Zpět na Mohelnici
Historie města
Mohelnice,
bývalý politický okres Zábřeh
|
|
Mohelnice je co do počtu obyvatel (cca 9900)
třetím největším městem okresu Šumperk. Nachází
se v jeho jižní části mezi řekou Moravou na východě a úbočím Mírovské
vrchoviny na západě. Centrum Mohelnice se rozkládá na malém návrší, které je
východním výběžkem Mírovské vrchoviny. Nadmořská výška města se pohybuje
okolo 277 metrů nad mořem.
Mohelnice je z dopravního hlediska významným uzlem. Hlavní komunikací je
silnice I. třídy z Olomouce pokračující ve směru na Moravskou Třebovou a
Hradec Králové. Na ní se napojuje další dopravní tepna směřující na Zábřeh,
Šumperk a Jeseník. Mimo silniční spojení je Mohelnice také zastávkou na
železniční trati mezi Prahou a Olomoucí. První
zmínka o městě pochází z roku 1141. Rozkládá se na území osídleném již v mladší době
kamenné. Roku 1273 povýšena olomouckým biskupem na město s magdeburskými
právy. Vypálena r. 1424 za husitských válek, za třicetileté války průchody
vojsk a Prusů v 18. a 19. stol. V roce 1662 zničil požár polovinu
města. V 19, a 20. stol. rozvoj
manufaktur a průmyslu. R. 1904
založena firma Doczekal, jako základ
elektrotechnického průmyslu ( MEZ, nyní Siemens). Rodiště pozdějších
pražských arcibiskupů Asntonína Bruse (1561-80) a Martina Medka (1581-90),
barokního malíře J: T: Suppera
(1712-1771), působiště spisovatele Antala Staška (1913-14). Návštěvníci
Mohelnice zde najdou řadu kulturních památek, zajímavých turistických tras,
krytý bazén a v areálu městských sadů rovněž dětské dopravní hřiště a
minigolf. Mezi
přední akce pořádané každoročně v Mohelnici patří Mohelnický dostavník (Mohelnický dostavník se stal během své
téměř 30.leté existence jedním z nejprestižnějších festivalů folkové,
trampské a country hudby u nás. První ročník se konal v roce 1975 a to rok a
půl po založení mohelnické country & westernové skupiny SMOLAŘI, která
tento festival vymyslela. První ročníky se konaly v kulturních sálech města
Mohelnice a od 9. ročníku byl tento festival pro neustále vzrůstající zájem
diváků přesunut do přírodního areálu městských sadů. Mohelnický dostavník
získal v anketě časopisu FOLK & COUNTRY v kategorii Událost roku bronzový
i stříbrný klíč a je neustále řazen mezi nejlepší festivaly svého druhu v
České republice. Mohelnický dostavník si v silné konkurenci jiných festivalů
vybojoval svůj stálý termín, kterým je poslední prázdninový víkend a stal se
důstojnou tečkou za sérií mnoha letních festivalů FTC hudby. Zájem
o účast na Mohelnickém dostavníku ze strany kapel a to nejen začínajících,
ale i špiček naší hudební scény v této oblasti, je značný. Hraje se na
několika scénách, soutěží se o MISS Dostavník, předávají se různé ceny
(Mohelnický chechták, Zelňák, Doživotní vstupenky), soutěží se nejen mezi
muzikanty, ale i mezi amatérskými filmaři. Páteční filmová soutěž se stala
neodmyslitelnou součástí Mohelnického dostavníku, které se účastní filmaři
nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. V roce 1999 byl na 25.
Mohelnickém dostavníku dokonce vytvořen rekord v největším počtu diváků
sledujících promítání amatérských filmů pod širým nebem (4.974 diváků) a
tento rekord byl následně zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Od
roku 1999 je na Mohelnickém dostavníku každoročně vydávána i výroční
turistická známka. V rámci této kulturní akce vychází i mnohastránkové noviny
Dostavník Times. Mohelnický
dostavník bývá již tradičně zahájen ve čtvrtek recitálem na nedalekém hradě
Bouzově a od pátku až do neděle pak tento hudební festival pokračuje v
překrásném prostředí městských sadů v Mohelnici. Mohelnický
dostavník má samozřejmě i své vlastní webové stránky:
www.mohelnickydostavnik.cz Pod
hlavičkou Městského kulturního střediska kulturního domu jsou ročně pořádány
akce jako MOKAF, Mohelnická filmová
písnička nebo např. modní přehlídky L.
Hanáka, který mimo jiné obléká i MISS ČR. Není taktéž možné nevzpomenout Městskou knihovnu, kde je již delší
dobu možný přístup na Internet a Městské kino. Po
"sametové" revoluci v listopadu 1989 v Mohelnici, stejně jako v
jiných městech, proběhla spousta změn. Tou nejcitlivější, která zasáhla
podstatnou část rodin v Mohelnici a přilehlém okolí, byla
"transformace" MEZu na německou firmu SIEMENS, která vyrábí elektromotory. Další firmou, která
vstoupila do Mohelnice a vybudovala zde svůj závod se stala HELLA Autotechnik zaměřená na výrobu
světlometů. Nelze taktéž opomenout firmu ALAS
Morava (těžba štěrku a písku), BETA
(prefabrikáty), STOMI
(dřevovýroba), MEZ a v neposlední
řadě ESMO. Mezi menší, ale velmi
úspěšné firmy ve městě patří rovněž Tiskárna
Křupka, Pekárna Mohelnice, FIS Pjajko, VYLA Vyplašil, ESB Bílek a řada
dalších. S
rozvojem podnikatelské sféry a tzv. průmyslové zóny bylo třeba vybudovat jižní obchvat města. Dalšími
investivemi města jsou např. plynofikace
přilehlých obcí, zateplování
panelových domů a v neposlední řadě výstavba
bytů "Za Penzionem". Taktéž
zdravotnictví zaznamenalo řadu změn, které jsou především přínosem pro
obyvatele. Dnes v Mohelnici nenajdeme pouze obvodní lékaře, ale celé spektrum
odborných lékařů. Mimo jiné zde vznikly další dvě lékárny, byla zřízena Lékařská služba první pomoci, Psychologické pracoviště a Regenerační středisko. Nezapomnělo se
ani na postižené děti. Bylo zřízeno Speciální
pedagogické centrum a jedna ze stávajích záladních škol byla upravena
bezbariérově. Mimo
základních škol jsou v Mohelnici dvě mateřské školy, čtyři střední školy
(Obchodní akademie, Střední průmyslová škola elektrotechnická, Integrovaná
střední škola technická a Odborné učiliště), pro které slouží společný Domov
mládeže. Mezi školy dále patří Základní umělecká škola, kde velmi úspěšně
působí pěvecký sbor Arietta a
dechový orchestr mladých. Vyžití dětí lze také najít v dětském tanečním
souboru Přáníčko a dalších
kroužcích, které zřizuje Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže. K
dalším souborům a sborům působícím v Mohelnici patří pěvecký sbor Carmen, taneční soubor Jehlan a Santarella, mažoretky
a občanské sdružení PŘÁPÁROČOB, které zajišťuje recesi ve městě. V
Mohelnici je zastoupen velkou měrou také sport a to především judo a košíková, v kterých Mohelnice slaví velké úspěchy, dále např.
tenis, kopaná, gymnastika, volejbal a další. Velmi oblíbený a navštěvovaný je
rovněž Glóbus Bar, kde jsou
pořádány diskotéky. V
neposlední řadě po revoluci zaznamenaly velké změny služby pro obyvatele. Byl
vybudován Penny Market, Diskont PLUS, Lidl, Penzion Residence,
uveden do provozu byl Penzion pro
důchodce a Domov důchodců. Ke stávajícím čerpacím stanicím přibyly další
dvě, nadále je v provozu krytý bazén
a ATC Morava Camp s venkovním
koupalištěm. 1131-V době historické vynořuje se
Mohelnice ze tmy neznámé minulosti teprve roku 1131, kdy olomoucký biskup
Jindřich Zdík jmenuje Mohelnici mezi jedenácti celými vesnicemi a osmnácti
částmi vesnic jako majetek metropolitní kapituly olomoucké. 1247-Byl již v Mohelnici v první
polovině 13. století kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který se
výslovně připomíná jako biskupské podací v papežské listině z roku 1247. 1250-V prvé polovině 13. století je
Mohelnice vysazena městem s právem magdeburským a to nadaným biskupem Brunonem
ze Schauenburku. 1266-První zpráva o hradě Mírově,
který byl původně postaven jako lovecký hrádek je z roku 1266 a teprve po
roce 1320 byl podstatně rozšířen a přestavěn. 1267-V závěti olomouckého biskupa
Brunona ze Schauenburku z roku 1267 je Mohelnice (Mohelniz) uváděna bez
dalšího označení. 1273-V tomto roce prodal olomoucký
biskup Bruno ze Schauenburku mohelnickou dědičnou rychtu prvnímu mohelnickému
rychtáři Heřmanovi. V této latinské listině pojednávající o prodeji rychty je
Mohelnice poprvé v historii jmenována jako město. 1275-V letech 1172 až 1182 rozšiřuje
biskup Dětleb v okolí Mohelnice majetek metropolitní kapituly. Mohelnické
dědičné rychtě, která vznikla při vysazení Mohelnice na město se roku 1275
podřizují tyto okolní vesnice: Libivá, Lukavice, Zvole, Slavoňov, Rájec,
Jestřebí, Květín, Krchleby, Křemačov, Žadlovice, Stavenice a Skalička. Mimo
tyto statky vlastnilo olomoucké biskupství v okolí Mohelnice vsi: Hudkendorf,
Bobrovník, Brumovice a Achorns, které však během 13. a 14. století zanikly. 1275-V tomto roce se v Mohelnici
výslovně uvádí farní škola. Byla to pravděpodobně tehdy první známá škola na
severní Moravě. Byla pod správou místního faráře a bez povinné školní
docházky. 1275-Druhá listina z roku 1275 nás
informuje o vodním mlýně o dvou složeních. Byl to bývalý mlýn v Sadové ulici,
který byl roku 1976 zbourán. 1275-V té době stával v Mohelnici
