Soupis památek obce Velké Meziříčí, bývalý politický okres Velké Meziříčí.

Kod CZ 17480

Velké Meziříčí

(Groß Meseritsch)

Připojené obce: Dolní Radslavice, Hrbov, Kúsky, Lhotky, Mostiště, Olší nad Oslavou, Svařenov

Kostel sv. Mikuláše ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Pol.13.stol., rozšířený 1410-12 vč.věže, barokní úpravy. Kostel je zasvěcen patronu kupců a ochránci před vodním živlem. První zmínka o kostele v Meziříčí pochází z roku 1317. Na dnešní podobě této gotické stavby se podepsala řada pozdějších stavebních úprav. Kostelní věž - 64 metrů vysoká - je dnes přístupná veřejnosti a nabízí pěknou vyhlídku.

Fara ^{Zdroj C)}

Fara č.p. 16/18

Kostel sv. Kříže ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Špitální, poč.15.stol., renesančně přestavěn

Špitální kostel Sv. Kříže, též zvaný jen jako Špitálek. Původní gotický kostel sloužil jako pohřební místo pánů z Lomnice a Meziříčí. V kostele je renesanční náhrobek Zikmunda Heldta z Kementu, který je v hrobce pod kostelem pohřben. Budova, která přiléhá ke Špitálku, sloužila dříve jako špitál, nebo chcete-li jako starobinec.

Kostel Nejsv. Trojice ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Hřbitovní1555, barokně přestavěný. Moráňský hřbitov byl založen v 16. století spolu s kostelem Nejsvětější Trojice v souvislosti s morovou epidemií. Pochovávalo se zde do 50. let 20. století. Hodnotné jsou zejména dochované litinové kříže různé provenience a náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století.

Hřbitov ^{Zdroj C)}

U kostela Nejsv.Trojice

Stará synagoga ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Poč.16.stol., pozdější úpravy. Stará synagoga z konce 17. století stojí osamoceně v zákoutí domů mimo uliční čáru. Postavená je mírně nakoso, aby vyhověla požadavku orientace svatostánku k východu. V interiéru se nachází stálá muzejní expozice věnovaná historii a památkám židovské obce.

Nová synagoga ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Neogotická, 1867. Nová synagoga byla postavena v novogotickém slohu podle projektu vídeňského architekta Augustina Prokopa. Základní kámen byl položen v roce 1868 a kolaudace proběhla o dva roky později. Synagoga byla vystavěna na místě dvou křesťanských domů, již za hranicemi bývalého židovského ghetta.

Židovský hřbitov ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Bezděkov. S neorománskou obřadní síní. Hřbitov zde fungoval až do 2. světové války. Celkem se zde nachází více než 1300 hrobů, které jsou označeny náhrobky. Nejstarší je datován do roku 1677. Hřbitov o rozloze 4. 571 m2 je umístěn ve svahu a celý je ohrazen zdí.

Kaplička sv. Antonína ^{Zdroj C)}

Bezděkov

Kaple P. Marie Sedmibolestné ^{Zdroj C)}

Vrchovecká, u ul. V Potokách, parc. 1188

Kaplička P. Marie Bolestné ^{Zdroj C)}

Bezděkov

Kaple sv. Anny ^{Zdroj C)}

u nádraží u viaduktu

Kaple sv. Cyrila a Metoděje ^{Zdroj C)}

u silnice do Uhřínova, zv. Horní

Kaple Ukřižování ^{Zdroj C)}

Nad sýpkami

Kaple ^{Zdroj C)}

Nad Gymnáziem

Kaple sv. Anny ^{Zdroj C)}

poblíž oblíbené vyhlídky Tři kříže. Fojtův kopec

Kaplička ^{Zdroj C)}

u staré silnice na Jihlavu, tzv. U spínačky

Sloup se sochou P. Marie ^{Zdroj C)}

Hornoměstská, proti č.p. 24

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

na náměstí

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Hornoměstská, u č.p. 36 Dynamicky pojatá pozdně barokní socha z roku 1730 je dílem Františka Alexandra Jelínka, člena kosmonoské rodiny Jelínků. Měkká modelace křivek nezapře inspiraci autora dílem Matyáše Bernarda Brauna.

