Žadlovice

Kaplička sv.Rodiny ²⁾

na návsi má zvon z roku 1917, po 1750, dveře empírové

Kamenný kříž

Před kaplí, s reliéfem P.Marie Bolestné, sv.Jana Nepomuckého a sv.Floriána na soklu. Nápis: Zakladateli / toho kříže jsou / Johan a Mariana / Wollek / v roku 1859.

Kamenný kříž

U silnice na Loštice

Erb ^D)

Nad vstupem zámku

Fontána se [sochou Diany] ^E)

Socha zničena pádem stromu

Zámek ^{2) C)}

Na místě staré, pusté a pobořené tvrzi zahajuje v roce 1679 nový majitel panství Albrecht Bukůvka z Bukůvky stavbu barokního zámku. Jedná se o jednopatrovou budovu s dvěma bočnímu křídly na půdorysu písmene U s barokní mansardovou střechou. Ve středu umístěný portál je v horní části ukončen štítem se znakem stavebníka. Z barokního interiéru je dosud zachován vestibul se schodištěm a štuková výzdoba jeho stropní části. Za Jana Mitrovského byly v zámecké zahradě postaveny dva jednopatrové zahradní pavilóny s mansardovou střechou. Část zámeckého mobiliáře, zejména pak vzácná sbírka nástěnných koberců, je umístěn v zámku ve velkých Losinách.

V roce 1656 byli majiteli Žádlovic bratři Václav, Jiří a Petr Felix Pavlovští z Pavlovic. V té době byl žádlovický statek podle berního popisu "dokonce zkažený", zatímco prosperující Líšnice byla nazývána městečkem. Dcery Petra Felixe později prodaly po částech Žádlovické panství nejvyššímu zemskému soudci na Moravě panu Albrechtu Leopoldovi Bukůvkovi z Bukůvky. Jeho potomek, Petr Bukůvka zvětšil žádlovické panství natolik, že mu kolem roku 1750 patřily nejen Žádlovice s Líšnicí, ale i Újezd, Studená Loučka, Vranová, Bezděkov, Veselí, Buková, Buším, Paseka a Zavadilka. Po smrti Petra Bukůvky rozprodali poručníci jeho dědiců panství i s nově vybudovaným zámkem a Žádlovice s Líšnicí tak připadly roku 1765 panu c. a k. radovi, komořímu a přísedícímu zemského soudu na Moravě Janu Křtiteli Mitrovskému z Mitrovic za 103 000 zlatých. Ten dal roku 1772 zámek přestavět do takové barokní podoby, jak jej známe dnes. Mitrovský založil při zámku bohatou botanickou zahradu, které se říkalo "Na hrázi u rybníka". Proslulá byla rovněž jeho odborná knihovna o rostlinopisu. Roku 1815 prodali Mitrovští celé Žádlovické panství panu Vorst-Gudenau a od něj je zase v roce 1891 odkoupil hrabě Viktor Dubský z Třebomyslic. Dubští vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl majetek zestátněn. Ctirad Štipl

Původně tvrz, která vznikla po r. 1565 přestavbou jednoho z domů ve vsi. V držení Žadlovic se od poloviny 16. století vystřídala řada šlechtických rodů jako Podstatští z Prusinovic, Drahanovští z Pěnčína nebo Pavlovští z Pavlovic. Tvrz byla za třicetileté války (tehdy v majetku Jana Felixe Podstatského z Prusinovic) pobořena a v r. 1643 se uvádí jako pustá. Dalším majitelem byl od r. 1679 Albrecht Bukůvka z Bukůvky, který koupil spojený statek Žadlovice a Líšnice. Albrecht pak vystavěl v Žadlovicích v letech 1679 - 1705 na místě někdejší tvrze barokní zámek. Od Bukůvků koupil statek v r. 1764 hrabě Jan Křtitel Mitrovský, který dal v r. 1772 zámek přestavět v pozdně barokním stylu. V této podobě se udržel v podstatě do dnešní doby.

Hrabě Mitrovský, který financoval barokní přestavbu žádlovického zámku v 18. století, zde také založil u rybníka rozsáhlou botanickou zahradu, která byla v 19. století rozšířena a postupně přetvářena na krásný anglický park. V něm dnes nalezneme zbytky barokní výbavy (čtyřlistý bazén před zahradním průčelím a kruhový bazén ve dvoře) a dva pozoruhodné zahradnické domky ze 2. poloviny 18. století. Domky jsou kryté mansardou a jsou spojeny terasou.

Hostinec Na Pešti (Na poště) ²⁾

Zcela zdevastovaný objekt přestavbami, ztratil jakoukoli hodnotu. Byl postaven Burianem Drahanovským z Pěnčína roku 1580 jako panská krčma. V druhé polovině 18. stol. kolem něj vedla poštovní cesta z Olomouce přes Litovel a Loštice na Líšnici a Koclířov, do Litomyšle a dále do Čech.

Zahradní dům č.p.17 ^{D) C)}

U zámku, 1760

Zahradní dům č.p.52 ^C)

U zámku, 1760

Sýpka

U zámku

Velkostatek

Rozdělený

Usedlost

Vedle kaple, původně empírová, po nevhodných modernizacích, sloupové klenuté zápraží, žaluziové okenice v patře (odstraněné), profilovaná římsa s vejcovcem, nárožní bosáže, podokenní štukové (či prefabrikované) parapetní desky. Štít nový, možná i krov.

Usedlost

1865

Branka

Klasicistní, nedaleko zámku

Zámecká zahrada ^{2) B)}

Hrabě Mitrovský založil při zámku rozsáhlou botanickou zahradu a knihovnu rozšířil o sbírku přírodovědecké a zahradnické literatury. Zahrada byla počátkem 19.století postupně rozšiřována a přeměněna do formy pozoruhodného přírodně karajinářského parku, který patří k nejcennějším na severní Moravě. V Parku se každoročně odehrávají závody Zlaté podkovy a další jezdecká setkání.

Park spolu s bývalou přilehlou oborou dnes tvoří esteticky výraznou přírodně krajinářskou kompozici o rozloze téměř 30 ha, v níž se nachází i dva menší rybníky. Dodnes patří k nejcennějším parkům střední Moravy, v němž je evidováno více než 100 druhů a forem dřevin, avšak pečlivě byl udržovaný pouze do roku 1945.

V současnosti je již po desetiletí ve špatném stavu a téměř všechny vzácnější druhy zde postupně hynou. K významnějším jehličnanům patří borovice těžká, jedle balzámová, jedle obrovská, modřín japonský, z listnatých stromů pak javor klen, jasan pensylvánský, dřezovec trojtrnný, dub velkoplodý či lípa opomíjená.

Zoologickou zajímavostí žádlovického okolí je hojný výskyt jelena siky, který byl spolu s muflony (a kdysi i jelenem viržinským a mývaly) chován v zdejší zámecké oboře a odtud se po druhé světové válce rozšířil do místních lesů.