Zpět na Mohelnici
[Tvrz]
Mohelnice,
bývalý politický okres Zábřeh
|
Mohelnický hrad Dnešní čtenář znající Mohelnici
přijímá s nedůvěrou fakt, že v tomto městě stával kdysi hrad olomouckých biskupů.
Historiky však nenechává na pochybách listina olomouckého biskupa Dětřicha
z roku 1302, kterou vystavil "in castro nostro Muglicz",
tedy "na našem hradě Mohelnici". Přičemž jméno hradu a města ve
tvaru "Muglicz" není zaměnitelné s
některým jiným tehdejším objektem. Zkrátka
Mohelnici chránila ve druhé polovině 13. století s přesahem do století následujícího raně
středověká pevnost. Místo, kde stával mohelnický
hrad, není dodnes s naprostou jistotou určeno. Profesor Hosák,
a nejen on, se domníval, že hradní objekty stávaly v blízkosti současného
farního kostela nad strmým svahem spadajícím k potoku Mírovce.
Současné i několikametrové navážky již podstatně změnily terén v těchto místech. Geofyzikální průzkum v
okolí kostela provedený Antonínem Krystenem
prokázal někdejší hluboké úvozové cesty, později zasypané, vedoucí od potoka Mírovky prostorem Vodní brány k náměstí a kolem farního kostela k Třebovské ulici. Dokonce presbytář kostela
vystavěný v 15. století stojí částečně na navážkách. Celý prostor nad Vodní bránou
směrem k Třebovské ulici byl tvořen výrazným ostrohem,
jehož svahy spadaly na severu k potoku
Mírovce a na jihu do hlubokého úvozu, který
ostrožnu odděloval od městské zástavby kolem náměstí. Tuto vyvýšeninu stačilo
přerušit příkopem a hradbou na západní straně, snad někde v místech mezi západní frontou farního
kostela a počínající zástavbou Třebovské ulice. Předpoklad, že právě zde máme
hledat mohelnický hrad, podpořil v devadesátých letech minulého století objev
tzv. biskupova domu v jednom z křídel mohelnického muzea. Zasloužil se o něj
amatérský archeolog a neúnavný vlastivědný pracovník Vladimír Kapl. V podkroví
objektu nad nyní již odstraněnými klenbami odkrýval zasypanou vzácnou raně
renesanční fresku, jednu z mála dochovaných z tohoto období na Moravě. Ze
sklepa vyvážel metráky zásypů, v nichž nalézal úlomky keramiky, včetně kachlů
z renesančních a gotických kamen. Po odstranění zásypů se otevřely prostory
gotického objektu, jehož analogie kladené odborníky do 13. století najdeme v
Podunají, včetně Bratislavy. Jedná se o dvouprostorový,
patrový dům, jehož přízemí sloužilo k uskladnění potravin. Proto bylo
opatřeno jen tzv. vzdušníky neumožňujícími proniknutí denního světla do
místností, avšak zajišťujícími proudění vzduchu. V patře byly obytné
místnosti, menší sloužila jako ložnice, později zde byla kuchyň, větší byla
užívána ke společenským účelům. Do přízemí domu se vstupovalo předsíní,
obdobně jako u raně středověkých domů v
Bratislavě, do patra vedly venkovní schody. Později, ještě ve
středověku, byla k východní zdi objektu přistavěna v obou podlažích třetí místnost se vstupy
z většího sálu. Tzv. biskupský dům je
zřejmě nejstarší dochovaná kamenná stavba v Mohelnici. V městské zástavbě
tvořené až do 16. století dřevěnými měšťanskými domy byl tento dům jednou
z mála výjimek. Na sklonku devadesátých let
minulého století uvedl historik Drahomír Polách jinou hypotézu o umístění
mohelnického hradu. V souvislosti s průzkumem tzv. rodného domu pražského arcibiskupa
Antonína Brusa, dům v Hradební ulici č. 17, upozornil na
neobvyklý volný prostor za domy v západní frontě náměstí a na skutečnost, že
cesta od Moravské Třebové nepokračuje do středu náměstí jako Olomoucká ulice
a ulice Smetanova, ale jakoby obchází nějaký objekt, který jí stál v cestě
již při založení města, a na náměstí vstupuje v jeho severozápadním rohu.