menší hrádek, či opevněný biskupský dům, který se v listině z roku 1275
jmenuje jako /Domus nostra/ (náš dům) a o 27 let později za biskupa Dětřicha
(1281 - 1302) /in Castro nostra/ (na našem hradě). 1307-Roku 1307 a 1312 byla v
Mohelnici morová epidemie. 1322-Biskup Konrád I (1316 - 1326)
se souhlasem krále Jana Lucemburského dal roku 1322 městu právo opevnit se
kamennými hradbami a vodními příkopy. 1387-Ješek, kuchař zemřelého biskupa
Petra II zvaného /Jelito/, daroval listinou ze dne 11. dubna roku 1387 dům ve
městě k oltáři sv. Petra a Pavla ve farním chrámu. Jde o zakládající listinu
mohelnické kaplanky, což je další dokladem o významu mohelnické fary. 1389-Roku 1389 osvobozuje biskup
Mikuláš z Riezenburka Mohelnici od úmrtí, kterážto výsada byla městu
Mohelnici potvrzena teprve biskupem Pavlem z Miličína roku 1450. 1424-Dne 28. října roku 1424 byla
Mohelnice dobyt husitskými vojsky. Město lehlo popelem a hradební zdi byly
pobořeny. Husité nemilosrdně porubali všechny, kteří se jim se zbraní v ruce
postavili na odpor. Na straně mohelnických obránců tehdy padlo přes 700 lidí. 1460-Od roboty byli mohelničtí
měšťané osvobozeni roku 1460 biskupem Tasem. Podle latinského privilegia v
městském archivu osvobozuje biskup měšťany od vožení, kopání, orání, hlídek a
všech podobných prací, kterými byli povinni dosud buď jemu jakožto vrchnosti,
nebo i mohelnické tvrzi. Dále daroval městu právo rozhodovat a soudit všechny
přestupky i těžké hrdelní zločiny. Městská rada měla právo vynášet i rozsudky
smrti. Další výhoda, kterou město od tohoto biskupa dostalo byl volný obchod
a prodej vína, piva a jiného zboží. 1499-Král Vladislav (1471 - 1516)
listinou ze dne 11. listopadu roku 1499 daroval městu další výroční trh na
den sv. Martina. Tento trh se konal se po celý týden. 1522-Biskup Stanislav Turzo dal
městu svolení ke stavbě Moravního mlýna společně s pilou, valchou a
brusírnou. 1526-Urbář mírovsko - svitavského
panství z roku 1526 vypočítává ve městě celkem 99 domů. Z tohoto počtu bylo
72 domů právovárečných tak zvaných velkoměšťanských a majitelé zbývajících
domků se jmenovaly maloměšťané. 1540-V první polovině 16. století
byla dokončena znovuvýstavba města, městských opevnění, hradeb, valů, věží a
obranného vodního příkopu. Dokládá to dosud zachovalá městská brána Severní,
tzv. Dolní, která nese letopočet 1540 a latinský nápis: 1540-V potvrzení městských
privilegií za biskupa Marka Khuena se mluví o svobodné rychtě, která byla
před lety zakoupena městem a tím se podařilo mohelnickým měšťanům převzetí
moci biskupského rychtáře do vlastních rukou. Správa města byla tehdy 12-ti
členná, v čele se čtyřmi purkmistry, z nichž první nesl titul Primátor. Někdy
kolem roku 1600 přibyl třináctý člen rady městský rychtář. 1552-Biskup Jan Dubravis (1541 -
1554) povolil řezníkům z cizích měst, městeček a vsí sekat maso na
mohelnických týdenních trzích, avšak s tou podmínkou, že budou prodávat libru
masa (0,56 kg) o jeden fenik levněji než místní řezníci. 1556-Koupila městská rada Dolní mlýn
od mlynáře Jana za 1200 zlatých. 1561-Biskup Marek Khuen (1554 -
1565) listinou z roku 1561 prominul městu Mohelnici všechny peněžité dávky i
obilní povinnosti, které muselo město odvádět za kupenou mohelnickou rychtu.
Dále daroval městu za určitý roční poplatek, který se odváděl místnímu
faráři, kus pole od farského dvora na výrobu cihel. Tato cihelna stávala na
dnešní Třídě Rudé Armády, tam kde stojí internát Střední zemědělské technické
školy. 1562-Město koupilo od mlynáře
Václava Tatírka menší Horní mlýn, v dnešní Sadové ulici, za 950 moravských
zlatých. (Jeden moravský zlatý se rovnal 30 grošům). 1566-Právo tržní měla Mohelnice již
před vysazením na město. Trhy se konaly každoročně o slavnosti kostelního
patrona, v den Nanebevzetí Panny Marie. 1567-Listinou z roku 1567 prodal
biskup Vilém Prusínovský z Vjíckova městu Mohelnici ves Střítěž se dvorem a s
dvěma vesnicemi Svinovem a Vacetínem za 3 825 moravských zlatých. Střítěž
samostatné panství, které Mohelnice získala koupí roku 1567 bylo městu
Mohelnici do zemský desek zapsáno teprve roku 1797. Panství Střítěž má výměru
517 ha. Ves Střítěž zanikla za válek mezi moravskými markrabími Prokopem a
Joštem. 1568-Požár města Mohelnice, vyhořelo
celé město. 1570-Listinou z roku 1570 udělil
biskup Vilém Prusínovský z Víckova purkmistrovi a starším města Mohelnice
výsadu a právo pečetit červeným voskem. Což byla nemalá výsada, která
znamenala, že městská rada měla právo vynášet rozsudky trestu smrti. Právo
pečetit červeným voskem měly původně jen královská města. 1577-Zahájena výstavba kostela sv.
Stanislava nákladem pražského arcibiskupa a mohelnického rodáka Antonína
Bruse. Dokončení stavby se však již nedočkal, zemřel 22. srpna roku 1580.
Kostel byl vysvěcen biskupem Stanislavem Pavlovským dne 29. dubna roku 1584. 1579-Pražský arcibiskup a mohelnický
rodák Antonín Brus zaplatil za město Mohelnici jeho dluh 1000 stříbrných
tolarů, které město dlužilo olomouckým biskupům. 1581-Olomoucký biskup Stanislav
Pavlovský z Pavlovic zrušil úrok a obilní dávky, které město Mohelnice muselo
platit panu Janu Pavlovskému z dlužné částky 600 tolarů. 1583-Olomoucký biskup Stanislav
Pavlovský z Pavlovic listinou roku 1583 připojil panství Střítěž se dvorem a
s vesnicemi Svinovem a Vacetínem k městu Mohelnici. 1583-Obdrželo město od olomouckého
biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic povolení konati trhy dobytčí a to
před každým výročním trhem. 1584-Latinská listina téhož
olomouckého biskupa daná na Mírově dne 28. května roku 1584 obsahuje přesné
pokyny pro rozdělení úroku z nadačního vkladu 1000 tolarů, pražského
arcibiskupa a mohelnického rodáka Antonína Bruse a rozdělení úroku z dalšího
kapitálu 300 tolarů, které byly majetkem Bratrstva Božího Těla v Mohelnici.
Tuto částku mělo vypůjčenou biskupské město Příbor. Biskup nařídil, aby úrok
z tohoto kapitálu ve výši 18 tolarů, včetně dvou tolarů z nájmu z louky,
která byla též majetkem shora jmenovaného Bratrstva, dostával jako mzdu
varhaník z mohelnického farního chrámu, který měl navíc ke svému platu, spolu
s ostatními zaměstnanci mohelnického kostela společný stůl, tj. stravu u
místního faráře. Varhaník neměl nárok na svoji mzdu po dobu pokud byly
varhany opravovány. Roční úrok ve výši 50 tolarů z nadačního vkladu 1000
tolarů rozdělil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic mezi
zaměstnance mohelnického kostela následovně: Kaplanovi určil 13 tolarů,
učiteli 12 tolarů, kantorovi 15 tolarů a zvoníkovi 4 tolary. A to tak, že
jedna polovina z těchto platů se jim vyplácela na svátek sv. Jiří a druhá
polovina na svátek sv. Václava. Zbývajících 6 tolarů sloužilo k uspořádání
Anniversáru (zádušní mše sv.) za zemřelého arcibiskupa, který se konal vždy v
poslední den měsíce srpna. Na správné dodržování tohoto odkazu měl dohlížet
důchodní a nebo správce mírovského hradu. 1584-Olomoucký biskup Stanislav
Pavlovský z Pavlovic dne 29. dubna roku 1584 vysvětil filiální kostel sv.
Stanislava v Mohelnici. 1587-Tentýž biskup povolil
mohelnickým výsadu, aby se sirotce z Mohelnice již nemuseli chodit
představovat na hrad Mírov, Městská rada si sama založila jejich soupis a
sirotci se pak chodili představovat jen představeným města Mohelnice. 1588-Zásluhou pražského arcibiskupa
a mohelnického rodáka Martina Medka vylepšil císař Rudolf II. Městský znak
šesti stříbrnými jehlany v červeném poli. Šlo vlastně o znak olomouckého
biskupství, vylepšený roku 1588, který pak město převzalo. 1589-Arcibiskup Martin Medek nechal
v Mohelnici postavit špitál (chudobinec), který stával v místech pozdějšího
Chmelova chudobince a nynějšího domu služeb. 1607-Byl založen hřbitov kolem
filiálního kostela sv. Stanislava. 1623-Švédská vojska Bethelema Gábora
vyplenila město Mohelnici. 1623-Byla morová epidemie v
Mohelnici. Zemřelo více než jedna třetina obyvatelstva. 1625-Olomoucký biskup kardinál
Dittrichštajn oficiálně odpustil městu Mohelnici, obci Mírovu a celému
Mírovskému panství účast na rebelii roku 1619 a současně s tím jim potvrdil
všechny dosavadní výsady a privilegia. 1642-17. června toho roku stanul
početný oddíl švédského vojska z Uničova před Mohelnicí. Švédové žádali aby
jim město vydalo všechny koně. Měšťané byli ochotni na tuto podmínku
přistoupit, bránili se však majitelé koní. Švédové dlouho nečekali a zapálili
prostřední mlýn na Mlýnské ulici, od kterého pak shořelo celé vnitřní město
včetně radnice, špitálu, školy, fary a kostela. Na věži děkanského kostela
bylo šest zvonů a hodinové cimbály, které se žárem roztavily. Na předměstí
Mohelnice vyhořelo 87 domů i s kostelem sv. Stanislava a zničeny tři zvony.
