Historie obce Veselí, bývalý politický okres Šumperk

Historie obce

Veselí, bývalý politický okres Šumperk

Vesnice Veselí se nachází v nadmořské výšce 440 m, pokrývá rozlohu 483 ha a první historická zmínka o ní pochází z dokumentu sepsaném v roce 1323. Ve 14. století byla ves součástí bouzovského panství a tak se stalo, že Veselí bylo majetkem synovce krále Karla IV., neblaze proslulého markraběte Jošta. Dalšími majiteli byli pánové z Kunštátu, kteří dali našemu státu jediného voleného krále Jiřího z Poděbrad, potom Podštátští z Prusínovic a Haugvicové z Biskupic. Po katastrofách třicetileté války zde zůstalo pouze pět usedlíků, ale první zápis v zemských deskách hovoří v roce 1784 již o 140 obyvatelích žijících ve 20 domech a obdělávajících 100 jiter pole. V roce 1834 žilo ve Veselí již 215 obyvatel a bylo tu 21 domů.

Veselí náleželo školní docházkou od r. 1780 do Vranové Lhoty, odkud sem docházel pan podučitel a učilo se jen v zimním období, po skončení sezónních prací. Žáci se scházeli střídavě po domech, kde také podučitel dostával stravu a každý týden obdržel 2 krejcary od jednoho z žáků. Zrušením poddanství v roce 1848 se svobodná obec Veselí stala součástí farnosti ve Vranové Lhotě, soudního okresu Mohelnice a politického okresu Zábřeh. V období hospodářského a národního rozvoje koncem 19. století zde byla založena v soukromém bytě samostatná škola pro 50 žáků, kterou roku 1893 vystřídala nově postavená školní budova.

Založen byl čtenářský spolek "Stráž severu", Sbor dobrovolných hasičů a postavena hasičská zbrojnice. Dle sčítání lidu v roce 1900 zde žilo 219 osob české národnosti ve 28 domech a bývaly zde dva hostince - hostinec U veselého Hanáka v č. 17 a hostinec U modré hvězdy v č. 23.

Veselí byla zemědělská obec s pozemky dvora žádlovického velkostatku, které byly již před rokem 1918 pronajímány; za první pozemkové reformy byl tento bývalý dvůr úplně rozparcelován. Tehdy si v obci zajistila téměř monopolní vliv agrární strana. Veselí patřilo k těm výjimečným obcím, kde za první republiky získala na svoji stranu většinu věřících nová Československá církev. V r. 1938 se po mnichovské dohodě ocitlo Veselí u nových hranic s říšskoněmeckou župou Sudety a zároveň bylo s ostatními neobsazenými obcemi na Lošticku připojeno okresu Litovel.

Po květnu 1945 se Veselí stává opět součástí tehdejšího okresu Zábřeh. JZD zde bylo založeno až v roce 1957, o tři roky později se spojilo s JZD Pavlov a s ním se dostalo v roce 1974 do komplexu zemědělského družstva Loštice. Ve Veselí byla zrušena škola (1975), potom i hostinec (1986) a tak nakonec zůstal v místě pouze obchod. Měla zde sídlo správa polesí Lesního závodu Litovel. V r. 1976 bylo Veselí připojeno jako místní část k Pavlovu.

Veselí je členem klubu obcí, které nesou ve svém názvu slovo "veselí". Těch je v současné době jich třinácti a čtyři mají rozšířený název - Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí, Nové Veselí a Vysoké Veselí.

Letopisy Veselí

1323 * první historická zmínka o Veselí

1396 * markrabě Jošt daroval Bouzov s Veselím v léno Heraltovi z Kunštátu

1408 * Heralt a Jiří z Kunštátu přenechali Bočkovi z Kunštátu Bouzov a v tom i Veselí.

1490 * vložil Jan Heralt z Kunštátu do zemských desk Bočkovi z Kunštátu Líšnici a Veselí.

1494 * prodal Boček z Kunštátu hrad Bouzov a Veselí Hanušovi Haugvicovi z Biskupic.

1547 * vložil Václav Haugvic Líšnici s Veselím do zemských desk Vratislavu Lhotskému

1552 * Lhotští přenechali Veselí Prokopovi Podstatskému z Prusinovic

1575 * prodal Hynek Petr Naxera z Hostějovic Vranovou a Veselí Petru Bílskému z Kaříšova

1583 * Václav Bílský postoupil Vranovou a Veselí Sáře Salince z Hyršperku

1586 * Václav Lhotský prodal vranovský statek s Veselím Jindřichovi Podstatskému

1589 * sestry Rubigalovny prodaly Vranovou s Veselím Brikcímu Drahanovskému z Pěnčína

