Zpět na Mohelnici

[Tvrz]

Mohelnice, bývalý politický okres Zábřeh

Mohelnický hrad

Dnešní čtenář znající Mohelnici přijímá s nedůvěrou fakt, že v tomto městě stával kdysi hrad olomouckých biskupů. Historiky však nenechává na pochybách listina olomouckého biskupa Dětřicha z roku 1302, kterou vystavil "in castro nostro Muglicz", tedy "na našem hradě Mohelnici". Přičemž jméno hradu a města ve tvaru "Muglicz" není zaměnitelné s některým jiným tehdejším objektem. Zkrátka Mohelnici chránila ve druhé polovině 13. století s přesahem do století následujícího raně středověká pevnost.

Místo, kde stával mohelnický hrad, není dodnes s naprostou jistotou určeno. Profesor Hosák, a nejen on, se domníval, že hradní objekty stávaly v blízkosti současného farního kostela nad strmým svahem spadajícím k potoku Mírovce. Současné i několikametrové navážky již podstatně změnily terén v těchto místech. Geofyzikální průzkum v okolí kostela provedený Antonínem Krystenem prokázal někdejší hluboké úvozové cesty, později zasypané, vedoucí od potoka Mírovky prostorem Vodní brány k náměstí a kolem farního kostela k Třebovské ulici. Dokonce presbytář kostela vystavěný v 15. století stojí částečně na navážkách.

Celý prostor nad Vodní bránou směrem k Třebovské ulici byl tvořen výrazným ostrohem, jehož svahy spadaly na severu k potoku Mírovce a na jihu do hlubokého úvozu, který ostrožnu odděloval od městské zástavby kolem náměstí. Tuto vyvýšeninu stačilo přerušit příkopem a hradbou na západní straně, snad někde v místech mezi západní frontou farního kostela a počínající zástavbou Třebovské ulice.

Předpoklad, že právě zde máme hledat mohelnický hrad, podpořil v devadesátých letech minulého století objev tzv. biskupova domu v jednom z křídel mohelnického muzea. Zasloužil se o něj amatérský archeolog a neúnavný vlastivědný pracovník Vladimír Kapl. V podkroví objektu nad nyní již odstraněnými klenbami odkrýval zasypanou vzácnou raně renesanční fresku, jednu z mála dochovaných z tohoto období na Moravě. Ze sklepa vyvážel metráky zásypů, v nichž nalézal úlomky keramiky, včetně kachlů z renesančních a gotických kamen. Po odstranění zásypů se otevřely prostory gotického objektu, jehož analogie kladené odborníky do 13. století najdeme v Podunají, včetně Bratislavy.

Jedná se o dvouprostorový, patrový dům, jehož přízemí sloužilo k uskladnění potravin. Proto bylo opatřeno jen tzv. vzdušníky neumožňujícími proniknutí denního světla do místností, avšak zajišťujícími proudění vzduchu. V patře byly obytné místnosti, menší sloužila jako ložnice, později zde byla kuchyň, větší byla užívána ke společenským účelům. Do přízemí domu se vstupovalo předsíní, obdobně jako u raně středověkých domů v Bratislavě, do patra vedly venkovní schody. Později, ještě ve středověku, byla k východní zdi objektu přistavěna v obou podlažích třetí místnost se vstupy z většího sálu. Tzv. biskupský dům je zřejmě nejstarší dochovaná kamenná stavba v Mohelnici. V městské zástavbě tvořené až do 16. století dřevěnými měšťanskými domy byl tento dům jednou z mála výjimek.

Na sklonku devadesátých let minulého století uvedl historik Drahomír Polách jinou hypotézu o umístění mohelnického hradu. V souvislosti s průzkumem tzv. rodného domu pražského arcibiskupa Antonína Brusa, dům v Hradební ulici č. 17, upozornil na neobvyklý volný prostor za domy v západní frontě náměstí a na skutečnost, že cesta od Moravské Třebové nepokračuje do středu náměstí jako Olomoucká ulice a ulice Smetanova, ale jakoby obchází nějaký objekt, který jí stál v cestě již při založení města, a na náměstí vstupuje v jeho severozápadním rohu. Tato anomálie, kterou si do té doby nikdo z historiků neuvědomil, významně podporuje předpoklad umístění mohelnického hradu i v těchto místech, přestože se ukázalo, že dochovaný středověký dům v Hradební ulici č. 17 je mladší, pravděpodobně z 15. století. I v tomto případě přišly ke slovu geofyzikální sondy, které podpořily Poláchovu domněnku. Odhalily, že zmiňovaný dům stojí na návrší, jehož svahy spadají k severu, západu a jihu a pozdější hradby procházející těmito místy tyto původní nerovnosti již nerespektují.

