Líšnice

Osada: Paseky

Připojená obec: Vyšehorky

[Kaple] ^{B) E)}

na návsi byla po druhé světové válce zbourána

Výklenková kaplička ^{B) E)}

z poloviny 19. století na křižovatce na okraji obce. Opravena 2014

Kamenný kříž ^{B) G)}

Na návsi, pův u kaple

Kamenný kříž ^B)

zvaný Dolákův na cestě do Vyšehorek, památný tím, že až k němu chodíval vyšehorský farář naproti pohřebním průvodům z Líšnice. Opraven 2012

Kamenný kříž

Za starým mlýnem u cesty ke tvrzi, torzo

[Památník padlým] ^B)

z první světové války byl odstraněn v padesátých letech

Milník ^B)

na bývalé hlavní silnici před obcí k Lošticím. Byly zde osazeny pravděpodobně v souvislosti se zavedením poštovního spojení mezi Olomoucí a Prahou v druhé polovině 18. století. Přes Líšnici vedla cesta z Loštic do Moravské Třebové. Milníky jsou asi 150 cm vysoké pískovcové hranoly se zkosenými horními hranami. Na sobě mají nápisy označující vzdálenost do okolních měst a obcí.

Stojí po levé straně cesty při příjezdu od Loštic. Na čelní straně je zaznamenána vzdálenost od Olomouce (Olmitz), která činila 4 a půl míle a na levé straně je udáno, že Loštice (Loschitz) jsou odsud daleko tři osminy míle. Pro určení vzdálenosti v dnes používaných mírách je třeba údaj vynásobit číslem 7,6 km, neboť přibližně tolik měla tehdejší rakouská poštovní míle.

Milník ^{B) C)}

na bývalé hlavní silnici za obcí. Na bývalé hlavní silnici před obcí k Lošticím. Byly zde osazeny pravděpodobně v souvislosti se zavedením poštovního spojení mezi Olomoucí a Prahou v druhé polovině 18. století. Přes Líšnici vedla cesta z Loštic do Moravské Třebové. Milníky jsou asi 150 cm vysoké pískovcové hranoly se zkosenými horními hranami. Na sobě mají nápisy označující vzdálenost do okolních měst a obcí.

Je na konci vesnice ve směru na Studenou Loučku. Na čelní straně je určena vzdálenost od Olomouce (5 mil) a na bočních stranách od Loštic (sedm osmin míle) a od Studené Loučky (Kaltenlautsch – dvě osminy míle).

Pro určení vzdálenosti v dnes používaných mírách je třeba údaj vynásobit číslem 7,6 km, neboť přibližně tolik měla tehdejší rakouská poštovní míle.

[Tvrz] >> ^{B) A)}

Líšnická tvrz byla postavena někdy na počátku 14. století. Patřila k ní i obec Líšnice (tehdy se však psala jako Lestnice), Žádlovice, Pavlov a dvůr, který stával na místě dnešního vyšehorského kostela. Tvrz měla za úkol chránit obchodní cestu z Olomouce, přes Loštice a Líšnici na Studenou Loučku a dále pak do Moravské Třebové a Svitav. Dva milníky z této významné cesty jsou zachovány dodnes. Jeden se nachází u silnice na Loštice a druhý stojí za obcí Líšnice směrem na Studenou Loučku.

První zmínka o tvrzi je z roku 1353, kdy byl jejím majitelem jistý Boček z Kunštátu a Lestnice. Historie tvrze byla poznamenána především občanskou válkou mezi markrabaty Joštem a Prokopem a později proslulým loupežníkem Heraltem z Kunštátu, po jehož popravě roku 1444 skončil její význam a tato začala pustnout. Zajímavé je, že ji měl nějakou dobu ve vlastnictví i pozdější český král Jiří, který se v mládí psával „z Kunštátu a Búzova“. Protože místo narození tohoto významného českého státníka není známo, uvádějí někteří laičtí autoři jako jeho rodiště právě líšnickou tvrz. Úplně poslední písemná úřední zmínka o tvrzi je z roku 1494, kdy byla zapsána do zemských desek jako majetek bouzovského pána Hanuše Haugvice z Biskupic.

Dnes už můžeme na kótě 404 pozorovat pouze zbytky hlavního příkopu a okružních zdí. Travou, křovinami a lesem jsou ukryty nerovnosti valů a hradního příkopu. Krajinotvorná jednota stavby a strmého kopce byla narušena kamenolomem a sama tvrz se během staletí stala okolním obyvatelům zdrojem stavebního kamene.

Roku 1930 provádí líšnický učitel Morawek na „starém zámku“ za sponzorské účasti žadlovického hraběte Dubského amatérský archeologický průzkum. Nálezy z této činnosti (srpy, dobře zachovalý meč, španělský jezdec, ostruhy, úlomky nádob apod.) byly předány do mohelnického muzea. Ctirad Štipl

na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

[Mlýn]

U žádlovického zámku stál tak zvaný „zámecký mlýn“, který v padesátém roce 18. století vyhořel a nebyl více zbudován. Místo zakoupili majitelé dolů Gestner & Pohl a používali náhonu k plavení grafitu, který byl těžen v dolech u Svinova. V osmdesátých letech koupil zařízení hrabě Mirbach a později tam byla pila s turbinovým pohonem.