Kromě toho bylo zničeno mnoho set měřic obilí, zahynuly stovky koní a velký
počet hovězího dobytka. Zhoubnému požáru a nepřátelskému meči padlo za oběť
mnoho životů. 1642-V tomto roce musela mezi
obyvatelstvem řádit nějaká epidemie, neboť úmrtní matrika tu vykazuje 485
pohřbů, to je čtyřikrát více než-li v letech normálních. 1643-Podruhé přišli Švédové do
Mohelnice 20. června roku 1643. Loupežné hordy nevítaného nepřítele vedl
generálmajor Mortaigne, který pobral co se dalo, koně, zásoby a sirotčí
peníze. Tento generálmajor po odchodu z Mohelnice se utábořil se svou
posádkou u Mírova, odkud činil časté loupežné nájezdy po celém okolí. 1643-Dne 6. prosince 1643 se v
Mohelnici konala slavnost sv. Mikuláše, jemuž byl zasvěcen jeden z oltářů v
děkanském kostele. Toho dne Švédové, když se spojili s posádkami z Olomouce,
Sovince, a Uničova, zmocnili se města a vyplenili jej. Taktéž vnikli do
kostela, přičemž smrtelně zranili kostelníka, protože jim nechtěl ihned vydat
klíče od kostelního pokladu. Hlavní poklad vážící asi 50 liber stříbra byl
včas zakopán, takže Švédům padla za kořist jen nepatrná část kostelního
náčiní. Pro tento nezdar odvlekli Švédové s sebou do zajetí děkana Steckera,
primátora Jiřího Kraje, dále purkmistra a rychtáře, aby si jejich uvězněním v
Uničově vynutili na měšťanech zbytek výpalného. Primátor Jiří Kraj zemřel ve
vězení 29. dubna roku 1644, kostelník Jan Bartoš byl pochován 8. února roku
1644. Nemocný a starý děkan Stecker byl v uničovském vězení přes dva měsíce,
a byl propuštěn teprve na prosbu duchovenstva ze svitavského děkanátu. 1644-V květnu tohoto roku muselo
město složit Švédům 300 tolarů výpalného a kromě toho vpadl do města oddíl
Švédů z Uničova a vydrancoval jej. 1647-Tak jako léta předcházející i
rok 1645 byl ve znamení loupežných přepadů v celém okolí. Naposledy byla Mohelnice
přepadena na Zelený čtvrtek 18. dubna roku 1647. Tentokráte se již Švédové do
města nedostali pro silný odpor obránců města, při němž bylo na obou stranách
mnoho padlých. 1650-Vyhořel právě obnovený farní
kostel, který musel býti znovu vybudován. 1651-Byla dokončena stavba věže
farního kostela, která pak byla opatřena zvony, z nichž největší vážil 2500
kg. 1662-Vyhořela celá polovina města
směrem k Lošticím. 1667-Dne 8. června prudká průtrž
mračen rozvodnila jinak poklidnou Mírovku, takže zaplavila celé předměstí. 1676-Kdy letní průtrž mračen svými
přívaly vod protrhla hráz mírovského rybníka a zaplavila opět celé předměstí.
Na městském popravišti strhla šibenici i s oběšeným a tuto odnesla na
vzdálené pole. 1685-Dne 16. září byl v Mohelnici
upálen pro čarodějství šumperský děkan Krištof Alois Lautner. Na obrázku
vpravo je pomník nacházející se v městských sadech na místě tehdejšího
městského popraviště. 1690-Rozsudky mohelnického soudu v
kriminálních záležitostech musely být nadále předkládány apelačnímu soudu v
Praze. 1692-Mohelnický bednář Hans Zuck vyrobil pro císařské sklepy
ve Vídní sud o obsahu 5555 věder to je asi 3110 hl. 1701-Koupilo město budovu /Edlhofu/,
dnešní dům v Třebovské ulici č. 32, se všemi k němu náležejícími polnostmi. 1713-Usadil se v Mohelnici František
Ulrich z Mimoně a zavedl zde výrobu sukna. V krátké době se tímto novým
odvětvím živila velká část mohelnického obyvatelstva. 1714-Byl velký mor v Mohelnici.
Podle záznamů v úmrtní matrice farního úřadu v Mohelnici zemřelo tehdy ve
městě a na předměstí 263 osob. 1717-Byl postaven na náměstí morový
sloup. Na tehdejší dobu za značnou sumu 1700 zlatých. Je to vzácné barokní
dílo z maletínského pískovce, které vytvořil olomoucký sochař Jan František
Sturmer. 1727-Uničovský rodák a mohelnický
městský písař a varhaník Andreas Ludvik Keller píše svoji /Historia
Miglicena/. 1729-U farního chrámu byla postavena
boční kaple sv. Anny. Pod touto kaplí byla vybudována kostnice (krypta), v
níž jsou složeny kosti padlých obránců města v boji proti husitům v roce
1424. 1734-Byla postavena u farního chrámu
druhá boční kaple Božího Těla, nyní kaple Svatého kříže. 1734-Byla postavena sakristie u
farního chrámu 1734-Ve farním kostele byly
postaveny nové varhany, které sloužily svému účelu celých 200 let. 1739-9. března město znovu vyhořelo
a to více než jedna polovina domů. Celkem 90 domů lehlo tehdy popelem. Při
tomto požáru vyhořel také kostel sv. Stanislava, který potom jako ruina
zůstal stát celých osm roků. 1742-Toho roku v lednu dobyl pruský
kníže Mořic Desawský Mohelnici. Dne 10. dubna téhož roku přitáhl do Mohelnice
se 4000 vojáky pruský král Bedřich Veliký a ubytoval se na mohelnickém
děkanství. 1744-Bylo město vypleněno lupičským,
pruským oddílem husarského majora Schütze. 1747-Táhli Mohelnicí ruští kozáci.
Byla to ruská vojska jdoucí na pomoc Marii Teresii ve válce proti pruskému
králi Bedřichovi. Šlo o tři
kolony v celkovém počtu 37000 mužů. 1747-Byl znovu vysvěcen filiální
kostel sv. Stanislava, který byl po osmi letech znovu obnoven. 1748-Město a jeho právováreční
měšťané roku 1748 zakoupili dům ze druhé strany takzvaného Lokaidova domu.
Nyní dům na náměstí Klementa Gottwalda č. 15, vpravo vedle hotelu Slavie.
Tento dům se měl původně stát pivovarem. Avšak městská rada svůj původní
záměr změnila a pivovar nechala postavit na místě koupeného domu, který
stával v prostoru mezi Hradební ulicí a zmíněným Lokaidovým domem. Lokaidův
dům pak roku 1750 přestavěli na novou radnici; původní přízemní dům rozšířili
o první patro a v zadním traktu, přiléhajícímu k novému pivovaru, byla
umístěna městská šatlava a místnost městského biřice. Tato radnice sloužila
městské správě až do roku 1913. Předcházející radnici v místech dnešní budovy
Městského národního výboru, kterou nechal postavit Jakub Brus, bratr
pražského arcibiskupa Antonína Bruse a do níž se městská správa nastěhovala
roku 1631 a úřadovalo se zde až do roku 1750. Od roku 1750 až do velkého
požáru města v roku 1841 byla přeměněna na kasárny a správa města úřadovala v
nové radnici, která byla ve shora jmenovaném a přestavěném Lokaidově domě,
nyní dům na náměstí Klementa Gottwalda č. 15. A zde rada města Mohelnice
úřadovala až do roku 1913. V tomto roce se správa města již definitivně
přestěhovala do nově vybudované radnice, bývalých to kasáren, dnešní budovy Městského
národního výboru. Konečně původní radnice ze 16. a z počátku 17. století měla
být umístěna v rohovém domě na náměstí Klementa Gottwalda a třídy Rudé Armády
č. 2. Dnes prodejna zeleniny. Německý historik Mohelnice Eduard Teichmann se
domnívá, že první mohelnické fojtství, nebo rychta stávala podobně tak jako v
Šumperku nebo v Rýmařově uprostřed náměstí. 1750-Marie Teresie zakázala nákladné
trachtace (hostiny) při obnovování městské rady. 1753-Byla v Mohelnici poslední
poprava. 1756-Za sedmileté války mezi Marií
Teresií a Bedřichem Pruským musela
Mohelnice postavit sedm branců, z toho dva dobrovolníky a jednoho, který byl
koupen v Olomouci za 40 zlatých. Jen tito branci stáli Mohelnici 228 zlatých. 1757-Dne 1. července tohoto roku
pruská vojska úplně vydrancovala Mohelnici, prý z pomsty za pobití a zajetí
pruských vojáků z roku 1742. 1770-Těsně před setkáním s Bedřichem Pruským v Uničově navštívil císař
Josef II. Mohelnici. 1770-Bylo provedeno v Mohelnici
číslování domů. 1772-Za Marie Teresie bylo provedeno
sčítání lidu. Tehdy žilo v Mohelnici 1867 obyvatel, tedy ani ne dvojnásobek
počtu ze 16. století. 1772-V době velké neúrody v letech
1772 - 1774 začaly se na Mohelnicku pěstovat brambory. 1775-Byl v Mohelnici zřízen první
poštovní úřad. Tato poštovní stanice byla do Mohelnice přeložena z Loštic.
Stalo se tak jednak proto, že v Lošticích nebylo dostatek obchodu a tudíž ani
dost korespondence a za druhé neměl poštmistr v Lošticích vlastního domu a
nájemné ze stájí pro poštovní koně bylo velmi vysoké. Dalším důležitým
důvodem k přeložení pošty do Mohelnice pak bylo, že poštovní cesta z Loštic
vedla přes Líšnici a dále lesem (Scherfgraben) přes Studenou Loučku dále k
Moravské Třebové, kterážto cesta za špatného počasí byla nesjízdná a velmi
nebezpečná. Proto se jí mnozí cestující vyhýbali a jezdili raději přes
Mohelnici. 1777-Dne 14. listopadu roku 1777 byl
v Mohelnici císař Josef II. Z Mohelnice odjel do Bruntálu. Podruhé nocoval
císař v Mohelnici dne 25. září roku 1783 a následujícího dne odjel přes
Loštice do Litovle. 1777-Bylo v Mohelnici založeno
arcikněžství. 1781-Bylo Mohelnici jako jiným
menším městům odňato právo hrdelní. Šibenice, která stávala v místech
dnešního městského parku, asi tam kde nyní stojí pomníček K. A. Lautnera,
symbol trestající městské spravedlivosti provždy zmizel. Poslední zprávu o
popravě v Mohelnici máme z roku 1753. 1781-Byla nákladem města postavena
nová škola na místě staré školy. Nyní budova hudební školy na Kostelním
náměstí. Až do roku 1838 se zde vyučovalo jen v jedné třídě. V tomto roce
byla škola povýšena na dvoutřídní. 1782-Propukl spor o práva a
povinnosti mezi obyvateli mohelnického předměstí a mezi mohelnickými měšťany.