Socha sv. Václava ^{Zdroj C)}

Hornoměstská ul.

Socha sv. Josefa ^{Zdroj C)}

Sokolovská ul, Jejímž autorem je Alexandr Jelínek a jak se můžeme dočíst na podstavci sochy, pochází z roku 1735.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Ostrůvek, proti č.p. 288

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

nad židovským hřbitovem, 1866

Boží muka ^{Zdroj C)}

Karlov

Boží muka ^{Zdroj C)}

při silnici k Jihlavě

Kašna se sochou sv. Floriána ^{Zdroj C)}

Náměstí již od 16. století zdobí kašna se sochou sv. Floriána - ochránce před požárem. Do roku 1890 bývala socha kamenná, pak byla nahrazena litinovou, výrobkem železáren v Blansku.

Památník ^{Zdroj C)}

Zanedbaný

Smírčí kámen ^{Zdroj C)}

Smírčí kámen, Sokolovská ul.2004: rozbit, fragment v Muzeu silnic a dálnic

Smírčí kříž ^{Zdroj C)}

na úpatí svahu pod nádražím

Městské opevnění ^{Zdroj C)}

Městské opevnění Přelom 15.-16.stol., úsek s Dolní bránou - Dolní brána, bašta, hradby. Městské hradby, které mají původ již ve středověku, byly postupně opravované a stavebně zdokonalované. Definitivní podobu získaly hradby v první čtvrtině 16. století. Impulsem pro jejich zdokonalení a rozšíření byla zřejmě trvalá turecká hrozba.

Dolní brána ^{Zdroj C)}

Z původních třech bran zůstala do současnosti zachována pouze jedna – Dolní brána.

Zámek ^{Zdroj C)
Zdroj 2)}

Pozdně románský hrad, 1578 přestavěn na zámek, přestavěn po požáru 1723, neogotické úpravy. Zámek č.p. 1200, předzámčí, branská věž č.p. 1202, park, kamenný most přes býv. příkop, husitská bašta. Jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě byl postaven na skále nad řekou Oslavou kolem roku 1230. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, po požáru roku 1723 získal barokní vzhled. V zámku je umístěno muzeum.

Radnice ^{Zdroj C)}

Radnická 29/1. Pův.pozdně gotická, před 1493, 1528-9 renesančně přestavěna.Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech 1528–1529. Od té doby v ní sídlí městská samospráva až dodnes.

Hornoměstská rychta ^{Zdroj C)}

Hornoměstská 357/25Již ve 14. století hradbami vytyčený prostor samotného města nestačil a vznikají nová předměstí, mezi nimi i Horní Město (1387), které mělo i vlastní samosprávu. Dům č.p. 357 byl sídlem hornoměstského rychtáře a místem, kde se scházela samospráva.

Špitál ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Kříže Komenského 123/13. U dolní brány a kostla sv.Kříže

Sýpka ^{Zdroj C)}

Ke Třem křížům 1234/2postavena za doby Marie Terezie

Gymnásium ^{Zdroj 2)}

Neorenesanční, 1901

Michkův palác ^{Zdroj C)}

Náměstí 77/1. Patří mezi nejstarší a nejzachovalejší domy ve městě. Do nynější podoby byl vystavěn svobodným zemanem Mikulášem Michkou z Radostína a Ostrova, po němž dostal i svůj název. Ve své době to byla honosná stavba nepodobná paláci. Pozdějšími přístavbami byla jeho jedinečnost částečně potlačena. Při poslední opravě se zjistilo, že v ve zdivu domu se dochovaly různé střílny a pod omítkou po celém obvodu pak i různé dekorační prvky. V přízemí objektu i vzácné sloupové klenby.

Luteránské gymnázium ^{Zdroj C)}

1578, od 1650 pivovar. Náměstí 11/13. Renesanční palác vystavěla paní Alena Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně, která byla vlašským stavitelů vzorem. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku.

