)}

Komenského 1349/18

Dům č.p.1350 ^{Zdroj C)}

Komenského 1350/20

Dům č.p.1351 ^{Zdroj C)}

Křížová 1351/17

Dům č.p.1352 ^{Zdroj C)}

Křížová 1352/19, Dominikánská 1352/4

Dům č.p.1607 ^{Zdroj C)}

Divadelní 1607/12

Dům č.p.1610 ^{Zdroj C)}

Komenského 1610/31

Dům č.p.1614 ^{Zdroj C)}

Komenského 1614/23

Dům č.p.1615 ^{Zdroj C)}

Komenského 1615/21

Dům č.p.1616 ^{Zdroj C)}

Komenského 1616/19

Dům č.p.1617 ^{Zdroj C)}

Komenského 1617/17

Dům č.p.1619 ^{Zdroj C)}

Husova 1619/4

Dům č.p.1621 ^{Zdroj C)}

Husova 1621/8

Dům č.p.1622 ^{Zdroj C)}

Husova 1622/10

Dům č.p.1623 ^{Zdroj C)}

Husova 1623/12

Dům č.p.1624 ^{Zdroj C)}

Husova 1624/14

Dům č.p.1625 ^{Zdroj C)}

Husova 1625/16

Dům č.p.1626 ^{Zdroj C)}

Škrétova 1626/2, (Husova 1626/18?)

Dům č.p.1629 ^{Zdroj C)}

Škrétova 1629/5, Divadelní 1629/21

Dům č.p.1630 ^{Zdroj C)}

Škrétova 1630/3

Dům č.p.1633 ^{Zdroj C)}

Husova 1633/24, Palackého

Dům č.p.1637 ^{Zdroj C)}

Palackého 1637/44

Dům č.p.1638 ^{Zdroj C)}

Palackého 1638/49

Dům č.p.1639 ^{Zdroj C)}

Palackého 1639/47

Dům č.p.1640 ^{Zdroj C)}

Palackého 1640/45

Dům č.p.1648 ^{Zdroj C)}

Husova 1648/36

Dům č.p.1652 ^{Zdroj C)}

Husova 1652/44

Dům č.p.1655 ^{Zdroj C)}

Husova 1655/50

Dům č.p.2400 ^{Zdroj C)}

Na Dolech 2400/9

Zpět na okres

Panství

1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava

1961 Okres Jihlava

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

1982 MPR

První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží (kde figuroval i název Gyglaua – Jihlava) řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala mincovna. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala.

V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád, pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). V 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra nejživější.

Za husitských válek nebylo katolické město Jihlava husity nikdy dobyto. Již roku 1420 se přidalo na stranu katolíků, což bylo pravděpodobně způsobeno německou národností většiny obyvatelstva (tzv. německý jazykový ostrov). V roce 1422 se Jihlava stala přímým svědkem ústupu zbídačených Zikmundových vojsk, která prchala po prohrané bitvě u Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod). Přímé ohrožení husitskými vojsky zažila Jihlava v letech 1423, 1425 a 1427, kdy je načas obléhal i např. Jan Žižka či Jan Roháč z Dubé. Pevnost však vždy odolala. Přesto však došlo k velkým hospodářským ztrátám, široké okolí města bylo zpustošeno, těžba se zastavila. V roce 1436 byla na jihlavském náměstí (dnes Masarykovo) vyhlášena Basilejská kompaktáta. Roku 1441 měl nastat klid uzavřením smíru mezi Jihlavou a Táborem.

Za vlády Jiřího z Poděbrad se opět rozhořely boje. Převážně německá Jihlava odmítla uznat jeho korunovaci a volbu, a tak ji musel husitský král dobýt. Stalo se na podzim 1458 po čtyřměsíčním obléhání. Tuhý odpor byl způsoben zakořeněným katolictvím a odporem proti husitům. Tyto boje měly za následek dlouhé období, kdy se Jihlava nemohla dostat z krize. Oživení nastalo až na přelomu 15. a 16. století.

Léta 1526–1619 jsou roky velkého rozkvětu města. Po velkých požárech došlo k rekonstrukci s výraznými renesančními rysy. Po roce 1522 se ve městě prosadilo luteránství. Kvetla řemesla a obchod – oborem středoevropského významu se stalo soukenictví. Došlo opětovně k řadě průzkumů, těžaři obnovili řadu štol a zarazili řadu nových. To vše i přesto, že se Jihlava jako jediné moravské město účastnila prvního stavovského odboje 1546/47 a vyvázla pouze s 25 000 tolary pokuty a tzv. dědičnou pivní daní.

V období třicetileté války v březnu 1645 se města zmocnili Švédové pod velením Lennart Torstensona (1603–1651). Město přestavěli na barokní pevnost s předsunutým opevněním – bastionem. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo ve zničeném městě pouhých 1000 obyvatel.

Velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší habsburské monarchii. V 19. století docházelo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. Roku 1850 zde byl zřízen krajský soud. V letech 1864–1928 byla Jihlava poprvé statutárním městem. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec Dřevěné mlýny.

Do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou enklávu na území českých zemí. Ve třicátých letech obohatil město o díla české moderní architektury její čelní představitel, mezinárodně uznávaný architekt Bohuslav Fuchs.

Druhá světová válka zasáhla také Jihlavu. Několik dnů po obsazení Němci byla vypálena synagoga. V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl partyzány poškozen most u Helenína a při přejezdu vlaku se převrátil. Akce je podle amatérského historika Jiřího Vybíhala hodnocena jako jedna z největších železničních diverzních akcí partyzánů v období Protektorátu Čechy a Morava. Německá hlášení mluví o smrti 65 a zranění 124 vojáků.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	28.179 obyv 51%N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Atlas památek, Karel Kuča, 2002

C) cs.wikipedia.org

Kód CZ

Dřevěné Mlýny

(Holzmühl)

Kód CZ

Pančava

(Waldhaus Handlových Dvorů)

Na přelomu 17. a 18. století město Jihlava přikoupilo Pančavu

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.11.2016

Předchozí editace: 14.6.2011