Kód CZ

Hrbov

Štěpánkova kaplička ^{Zdroj C)}

Kapličku nechala postavit rodina Štěpánkova v roce 1766 jako dík za to, že o rok dříve, kdy Hrbov v podstatě zlikvidoval požár, zůstal jako jediný v pořádku dům číslo 1 patřící tehdy rodině Štěpánkově. Kaplička se nachází na kopci Strážnice. Z její blízkosti se naskýtá široký rozhled po krajině směrem sever od Hrbovského vrchu.

Mešní kaple sv. Václava a Izidora ^{Zdroj C)}

Najdeme ji uprostřed Hrbova v blízkosti požární nádrže. Stavba kaple započala roku 1939 díky farníkům a velké péči tehdejšího starosty Františka Oulehly. V září roku 1941 pak byla stavba dokončena a náklady byly vyčísleny na 60 000 korun československých. Z toho 35 000 korun z této částky bylo vybráno od věřících z okolních obcí. 21.září 1941 byla podle farní ohláškové knihy kaple slavnostně zasvěcena svatému Václavu. Kázání tehdy měl doktor Karel Skoupý z Brněnského alumnátu. Zároveň byly vysvěceny a poprvé se rozezněly dva zvony, které byly do té doby zakopány v čísle 23 u pana Františka Doležala. Bohužel však musely být o rok později vlivem událostí v protektorátu Böhmen und Mähren odevzdány německé armádě. Nový zvon byl vysvěcen až 4.října 1970. Ten byl odlitý v Martinicích. Zvon dodnes vyzvání díky automatickému systému každý den v 6:00, 12:00 a 18:00. Pokud dojde v Hrbově k úmrtí některého občana, zpravidla nechávají pozůstalí vyzvánět umíráčkem. Uvnitř kaple se do 80.let minulého století nacházel dřevěný oltář, který byl však ve zmíněné době za kaplana pátera Bohumila Němečka nahrazen novým, tentokrát kamenným. V kapli se nachází barevné vitráže, z nichž největší zobrazuje sv. Václava. Na levé straně vstupního portálu se nachází pamětní deska věnovaná zdejšímu rodákovi a pilotovi pplk. Karlu Novotnému, který zahynul za druhé světové války. Desku při jejím odhalování světil páter Burian. Roku 1996 byla k 55. výročí posvěcení kaple provedena její generální oprava. V červnu roku 2010 byla kaple zasažena bleskem. Ten uhodil do křížku na kupoli a dočasně vyřadil z provozu automatické vyzvánění. V současnosti však již kaple vyzvání v pravidelných časech.

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Karla Novotného

Zpět na okres

Panství

Politický okres Velké Meziříčí, s.o.V.Meziříčí

1961 Okres Žďár nad Sázavou

Část Velkého Meziříčí

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Vznik obce je datován do roku 1377, kdy patřila pod Meziříčské panství. Svůj název získala pravděpodobně podle okolního kopcovitého terénu či podle osobního jména.

V roce 1446 připadla obec Janovi z Lomnice a roku následujícího Janovi z Pernštejna. Roku 1506 se vesnice dostala zpět pod správu Velkomeziříčského panství. V době svého vzniku čítala obec asi 10 domů. V důsledku třicetileté války jich však po roce 1661 zbyla pouze polovina. V letech 1667 – 1750 měly v Hrbově své domy rody Oulehlů, Doležalů, Večeřů, Nováčků či Hotošů. S některými z těchto jmen je možné se v Hrbově setkat i nyní.

Podle obecní kroniky a dalších pramenů (převážně čerpaných z Moravského zemského archivu), které v roce 2003 shromažďovali autoři informační brožury o Hrbově a Svařenově, je možné sledovat i život poddaných v Hrbově. Proto například víme, že kolem roku 1750 museli vesničané odvádět vrchnosti činže, a to o svatém Jiří a svatém Václavu. Tehdejší obyvatelé Hrbova měli i povinnost roboty, ta se však lišila podle toho, zda se jednalo o domkáře či o sedláka. Pokud se chtěl někdo práci legálně vyhnout, mohl se vykoupit částkou 80 zlatých. Nezákonný postup vyhnutí se robotě byl ale odměňován tělesnými tresty.

Roku 1750 se v Hrbově nacházelo 11 domů, roku 1790 jich bylo již 18. V té době zde žilo 133 obyvatel.

Rok 1765 se zapsal do dějin Hrbova černým písmem. Přinesl totiž vesnici zkázu ve formě požáru, který zlikvidoval všechny domy ve vsi. Ušetřen byl pouze dům s číslem popisným 1, který tehdy patřil rodině Štěpánkově. Tento dům, i když ve zchátralém stavu, stojí na návsi poblíž kaple sv. Václava a Izidora dodnes. Na památku toho, že byl jejich dům ohněm ušetřen, nechali Štěpánkovi vystavět na Strážnici (dnešním Hrbovském vrchu) kapličku s obrazem Svaté trojice.

Rok	obyv.	domů
1869	159
1880	162
1890	169
1900	170
1910	176
1921	179
1927	179
1930	169
1950	127
1961	129
1970	116
1980	135
1991	119
2001	113

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (19.11.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.11.2016

Předchozí editace: 4.5.2011