Panský dům Kozlovských z Kozlova ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům - panský dům Kozlovských z Kozlova Komenského 9/4

Dům č.p. 6 ^{Zdroj C)}

Městský dům Komenského 6/10

Dům č.p. 7 ^{Zdroj C)}

Městský dům Komenského 7/8

Dům č.p. 8 ^{Zdroj C)}

Městský dům Komenského 8/6

Dům č.p. 15 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Náměstí 15/17

Dům č.p. 17 - Jupiter ^{Zdroj C)}

Městský dům Náměstí 17/19

Dům č.p. 19 ^{Zdroj C)}

Městský dům Náměstí 19/21

Dům č.p. 20 ^{Zdroj C)}

Dům č.p. 20/22 s renesanční sgrafitovou fasádou v minulosti spolu s vedlejším domem č.p. 19 tvořily jeden celek. Dům patřil panství a bývali v něm ubytováni panští úředníci a jiní význační zaměstnanci. V roce 1582 zde bydlel například rektor luteránského gymnázia Jakub Alemanus.

Dům č.p.24 U anděla ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům U anděla Náměstí 24/25

Dům č.p. 25 ^{Zdroj C)}

Městský dům Náměstí 25/27

Dům č.p. 46 ^{Zdroj C)}

Městský dům se sklepem Radnická 46/10

Dům č.p. 54 ^{Zdroj C)}

Městský dům, zbořen U zámeckých schodů 54, parc. 823

Dům č.p. 60 ^{Zdroj C)}

Městský dům Podhradí 60

Dům č.p. 78 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Náměstí 78/2

Dům č.p. 79 - Obecník ^{Zdroj C)}

Náměstí 79/3. V domě s nejkrásnějšími sgrafity ve městě býval kdysi obecní pivovar. V 19. století, kdy už město pivo dávno nevařilo, stal se Obecník centrem kulturního a společenského života. Alegorické postavy mezi okny znázorňují lidské ctnosti - Spravedlnost, Statečnost, Sílu, Víru a Trpělivost. Pás pod okny je věnován žánrovým výjevům.

Vel. Meziříčí - 07.jpg

Dům č.p. 80 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Náměstí 80/4

Dům č.p. 82 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Náměstí 82/6

Dům č.p. 84 ^{Zdroj C)}

Městský dům Náměstí 84/8

Dům č.p. 86 ^{Zdroj C)}

Náměstí 86/10. Dům č. p. 86 náležel v 16. století staviteli luteránského gymnázia, který nechal v 1. patře postavit renesanční lodžii. V období baroka vlastnil dům další umělec - významný moravský barokní malíř K. F. Töpper, jemuž dům patřil v 1. polovině 18. století.

Dům č.p. 87 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Náměstí 87/11

Židovský dům č.p. 100 ^{Zdroj C)}

Židovský dům Novosady 100/89

Dům č.p. 118 ^{Zdroj C)}

Městský dům Komenského 118/3

Dům č.p. 119 ^{Zdroj C)}

Měšťanský dům Komenského 119/5

Dům č.p. 120 ^{Zdroj C)}

Městský dům Komenského 120/7

Židovský dům č.p. 1187 ^{Zdroj C)}

Židovský dům U Vody 1187/14

Židovský dům č.p. 1191 ^{Zdroj C)}

Židovský dům Novosady 1191/11

Židovský dům č.p. 1195 ^{Zdroj C)}

Židovský dům U Vody 1195/8

1000119149 - židovský dům

Židovský dům č.p. 1196 ^{Zdroj C)}

Židovský dům U Vody 1196/4

Most ^{Zdroj C)}

v údolí Rakůvky Torzo kamenného mostku, dokládající historické překlenutí pěší cesty, se ukrývá v lese kousek od Velkého Meziříčí, kde překonává drobnou vodoteč. Stavba, jejíž stáří se odhaduje přibližně na 250 let, svým vzhledem a proporcemi velice dobře zapadá do okolní krajiny a představuje poměrně vzácný příklad terénního obloukového mostu.