Otázka, kde stál mohelnický hrad, může být zodpovězena v budoucnu v souvislosti se zemními pracemi doprovázenými archeologickým dozorem prováděnými na Kostelním náměstí a v okolí středověkého domu v Hradební ulici, případně v souvislosti s archeologickým průzkumem před restaurováním dochovaných úseků mohelnických hradeb.

Zdeněk Doubravský

Zdroj: Mohehelnický zpravodaj 3.2005

Tvrz Viléma z Miličína v Mohelnici

V minulém čísle Mohelnického zpravodaje jsme se v souvislosti s hledáním mohelnického hradu seznámili s další zajímavou stavbou v Mohelnici, s kamenným středověkým domem v Hradební ulici 17. Právě tomuto historickému objektu budeme nyní věnovat pozornost. Přestože vznik jeho architektury nelze časově položit do 13. století a považovat ho za zbytek mohelnického hradu, vznikl ještě v období gotického stavitelství a před masovou výstavbou zděných domů v Mohelnici v průběhu 16. století. Svou stavební dispozicí a architektonickými detaily se hlásí do 14. a 15. století.

Drahomír Polách, který zkoumal v mohelnických městských knihách historii tohoto domu, zjistil, že byl v minulosti označován jako "die Vesten" "Vestunghaus" či "Vestung an der Mauer", tedy jako "pevnost" či "tvrz", "dům tvrze" či "tvrz u hradeb". A nejen to, i domy v blízkém okolí jsou označovány jako "Haus auf der Vesten", tedy dům na tvrzi a v jednom z mála českých zápisů z 16. století v mohelnické městské knize je dům č. 23 označen jako "Duom na Tvrzy". Jsou to nepopiratelné důkazy, že na místě dnešních domků v Hradební ulici stávala kdysi tvrz a dům č. 17 byl jedním z jejích objektů, ne-li dokonce její hlavní obytná stavba.

Již v minulém článku jsme připustili, že i v prostorách mezi Hradební ulicí a hradbou mohl stávat mohelnický hrad připomínaný na samém počátku 14. století. V takovém případě by po jeho zániku zůstalo místo pusté a ve 14. či 15. století zde byla vystavěna tvrz, z níž se dochoval do současnosti dům č. 17. Zda tu zmiňovaný hrad skutečně stával, nevíme. Jisté je, že tu stávala tvrz. Již Drahomír Polách naznačil, o jaký objekt se mohlo jednat. Na základě poznatků z Kubíčkových Dějin města Loštic ho hypoteticky ztotožnil s tvrzí Viléma z Miličína, sám však upozornil, že Vilémova tvrz je v současné historické a vlastivědné literatuře kladena do Libivé.

V článku "Libivá přišla o středověkou tvrz", publikovaném 2. 5. 2000 v 18. čísle Moravského severu, jsem přinesl důkazy, že v Libivé nikdy žádná tvrz nestávala a současně jsem ukázal, jak k omylu došlo. V článku "Je tzv. Brusův dům i zapomenutou mohelnickou tvrzí?", uveřejněném v roce 2000 v červnovém a červencovém čísle Mohelnického zpravodaje, jsem opět upozorňoval na tento omyl. Přesto se v Mohelnickém zpravodaji i v dalších tiskovinách znovu objevuje tradované umisťování tvrze do Libivé.

Proto alespoň stručně, jak k omylu došlo a jaké jsou přesvědčivé důkazy, že Vilémova tvrz byla vystavěna v Mohelnici a ne v Libivé. Odpověď na otázku, jak se do tolika renomovaných publikací dostala zavádějící informace o tvrzi v Libivé, nacházíme v inventáři pergamenových listin arcibiskupského archivu v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava. Archivní inventáře obsahují seznamy uložených archiválií, v našem případě listin. Každá z archiválií je zde popsána, včetně uvedení jejího stručného obsahu. V popisu listiny ze 30. května 1466 se dočteme, že "Tas, biskup olomoucký, zastavuje Janu Zoubkovi ze Zdětína a Jakšovi z Ojnic město Mohelnici s předměstím, Libivou s tvrzí, kterou vystavěl Vilém z Miličína …". Takto formulovaný stručný obsah listiny je zavádějící a historikové, kteří se opírali pouze o uvedený popis dokumentu a nenahlédli do listiny samotné, umístili tvrz do Libivé. Samotná listina však hovoří zcela o něčem jiném. Je v ní mimo jiné napsáno, že drobnou výměru polí u Květína "pan Vilém z Miličína k tvrzi té, kterouž tu v Mohelnici jest vstavil, přikoupil jest" a ještě dále, že oba biskupovi věřitelé smí brát dřevo "k té tvrze a dvora stavení v Mohelnici a k opravám města".