Obyvatelé předměstí byli v očích městských patricijů postaveni takřka na
úroveň poddaných městských vsí. Spor se táhl nekonečně dlouho a byl prakticky
ukončen teprve revolučním rokem 1848. 1783-Vznik prvního mohelnického
spolku - střelecké společnosti, která převzala do své správy městskou
střelnici, vybudovanou v letech 1754 - 1769. Tato střelnice stávala v místech
dnešního autobusového nádraží. 1783-Císař Josef II. Poctil dokonce
město tím, že tu přenocoval v hostince "Zu drei Allierten" (u tří
spojenců) na náměstí vedle hotelu Slavie. Poprvé císař v Mohelnici přenocoval
dne 14. února 1778. 1787-Vláda Marie Teresie a jejího
syna císaře Josefa II. Zasáhla výrazně i do správy města. Ta zůstávala
prakticky od konce 16. století bez větších změn. Dvanáctičlenná městská rada
byla nadále jmenována biskupskou vrchností z okruhu nejváženějších měšťanů,
přesněji z okruhu oněch 72 právovárečných patricijů jimž příslušel titul /pán
a paní/. Roku 1787 převzal funkci městské rady magistrát. Sestával se z
purkmistra, syndika - nástupce městského písaře, který však musel mít
příslušné právní zkoušky a dvou magistrátních radních. Na rozdíl od městské
rady nebyl magistrát jmenován, nýbrž volen měšťany. Vlastní vedení města přešlo
a syndika, který měl k ruce kancelistu. Počet členů magistrátu a jejich
funkce během doby kolísaly. Již roku 1795 mělo město vedle purkmistra čtyři
magistrátní rady, z nichž první byl syndikem, druhý současně výběrčím daní,
třetí byl sirotčím inspektorem a čtvrtý byl městským chirurgem. Vedle nich tu
byl 12-ti členný obecní výbor, takže se městská organizace částečně vrátila
zpět do doby předjosefínské. Od počátku 19. století stál v čele města
purkmistr, dále syndik, tři radní, dva koncelisté, z nichž jeden byl městským
lékařem a druhý byl výběrčím daní, dvoučlenný ekonomický výbor, deset členů
výboru, takzvaní representanti obce a hospodářský správce městský statků. 1789-Toho roku mohlo město více než
po padesáti letech opět spatřiti ruská vojska. Na 40000 vojáků, kteří táhli
přes Olomouc a Mohelnici dále na Svitavy a přes Čechy a Německo do Švýcarska
na pomoc generálovi Suvorovi. 1792-Měla již Mohelnice 482 domů s
3887 obyvateli, takže během necelých 70 let se počet obyvatel více než
zdvojnásobil. 1801-Mohelnický obchodník Petr
Magino nechal postavit na tehdejší dobu výstavný dům, kterému se říkalo
"Zámeček". 1803-V tomto roce došlo k dalšímu
omezení městské soudní pravomoci. Všechny kriminální případy přešly na
krajské soudy. V případě Mohelnice do Olomouce. 1813-Vyhořelo více domů kolem
"Edelhofu" na Třebovské ulici č. 30 1815-Vyhořel Dolní mlýn na Vodní
ulici č. 66. Nyní budova která stojí v místech tehdejšího mlýna má adresu
Zámecká ulice č. 36. 1828-Stavba silnice Olomouc - Praha
a výstavba silnice Mohelnice - Zábřeh. 1832-Epidemie cholery v Mohelnici,
které padlo za oběť přes 100 obyvatel města 1832-Provedeno nové číslování domů v
Mohelnici a to podle ulic. 1833-12. prosince tohoto roku byla
dána do provozu pravidelná dostavníková linka Olomouc - Praha. Dále tu
jezdila dvakrát týdně dostavníková pošta až do roku 1845, kdy tuto úlohu
převzala dráha. 1833-Pruští obchodníci Gessner a
Wilhelm Pohl zahájili těžbu tuhy v okolí vesnice Svinova. 1834-Roku 1834 bylo v Mohelnici a
okolí (bez Loštic) 6 havířů, 7 kloboučníků, 17 krejčích, 64 tkalců, 12
soukeníků, 4 obchodníci s plátnem a přízí. Za dalších 20 let přibylo 14
tkalců plátna a 6 soukeníků. 1836-Byla postavena silnice z
Mohelnice do Úsova a Uničova. 1837-Byla postavena nová střelnice v
prostoru dnešního autobusového nádraží. 1841-Katastrofální požár Mohelnice,
vyhořelo 191 domů. 1842-Ještě roku 1842 se prováděla
poštovní doprava z Olomouce do Mohelnice a dále ku Praze dvakrát týdně, a to
koňskými potahy. Teprve když byla dána do provozu nově postavená železniční
dráha Olomouc - Česká Třebová, převzala poštovní dopravu železnice. 1845-19. srpna byla dána do provozu
železnice Olomouc - Praha. Druhá kolej z Přerova do Zábřeha byla položena
roku 1925. V následujících letech pokračovala stavba tratě do České Třebové.
Práce pokračovaly dosti rychle, protože základ pro druhou kolej byl již
položen v roce 1842. 1845-Vyhořel arcikněžský dvůr na
Třebovské ulici, stával tam kde prochází dálnice, vpravo od nadjezdu směrem k
Libivé. 1846-Byla postavena budova
mohelnického nádraží. 1847-Byla v Mohelnici zahájena
výroba kvasnic. 1848-Telegrafní úřad byl v Mohelnici
zřízen roku 1848. První telegram byl odeslán z Mohelnice 30. dubna 1850. 1848-Telegrafní úřad byl v Mohelnici
zřízen roku 1848. První telegram byl odeslán z Mohelnice 30. dubna 1850. 1848-Stavba telegrafního vedení
Olomouc - Mohelnice - Česká Třebová. 1848-Vyhořela Vodní ulice od č. 88
až k Dolnímu mlýnu, dnes Zámecká ulice č. 36. Vyhořelo 20 statků a 42 domků. 1849-Propukla ve městě epidemie
cholery, během níž zemřelo 300 lidí. 1850-Mohelnice se stala sídlem
okresního soudu a berního úřadu. 1851-V Mohelnici byla postavena
nemocnice /tak zvaný cholerahaus/, v prostoru tehdy již zbořené Moravičanské
brány. Nyní je to budova domova důchodců, Smetanova ulice č. 15. Po adaptaci
roku 1880 měla 16 lůžek a o 30 let později jen 13 lůžek. 1851-Epidemie cholery v Mohelnici,
která si vyžádala 50 obětí. 1853-Založena firma Gessner, Pohl. a
spol., továrna na výrobu pšeničného škrobu. Před tím roku 1840 koupil jeden
ze společníků firmy doly na tuhu ve Svinově (byly pak prodány roku 1913 za
150 000 knížeti Schwarzenbergovi). Firma Gessner, Pohl a spol. dolovala také
tuhu v Janoušově u Moravské Třebové. Roku 1914 byla přepsána na společnost s
ručením omezeným. Dnes jsou v renovovaných objektech bývalé škrobárny garáže
ČSAD. 1855-Byla epidemie cholery v
Mohelnici, která si vyžádala 130 lidských životů. 1856-Vyhořelo v Mohelnici na
Třebovské ulici kolem budovy "Edelhofu" 19 domů. 1857-Během tohoto roku byly tři
požáry. Dne 18. září vyhořela Loštická a Špitálská ulice, celkem 32 domů a 23
stodol. Druhý požár byl jen o 10 dní později dne 28. září a to vyhořelo 24
domů a 18 stodol a dne 6. října vyhořely 4 domy a 4 stodoly. 1860-Kolem roku 1860 se v Mohelnici
začala pěstovat cukrovka. 1863-Začala se postupně budovat
městská kanalizace. V roce 1866
dostala i hlavní kanalizační stoku. 1866-Byla v Mohelnici cholera,
kterou do města zavlekla pravděpodobně pruská vojska. 1866-Dne 1. června, těsně před
vypuknutím rakousko - pruské války, zastavil se v Mohelnici při cestě ke své
armádě polní zbrojmistr Benedek. Zapsal se tehdy do pamětní knihy městské
střelecké společnosti slovy: /Vytrhněte tento list budu-li poražen. Z
chocholu své přilby vytrhnul péro, které k zápisu přiložil. Jeho armáda byla
však poražena a již 8. a 9. července viděla Mohelnice Benedekovy armády
zmateně ustupující přes Mohelnici před prušáky. 1870-Založena městská spořitelna,
která byla otevřena roku 1871. 1870-Založeno německé zemědělské a
lesnické společenstvo pro mohelnický spodní okres. 1871-Založena v Mohelnici na
Třebovské ulici továrníky Sieglem a Langerem barvírna kůží. 1874-Byla v Mohelnici otevřena první
měšťanská škola. 1875-Salomonem Friedem byla založena
první průmyslová výroba rosolek a likérů. 1875-Založen v Mohelnici první sbor
dobrovolných hasičů. 1876-Po velkém požáru města byla
teprve v tomto roce věž farního kostela postavena do dnešní podoby. 1878-Stavba nové školy, nynější
Střední průmyslové školy elektrotechnické na ulici generála Svobody. 1880-Rolnický akciový cukrovar v
Mohelnici byl postaven podle vzoru rolnického cukrovaru v Drahanovicích.
Vystavěl jej mohelnický stavitel J. Schmidt. Strojní zařízení dodala hutní a
těžířská společnost Sobotín - Štěpánov za 90 000 zlatých. Další strojní
součástky byly koupeny od firmy Brand a Lhuillier za 72 000 zlatých. Pozemky
na stavbu v rozloze 30 měřic byly zakoupeny za 15 000 zlatých. Kolaudace nově
postaveného cukrovaru se konala 29. listopadu 1880 a 30. listopadu téhož roku
byl slavnostně vysvěcen. S výrobou se započalo 2. prosince roku 1880. Po
krátké době, již roku 1885 uvalil krajský soud v Olomouci na cukrovar
konkurs. Konkursní řízení skončilo roku 1888 a rok na to byla Rolnická
akciová společnost v Mohelnici vymazána z obchodního rejstříku. 1881-Byl odhalen pomník císaře
Josefa II., který stával v prostoru dnešního náměstí Tyrše a Fügnera. Tento
pomník byl roku 1922 odstraněn. 1882-Byl založen městský park. 1883-Byla provedena provisorní
oprava městského vodovodu. Dosavadní dřevěné potrubí bylo nahrazeno železným.
