Historie obce Líšnice, bývalý politický okres Zábřeh

Historie obce

Líšnice, bývalý politický okres Zábřeh

Obec Líšnice se nachází asi pět kilometrů západně od Mohelnice na úpatí svahů Bouzovské vrchoviny. Je rozložena podél potoka Líšnička a její katastr představuje plochu 716 hektarů táhnoucích se od žádlovického parku až k lesům u osady Bušín. Nadmořská výška je 320 metrů, průměrná letní teplota se pohybuje od 18° do 22° Celsia a zimní od - 6° do +18°. Ročně zde naprší až 1200 milimetrů vody.

Podrobnosti o nejstarším osídlení nejsou známy. Skutečnost, že grafit zde dobývaný se vyskytuje v nejstarších keramických nálezech v blízkém i vzdáleném okolí napovídá, že zde lidé žili už od dob předhistorických.

Vývoj názvu obce (Lešnice, Lištnice, Leštnice, Lestnice) i potoka Líšničky se předpokládá od staročeského pojmenování lískového keře a může být považován za důkaz toho, že osídlení zde bylo od nepaměti české. Německý název obce Lexen nebo Lechsen je až z doby pobělohorské, a protože se toto slovo v němčině nevyskytuje je zřejmé, že se jedná o pouhou odvozeninu z původního českého pojmenování.

Prvním známým majitelem líšnického svobodného statku byl jistý Boček z Kunštátu, o němž máme písemnou zmínku z roku 1348. Na přelomu století se stal majitelem panství loupeživý rytíř Heralt z Kunštátu, který roku 1444 skončil pro svoje zločiny na popravišti.

Po staletí se majitelé Líšnice dosti často střídali, až došlo k reformám roku 1848. Od té doby se stala obec součástí mohelnického soudního okresu.

Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce vystřídáno českými sedláky z okolí

a repatrianty z Volyně. JZD bylo založeno sice již roku 1949, ale za pět let poté se zase rozpadlo. Nový pokus o kolektivizaci v roce 1958 už byl úspěšný. V polovině osmdesátých let došlo k problematickému spojení obce s Mohelnici, ale od roku 1990 je Líšnice opět samostatná s tím, že její součástí zůstávají i nedaleké Vyšehorky.

Součástí obce byly dnes již zaniklé osady Paseka a Úvoz. Cesta z Úvozu do Vyšehorek

a dále sloužila za kardinála Ditrichštejna k přepravě železné rudy do Vranové Lhoty

k dalšímu zpracování. Farností přináležela Líšnice do Vyšehoří (Vyšehorky), soudním okresem do Mohelnice a místem politického okresu byl Zábřeh.

Ze sakrálních staveb je zde nejvýznamnější kaplička z poloviny 19. století stojící

na křižovatce na okraji obce. Původní kaplička na návsi byla po druhé světové válce zbourána a na návsi zůstal jen kamenný kříž, který stál vedle ní. Další kříž, zvaný Dolákův, stojí na cestě do Vyšehorek a je památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice. Pomník padlým z první světové války byl odstraněn v padesátých letech. Světskými historickými stavbami jsou dva milníky umístěné na bývalé hlavní silnici před a za obcí.

Líšnické letopisy

1348 - v zemských deskách je první zmínka o Líšnici, majitelem je Boček z Kunštátu

1418 - první zpráva o městském právu Líšnice

1420 - majitelem Líšnice je strýček a poručník Jiřího z Poděbrad Heralt z Kunštátu

1545 - líšnickým se dostává "listiny o privilegiích", která přesně určuje rozsah robot

1656 - připojení obce Líšnice ke statku panství Žádlovice

1671 - Líšnice dává mohelnické faře desátek po 21 korcích žita a ovsa

1684 - nápis na obecní pečeti je český a zní: PECZET OBCE LESSEN(s)KE

1750 - založena osada Paseky

1758 - generál Laudon táhnul skrz Loštice ke Konici (válka sedmiletá)

1765 - Žádlovice i s Líšnici kupuje Jan Křtitel Mitrovský z Mitrovic

1817 - nejstarší letopočet na nyní zbořené líšnické kapli

1846 - na svatého ducha lehla popelem po úmyslně založeném požáru skoro celá obec