První zmínka o mohelnické tvrzi je v listině vystavené 7. dubna 1456, v níž olomoucký biskup Bohuš ze Zvole potvrdil Janovi ze Zvole, svému bratrovi, a jeho stejnojmennému synovi zástavu hradu Mírova. V dokumentu se dočteme, že na hrad mají být odváděny obilní dávky z polí pod Květínem kromě "té čtvrti (pole), jak k tvrzi do Mohelnice má být přikoupena". V latinské listině z roku 1460 osvobozuje biskup Tas z Boskovic Mohelnické mimo jiné od robot, které vykonávali také k tvrzi, která je zde označena "munitio sive Castellum", tedy "tvrz neboli hrádek".

Přitom je třeba připomenout, že neexistuje žádný dokument, který by potvrzoval existenci tvrze v Libivé. Historikové píšící v první polovině 20. století také nic o tvrzi v Libivé nevěděli, neboť ještě nebyla napsána zmiňovaná nešťastná formulace v olomouckém archivním inventáři.

Vilém z Miličína držel Mohelnici zástavním právem věřitele ve dvou obdobích, poprvé ve čtyřicátých letech 15. století a podruhé od roku 1454 až do své smrti v roce 1466. I když nemůžeme vyloučit čtyřicátá léta jako období vzniku mohelnické tvrze, je pravděpodobnější její výstavba po roce 1454, neboť počátkem padesátých let 15. století opustil Vilém hrad Blansko, na němž do té doby sídlil. Zdá se logické, že potřeba šlechtického sídla byla příčinou výstavby mohelnické tvrze. Ať tak, či onak, mohelnickou tvrz vystavěl Vilém z Miličína kolem poloviny 15. století a jak potvrdil již zmíněný stavebně historický průzkum domu v Hradební ulici č. 17, odpovídají tomuto období architektonické detaily i stavební dispozice zkoumaného objektu. Označení domu "Vestunghaus, Vesten, Vestung an der Mauer" v dobových pramenech podporují umístění Vilémovy tvrze k městskému opevnění podél Hradební ulice a ztotožnění domu č. 17 s jedním z objektů bývalé tvrze.

Dům č. 17 byl původně patrovým stavením vyzděným z kamene, jehož přízemí bylo mírně zapuštěno do okolního terénu. Zvyšování terénu navážkami učinilo z přízemí sklep. Právě ve sklepních prostorách se dochoval kamenný gotický portál pamatující výstavbu tvrze. Dva tvarově stejné cihlové portály ve sklepě a v současném prvním podlaží se hlásí do sklonku období gotického stavitelství a nástupu renesance. Tehdy došlo k zaklenutí někdejšího přízemí, dnešního sklepa, cihlovou valenou klenbou. Současné přízemí a první poschodí objektu jsou již poznamenány řadou pozdějších úprav.

Objekt, jenž byl v roce 1998 zapsán do seznamu kulturních památek, dnes vyžaduje statické zajištění a restaurátorský zásah. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejstarších staveb ve městě, poslední doklad mohelnické tvrze, že je k ní tradicí vztahováno narození významné osobnosti dějin, pražského arcibiskupa Antonína Brusa, zaslouží si tato památka záchranu a kulturní využití, které by bylo ekonomickým přínosem města v rámci rozvoje turistického ruchu.

Zdeněk Doubravský

Zdroj: Mohehelnický zpravodaj 4.2005

První historická zpráva o Mohelnici pochází již z r.1131. Tehdy patřila olomoucké kapitule, brzy se však stala biskupským majetkem a správním sídlem velké severomoravské lenní oblasti olomouckého biskupství. Častěji tu pobýval zejména biskup Bruno ze Schauenburku (1245-1281); své mohelnické sídlo nazývá v listině z r.1275 výslovně "domus nostra" (náš dům). Těžko lze zjistit, zda šlo o důkladně opevněný dům nebo o menší hrad. Druhé verzi by nasvědčovalo označení "in astro nostro" (na našem hradě) v listině Brunova nástupce biskupa Dětřicha z r.1302. To je také poslední zmínka o mohelnickém biskupském sídle. Po r.1320 převzal funkci správního sídla mohelnické biskupské lenní oblasti dobře opevněný a nepřístupný hrad Mírov. Biskupské sídlo zůstalo opuštěno a zřejmě pomalu chátralo.

V r.1564 přestavěl staré biskupské sídlo mohelnický měšťan Jakub Brus, bratr pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice, respektive vystavěl na jeho místě honosný měšťanský dům, který podle starého vyobrazení z r.1653 měl i věž; snad navazovala svými základy na věž někdejšího biskupského sídla. Při přestavbě po velkém požáru města r.1739 byla odstraněna. V r.1854 byl i tento přestavěný barokní dům stržen a na jeho místě byla postavena dnešní mohelnická radnice.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

 E.Poche, Umělecké památky Čech

Mohehelnický zpravodaj 4.2005

Jaromír Lenoch © Aktualizace 2008