Ani takto opravený vodovod nestačil rostoucí potřebě vody. Proto byla roku
1913 zahájena stavba nového městského vodovodu. 1884-Po celé délce Vodní ulice byla
zregulována říčka Mírovka. 1885-Začalo se s dlážděním ulic ve
městě. Nejdřív byla vydlážděna ulice Loštická (dnešní třída Rudé Armády) a
Uničovská (Nádražní ulice). 1887-Bylo v Mohelnici zrušeno
vybírání mýta. Šraňky na Loštické a Třebovské ulici ještě po řadu let
připomínaly toto starobylé městské právo a teprve roku 1902 byly odstraněny. 1889-Byly postaveny tyto dvě
silnice: Mohelnice - Moravičany - Doubravice a druhá silnice: Mohelnice -
Újezd - Líšnice. 1890-J. N. Langer založil malý
podnik - drátovnu a výrobu vozových brzd. Roku 1910 zaměstnával pouze 10
zaměstnanců a krátce po první světové válce provozovna zanikla. 1890-Byla zřízena u mohelnického
nádraží parní pila Maxe Zeitschka, kterou roku 1904 koupila firma Felix
Lechner. Roku 1932 upadla do konkursu a podnik byl zrušen. 1890-Byla postavena silnice
Mohelnice - Křemačov a dále do Řepové. 1891-Roku 1891 byla v Mohelnici
zřízena továrna na zápalky, a sice pod firmou Niederle a Haschke. Roku 1910
přešla do majetku brněnské akciové společnosti Hochner, Niederle a Haschke. Z
obchodního rejstříku byla tato firma vymazána roku 1913 (byla prodána akciové
společnosti Helios). 1891-Výrobu vaty v tomto roce zavedl
v Mohelnici Abeles Israel a Antonín Unzeitig (později tato vatárna přešla na
firmu Antonín Kargel). V roce 1945 byla dána pod národní správu a její firma
se během doby několikrát změnila. Ke dni 31. prosince roku 1976 byla výroba vaty
zrušena a budovy koupila firma MEZ Moravské elektrotechnické závody Mohelnice
a zřídila si tam dvě dílny provozu č.4. 1892-Byla zahájena výstavba druhé
etapy nového městského vodovodu. 1893-V Uničovské ulici byla
postavena parní pila Jerzabka a Fritschera, která roku 1945 přešla pod
národní správu Jana Kotrle a Ot. Říhu a roku 1949 zrušena. Horní mlynář
František Turschner roku 1894 přistavil ke svému mlýnu, který stával v dnešní
sadové ulici menší pilu. 1894-Během tohoto roku byly tři
požáry. Dne 18. září vyhořela Loštická a Špitálská ulice, celkem 32 domů a 23
stodol. Druhý požár byl jen o 10 dní později dne 28. září a to vyhořelo 24
domů a 18 stodol a dne 6. října vyhořely 4 domy a 4 stodoly. 1899-K oběma barvírnám kůží přibyla
též jirchárna. 1899-Vznikla v Mohelnici malá
továrnička na výrobu obuvi Wilhelma Slezaka. Kolem roku 1910 zaměstnávala asi
15 dělníků. Zanikla pod tlakem Baťovi konkurence v polovině dvacátých let. 1899-Založena první Moravskoslezská
továrna na kosticové a kostěné zboží Emunda Zieglera. 1899-M. Sekanina založil ve městě
tovární výrobu sýrů spojenou s velkoobchodem s máslem a vejci. 1900-Byla zřízena parní rolnická
mlékárna na Mlýnské ulici. 1902-Byla otevřena městská mateřská
školka. 1902-Byly v Mohelnici již čtyři
menší výrobny na lihoviny, z nichž jedna byla současně i sodovkárna. 1902-Franz Scherner založil v
Mohelnici malý podnik na výrobu elektroisolačních potřeb. V roku 1918 měl
údajně 30 zaměstnanců. 1903-Bylo na Třebovské ulici zřízeno
jirchářství Leopoldem Mayerem. Roku 1910 podnik koupila a rozšířila firma
Hickl a Munk. 1904-Postavena elektrotechnická
továrna firmy Ludwig Doczekal & Company. Později podnik koupila firma
Siemens - Schukert a od roku 1945 nese název MEZ Moravské elektrotechnické
závody, národní podnik Mohelnice. 1904-Založena výroba dehtového
papíru a stavebních isolačních materiálů bratří Fritscherů. 1905-Dne 3. prosince byl vysvěcen
nový hřbitov u moravičanské silnice. 1906-Byla vystavěna dívčí Zemská
výchovna na tehdejší Loštické ulici. 1906-Byl na tehdejší Loštické ulici
postaven evangelický kostel. 1907-Byl postaven
"Chmelův" chudobinec, na místě starého chudobince postaveného roku
1589 mohelnickým rodákem a pražským arcibiskupem Martinem Medkem. Nyní na
místě tohoto chudobince stojí Dům služeb. 1907-Zřídil mohelnický obchodník A.
Simon nedaleko mohelnického nádraží výrobnu cementového zboží. 1907-Byla založena na tehdejší
Loštické ulici, dnes Olomoucká ulice, tiskárna. 1908-Výstavba městské elektrárny.
Dne 16. října roku 1910 se v Mohelnici poprvé rozsvítilo elektrické světlo. 1908-Byla postavena silnice
Mohelnice - Podolí - Vyšehorky. 1908-Byl v Mohelnici založen první
rybářský spolek. 1909-Byla postavena nová silnice
Mohelnice - Žadlovice - Vlčice. 1910-Provedena demolice větší části
hradeb (bývalého městského opevnění), pokud nebyly již odstraněny koncem 18.
století při zrušení městského opevnění. 1911-Dolní mlýn (Vodní ulice č. 61,
nová adresa: Zámecká ulice č. 36) byl rovněž velmi starý. Posledním majitelem
byl Frant. Müllerem prodán mohelnickém stavebnímu a bytovému družstvu, které
ze mlýna zbudovalo v roku 1923 obytný dům s 12-ti místnostmi. 1911-Bylo založeno první mohelnické
stavební družstvo s názvem: "Obecně prospěšné dělnické stavební a bytové
družstvo", které však svoji činnost plně rozvinulo až po první světové
válce. 1912-Byl v Mohelnici založen první
německý včelařský spolek. 1913-Město se rozhodlo postavit
místní elektrickou dráhu, která měla vést přes město do Podolí a na druhou
stranu do Újezdu. Realizaci tohoto plánu znemožnila první světová válka... 1913-Byl rozšířen nově postavený
vodovod z roku 1892. 1915-Byl zahájen provoz na novém
koupališti u městského parku. 1916-Dne 14. záři roku 1916 byly
rakouskými úřady odebrány mohelnické zvony k vojenským účelům. 1918-Dne 31. října tohoto roku byl v
Mohelnici ustanoven první 15-ti členný výbor, jehož předsedou se stal komisař
politické správy ze Zábřeha Dr. Mezník. 1918-22. listopadu v osm hodin ráno
obsadila Mohelnici jedna četa československých vojáků. 1919-Byla v Mohelnici zřízena první
česká obecná škola. 1920-V místech dnešního kempinku,
nechala mohelnická střelecká společnost postavit novou střelnici. 1921-V Uničovské ulici (Nádražní
ulice) v budově ještě nedávno poštovního úřadu byl otevřen český hotel
Slavie. 1921-Na farském poli po pravé straně
silnice na Moravskou Třebovou, bylo v letech 1921 - 1939 postaveno místním
německým stavebním a bytovým družstvem 21 rodinných domků se 24 byty a dva
činžovní domy se 17 byty. Mimo tuto výstavbu bylo prodáno 40 stavebních míst
členům družstva, kteří stavěli soukromě. Zastavená plocha má výměru 8 hektarů
a 87 arů. 1922-Byla v Mohelnici otevřena zimní
zemědělská škola. 1923-Dne 17. června roku 1923 bylo v
Mohelnici slavnostně otevřeno okresní museum, které bylo instalováno v prvním
poschodí, bývalé městské radnice domu č. 15, vpravo vedle hotelu Slavie, na
nynějším náměstí Svobody. 1924-Byla nově upravena krypta pod
kaplí sv. Anny, ve farním kostele, ve které jsou uchovány kosti mohelnických
obránců, kteří padli proti husitům roku 1424. Krypta se nachází asi pět metrů
pod dlažbou kaple. 1927-Bylo znovu otevřeno obnovené a
rozšířené koupaliště u městského parku. 1928-Po celé délce říčky Mírovky
byla provedena regulace a vyzdění břehů. 1933-Ve farním chrámu a ve filiálním
kostele sv. Stanislava byly postaveny nové varhany. Varhany ve farním chrámu
byly vestavěny do původní skříně starých varhan z roku 1734, které je
chráněna památkovým úřadem. 1933-V tomto roce měl politický
okres zábřežský 5 276 nezaměstnaných. 1938-V pondělí dne 10. října byla
Mohelnice obsazena říšskoněmeckým vojskem. 1938-Dne 4. prosince roku 1938 byly
v /Sudetech/ doplňovací volby do říšského sněmu. Tehdy se jen volilo lístky
ano nebo ne. 1938-Dne 12. září 1939 padl první
mohelnický německý voják. 1939-1. října tohoto roku byly
zavedeny přídělové lístky na potraviny a mýdlo. 1939-1. listopadu tohoto roku byly
zavedeny přídělové lístky na uhlí. 1939-Dne 15. prosince byly zavedeny
šatenky. 1940-Od 1. ledna začali zemědělci
povinně dodávat mléko a vajíčka. 1941-Dne 15. listopadu vyhořela
parní pila a bednárna W. Jerzabka na
tehdejší Uničovské ulici. (nyní Nádražní ulice). 1942-V březnu tohoto roku opět došlo
na Mohelnické zvony. Podobně tak jako roku 1916 byly znovu odebrány k
vojenským účelům. Z nichž zůstal zachován jen ten nejmenší zvon
(sanktusáček). 1945-Dne 9. května Sovětská vojska
obsadila Mohelnici. První tanky Rudé armády vjely do Mohelnice ve středu 9.
května a to kolem 8. hodiny ranní. Kolem 9. hodiny dopolední byl sestaven
první revoluční národní výbor v tomto složení: předseda Jan Drbal, politický
vězeň z Mohelnice, Místopředseda: Karel Šincl, starousedlík z Mohelnice,
pokladník: Josef Spurný, z Pavlova, zaměstnaný v Mohelnici. Členové: Jaroslav
Hájíček, Josef Vachutka, Josef Tichý, František Glocar, Antonín Laštůvka,
Jaroslav Hampl, Josef Kašpar, Emil Korkiš, František Skýpala, Zdeněk
Kratochvíl, Josef Lang, Václav Kratochvíl, Zdenek Kratochvíl a František
Bárta. 1945-Dne 20. června 1945 byla
sestavena nová správní komise města Mohelnice a dne 3. září téhož roku opět
správní komise s předsedou Petrem Kvapilem. 1945-První česká mateřská školka v
Mohelnici byla zřízena krátce po válce v budově bývalé německé mateřské
školky. 1945-Dne 3. záři se začalo vyučovat
na obecné škole v dnešní ZDŠ na Fučíkově ulici. Vzhledem k tomu, že v budově
byl nedostatek učeben, byly některé třídy umístěny v budově dnešní Střední
průmyslové školy na ulici generála Svobody. 1945-Byla v Mohelnici otevřena
měšťanská škola, ve školní budově na Fučíkově ulici. 1946-Dne 9. června 1946 byl zvolen
řádný místní národní výbor, jehož předsedou se stal Theodor Ševčík, velitel
stanice SNB. 1946-Dne 1. října byl otevřen v
budově bývalého "Chmelova" chudobince internát průmyslové školy
elektrotechnické. 1946-Stavba městského rozhlasu. 1946-Dne 1. srpna byl přestěhován
poštovní úřad z budovy v Třebovské ulici č. 1 - dnešní drogerie, na místo v
Nádražní ulici. 1946-Ve školním roce 1945 - 1947
byla v Mohelnici otevřena druhá obecná škola ve druhém poschodí dnešní
Průmyslové školy elektrotechnické na ulici generála Svobody. 1947-Byla otevřena střední
průmyslová škola elektrotechnická na ulici generála svobody. 1947-Byla zrušena výroba
zemědělských strojů na Třebovské ulici, bývalá firma Julia Müllera, která
měla dílny v prostoru dnešní Státní traktorové stanice. Do roku 1949 se zde
vyráběly vyvíjecí přístroje pro autogenní svařování. 1947-Bylo založeno ČSD - autodoprava
v objektech bývalé škrobárny. 1949-ČSD - autodoprava v objektech
bývalé škrobárny, byla přejmenována na ČSAD - československá automobilová
doprava. 1949-Byla založena Státní traktorová
stanice na Třebovské ulici. 1949-Byla otevřena v dnešní budově
SPŠE základní odborná škola při národním podniku MEZ Mohelnice. 1949-Dne 1. října 1948 převzaly Čsl.
