Kód CZ

Pístov

(Pistau)

Kaple Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kaple

Dům č.p.6 ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava

1961 Okres

Část Jihlavy

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Pístov, ležící v údolí Koželužského potoka jihozápadním směrem nedaleko od Jihlavy, byla původně slovanská ves, vzniklá nejdříve ve 12. století. Nejstarší zpráva o ní je z r. 1234, kdy jí markrabě Přemysl spolu s Jihlavou a dalšími osadami jihlavského obvodu směnil klášteru tišnovskému. Objevení stříbrných rud však znamenalo, že o šest let později se už opět vrací spolu s Jihlavou do královského majetku. Pístov patří od počátku k nejstarším vsím jihlavského městského majetku, do něhož se dostal zřejmě kvůli dolování, jež existovalo od 13. století také na jeho katastru. Nový rozmach jihlavského dolování v 16. století zachytil také důlní podnikání v Pístově, v pozdějších dobách zde již patrně ustalo a zůstaly po něm jen některé do dneška patrné stopy důlních děl. V 80. letech 19. století bylo objeveno západně od vsi ložisko tuhy, pokusy o její těžbu, opakované ve 20. letech minulého století, však nedosáhly valných výsledků.

Pístov (německy Pistau), jehož místní jméno pochází zřejmě od staročeského slova „píst“, byl v souvislosti s hornictvím ve 13. století nově kolonizován německými osadníky a udržel si svůj německý ráz až do moderní doby. Po skončení hornické činnosti se obyvatelstvo živilo vesměs zemědělstvím. Roku 1425 je zde doloženo 9 rolnických usedlostí, v následujícím století 10. Velmi ničivě zasáhla do dějin obce třicetiletá válka. Již v roce 1630 bylo obsazeno jen 8 usedlosti, hlavní katastrofa pak nastala 29.5.1647, kdy byla celá ves vypálena Švédy jihlavské posádky, aby nemohla poskytnout úkryt obléhajícím císařským vojskům. Ves však byla znovu osídlena, takže již r. 1668 zde nalezneme 7 osadníků a r. 1700 8 osídlených usedlostí.

V Pístově je od 14. století doložen svobodný dvůr, který byl střídavě v majetku různých jihlavských měšťanských rodin a od 17. století byl nazýván Sitzenhof. R. 1650 byl Adalbertu Eiesenfelderovi osvobozen od všech povinností k městu, jeho dědicové ho však r. 1684 prodali městu Jihlavě, takže až do r. 1849 byla pak již celá ves v majetku města. R. 1778 byl dvůr arabizován a rozparcelován na 7 rolnických usedlostí. V polovině 18. století činila robotní povinnost poštovských 4 sedláků tři dny čtyřspřežní potažní roboty s voly týdně, u 3 sedláků 3 dny tříspřežní roboty. Po jejím zrušení činila vyvazovací náhrada 1301 zl. 28 kr.

Obecní katastr měl výměru 575 ha, z toho bylo 44 ha obecního majetku. Obci patřila také hájovna a kaple sv. Trojice na návsi. Pístov byl přifařen do Rančířova a přiškolen do Jihlavy. Od 14. století vedl jihlavský vodovod vodu z rybníků u Pístova. V r. 1842 zde žilo 131 obyvatel, vesměs německé národnosti v 21 domech. V r. 1900 to bylo ve 24 domech 154 Němců a 21 Čechů, v r. 1930 152 Němců a 29 Čechů. V roce 1931 získali Češi zastoupení v obecním zastupitelstvu. Ze starostů jsou doložení F. Schwarz 1929-1931, J. Franz 1931-1938, J. Lang 1938-1945.

Přepis záznamu o historii Pístova z podkladů v Okresním archívu v Jihlavě (23.5.2011)

Rok	obyv.	domů
1850
1927	157 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (15.11.2016)