1848 - zrušením vrchnostenského zřízení se stává Líšnice samostatnou obcí

1866 - za prusko - rakouské války byli místní mladíci odváděni do pruské armády

1884 - manželé Dolákovi vztyčují na cestě do Vyšehorek kamenný kříž

1888 - shořel čtvrtý z pěti líšnických mlýnů

1890 - v obci byla zřízena škola

1895 - založen Sbor dobrovolných hasičů,

1889 - zbudována školní budova, v jejímž sklepení byla místnost pro stříkačku

1909 - 25. července zcela vyhořely domy čp. 68, 29, 27, 15 a 16

1913 - byla postavena okresní silnice z Líšnice do Loštic

1914 - na frontě padl Josef Sokele a Rudolf Wykydal - oba od 93. pěšího pluku

1915 - na frontě padli Ludvik Wykydal, František Horák a Konrád Unzeitig

1916 - dragoun Alois Sandbach od 13. pluku je nezvěstný od 17. června (Rusko)

1917 - ohromné myší spousty zaplavily pole i vesnici

1918 - v obci založeno elektrické družstvo - 1. října se rozsvítila v Líšnici první žárovka

1920 - Za účelem pálení slivovice byla ustanovena "Společnost palírna"

1921 - učitelem je Johann Iternitzschka

1924 - doktor Smital z Mohelnice založil v obci mateřskou poradnu

1926 - začátkem června byla nad Maletínem průtrž mračen a po ní následoval týdenní déšť

1928 - ve volbách získal Svaz zemědělců 116 a nacionální socialisté už 69 hlasů

1929 - od listopadu až do dubna byla velmi silná zima s mrazy až - 32° C

1930 - sčítáním lidu bylo zjištěno, že Líšnice má 402 obyvatel, z toho 13 Čechů

1931 - v obecních volbách získal Svaz zemědělců 7 hlasů a nacionální socialisté 5

1933 - v Líšnici je založen Kameradschaftsverein; předsedou byl zvolen Josef Hlinka,

1934 - zakoupena od firmy Fritsch za 15 000 korun motorová stříkačka

1935 - na Kreuzbergu (kopec na návsi) byly vysazeny tři lípy a jeden kaštan

1936 - spolek válečných veteránů se rozhodl postavit v obci pomník padlým

1938 - 1. říjen 1938 je líšnickým kronikářem nazván "Der Tag der Freiheit"

1939 - tohoroční zápis do kroniky je zahájen slovy "Heil Hitler!"

1941 - 1. dubna byl sejmut a pro válečné účely odvezen zvon z kapličky

1942 - Eduard Unzeitig (26 let) a Ferdinand Hünert (19 let) padli na východní frontě

1943 - v Líšnici proběhla sbírka přikrývek a šatstva zimní pomoci pro vojáky v poli

1945 - prvním českým komisařem správy obce Líšnice byl pan Nedbal

1946 - Líšnici osídlovali občané ze severomoravských obcí a repatrianti z Volyně

1949 - v Líšnici bylo poprvé založeno JZD

1954 - JZD se rozpadlo

1958 - rozpadlé JZD bylo znovu založeno

1960 - došlo ke sloučení obcí i JZD Líšnice a Vyšehorky

1961 - zima byla vpodstatě bez sněhu a špačci přiletěli už 15. února

1964 - předsedou MNV se stal František Teltscher a tajemníkem Zdeněk Plachecký

1965 - 15. května projížděl katastrem obce Závod míru

1966 - 19. července se přes Líšnici přehnala větrná smršť, jakou nikdo dlouho nepamatoval

1967 - 14. května byla uskutečněna poučná turistická vycházka žáků

1968 - na faře ve Všehoří otevřeno rekreační středisko pro katolickou organizaci

1969 - Karel Navrátil s manželkou ohlásili výstup z JZD a žádali navrácení svého pole