Mlýn ^Bú

Pod Dolním rybníkem. „Wondermühle“ (Vondrův mlýn). Jeho posledním majitelem byl jistý Langer, který „dohospodařil“ a roku 1890 prodal mlýn žádlovickému panství. Mlýn pak ještě nějakou dobu sloužil svému účelu, ale později zpustl a sloužil jako ubytování pro panského hajného. Do roku 1945 tam bydlel František Kraus a po něm až do roku 1952 paní Teltscherová.

[Mlýn] ^B)

Na dnes už neznámém místě stával mlýn zvaný německy „Puschmühl“.

[Mlýn] ^B)

Jeden kilometr západně od vsi stával tzv. „nový mlýn“. Známi jsou jeho dva majitelé – Jan Unzeitig a po něm Josef Ficker. Budovy mlýna shořely v roce 1888 a nebyly více zbudovány.

[Mlýn] ^B)

Mlýn, který se nazýval „líšnický“ patřil roku 1850 jistému Kneiflovi. Dalšími majiteli byli Pros a po něm Jan Unzeitig, jehož syn Eduard zde zůstal až do čtyřicátých let. Mlýn byl s turbínou v provozu na šrotování ještě v dobách JZD a dnes z něj můžeme spatřit jen zbytky základů a náhon.

Škola ^F)

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Jinak kompaktní zástavba narušená nevkusnými modernizacemi a stavebími úpravami, které hyzdí celkový dojem z dochované struktury sídla.

Obec Líšnice se nachází asi pět kilometrů západně od Mohelnice na úpatí svahů Bouzovské vrchoviny. Je rozložena podél potoka Líšnička a její katastr představuje plochu 716 hektarů táhnoucích se od žádlovického parku až k lesům u osady Bušín. Nadmořská výška je 320 metrů, průměrná letní teplota se pohybuje od 18° do 22° Celsia a zimní od – 6° do 18°. Ročně zde naprší až 1200 milimetrů vody.

Podrobnosti o nejstarším osídlení nejsou známy. Skutečnost, že grafit zde dobývaný se vyskytuje v nejstarších keramických nálezech v blízkém i vzdáleném okolí napovídá, že zde lidé žili už od dob předhistorických.

Vývoj názvu obce (Lešnice, Lištnice, Leštnice, Lestnice) i potoka Líšničky se předpokládá od staročeského pojmenování lískového keře a může být považován za důkaz toho, že osídlení zde bylo od nepaměti české. Německý název obce Lexen nebo Lechsen je až z doby pobělohorské, a protože se toto slovo v němčině nevyskytuje je zřejmé, že se jedná o pouhou odvozeninu z původního českého pojmenování.

Prvním známým majitelem líšnického svobodného statku byl jistý Boček z Kunštátu, o němž máme písemnou zmínku z roku 1348. Na přelomu století se stal majitelem panství loupeživý rytíř Heralt z Kunštátu, který roku 1444 skončil pro svoje zločiny na popravišti. Po staletí se majitelé Líšnice dosti často střídali, až došlo k reformám roku 1848. Od té doby se stala obec součástí mohelnického soudního okresu.

Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce vystřídáno českými sedláky z okolí a repatrianty z Volyně. JZD bylo založeno sice již roku 1949, ale za pět let poté se zase rozpadlo. Nový pokus o kolektivizaci v roce 1958 už byl úspěšný. V polovině osmdesátých let došlo k problematickému spojení obce s Mohelnici, ale od roku 1990 je Líšnice opět samostatná s tím, že její součástí zůstávají i nedaleké Vyšehorky.

Součástí obce byly dnes již zaniklé osady Paseka a Úvoz. Cesta z Úvozu do Vyšehorek a dále sloužila za kardinála Ditrichštejna k přepravě železné rudy do Vranové Lhoty k dalšímu zpracování. Farností přináležela Líšnice do Vyšehoří (Vyšehorky), soudním okresem do Mohelnice a místem politického okresu byl Zábřeh.

  Ctirad Štipl

Rok	obyv.	domů
1850
1927	388 N
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Mohelnický zpravodaj 10.2005 (1.2005) 11.2004

A) obec-lisnice.cz (10.10.2014)

B) mu-mohelnice.cz (21.12.2008)

C) cs.wikipedia.org (10.10.2014)

D) regionmohelnicko.cz (10.10.2014)

E) schoenhengstgau.eu

F) flickr.com – flickriver.com

G)

Paseky

(Passek)

Hájovna v lese nad líšnickou tvrzí

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 10.10.2014

Předchozí editace: 21.12.2008