Stavební závody výrobu cementového zboží u nádraží a od roku 1949 patří tato
cementárna k národnímu podniku Prefa. 1949-Byla zrušena tiskárna na třídě
Rudé Armády č. 26, která byla pod národní správou. 1949-Byla zrušena pila na Nádražní
ulici bývalých německých majitelů Jerzabka a Fritschera. Roku 1945 přešla pod
národní správu Kotrleho a Říhu. 1949-Pro školní rok 1949 - 1950 bylo
zapsáno na obou školách v Mohelnici 571 žáků. Protože nebylo možné tak velký
počet žáků umístit jen ve dvou školách, byla výnosem KNV v Olomouci dnem 1.
září 1949 zřízena v Mohelnici III. Národní škola, která byla umístěna v
internátě zemědělské školy na Třebovské ulici č. 32. (v dnešní budově
zvláštní školy). V této době se dostávalo mohelnické školství do velmi
svízelné situace. Některé třídy národní školy musely býti umístěny mimo
hlavní budovy. Tak se tehdy také vyučovalo v dnes již neexistujícím Dělnickém
domě, který stával v místech dnešního autobusového nádraží a další třídy byly
též v budově dnešní Střední zemědělské technické školy na třídě Rudé Armády,
bývalá zemská výchovna. Rozšíření městského rozhlasu do všech částí města
Mohelnice. Rozšíření městského parku. 1949-Byla provedena částečná
rekonstrukce a vymalování kostela sv. Stanislava. Byla prováděna rekonstrukce
elektroinstalačního zařízení. 1950-byl učiněn první pokus o
založení JZD v Mohelnici. Byl vytvořen přípravný devítičlenný výbor jehož
předsedou a později i předsedou JZD byl Boleslav Zapletal. Než však došlo ke
scelení pozemků družstvo se rozpadlo. 1950-Byla zrušena výroba kartáčů na
Uničovské ulici, která v objektech bývalého cukrovaru vybudoval Bořivoj
Neset. V závodě bylo zaměstnáno 48 lidí. Byla zde také závodní jídelna, první
tohoto druhu v Mohelnici. V roce 1950 byl tento podnik zrušen. 1950-Roku 1933 byla v Mohelnici
založena brusírna skla bratří Geislerů. Roku 1945 přešla pod národní správu
Jaromíra Vachutky. Po roku 1945 bylo zde zaměstnáno 21 lidí. Roku 1950 byla
tato brusírna zrušena. 1950-Byla bývalá zlatnická
továrnička Frant. Franka rozšířena a byla včleněna do podniku Kovoslužba
Olomouc. Od 1. ledna 1969 převzal provozovnu národní podnik Plastima v
Liberci. Roku 1975 bylo zde zaměstnáno 21 lidí. Roku 1950 byla tato brusírna
zrušena. 1950-Byla provedena rekonstrukce
elektrorozvodní sítě v celém městě z napětí stodvacíti na dvěstědvacet voltů. 1950-Dne 1. července byl v Mohelnici
ustanoven Sdružený komunální podnik, který sloučil některé obory, jako
zahradnictví, holičství a kadeřnictví, pohřební službu a autotaxi. Prvním
vedoucím byl Josef Kopřiva. 1951-Oprava vnitřku farního chrámu.
Byla provedena nová elektroinstalace a vymalování nákladem 150 000 Kčs. 1951-Byly zřízeny městské jesle na
Medkově ulici. 1951-Po zrušení městských jatek v
roce 1951 bylo zde zřízeno veterinární středisko, které bylo po adaptaci
budovy rozšířeno. 1951-Ve školním roce 1951 - 1952
bylo utvořeno učňovské středisko při národním podniku MEZ Mohelnice. Pro
přespolní učně byl vystavěn nový internát. 1951-Přesídlilo museum z budovy na
náměstí Klementa Gottwalda č. 15 do budovy dnešního domu pionýrů. A odtud v
roce 1960 do budovy bývalé mohelnické fary. 1952-Byla v Mohelnici zřízena těžba
štěrkopísku, národní podnik Olomouc do něhož byla včleněna i provozovna
Mohelnice. 1952-Byla rozšířena čalounická
výroba a provozovna byla přemístěna do objektů bývalého
"Arbeitsdienstu" u parku. 1952-Byla otevřena nová učňovská
škola při národním podniku MEZ Mohelnice. 1952-Otevření Střední zemědělské
technické školy v budově bývalé výchovny na třídě Rudé armády. 1952-Založen Závodní klub ROH ve
Smetanově ulici. V témže roce byla stará budova bývalého hostince adaptována
pro klubovní účely. 1952-V tomto roce nechal místní
národní výbor v Mohelnici obnovit celou fasádu věže u farního kostela a její
střechu, která byla v roce 1945 poškozena dělostřeleckým zásahem nechal nově
pokrýt. Zajímavá je ta skutečnost, že věž není majetkem církve, jak by se
snad někdo mylně domníval, ale snad již od poloviny 14. století, kdy byla
Mohelnice opevněna kamennými hradbami, ale spíše již mnohem dříve se věž
stala součástí obranného systému města a od té doby je jeho majetkem. 1952-V letech 1952 - 1955 byla
provedena stavba nových částí silnice Mohelnice - Studená Loučka. Staré serpentýny
byly vynechány a místo nich byly postaveny nové úseky silnice. Stavba
plynovodu kolem Mohelnice a zavedení plynu do města. 1953-K prvnímu září roku 1953 byly
národní a střední školy sloučeny v osmileté střední školy (OSŠ). V důsledku
toho byly v Mohelnici zřízeny dvě OSŠ a to první na Fučíkově ulici a druhá
zůstala v budově Střední průmyslové školy v ulici generála Svobody. Ke dni 1.
září 1958 měla tato škola 6 tříd se 184 žáky. A o rok později přesídlila do
budovy nové učňovské školy na Novém sídlišti. Naprostý nedostatek tříd na
konec vyústil v požadavek MNV na postavení nové školy. 1954-V budovách bývalé koželužny na
Třebovské ulici zřídil Oldřich Baják roku 1945 soukromou firmu na výrobu
krumpáčů, motyk a pluhů pro koňský potah. Roku 1948 převzalo firmu družstvo
Drupol z Prahy a v roce 1954 družstvo Kodruko se sídlem v Příkazech. 1954-Byla v Mohelnici založena
hudební škola, která má od svého založení sídlo v budově na kostelním náměstí 1954-Byla rozšířena a zmodernizována
těžba štěrkopísku v Mohelnici. 1955-V Mohelnici byla zřízena
domovní správa. Prvním jejím vedoucím byl Stanislav Majer. 1955-Bylo dáno do provozu nové
obilní silo u nádraží. 1955-Dne 9. května 1955 byl odhalen
pomník Rudoarmějce na Třebovské ulici. 1955-Roku 1924 zřídil stolař Schüch
v dnešní ulici Vrchlického stolárnu v níž zaměstnával asi 6 dělníků. Tato
dílna byla roku 1945 dána pod národní správu Hynkovi Půrovi a zůstala nadále
stolařskou provozovnou. Do roku 1955 změnil závod asi dvanáctkrát svůj název.
V roce 1955 se stala součástí nového národního podniku Jesenických
dřevařských závodů v Šumperku a stále se zvětšuje. 1957-Dne 29. dubna bylo v Mohelnici
založeno JZD, které na počátku mělo 26 členů a prvním předsedou byl Josef
Honig. 9. června 1958 bylo již do nového kravína svedeno 98 dojnic. 1958-V budově bývalé výchovny na
třídě Rudé armády byla otevřena Střední zemědělská škola technická oboru
ekonomického. 1958-Dne 1. září roku 1958 byla
otevřena v budově bývalé zemědělské školy na Třebovské ulici zvláštní škola
pro duševně slabší žáky. 1958-1. září tohoto roku byla
slavnostně otevřena nová školní budova na Mlýnské ulici. V této době mělo
mohelnické školství celkem dvě OSŠ a to jednu na Fučíkově ulici, novou na
Mlýnské ulici a jednu pětitřídní národní školu na Novém sídlišti. 1959-Dne 27. listopadu 1959 se v
zasedací síni MNV sešlo prvních zakládajících členů bytového družstva, kteří
přijali stanovy, zvolili první představenstvo a první kontrolní komisi. Jako
první družstevní majetek byl získán dům o šesti bytech ve Staškově ulici č.