1970 - ve škole je třicet žáků; k udržení dvoutřídky pomáhá šest žáků ze Svinova

1971 - předsedou MNV byl zvolen Jaromír Balcárek a tajemníkem Milan Novák

1972 - 17. ledna zničil požár budovu MNV, kino a pohostinství

1973 - spojení JZD Líšnice, Vyšehorky, Mohelnice, Podolí, Újezd a Studená Loučka

1974 - ředitelkou školy je Marie Plháková

1975 - 20. prosince byl slavnostně otevřen nový účelový dům

1976 - 27. 11. v Líšnici proběhl V. okresní festival amatérské filmové tvorby

1977 - JZD vydalo výzvu aby tráva na nezemědělských půdách byla posečena a usušena

1978 - byl zbourán teletník a telata byla přestěhována do Mohelnice

1979 - komise branné výchovy při JZD uspořádala školení na téma "odsun v nouzi"

1980 - v 91 letech zemřela nejstarší obyvatelka obce Marie Rýznarová

1981 - 14. června byla veřejnosti předána dokončená prodejna smíšeného zboží

1982 - byla mimořádná úroda ovoce, které nemohlo být všechno od pěstitelů vykoupeno

1983 - 15. září hořel seník u Švehlů, který zapálily děti

1984 - 10° pivo podražilo z 1,70 na 2,50 Kčs; 12° pivo podražilo z 2,80 na 4,- Kčs

1985 - od 1. ledna se stala Líšnice a Vyšehorky součástí Mohelnice

1986 - v obci bylo zrušeno smetiště a občanům byly dodány popelnice

1987- nejstarší obyvatelkou Líšnice byla pan Františka Zámečníková (87 let)

1988 - do Líšnice bylo dodáno na jeden měsíc 20 tub zubní pasty

1989 - byl rozpuštěn MěV KSČ v Mohelnici a přestala pracovat UO KSČ v Líšnici

1990 - 7. 12. byl starostou zvolen Miroslav Stratil

1991 - od 1. ledna je Líšnice opět samostatnou obcí

1992 - všichni líšničtí občané se stali občany České republiky

1993 - podařilo se opět otevřít hospodu

1994 - v hospodě proběhla pod názvem FILEK velká soutěž v mariáši

1995 - potok byl od splavu do rybníka vybagrován

1996 - bývalá MŠ je opravena a používána jako rekreační středisko pro děti

Líšnické živnosti, řemesla a podniky ve 30. letech 20. století

Líšnický znak

Znakem městečka Líšnice je modrý štít, na němž je zlatý lev ve skoku doprava, držící šesticípou zlatou hvězdu. Podobá se znaku Podstátských z Prusínovic, jejichž lev však držel v tlapách planoucí srdce. Podstátským z Prusínovic patřilo v letech 1630 - 1656 žádlovické panství, leč městečko Líšnice bylo součástí žádlovického panství až od roku 1656, kdy už Žádlovice patřily Pavlovským z Pavlovic. Uvedený znak je používán na líšnickém pečetidle dokonce až od roku 1785 - předtím měla Líšnice na pečeti anděla. Z tohoto důvodu nelze mít příbuznost znaku městečka Líšnice se znakem Podstátských za prokázanou a je třeba se spokojit s tím, že jeho původ je pro heraldiky prozatím záhadou. Stejně tak je záhadou povýšení vsi k městskému právu. Líšnice je totiž v listinných materiálech v letech 1447 až 1764 (a často i později) nazývána zásadně městečkem.

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 10.2005

První písemná zmínka o Líšnici se objevila v zemských deskách z roku 1348, jako majitel vsi je zapsán Boček z Kunštátu, který se píše po Líšnici. Už z roku 1418 pocházejí zprávy o městském právu Líšnice. V té době byla majetkem Heralta z Kunštátu, strýčka a poručníka Jiřího z Poděbrad. Heralt je však v roce 1444 popraven a Jiří z Poděbrad se naopak stává poručníkem majetku jeho potomků. Celý kraj v roce 1468 doplatil na válku mezi Jiřím a uherským králem Matyášem Korvínem. Uherské vojsko tehdy koncem roku doslova zpustošilo líšnické, vranovské i bouzovské panství.

