Veselí
Kaplička B) …
Hřbitov 2) B) … Kamenný kříž U kapličky
Kříž 2) Dolní Myslivna 2) … Škola …
Usedlost č.p.2 …
Usedlost č.p.4 …
Usedlost č.p.10 …
Usedlost č.p.12 …
|
Panství Politický okres Zábřeh,
s.o.Mohelnice 1961 Okres Připojen k Pavlovu 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce >>
Místní
jméno Veselí vyjadřuje přání, aby se v takové osadě žilo lidem dobře, spokojeně
a vesele, nebo je spojeno s nějakým místním jevem, který tuto spokojenost a
radost vyvolává. Od roku 1949 patřila k Veselí osada Vacetín, která byla v
minulosti spojena se Svinovem. V roce 1976 bylo Veselí připojeno jako místní
část k Pavlovu. Veselí s
katastrem o rozloze 601 ha (po připojení Vacetína) tvoří nejjižnější cíp
okresu Šumperk (dříve ještě s Vranovou a Bezděkovem nad Třebůvkou i okresu
Zábřeh). V tomto katastru mají převahu lesy a kopce Bouzovské vrchoviny. Ves
(střední nadmořská výška 430 m) leží u silnice z Mohelnice na jihozápad do
údolí řeky Třebůvky. Byla to vždy malá
vesnička. V roce 1900 dosáhla určitého vrcholu s 219 obyvateli v 28 domech,
potom však počet obyvatel stále klesal až na 159 osob ve 45 domech v roce
1950, tehdy již včetně připojeného Vacetína. Byla to vždy čistě česká
vesnice. Veselí se
připomíná prvně roku 1323. Zpočátku bylo zřejmě vlastnicky rozděleno na dvě
části, ale již ke konci 14. století patřilo k hradu Bouzov. V 15. a 16.
století se objevuje tato ves u líšnického statku a roku 1575 je zmiňována
jako příslušenství statku Vranová, resp. té jeho části, která byla v roce
1727 připojena k panství Žádlovice; u něho pak zůstala až do roku 1848. Po
třicetileté válce tu bylo jen pět usedlíků a jedna poustka, ale roku 1834
žilo ve Veselí již 215 obyvatel a bylo tu 21 domů. Samostatnou školu získala
obec až roku 1888. Po zrušení
poddanství připadlo Veselí k soudnímu okresu Mohelnice v politickém okrese
Zábřeh. Byla to zemědělská ves s pozemky dvora žádlovického velkostatku,
které byly již před rokem 1918 pronajímány; za první pozemkové reformy byl
tento bývalý dvůr úplně rozparcelován. Tehdy si v obci zajistila téměř
monopolní vliv agrární strana. Veselí patřilo k těm výjimečným obcím, kde za
první republiky získala na svoji stranu většinu věřících nová československá
církev. V roce 1938 se po mnichovské dohodě ocitlo Veselí u nových státních
hranic s říšskoněmeckou župou Sudety a zároveň bylo s ostatními neobsazenými
obcemi na Lošticku připojeno k okresu Litovel. Za okupace patřila tato ves k
jednomu z útočišť partyzánů na Bouzovsku. Po květnu 1945 se
Veselí vrátilo k tehdejšímu okresu Zábřeh. JZD zde bylo založeno až v roce
1957, o tři roky později se spojilo s JZD Pavlov a s ním se dostalo v roce
1974 do komplexu zemědělského družstva Loštice. Ve Veselí byla zrušena škola,
potom hostinec a v roce 2002 byl dočasně zrušen i obchod. Ve Veselí bylo
sídlo správy polesí Lesního závodu Litovel. Na tomto polesí praktikoval roku
1899 jako myslivecký mládenec později známý malíř Stanislav Lolek (1873 až
1936), který zde čerpal první inspiraci k seriálu o Lišce Bystroušce. Při posledním
sčítání lidu v roce 2001 činil počet obyvatel obce Veselí 75 obyvatel s 18
trvale osídlenými domy.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Mohelnický zpravodaj 8.2005 A) … B) volny.cz/ou.pavlov |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 29.8.2015 Předchozí editace: 21.12.2008 |
