Zpět na Žádlovice

Historie obce

Žádlovice, bývalý politický okres Zábřeh

V nadmořské výšce 280 m se na ploše asi 280 ha nachází v malebném údolí nejstarší obec zábřežska a mohelnicka. Založena byla na významné křižovatce obchodních cest z Moravy do Čech, o čemž dodnes svědčí název nedaleké hospody Na Pešti. Už roku 1078 při zakládání kláštera na Hradisku u Olomouce byla obec součástí darovaného majetku této instituci. O sto let později se v jednom latinském dokumentu píše "Sadlouici tota in qua sunt figuli", což v překladu znamená - celé Žadlovice kde jsou hrnčíři.

V roce 1656 byli majiteli Žadlovic a tedy i Líšnice bratři Václav, Jiří a Petr Felix Pavlovští z Pavlovic. V té době byl žádlovický statek podle berního popisu "dokonce zkažený", což byl zajisté následek neblahých třicetiletých válek. Dcery Petra Felixe později prodaly po částech Žádlovické panství nejvyššímu zemskému soudci na Moravě panu Albrechtu Leopoldovi Bukůvkovi z Bukůvky. Jeho potomek, Petr Bukůvka zvětšil žadlovické panství natolik, že mu kolem roku 1750 patřily nejen Žadlovice s Líšnicí, ale i Újezd, Studená Loučka, Vranová, Bezděkov, Veselí, Buková, Bušín, Paseka a Zavadilka.

Po smrti Petra Bukůvky rozprodali poručníci jeho dědiců panství i s nově vybudovaným zámkem a Žadlovice tak připadly roku 1765 panu c. a k. radovi, komořímu a přísedícímu zemského soudu na Moravě Janu Křtiteli Mitrovskému z Mitrovic. Ten dal roku 1772 zámek přestavět do takové barokní podoby, jak jej známe dnes. Mitrovský založil při zámku bohatou botanickou zahradu, které se říkalo "Na hrázi u rybníka". Proslulá byla rovněž jeho odborná knihovna o rostlinopisu.

Roku 1815 prodali Mitrovští celé Žadlovické panství panu Vorst-Gudenau a od něj je zase v roce 1891 odkoupil hrabě Viktor Dubský z Třebomyslic. Dubští pak vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl majetek zestátněn.

Kuriozitou se staly Žadlovice za takzvaného protektorátu, kdy se staly jedinou obcí Československa, která byla mezi německou říši a protektorát rozdělena hranicí uprostřed katastru. Žadlovické JZD z roku 1950 se později spojilo s loštickým a celý život v obci je dnes  hospodářsky i společensky na Loštice zřetelně orientován. Žadlovice byly vždy přifařeny pod Loštice.

 

Žadlovické letopisy

1078 * při zakládání kláštera na Hradisku u Olomouce byla obec součástí jeho majetku

1141 * obec je vedena jako majetek olomoucké kapituly u kostela sv. Václava

1490 * v Žadlovicích jsou dva svobodné dvory

1568 * na místě jednoho z dvorů dokončena stavba tvrze

1580 * postavena panská krčma známá dnes pod názvem Na Pešti

1643 * tvrz je zapsána jako pustá

1656 * majiteli Žadlovic jsou bratři Václav, Jiří a Petr Felix Pavlovští z Pavlovic

1679 * nový majitel Albrecht Bukůvka zahajuje stavbu zámku

1719 * ve vsi je panská koželužna

1750 * Petr Bukůvka z Bukůvky vlastní Žadlovice, Líšnici, Újezd a další vsi

1705 * Bukůvka dokončuje stavbu zámku

1750 * na zámku je v provozu panský pivovar

1765 * Žadlovice patří Janu Křtiteli Mitrovskému z Mitrovic

1771 * ves má 176 obyvatel české národnosti

1772 * přestavba zámku do barokní podoby

1815 * prodali Mitrovští celé žadlovické panství panu Vorst-Gudenau

1848 * obec rozdělena na část újezdskou a loštickou

1853 * na dole Anna nedaleko vsi byla ukončena těžba železné rudy

1891 * zakoupil Žadlovice hrabě Viktor Dubský z Třebomyslic

1924 * obě části Žadlovic opět sjednoceny

1938 * Žadlovice byly uprostřed rozděleny hranicí mezi Německem a tzv. protektorátem

1945 * celý majetek Dubských byl zestátněn

1950 * v Žadlovicích založeno JZD

1960 * Žadlovice i s JZD připojeny jako místní část k Lošticím

1961 * v zámku sídlí Střední odborné učiliště opravářů zemědělských strojů a traktorů

1980 * dokončena rekonstrukce zámku

 

 

Žadlovické živnosti a řemesla ve 30. letech minulého století: Jan Fritšer - obchodník s dobytkem * Jan Koudelka a Štěpán Legmaul - hostinští * Martin Crhák - krejčí * Josef Hell - malíř pokojů * Ferdinand Havelka, Jan Hoplíček, Jan Krejčíř, Tomáš Smékal - rolníci * Amálie Crháková - obchod se smíšeným zbožím * Anna Mišterová - švadlena * Čeněk Němec - trafikant * Jan Špička - truhlář * Josef Navrátil - zedník * Adolf Dubský z Třebomyslic - pila a velkostatek

 

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 4.2006

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 13.10.2014