V roce 1545 získala obec „listinu o privilegiích“, která přesně určovala rozsah povinných robot. O sto let později byla Líšnice připojena ke statku panství Žádlovice. Tou dobou musí vesnice odvádět mohelnické faře desátek ve výši jednadvaceti korců žita a ovsa. Roku 1684 vzniká obecní pečeť se lvem, nápis na ní zní: PECZET OBCE LESSEN(s)KE. Osada Paseky byla založena v roce 1750. Roku 1758 táhl krajem skrz Loštice ke Konici generál Laudon, po něm se objevil generál Janus, který se se svým vojskem ohradil na stráních obce Vyšehoří. Pruským vojskem byla obsazena a vypleněna též Líšnice. Obec i se Žádlovicemi koupil Jan Křtitel Mitrovský z Mitrovic, pravděpodobně v roce 1817 byla postavena líšnická kaple. Takový byl alespoň letopočet vyvedený v omítce dnes již zbořené kapličky. Velká pohroma potkala Líšnici v roce 1846. Na Svatého ducha lehla popelem po úmyslně založeném požáru skoro celá obec. Vyhořela i kaple, zvon se roztavil a zničen byl i hodinový stroj. Celkem tři týdny bydleli v roce 1866 v časech prusko-rakouské války po domech v Líšnici Prušáci, zatímco místní mladíci byli odváděni do armády. Nutno připomenout, že ubytovaní vojáci za všechno, co dostali, zaplatili.

V roce 1890 byla v obci zřízena škola. O pět let později založili místní muži Sbor dobrovolných hasičů. Prvním velitelem byl důlmistr grafitových dolů Karel Blaschczik, od firmy Smékal byla za 1200 zlatých zakoupena stříkačka. V posledním roce 19. století byla postavena nová školní budova, v jejímž sklepení bylo také místo pro hasičskou stříkačku. Za dalších 1200 zlatých byla v roce 1912 zbudována věž na sušení hadic.

Od roku 1913 mohli líšničtí chodit a jezdit po nové okresní silnici z Líšnice do Loštic, vedla od křižovatky až k mostu u vápenky. Žádlovický hrabě Viktor Dubský z Třebomyslic umírá roku 1915. První žárovka se v Líšnici rozsvítila 1. října 1918, v obci bylo založeno elektrické družstvo. Za dva roky mohli lidé ochutnat také vlastní kořalku, když byla za účelem pálení slivovice ustanovena Společnost palírna (Brennereigenossenschaft). Sčítání lidu z prvního prosince 1930 zjistilo, že v Líšnici žije 402 obyvatel, z toho bylo třináct Čechů. Značně si polepšili místní hasiči, kterým obec koupila motorovou stříkačku. Vyráběla ji firma Fritsch a přišla na 15.000 korun. Stříkačku poháněl dvoutaktní motor, na její převoz byl zakoupen automobil Mercedes-Benz. V roce 1936 postavil v obci spolek válečných veteránů pomník padlým z I. světové války a 10. října 1938, o pouhé dva roky později, vstoupila do Líšnice německá armáda. Rok 1939 zahájil místní kronikář zápisem „Heil Hitler!“, vůdcem vesnické organizace NSDAP byl Johann Reif. V roce 1941 chodilo do líšnické školy 66 žáků, na jaře toho roku byl pro válečné účely zrekvírován zvon z kapličky.

Odsun Němců začal rok po skončení II. světové války. Líšnici osídlili lidé ze severomoravských obcí a repatrianti z Volyně. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno už v roce 1949 ovšem s nevalným úspěchem. Po pěti letech se rozpadlo a znovu bylo obnoveno až v roce 1958. V roce 1961 byl dostavěn nový kravín za 700.000 Kčs. Víceúčelový dům (národní výbor, kulturní dům a pohostinství) byl otevřen roku 1975. Od roku 1985 se Líšnice a Vyšehorky staly součástí města Mohelnice, suverenitu opět získaly v roce 1990 a od té doby vystupují opět jako dvojobec Líšnice - Vyšehorky se samostatnou právní subjektivitou. V roce 2000 byl slavnostně vysvěcen prapor obce. Ke dni 1. 1. 2013 zde žilo 331 obyvatel.

Zdroj: cs.wikipedia.org (10.10.2014)