26 a to odkoupením ze stálé výstavby. 1959-Dne 11. října se poprvé
uskutečnily motocyklové závody ve starém kamenolomu v Křemačově. 1959-Dne 1. září přesídlila
pětitřídní národní škola z internátu zemědělské školy na Třebovské ulici do
budovy učňovské školy na Novém sídlišti. 1959-Byla otevřena za domem služeb
nová prodejna Jednoty. Tuto prodejnu potravin vystavěl místní národní výbor v
akci Z. Po dokončení stavby je Jednota od MNV odkoupila. 1960-Byl zřízen v budově bývalých
městských jatek sklad a prodej lahví plynu propan - butanu. Od roku 1969 je v
provozu instalované zařízení na plnění lahví tímto plynem. 1960-Dne 28. srpna bylo slavnostně
otevřeno museum v renovované budově bývalého mohelnického děkanství. 1960-Byl zrušen zábřežský okres a
Mohelnice se stala součástí nového okresu šumperského. 1960-Bylo na sídlišti v letech 1960
- 1961 vybudováno nové koupaliště z finančních prostředků města (vedle
dnešního krytého bazénu). 1962-Oprava krytiny věže u farního
kostela. Oprava byla prováděna bez lešení. Pokrývači při práci seděli v
sedačkách, které byly zavěšeny na věži. 1962-Byla dokončena elektrifikace
dráhy z České Třebové do Olomouce. 1963-Byla otevřena nová mateřská
školka a jesle na Novém sídlišti. 1964-Na kostele sv. Stanislava byla
opravena a nově oplechována celá větší věž. 1964-Byla provedena generální oprava
tělocvičny u kina. 1966-Bylo dostavěno a dáno do
provozu autobusové nádraží. 1966-Byly vybudovány v areálu
sportovního hřiště tenisové kurty. 1967-1. září byly na třídě Rudé
armády otevřeny domovy mládeže (internáty) pro školu zemědělskou a
průmyslovou školu elektrotechnickou. 1968-Prostřední mlýn na Mlýnské
ulici odkoupilo ke skladovacím účelům místní JZD od firmy mlýny a těstárny
národní podnik Pardubice, závod Olomouc. Se stávajícího zařízení mlýna si
nový majitel ponechal jen to co mu mohlo sloužit ke skladování obilí a
ostatní mlýnské zařízení bezezbytku vyboural. 1969-S realizací družstevní výstavby
v prostoru Zámeček se započalo roku 1969. Tato výstavba spojí Nové sídliště
se starým městem. Byla zde zbourána spleť starých ulic a uliček, s většinou
nevzhledných nízkých domků. Celkem má být v prostoru Zámeček postaveno 1150
bytů. Mimo tuto výstavbu vznikla řada rodinných domků mezi staršími (domina)
domy například v ulici Boženy Němcové, generála Svobody, kde též místní JZD
postavilo 16 nových bytů. 1969-Ve skladě topného plynu propan
- butanu v budově bývalých městských jatek bylo instalováno zařízení na
plnění lahví tímto plynem. 1969-Dne 1. února byl otevřen dům
služeb na náměstí Tyrše a Fügnera. 1970-Dne 1. ledna se JZD Mohelnice
sloučilo s JZD ve Studené Loučce. 1970-Byl slavnostně otevřen
mohelnický autokempink u městského parku. 1971-V letech 1971 - 1976 bylo
vystavěno 26 soukromých rodinných domků v ulici Lidových milicí. První kdo
zde začali stavět byli členové místního JZD ing. Paulus a pan Hroch
František. S největší části výstavba skončila v roce 1976. Dále v této době
byly postaveny tři domky na ulici Květné a 10 atriových domků a 12 bytů v
řadové výstavbě na ulici Antala Staška. 1972-Bylo vybudováno letní kino v
areálu stadionu na Sídlišti. Takže v létě roku 1973 zde bylo zahájeno
promítání. 1972-Dne 1. června byl otevřen dům
pionýrů na Zábřežské ulici. 1972-V době od 27. dubna do 15. srpna
byla provedena nová fasáda na farním chrámu. 1972-V letech 1972 - 1975 byla
stavěna nová čtyř proudová silnice kolem Mohelnice (obchvat). 1973-Bylo otevřeno nově vybudované
dětské dopravní hřiště v areálu mohelnického autokempinku. 1973-V letech 1973 - 1974 byl v
západní části města, na Třebovské ulici počínajíc od pomníku Rudoarmějce a ve
všech přilehlých ulicích zaveden plyn a byla vybudována nová kanalizace. 1973-V letech 1973 - 1976 bylo
postaveno 16 rodinných domků v Příčné ulici. 1973-Byl dokončen a otevřen velký
sportovní stadion s krytou tribunou a atletickou dráhou. 1973-V letech 1971 - 1973 bylo
místní kino modernizováno a přestavěno na širokoúhlý film. Znovu otevřeno bylo
v jubilejním roce 1973. 1973-Byly v Mohelnici velkolepé
oslavy 700. výročí trvání města Mohelnice. 1973-Dne 5. května 1973 byl
odstartován první ročník mohelnické padesátky. Na startu se sešlo 269
účastníků. 1973-V Mohelnici byly původně dvě
cihelny. Bývalá Kitnerova cihelna, která stávala u silnice do Moravičan v
prostoru dnešní firmy VYLA. Tato byla v roku 1973 pro naprostý nedostatek
pracovních sil dána do klidu a v jejím prostoru byly vystavěny budovy
Technických služeb. Druhá Zuckova cihelna stávala v místech tam kde jsou
umístěny prodejny uhelných skladů a stavebnin. V této cihelně se v prvých
letech po osvobození pálily jen cihle vyrobené v Kintnerově cihelně. Cihelna
byla roku 1958 zbourána. 1974-Od 1. ledna roku 1974 byly k
JZD Mohelnice připojeny okolní JZD: Podolí, Újezd, Líšnice a Vyšehorky. 1975-Byla dokončena adaptace budovy
hudební školy na Kostelním náměstí. 1975-Odprodalo mohelnické JZD budovy
bývalého Prostředního mlýna firmě Jesan v Šumperku. 1975-Bylo přeloženo koryto řeky
Moravy od mostu na Mýtě směrem na Stavenici. Voda z nového koryta se vlévá do
starého řečiště řeky Moravy pod lesem Doubravou. Důvod proč byla řeka Morava
v Tomto prostoru přeložena byl, že dosavadní staré koryto znemožňovalo v tomto
prostoru těžbu štěrkopísku. 1976-Byla zbourána budova Horního
mlýna v Sadové ulici. Cihel z této demolice bylo použito ke stavbě domku v
Sadové ulici. Tak po více jak sedmisetletém trvání zmizel nejstarší
mohelnický mlýn. Posledním mlynářem, který na tomto mlýně mlel byl Jan Vašek,
který pocházel z Rádnice. 1976-Byly zřízeny dětské jesle
národního podniku MEZ Mohelnice na ulici generála Svobody č. 13 v domě, který
firma od majitele Jaroslava Janíčka odkoupila a k stávajícímu účelu
adaptovala. 1976-V letech 1976 - 1977 byla
provedena nová fasáda a nové pokrytí celé střechy kostela sv. Stanislava. 1976-V dubnu byly k Mohelnici
připojeny okolní vesnice: Podolí, Újezd, Křemačov, Libivá, Květín a Studená
Loučka. 1976-V letech 1976 - 1977 byla
vybudována nová kanalizace na Krčmách. 1976-Byla zahájena výstavba 24
rodinných domků v ulici Pionýrů. 1977-Dne 6. listopadu byl slavnostně
otevřen mohelnický krytý plavecký bazén. 1977-Dne 12. listopadu bylo
slavnostně otevřeno nově vybudované zdravotní středisko na Okružní ulici. 1977-Byla zahájena výstavba
vývařovny a jídelny při druhé ZDŠ na Mlýnské ulici. 1977-Byla zahájena výstavba nové
restaurace "Motorestu" v mohelnickém kempinku. 1977-V letech 1977 - 1978 na
Sídlišti v prostoru mezi kotelnou národního podniku MEZ a krytým bazénem bylo
přeloženo koryto říčky Mírovky asi o čtyřicet metrů směrem k bazénu. Starý
most byl stržen a byl postaven nový, nynější most. Nová úprava řečiště a nové
vyzdění obou břehů začalo od Lidické ulice, tam, kde stojí desetipodlažní
dům. 1978-Byla provedena rekonstrukce
bývalé školy v Řepové na mateřskou školku, která od ledna 1979 slouží dětem z
Řepové a Křemačova. 1978-Budova bývalé fary ve Studené
Loučce byla rekonstruována a od února 1979 je využívána občanským výborem. 1978-V měsíci dubnu byla zahájena
adaptace staré části zdravotního střediska na Okružní ulici. 1978-V lednu byla zahájena výstavba
první etapy nového městského vodovodu. 1978-V důsledku další výstavby
/Zámeček/ byl v letech 1978 - 1979 zbourán zbytek levé strany Vodní ulice,
celá Jánská a Ztracená ulice a pravá stran Zábřežské ulice od č. 20 až po č.
