Historie obce Žádlovice,
bývalý politický okres Zábřeh |
V nadmořské výšce 280 m se na ploše asi 280 ha nachází v
malebném údolí nejstarší obec zábřežska a mohelnicka. Založena byla na významné křižovatce
obchodních cest z Moravy do Čech, o čemž dodnes svědčí název nedaleké hospody
Na Pešti. Už roku 1078 při zakládání kláštera na Hradisku u Olomouce byla
obec součástí darovaného majetku této instituci. O sto let později se v
jednom latinském dokumentu píše "Sadlouici tota in qua sunt
figuli", což v překladu znamená - celé Žadlovice kde jsou hrnčíři. V roce 1656 byli majiteli Žadlovic
a tedy i Líšnice bratři Václav, Jiří a Petr Felix Pavlovští z Pavlovic. V té
době byl žádlovický statek podle berního popisu
"dokonce zkažený", což byl zajisté následek neblahých třicetiletých
válek. Dcery Petra Felixe později prodaly po částech Žádlovické
panství nejvyššímu zemskému soudci na Moravě panu Albrechtu Leopoldovi Bukůvkovi z Bukůvky. Jeho
potomek, Petr Bukůvka zvětšil žadlovické
panství natolik, že mu kolem roku 1750 patřily nejen Žadlovice
s Líšnicí, ale i Újezd, Studená Loučka, Vranová,
Bezděkov, Veselí, Buková, Bušín, Paseka a Zavadilka. Po smrti Petra Bukůvky
rozprodali poručníci jeho dědiců panství i s nově vybudovaným zámkem a Žadlovice tak připadly roku 1765 panu c. a k. radovi,
komořímu a přísedícímu zemského soudu na Moravě Janu Křtiteli Mitrovskému z
Mitrovic. Ten dal roku 1772 zámek přestavět do takové barokní podoby, jak jej
známe dnes. Mitrovský založil při zámku bohatou botanickou zahradu, které se
říkalo "Na hrázi u rybníka". Proslulá byla rovněž jeho odborná
knihovna o rostlinopisu. Roku 1815 prodali Mitrovští celé Žadlovické
panství panu Vorst-Gudenau a od něj je zase v roce
1891 odkoupil hrabě Viktor Dubský z Třebomyslic. Dubští pak vlastnili zámek
až do roku 1945, kdy jim byl majetek zestátněn. Kuriozitou se staly Žadlovice
za takzvaného protektorátu, kdy se staly jedinou obcí Československa, která
byla mezi německou říši a protektorát rozdělena hranicí uprostřed katastru. Žadlovické JZD z roku 1950 se později spojilo s loštickým a celý život v obci je dnes hospodářsky i společensky na Loštice
zřetelně orientován. Žadlovice byly vždy přifařeny
pod Loštice. Žadlovické letopisy 1078
* při zakládání kláštera na Hradisku u Olomouce byla obec součástí jeho majetku 1141
* obec je vedena jako majetek olomoucké kapituly u kostela sv. Václava 1490
* v Žadlovicích jsou dva svobodné dvory 1568
* na místě jednoho z dvorů dokončena stavba tvrze 1580
* postavena panská krčma známá dnes pod názvem Na Pešti 1643
* tvrz je zapsána jako pustá 1656
* majiteli Žadlovic jsou bratři Václav, Jiří a Petr
Felix Pavlovští z Pavlovic 1679
* nový majitel Albrecht Bukůvka zahajuje stavbu
zámku 1719
* ve vsi je panská koželužna 1750
* Petr Bukůvka z Bukůvky
vlastní Žadlovice, Líšnici,
Újezd a další vsi 1705
* Bukůvka dokončuje stavbu zámku 1750
* na zámku je v provozu panský pivovar 1765
* Žadlovice patří Janu Křtiteli Mitrovskému z
Mitrovic 1771
* ves má 176 obyvatel české národnosti 1772
* přestavba zámku do barokní podoby 1815
* prodali Mitrovští celé žadlovické panství panu Vorst-Gudenau 1848
* obec rozdělena na část újezdskou a loštickou 1853
* na dole Anna nedaleko vsi byla ukončena těžba železné rudy 1891
* zakoupil Žadlovice hrabě Viktor Dubský z
Třebomyslic 1924
* obě části Žadlovic opět sjednoceny 1938
* Žadlovice byly uprostřed rozděleny hranicí mezi
Německem a tzv. protektorátem 1945
* celý majetek Dubských byl zestátněn 1950
* v Žadlovicích založeno JZD 1960
* Žadlovice i s JZD připojeny jako místní část k
Lošticím 1961
* v zámku sídlí Střední odborné učiliště opravářů zemědělských strojů a
traktorů 1980
* dokončena rekonstrukce zámku Žadlovické živnosti a řemesla ve 30. letech minulého století: Jan Fritšer - obchodník s dobytkem *
Jan Koudelka a Štěpán Legmaul - hostinští * Martin
Crhák - krejčí * Josef Hell - malíř pokojů * Ferdinand Havelka, Jan Hoplíček, Jan Krejčíř, Tomáš Smékal - rolníci * Amálie
Crháková - obchod se smíšeným zbožím * Anna Mišterová
- švadlena * Čeněk Němec - trafikant * Jan Špička - truhlář * Josef Navrátil
- zedník * Adolf Dubský z Třebomyslic - pila a velkostatek Zdroj: Mohelnický zpravodaj 4.2006 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 13.10.2014 |