Tato anomálie, kterou si do té doby nikdo z historiků neuvědomil, významně
podporuje předpoklad umístění mohelnického hradu i v těchto místech, přestože
se ukázalo, že dochovaný středověký dům v Hradební ulici č. 17 je mladší,
pravděpodobně z 15. století. I v tomto
případě přišly ke slovu geofyzikální sondy, které podpořily Poláchovu
domněnku. Odhalily, že zmiňovaný dům stojí na návrší, jehož svahy spadají k
severu, západu a jihu a pozdější hradby procházející těmito místy tyto
původní nerovnosti již nerespektují. Otázka, kde stál mohelnický
hrad, může být zodpovězena v budoucnu v souvislosti se zemními pracemi
doprovázenými archeologickým dozorem prováděnými na Kostelním náměstí a v
okolí středověkého domu v Hradební ulici, případně v souvislosti s archeologickým průzkumem před restaurováním
dochovaných úseků mohelnických hradeb. Zdeněk Doubravský Zdroj: Mohehelnický zpravodaj 3.2005 |
Tvrz Viléma z Miličína v
Mohelnici V minulém čísle Mohelnického zpravodaje jsme
se v souvislosti s hledáním mohelnického hradu seznámili
s další zajímavou stavbou v Mohelnici,
s kamenným středověkým domem v Hradební ulici 17. Právě tomuto
historickému objektu budeme nyní věnovat pozornost. Přestože vznik jeho
architektury nelze časově položit do 13. století a považovat ho za zbytek
mohelnického hradu, vznikl ještě v
období gotického stavitelství a před masovou výstavbou zděných domů
v Mohelnici v průběhu 16. století. Svou stavební
dispozicí a architektonickými detaily se hlásí do 14. a 15. století. Drahomír Polách, který zkoumal
v mohelnických městských knihách
historii tohoto domu, zjistil, že byl v
minulosti označován jako "die Vesten" "Vestunghaus"
či "Vestung an der Mauer", tedy jako "pevnost" či
"tvrz", "dům tvrze" či "tvrz u hradeb". A nejen
to, i domy v blízkém okolí jsou
označovány jako "Haus auf
der Vesten", tedy dům na tvrzi a v jednom z
mála českých zápisů z 16. století v
mohelnické městské knize je dům č. 23 označen jako "Duom na Tvrzy". Jsou to
nepopiratelné důkazy, že na místě dnešních domků v Hradební ulici stávala kdysi tvrz a dům č.
17 byl jedním z jejích objektů, ne-li
dokonce její hlavní obytná stavba. Již v minulém článku jsme připustili, že i v prostorách mezi Hradební ulicí a hradbou
mohl stávat mohelnický hrad připomínaný na samém počátku 14. století. V takovém případě by po jeho zániku zůstalo
místo pusté a ve 14. či 15. století zde byla vystavěna tvrz, z níž se dochoval do současnosti dům č. 17.
Zda tu zmiňovaný hrad skutečně stával, nevíme. Jisté je, že tu stávala tvrz.
Již Drahomír Polách naznačil, o jaký objekt se mohlo jednat. Na základě
poznatků z Kubíčkových Dějin města Loštic ho hypoteticky ztotožnil s tvrzí Viléma z Miličína, sám
však upozornil, že Vilémova tvrz je v
současné historické a vlastivědné literatuře kladena do Libivé. V článku "Libivá
přišla o středověkou tvrz", publikovaném 2. 5. 2000 v 18. čísle
Moravského severu, jsem přinesl důkazy, že v
Libivé nikdy žádná tvrz nestávala a současně
jsem ukázal, jak k omylu došlo. V
článku "Je tzv. Brusův dům i zapomenutou
mohelnickou tvrzí?", uveřejněném v
roce 2000 v červnovém a červencovém čísle Mohelnického zpravodaje,
jsem opět upozorňoval na tento omyl. Přesto se v Mohelnickém zpravodaji i v dalších tiskovinách znovu objevuje
tradované umisťování tvrze do Libivé. Proto alespoň stručně, jak
k omylu došlo a jaké jsou přesvědčivé
důkazy, že Vilémova tvrz byla vystavěna v
Mohelnici a ne v Libivé. Odpověď na otázku, jak se do tolika renomovaných
publikací dostala zavádějící informace o tvrzi v Libivé, nacházíme
v inventáři pergamenových listin
arcibiskupského archivu v olomoucké
pobočce Zemského archivu Opava. Archivní inventáře obsahují seznamy uložených
archiválií, v našem případě listin.
Každá z archiválií je zde popsána,
včetně uvedení jejího stručného obsahu. V
popisu listiny ze 30. května 1466 se dočteme, že "Tas, biskup
olomoucký, zastavuje Janu Zoubkovi ze Zdětína a Jakšovi z Ojnic
město Mohelnici s předměstím, Libivou s tvrzí,
kterou vystavěl Vilém z Miličína …". Takto formulovaný stručný obsah listiny
je zavádějící a historikové, kteří se opírali pouze o uvedený popis dokumentu
a nenahlédli do listiny samotné, umístili tvrz do Libivé.