34. 1979-V létě byla obnovena fasáda na
mohelnické bráně. 1979-V únoru byla otevřena nová obřadní
síň na místním hřbitově. 1979-Dne 3. února byl poslední
pohřeb zemřelého Viléma Eisserta z náměstí Tyrše a Fügnera z farního chrámu z
průvodem na hřbitov. Další pohřby a obřady, ať již rozloučení ke kremaci a
nebo pohřby do země, byly z obřadní síně na městském hřbitově. 1979-Dne 15. února bylo první
rozloučení se zemřelou paní Annu Vaňáckovou z Robotnické ulice z nové obřadní
síně na městském hřbitově. 1979-První pohřeb s církevním
obřadem, zemřelého Jana Christa z Třídy Rudé armády z nové obřadní síně na
městském hřbitově byl 10. března 1979. 1979-Dne 3. února byl v Mohelnici -
Studené Loučce otevřen společenský dům z adaptované budovy bývalé fary. 1979-Dne 30. června byla otevřena
nová restaurace "Motorest" v kempinku. 1979-Dne 31. července byla otevřena
adaptovaná část starého zdravotního střediska. 1979-V dubnu byly zahájeny práce na
výstavbě dvanácti bytových jednotek na Třebovské ulici. 1979-Během tohoto roku byly
provedeny úpravy chodníků a komunikací, jak ve městě tak i v integrovaných
obcích. 1979-V září byl zrušen závodní klub
ROH MEZ Mohelnice ve Smetanově ulici a po adaptaci tam byl umístěn odbor
odbytu závodu MEZ Mohelnice. 1979-V březnu byla zahájena výstavba
druhé části řadové výstavby šesti bytů na ulici Antala Staška. 1980-V červenci byla otevřena nová
prodejna Maso - drůbež -ryby na náměstí Klementa Gottwalda. 1980-V červenci téhož roku byla
otevřena adaptovaná prodejna Kniha na náměstí Klementa Gottwalda. 1980-Byla provedena rekonstrukce
motorestu ve Studené Loučce. 1980-V závěru roku byla zahájena
výstavba prodejny potravin na třídě Rudé armády. 1980-Od 1. ledna byly v Mohelnici
připojeny další vesnice: Mírov, Řepová a Třeština. 1980-V dubnu byla zbourána zbývající
část Zábřežské ulice a to domy č. 36, 38, 40 a 42. V obou etapách bylo na
Zábřežské ulici zbouráno celkem 14 domů. 1980-V únoru se nastěhovali první
majitelé bytů do nově postaveného paneláku Zámeček č. 10. 1980-V dubnu se začala bourat druhá
polovina Vodní ulice ( levá strana po proudu toku Mírovky). 1980-V červnu bylo započato s novým
vyzdíváním břehů Mírovky, počínajíc od starého koupaliště. 1980-Během roku byly vystavěny dva
další paneláky na Zábřežské ulici, sídliště Zámeček. 1980-V dubnu začala výstavba komínu
pro novou kotelnu pro sídliště Zámeček. 1980-V dubnu začalo se stavbou
nového koupaliště v mohelnickém kempinku. 1980-V září byla otevřena nová
školka pro 30 dětí v adaptované budově na Fučíkově ulici. 1980-V únoru byla zahájena stavba
nové silnice kolem hřbitova na Uničov. 1980-Ve druhé polovině roku byla
dokončena výstavba kanalizace na Medkově
ulici. 1980-Koncem roku byla dokončena
výstavba první etapy nového městského vodovodu. 1980-Na podzim roku 1980 a na jaře
příštího roku bylo vydlážděno prostranství kolem farního kostela. 1980-V letech 1980 až 1981 byla
postavena spojovací silnice od závodu MEZ na novou silnici na Uničov. 1981-Dne 10. února 1981 bylo
zahájeno vyvařování v nové vývařovně ve druhé ZDŠ na Mlýnské ulici. 1981-Dne 31. května bylo v parku v
prostoru kempinku otevřeno nové koupaliště. 1981-Na jaře se začalo pokračovat s
vyzdíváním břehů Mírovky, od mostu na Zábřežské ulici dále směrem po proudu
toku Mírovky. 1981-V dubnu nechal MNV vybudovat
nové schody z Mlýnské ulice, kolem fary a Kostelní náměstí. 1981-V dubnu byl zbourán dům v
Sadové ulici. 1981-V červnu byla dána do provozu
první etapa stavby nového vodovodu. Byla vybudována studna 4 m v průměru a 12
metrů hluboká, čerpací stanice a úpravna vody. Odtud bude voda dodávána do
vodojemu podniku MEZ a do nadzemních vodojemů do Moravičan. A voda ze studny
z podniku MEZ bude dodávána pro potřeby Sídliště. 1981-Koncem května byla zahájena
výstavba kotelny na sídlišti Zámeček. 1981-Na podzim byla dokončena
výstavba 24 rodinných domků na ulici Pionýrů. 1981-Byla zahájena výstavba
rodinných domků v ulici Květná. 1981-Byla zahájena výstavba kanalizace na Fučíkově ulici. Stručná historie Mohelnice
Mohelnice leží na okraji území nepřetržitě osídleného od
velkomoravské doby. Archeologický výzkum odkryl v historickém jádru nynějšího
města nejméně tři sídlištní útvary z 9. století až z 1. pol. 13. století.
Osady se nacházely v dnešním prostoru mezi Smetanovou ulicí a náměstím Tyrše
a Fügnera, další pak pod silnicí do Stavenice. Nejvýznamnější však bylo
osídlování v dnešním Újezdu, které mělo funkci trhové vsi. Nepochybně v
souvislosti se založením stejnojmenného města, obyvatelé dosavadní sídliště
po pol. 13. století opustili. Vysazení nového sídlištního útvaru se událo
před rokem 1273, kdy se Mohelnice poprvé nazývá městem.( Z archivních
materiálů však víme o mnoha listinách, které byly vydány ještě před založením
města a mění tak dosavadní pohled na mohelnickou ostrožnu. Zde také pramení
názor jedné skupiny historiků, že vzniká biskupský dvorec či týn, který se
ztotožňuje s pozdějším děkanstvím na Kostelním náměstí, dnešní budova muzea.
Zmínka o mariánském kostele je možno si vysvětlit jako předchůdce kostela
svatého Tomáše. Další verze uvádí, že první lokace města mohla probíhat v
prostoru dnešní ulice Hradební, kde se v historických pramenech uvádí tvrz a i
zde je urbanismus města velmi neuspořádaný. Konkrétnější vysvětlení by nám
napověděl až archeologický výzkum. Mohelnice je městem lokačního typu. Historické jádro tvoří ovál,
urbanistická osnova středověkého města přetrvala prakticky neporušena až do
současnosti. Centrum města tvoří obdélné náměstí s domy po obvodu, v severní
části je umístěn kostel svatého Tomáše a muzeum. Hradební ochoz sleduje na
vnitřní straně areálu ( historického centra) oboustranně obestavěná ulička. Z
náměstí směřují k hradbám krátké uličky, ukončené městskými branami. V
současné době je dochována pouze severní brána, brány v ulici Třebovské a
Smetanové jsou čitelné ve fasádě domů. Vlastní náměstí sestává z jednopatrových řadových domů s
obchodním parterem a zaujímají většinou poměrně úzké středověké parcely . Jen
několik málo domů obsahuje pozdně renesanční jádro vyznačující se
dvoutraktovou dispozicí s dolní síní zaklenutou valenou klenbou s lunetami. Město Mohelnice však bylo nepochybně založeno jako hospodářské a
správní středisko území kolonizovaného olomouckými biskupy. Funkce
hospodářského centra Mohelnice zůstala natrvalo, administrativní správa byla
kolem poloviny 14. století přenesena na hrad Mírov. Jak bývá u poddanských
měst obvyklé, přijala Mohelnice za svůj znak erb vrchnosti - tedy šest kuželů
olomouckého biskupství). Podle análů kláštera Hradisko husité
vypálili Mohelnici v roce 1433, v roce 1642 dobila město švédská vojska. V
roce 1662 vyhořela jižní část města a Loštické předměstí, roku 1736 východní
část města včetně hřbitovního kostela sv. Stanislava, roku 1841 vyhořelo
vnitřní město a roku 1857 vyhořelo opět 32 domů na jižní části města. Zdroj : www.mohelnice 2005 1946 * I. etapa odsunu německých obyvatel z Mohelnice
a okolí započala v polovině dubna; * II. etapa započala 4. května v 6 hod.
ráno; III. etapa odsunu zbytku Němců pak proběhla 16. srpna; Němci odcházeli
podle plánu do sběrného tábora v Mohelnici (u parku) a odtud byli po krátkém
pobytu odvedeni pod dozorem na mohelnické nádraží 1951 * 5. května bylo mohelnické muzeum po
přestěhováno z náměstí Klementa Gottwalda č. 15 do budovy na Zábřežské ulici
znovu otevřeno pod vedením Františka Hekeleho 1956 * Dne 7. května
se konala odložená členská schůze
JZD Mohelnice. Družstevníků se však sešlo jen 21 a ti všichni ohlásili
vystoupení z družstva. Stranické orgány došly k závěru, že třetí neúspěch při
zakládání JZD zavinil úmyslně jeho předseda Vratislav Arnoš, protože je
nejlepší hospodář v Mohelnici a navíc kulak. 1961 * 1. května začal vycházet Kulturní zpravodaj města Mohelnice 1966 * 8. května proběhl na náměstí Tyrše a Fügnera závod motokár Zápis v kronice města Mohelnice v
roce 1969 *
v lednu vzniká akciová společnost MEZ ITALIANO * (1. 2.) otevřen dům služeb
na náměstí Tyrše a Fügnera * (23. 02.) k oslavám 55. výročí vzniku Rudé
armády se dostavily k pomníku rudoarmějce tři čety sovětských vojáků a asi 15
místních obyvatel; položené věnce někdo v noci zapálil * ještě v březnu byly
mrazy a neustále padal sníh * (10. 04.) požárníci likvidovali lesní požár v
Doubravě * první máj byl bez průvodu * hodiny na věži byly vybaveny
Elektročasem * Mohelnické letopisy 1956 * ve městě je stále ještě 332
soukromých zemědělců * (3. 4.) třetí pokus o založení JZD - přihlásilo se 82
zemědělců; předsedou družstva je
zvolen Vratislav Arnoš * (27. 4.) první členská schůze JZD se nekonala,
protože se členové nesešli * 1976 * (1. 4.) k Mohelnici připojeny
obce Křemačov a Květín * náš volební
obvod navštívil poslanec Sněmovny lidu RSDr. Otakar Svěrčina, ústřední
ředitel ČTK (Československé tiskové kanceláře) Zdroj: Mohelnický zpravodaj Květen 1945 v
Mohelnici Město je přeplněno německými uprchlíky z východu (Slezsko,
východní Morava) * obyvatelé zazdívají či zakopávají svoje cennosti * (7. 5.)
Rudá armáda se večer přiblížila od Uničova k městu * (8. 5.) město je
dělostřelecky ostřelováno; pěti granáty byla poškozena věž kostela * továrna
na klih byla zničena, obyvatelé vyvěšují z oken bílé vlajky a prostěradla *
bývalý starosta Winkler a místní vedoucí NSDAP (National sozialistische
deutsche Arbeits Partei) Kunnert vyšli naproti sovětské armádě dohodnout
předání města bez boje; byli však poslední ustupující německou jednotkou
zatčeni, rychlým polním soudem odsouzeni k smrti a odvezeni do Svitav, kde
byli na základě vyhlášené kapitulace propuštěni * ve městě jsou hlášeny
sebevraždy * (9. 5.) ráno přijela od Úsova motohlídka rudé armády a dojela až
k hospodě Na špici * poté přitáhly první bojové jednotky, které se chovaly k
obyvatelstvu slušně ("die sich jedoch ordentlich aufführen", jak
praví kronikář) * za půldruhé hodiny přijely další vojenské jednotky, které
zahájily rabování * v 11 hodin byla ve městě vytlučena téměř všechna okna a
výkladní skříně * během války padlo na frontách 217 mohelnických občanů německé
národnosti; během osvobozovacích bojů údajně zahynulo 80 místních obyvatel
(sebevraždy, následek ostřelování města, zabití při rabování a následek
činnosti samozvaných revolučních gard a partyzánů, popravy se strany
německých orgánů) * v 9 hod. byl
ustanoven český revoluční národní výbor * od Litovle projela městem na Hradec
Králové 1. čs. tanková brigáda * ve vatárně bylo Rudou armádou zřízeno
skladiště zabavených textilií, koberců, nábytku, rozhlasových přijímačů a
klavírů; odtud pak byly tyto věci odváženy na nádraží do vagónů * po odchodu
vojsk Rudé armády nastalo nezákonné zabavování německého majetku se strany
části českého obyvatelstva; toto se většinou dálo za přítomnosti původních
majitelů, kterým byl v některých případech zabaven byt či dům * Němci museli mít na rukávech žlutou pásku s
písmenem N * Němci nesměli chodit po chodníku, jezdit vlakem, používat poštu,
vycházet z domu po 19 hodině a jakkoliv se shromažďovat * Němci z okolí
nesměli docházet do Mohelnice * Štipl Zdroj: Mohelnický zpravodaj 5.2005 |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2008
|