1648 * po třicetileté válce zde zůstalo pouze pět usedlíků

1784 * první zápis v zemských deskách (140 obyvatel, 20 domů, 100 jiter pole)

1848 * farnost Vranová Lhota, soudní okres Mohelnice, politický okres Zábřeh

1891 * ze 138 ha polí náleží 63 ha panství Žádlovice (hrabě Viktor Dubský)

1888 * založena v soukromém bytě samostatná škola pro 50 žáků

1889 * založen čtenářský spolek "Stráž severu" sdružující celkem 22 okolních obcí

1893 * otevřena nová školní budova

1898 * založen Sbor dobrovolných hasičů

1900 * sčítání lidu: 219 osob české národnosti ve 28 domech

1902 * postavena hasičská zbrojnice

1904 * dokončena cesta z Veselí do Vranové; jezdila tudy pošta z Mohelnice do Vranové Lhoty

1910 * za Stráže severu se stává Národní jednota s vlastní knihovnou, jevištěm a praporem

1914 * počátek I. světové války; z Veselí povoláno 38 mužů

1918 * po pozemkové reformě byl žadlovický statek rozparcelován

1921 * při sčítání lidu napočítáno 164 Čechů a dva Němci * obyvatelé vstoupili hromadně do československé církve

1922 * těžké krupobití zničilo přede žněmi všechnu úrodu a ovocné stromy * Antonín Dostál převzal hostinec

1923 * ve vsi se konal VII. Sjezd hasičské župy * mniškové kalamity způsobily značené škody na lesních porostech

1924 * proveden výkup zbylé půdy žadlovického panství

1925 * otevřen obchod se smíšeným zbožím Karla Zatloukala * založen místní hřbitov * byl obezděn obecní rybník * s velkými škodami skončila po letech mnišková kalamita

1927 * provedena elektrifikace obce * kronikář František Lota předává kroniku učiteli Mořici Kadlecovi * obnovena činnost Národní jednoty

1928 * v rámci oslav 10. výročí republiky byla sehrána divadelní hra Zvony, pohádka Perníková chaloupka a divadlo v přírodě Naši furianti,

1933 * obec zakoupila stříkačku na povinný postřik stromů proti škůdcům

1934 * bylo takové sucho, že se voda musela dovážet z potoka ve Žmolkách

1938 * po Mnichovu se Veselí se ocitá na hranici s Německem a patří do okresu Litovel * učitelem se stal Jan Klímek

1940 * zabavena školní kronika

1949 * k Veselí přičleněna osada Vacetín

1957 * bylo založeno JZD - předsedou je Robert Vykydal z Vacetína

1958 * Ladislav Konečný a Robert Mlčoch jsou přísedícími krajského soudu v Olomouci * hajný Vladimír Galas střelil divočáka o váze 85 kg

1960 * družstvo spojeno s JZD Pavlov * vypukl slepičí mor *

1962 * v obci je 18 motocyklů a tři osobní auta, 25 rozhlasových přijímačů a 14 televizorů

1965 * do zdi myslivny byla vsazena pamětní deska malíře Stanislava Lolka autora Lišky Bystroušky

1966 * přední čsl. mykolog RNDr. Bronislav Hlůza z Loštic nalezl na Stříteži vzácnou jihoevropskou houbu s názvem třepenitka modrající * Jaroslav Vašek obdržel ministra zemědělství odznak "Vynikající pracovník socialistického lesnictví" * 19. července odpoledne se krajem přehnala velká vichřice, která způsobila množství polomů

1967 * polesný Alois Trunda obdržel od ministra zemědělství vyznamenání "Budovatel socialistického zemědělství"

1969 * kanceláře JZD byly přestěhovány z Radnice do Veselí * státní lesy postavily za vesnicí jednotku o dvou bytech * Vladimír Galas se stává polesným

1974 * JZD připojeno k velkopodniku JZD Loštice

1975 * zrušena škola a žáci dojíždějí na Zavadilku * v 81 letech zemřel Ferdinand Veselý z Veselí

1976 * Veselí připojeno k Pavlovu

1977 * správa polesí ve Veselí byla zrušena sloučením s polesím Loštice

1986 * zemřel polesný státních lesů v.v., malíř a kronikář Alois Trunda

1986 * zrušen hostinec

1989 * provedeny hydrogeologické vrty za účelem nalezení pitné vody

1991 * ve Veselí bydlí 100 osob ve 31 domech

1993 * zřízen lyžařský vlek

1995 * veselští se poprvé setkávají v Novém Veselí s představiteli dalších dvanácti českých a moravských obcí nesoucí jméno Veselí