Samotná listina však hovoří zcela o něčem jiném. Je v ní mimo jiné napsáno,
že drobnou výměru polí u Květína "pan Vilém
z Miličína
k tvrzi té, kterouž tu v Mohelnici jest vstavil, přikoupil
jest" a ještě dále, že oba biskupovi věřitelé smí brát dřevo
"k té tvrze a dvora stavení
v Mohelnici a k opravám města". První zmínka o mohelnické tvrzi
je v listině vystavené 7. dubna 1456,
v níž olomoucký biskup Bohuš ze Zvole potvrdil Janovi ze Zvole,
svému bratrovi, a jeho stejnojmennému synovi zástavu hradu Mírova. V
dokumentu se dočteme, že na hrad mají být odváděny obilní dávky z polí pod Květínem
kromě "té čtvrti (pole), jak k
tvrzi do Mohelnice má být přikoupena". V latinské listině z roku 1460 osvobozuje biskup Tas z Boskovic Mohelnické mimo jiné od robot,
které vykonávali také k tvrzi, která
je zde označena "munitio sive
Castellum", tedy "tvrz neboli
hrádek". Přitom je třeba připomenout, že
neexistuje žádný dokument, který by potvrzoval existenci tvrze v Libivé.
Historikové píšící v první polovině 20.
století také nic o tvrzi v Libivé nevěděli, neboť ještě nebyla napsána zmiňovaná
nešťastná formulace v olomouckém
archivním inventáři. Vilém z Miličína držel
Mohelnici zástavním právem věřitele ve dvou obdobích, poprvé ve čtyřicátých
letech 15. století a podruhé od roku 1454 až do své smrti v roce 1466. I když nemůžeme vyloučit
čtyřicátá léta jako období vzniku mohelnické tvrze, je pravděpodobnější její
výstavba po roce 1454, neboť počátkem padesátých let 15. století opustil
Vilém hrad Blansko, na němž do té doby sídlil. Zdá se logické, že potřeba
šlechtického sídla byla příčinou výstavby mohelnické tvrze. Ať tak, či onak,
mohelnickou tvrz vystavěl Vilém z Miličína kolem poloviny 15. století a jak potvrdil již
zmíněný stavebně historický průzkum domu v Hradební ulici č. 17, odpovídají
tomuto období architektonické detaily i stavební dispozice zkoumaného
objektu. Označení domu "Vestunghaus, Vesten, Vestung an der Mauer" v dobových
pramenech podporují umístění Vilémovy tvrze k
městskému opevnění podél Hradební ulice a ztotožnění domu č. 17 s jedním z
objektů bývalé tvrze. Dům č. 17 byl původně patrovým
stavením vyzděným z kamene, jehož přízemí bylo mírně zapuštěno do okolního
terénu. Zvyšování terénu navážkami učinilo z přízemí sklep. Právě ve sklepních
prostorách se dochoval kamenný gotický portál pamatující výstavbu tvrze. Dva
tvarově stejné cihlové portály ve sklepě a v současném prvním podlaží se
hlásí do sklonku období gotického stavitelství a nástupu renesance. Tehdy
došlo k zaklenutí někdejšího přízemí,
dnešního sklepa, cihlovou valenou klenbou. Současné přízemí a první poschodí
objektu jsou již poznamenány řadou pozdějších úprav. Objekt, jenž byl v roce 1998 zapsán do seznamu kulturních
památek, dnes vyžaduje statické zajištění a restaurátorský zásah. Vzhledem k
tomu, že jde o jednu z nejstarších
staveb ve městě, poslední doklad mohelnické tvrze, že je k ní tradicí vztahováno narození významné
osobnosti dějin, pražského arcibiskupa Antonína Brusa,
zaslouží si tato památka záchranu a kulturní využití, které by bylo
ekonomickým přínosem města v rámci rozvoje turistického ruchu. Zdeněk Doubravský Zdroj: Mohehelnický zpravodaj 4.2005 |
První historická zpráva o
Mohelnici pochází již z r.1131. Tehdy patřila olomoucké kapitule, brzy se
však stala biskupským majetkem a správním sídlem velké severomoravské lenní
oblasti olomouckého biskupství. Častěji tu pobýval zejména biskup Bruno ze Schauenburku (1245-1281); své mohelnické sídlo nazývá v
listině z r.1275 výslovně "domus nostra" (náš dům). Těžko lze zjistit, zda šlo o
důkladně opevněný dům nebo o menší hrad. Druhé verzi by nasvědčovalo označení
"in astro nostro" (na našem hradě) v listině Brunova nástupce
biskupa Dětřicha z r.1302. To je také poslední zmínka o mohelnickém
biskupském sídle. Po r.1320 převzal funkci správního sídla mohelnické
biskupské lenní oblasti dobře opevněný a nepřístupný hrad Mírov.
Biskupské sídlo zůstalo opuštěno a zřejmě pomalu chátralo. V r.1564 přestavěl staré biskupské
sídlo mohelnický měšťan Jakub Brus, bratr pražského arcibiskupa Antonína
Bruse z Mohelnice, respektive vystavěl na jeho místě honosný měšťanský dům,
který podle starého vyobrazení z r.1653 měl i věž; snad navazovala svými
základy na věž někdejšího biskupského sídla. Při přestavbě po velkém požáru
města r.1739 byla odstraněna. V r.1854 byl i tento přestavěný barokní dům
stržen a na jeho místě byla postavena dnešní mohelnická radnice. Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku E.Poche, Umělecké památky Čech Mohehelnický zpravodaj 4.2005 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2008
|