Zpět na Mohelnici

Radnice

Mohelnice, bývalý politický okres Zábřeh

Pokud se v Mohelnici zeptáte, kudy se dostanete k radnici, ukáží vám směr k výstavné budově na rohu náměstí a Smetanovy ulice. Málokdo však ví, že radniční budova v této podobě stojí teprve od roku 1913 a že v uvedeném roce došlo již v historii ke čtvrtému stěhování radních v Mohelnici. Ale od začátku.

Mohelnice po svém založení radnici neměla. Město spravoval fojt za pomoci městské rady. Jejich sídlem bylo fojtství. Kde stálo první mohelnické fojtství v pramenech nenajdeme, víme však, že již roku 1305 prodal, či daroval olomoucký biskup mohelnickému fojtovi ve městě svůj dům. Máme za to, že tímto domem byla kamenná stavba u současných hradeb (dnes součást objektu muzea), hlásící se svou stavební dispozicí do 13. století. Zde se zřejmě scházela městská rada až do 16. století, kdy město fojtství koupilo a funkce fojta, kterou převzala městská rada, zanikla.

Nevyhovující prostory bývalého fojtství nutily k řešení otázky, zda postavit budovu nové radnice, nebo adaptovat některý z domů na náměstí. Nevelký prostor náměstí byl zřejmě příčinou, proč město nestavělo novou radnici, ale vykoupilo dům na rohu náměstí a dnešní Olomoucké ulice (dnes prodejna ovoce a zeleniny) a přestavělo ho pro potřeby městské rady. Vchod do radnice zdobilo kamenné ostění, později nalezené v zahradě za domem a dnes umístěné v mohelnickém muzeu. Na domě byla instalována deska s latinským nápisem: "Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou" (jak stále aktuální) a opatřena letopočtem 1640. Byl to zřejmě rok zprovoznění první mohelnické radnice. I vzpomenutou pískovcovou desku můžete spatřit na nádvoří mohelnického muzea.

V objektu na rohu Olomoucké ulice byla radnice až do roku 1631. Tehdy město koupilo dům, který stával na místě dnešní radnice. Jednalo se o největší a nejvýstavnější budovu, jaká se v Mohelnici tehdy nacházela. Nechal ji postavit Jakub Brus, bratr pražského arcibiskupa Antonína Brusa. Je nepochybné, že pražský prelát na vystavění reprezentačního sídla, kde by mohl sám pobývat při návštěvách rodné Mohelnice, dostatečně přispěl. Jakubovi honosné sídlo přišlo vhod, jelikož na arcibiskupovu přímluvu byl přijat do šlechtického stavu. Svůj erb si nechal vytesat do pískovce a umístit nad vchod do svého domu, kterému Mohelničtí říkali zámeček, snad také pro věžičku, která zdobila jeho střechu. I zmíněný erb, v němž nacházíme beránka, může spatřit návštěvník mohelnického muzea. Není divu, že po "zámečku" pošilhávali mohelničtí radní a že by se jim zamlouval pro jejich rokování. V roce 1631 město budovu skutečně získalo.

Radnice zde byla až do roku 1750, kdy město přestavělo pro potřeby radnice jiný dům na náměstí, tentokrát na jeho opačném konci. Říkalo se mu Lokaidův dům po jeho nejvýznamnějším majiteli, mírovském úředníkovi (dnes je v tomto domě základní umělecká škola). Původně v něm chtělo zřídit pivovar, ale ze záměru sešlo a dům byl adaptován na již v pořadí třetí mohelnickou radnici. A pivovar byl vystavěn za ní v dnešní Hradební ulici. Mezi pivovarem a radnicí byla ještě šatlava. V přízemí radnice byl zřízen šenk, takže radnice, pivovar, hospoda a šatlava byly hezky pohromadě. Bývalou radnici v domě Jakuba Bruse dostala armáda a "zámeček" sloužil jako městská kasárna. Zprvu jen příležitostně a poté natrvalo.

Na počátku druhého desetiletí 20. století městská rada rozhodla vystavět důstojnou radniční budovu na místě zrušených kasáren. Stavba byla dokončena v roce 1913, kdy byla již čtvrtá mohelnická radnice předána do užívání. A slouží dodnes. Až půjdete kolem zeleniny nebo umělecké školy, vzpomeňte si, že v těchto domech kdysi zasedala vážená městská rada a pokud si uděláte čas pro návštěvu muzea, můžete si prohlédnout památky na zašlou slávu prvních dvou mohelnických radnic.

Zdeněk Doubravský

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 1.2005

Jaromír Lenoch © Aktualizace 2008