1996 * skončila činnost obecní knihovny

1997 * na návsi instalována telefonní budka * založeno volejbalové hřiště

2004 * druhé setkání reprezentantů obcí s názvem Veselí

Liška Bystrouška

Ve Veselí sloužil v roce 1890 jako myslivecký adjunkt pozdější akademický malíř Stanislav Lolek, kterému zdejší revírník Gustav Kořínek vyprávěl příběh opuštěného liščího mláděte, které bylo vychováno mezi domácími zvířaty. Liška byla mimořádně bystrá a ve svém chování se nápadně lišila od ostatních zvířat a proslula neuvěřitelnou chytrostí, čiperností a záludností. Toho vyprávění Lolka natolik zaujalo, že o ní nakreslil celý soubor asi 200 obrázků. Na jejich podkladě napsal v roce 1920 spisovatel Rudolf Těsnohlídek povídku Liška Bystrouška, která vycházela v Lidových novinách na pokračování a získala si mezi čtenáři značnou oblibu. Původní jméno lišky byla Bystronožka, avšak při sázení četl sazeč Bystrouška, a tak jí toto jméno již zůstalo. Lolek se svými informacemi podílel i na obsahu povídky. Prostřednictvím stejnojmenné opery Leoše Janáčka se pak zdejší liška stala světoznámou. Veselský revírník Gustav Kořínek (1859 - 1929) odpočívá na zdejším hřbitůvku, na myslivnu umístil v roce 1965 polesný Alois Trunda vlastnoručně zhotovenou pamětní desku s reliéfem lišky a s textem: "Zde praktikoval Lolek Stanislav, akad. malíř" a v lesích mezi Veselím, Vranovou a Stříteží, u Liščího mostu a na Liščí cestě dodnes žijí potomci slavné lišky Bystroušky.

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 8.2005

Rok 1925 ve Veselí

* Dne 7. března 1925 byly oslaveny 75. narozeniny milého našeho pana presidenta T. G. Masaryka přednáškou správce zdejší školy a správce české státní (menšinové) školy ve Svinově (J. Hrachovce) a průvodem z Veselí na Vacetín, přes Zavadilku a Svinov až k potoku Líšnickému a zpět. V průvodu byly školní děti, jízdní Sokol, hasiči až z Vranové a četné obecenstvo z Veselí, Vranové, Radnice, Pavlova, Vacetína, Zavadilky a Svinova (z posledních ovšem pouze Češi).

* V dubnu byly provedeny volby do místní školní rady. Při ustavující schůzi zvolen byl Fr. Lota, správce školy předsedou, Jan Poulíček, hajný, místopředsedou a Julius Pytlíček, domkář, členem.

* Mniškou napadené lesy byly konečně zbaveny svého hubitele. Housenky napadeny ničivými bakteriemi slézaly se do vršků (vršková nemoc) a zde v hnízdech hromadně hynuly. Některá místa v lesích značně proschla a zřídla.

* Obecní domek č. 8 byl skoro od základů opraven celkovým nákladem asi 13 000 Kč. V jedné světnici se ubytoval invalida Jan Hrazdil (dostával měsíční podpory 150 Kč), druhá byla určena za prozatímní márnici a pitevnu.

* U silnice k Zásekům zřízen byl obecní hřbitov nákladem asi 3 000 Kč. Na něj přemístěn byl obecní kříž, jenž stál o něco blíže ke vsi u pozemku Jana Zatoukala (čís. 7) při silnici.

* Jan Poulíček, zdejší hajný, koupil od vdovy Vykydalové (předtím Mazalové) chalupu čís. 5 i s polem za 35 000 Kč.

* Rudolf Smolný, cestář, koupil domek č. 25 s 2˝ měř. pole za 10 000 od Ludmily Zatloukalové.

* Za onemocnělého starostu vedl ve druhém pololetí obecní úřad náměstek starosty Fr. Lhota, spr. školy.

* Na podzim otevřel si v domku svého otce kupecký krám Karel Zatloukal a zbavil zdejší občany dosavadní starosti choditi pro všechny potřebné věci ke kupcům do okolí.

* 15. listopadu konány byly volby do Národního shromáždění. Ve Veselí byl výsledek tento:

Čsl. strana sociálně demokratická (1 hlas), Čsl. strana živnostenská (5 hlasů), Národní strana práce (12 hlasů), Strana národně demokratická (2 hlasy), Čsl. strana socialistická (3 hlasy), Strana republikánská zemědělská (70 hlasů), Čsl. strana lidová (2 hlasy).

* Obecní honitba, kterou od r. 1920 měl pronajatu Frant. Šmerk po prvé za 600 Kč ročně, byla na další období pronajata Al. Konečnému, domkáři č. 26 za 700 Kč ročně. Ačkoliv ještě před 20ti lety bylo zde zvěře dosti, ubývá jí stále. Zvěř trpí více než je rozumno velkou honební horečkou.

Před 80 lety zapsal František Lhota, veselský kronikář.

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 3.2005