Zpět na Varnsdorf

Historie města

Varnsdorf, bývalý politický okres Varnsdorf

Jméno Warnsdorf označovalo Wernarovu ves. Poprvé ji zmiňuje žitavská kronika v roce 1341 v souvislosti s Jindřichem z Varnsdorfu. Existuje pověst, podle které Wernar varoval (německy warnen = varovat) pocestné před loupežníky, kteří řádili v okolí Varnsdorfu. Na rozdíl od jiných měst v pohraničí nedošlo k přejmenování, město nikdy nemělo český název.[4] Místní část Studánka se německy nazývala „Schönborn“ (schön německy krásný, der Born studánka), obec se nacházela u studánky. České jméno dostala obec po roce 1945 podle překladu druhé části německého názvu Born – Studánka. Světliny 1. díl se německy jmenovaly „Lichtenhain 1. Ant.“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů (německy der Hain = háj, lesík). Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo).

Počátky osídlení

Oblast, kde se dnes nachází Varnsdorf, byla podle indicií řídce obydlena již v dobách na přelomu našeho letopočtu, kdy na území Čech žil germánský kmen Markomanů a v Horní Lužici kmen Semnonů. Po porážkách, které tyto kmeny utrpěly od Římanů, se kraj na místě dnešního Varnsdorfu na několik století proměnil v liduprázdnou divočinu s neprostupnými hvozdy.[6] Nejprve lužický kmen Milčanů žijící v Horní Lužici odtud vytlačil Germány, kteří zde setrvávali z dřívějších dob. Germáni byli nuceni hledat nová sídliště a někteří se usadili v údolí Mandavy, v údolí Staré řeky, což je její původní název[7] z konce 1. tisíciletí našeho letopočtu. Milčané byli vytlačeni ve 13. století německou kolonizací.

Na území Varnsdorfu vznikla první vesnice kolem roku 1200 a jejími majiteli byli Berkové z Dubé. Poté kraj na místě dnešního Varnsdorfu patřil Vartenberkům (přibližně od roku 1310) a pak Šlejnicům (od roku 1494).[8] Za Šlejniců se okolí Varnsdorfu hospodářsky povzneslo díky těžbě stříbra v Jiřetíně pod Jedlovou.

Do konce 14. století byl na území Varnsdorfu rytířský manský statek pánů z Varnsdorfu. Od nich pochází dnešní znak Varnsdorfu, bílý půlměsíc a hvězda v modrém poli. Husitství kraj významněji nezasáhlo; území Varnsdorfu bylo pod ochranou Žitavy.

Novověk

Roku 1570 se Varnsdorf stal samostatným panstvím,[9] kterým zůstal do konce třicetileté války. Po roce 1620 bylo varnsdorfské panství zkonfiskováno[10] a v roce 1641 prodejem přičleněno k rumburskému panství. Za třicetileté války byl v letech 1639 až 1643 Varnsdorf obsazen švédskými vojsky.[11] V roce 1642 byl dobyt a zničen 7 km vzdálený hrad Tolštejn.[12] Po třicetileté válce emigrovalo nekatolické obyvatelstvo; v roce 1627 odešlo do sousedního Saska okolo 250 lidí, které od roku 1635 bylo zahraničím.[11] Berní rula z let 1653–1655 zachytila ve Varnsdorfu 32 statků, 20 statků bylo opuštěných a 3 se znovu osídlovaly. Ve Varnsdorfu bylo 25 chalup, 7 se osídlovalo a 10 bylo pustých, pustá usedlost zahradníka, 34 domků na obecním pozemku, jeden se osídloval a 17 bylo pustých.[13] Z té doby pochází první známý popis Varnsdorfu: „Stavení, kde lidé bydlí, může býti.“(dá se v nich bydlet) „ostatek zpustlý, z nichž se všech pustých doložených lidé pro víru zběhli,“(protestantskou)„po kterých se zase někteří osazují. Pole žitná, luk s potřebu, leží u hranice s Lužicí, jednu míli od Žitavy. Živí se tkaním lnu a chovem dobytka.“ V roce 1678 již zase žilo ve Varnsdorfu 600 obyvatel.[13]

Panství v roce 1681 odkoupili Lichtenštejnové,[8] kterým patřilo až do roku 1919.

Počátkem 18. století se ve Varnsdorfu začala rozvíjet textilní výroba, nejprve plátenické manufaktury a roku 1786 se začala dovážet bavlna. V roce 1777 byla založena firma Frölich,[14] která od roku 1790 vyráběla samet. K dalšímu rozkvětu textilního průmyslu došlo za napoleonských válek.

V roce 1804 nabídl císař František I. Varnsdorfu povýšení na město, což bylo představiteli obce s díky odmítnuto.[15] Za napoleonských válek Anglie v textilním průmyslu nekonkurovala, po skončení válek zboží z Anglie opět ovládlo světové trhy. Místní podnikatelé začali pašovat lacinou anglickou přízi ze Saska, a tím místní přadláci začali přicházet o práci. V letech 1817 až 1837 zde působilo úspěšné bosácké hnutí, které se organizovaně bránilo proti těmto praktikám.[15]

Dne 28. března 1829 došlo ve městě k velkému požáru, shořelo 11 domů, dvě stodoly a požár výrazně poškodil varnsdorfský kostel svatého Petra a Pavla. Roztavily se kostelní zvony, zcela zničeny byly hodiny, varhany a lustr.[16]

V roce 1830 byla ve Varnsdorfu poprvé provedena celá Beethovenova slavnostní mše Missa Solemnis v rámci bohoslužeb – předtím byla uváděna pouze koncertantně.[17]

Období mezi rokem 1848 a 1945

Fröhlichova továrna se Středním mlýnem, který byl v provozu do roku 1870

V roce 1849 se šest vesnic na území dnešního Varnsdorfu spojilo do jedné obce, která měla 9 600 obyvatel[17] a stala se tak největší vesnicí v Rakousku-Uhersku.[17] K povýšení na město došlo dne 28. července 1868 císařem Františkem Josefem I.;[18] tehdy měl Varnsdorf 14 000 obyvatel.

Ve druhé polovině 19. století probíhala překotná industrializace. Roku 1869 byla postavena železniční trať z Děčína, která umožňovala snadný přísun surovin dopravovaných po Labi ze zámoří.[18] Ve Varnsdorfu se na přelomu 19. a 20. století konaly bouřlivé oslavy 1. máje. První oslavy v roce 1891 se zúčastnilo 1 600 lidí, před městským úřadem rozháněli dav četníci s nasazenými bodáky. V roce 1900 zde bylo stávkové hnutí za zavedení desetihodinové pracovní doby, kterého se zúčastnilo 3 000 dělníků.[19]

Mnohosvazkové dílo "Čechy", jehož vydávání řídil dějepisec Josef Vítězslav Šimák o Varnsdorfu konce 19. století nepíše lichotivě: „Warnsdorf zevnějškem svým má pravý ráz střízlivý, ba smutný ráz tovární. Není v něm vlastně ulic, jen cesty a třídy. Dlouhá stavení fabrická beze střech, nevlídná, nečistá, blátivých dvorů, o sterých komínech, proměšují se s domy dřevěnými a nízkými příbytky dělnickými.“[13]

Ve Varnsdorfu se v roce 1896 konala okresní zemědělsko-průmyslová výstava, na které získal medaili alkoholický nápoj Stará myslivecká.[20] Začátkem 20. století měl Varnsdorf 160 továren; kolem 80 % obyvatel pracovalo v průmyslové výrobě. Během první světové války přišly zásobovací obtíže, nedostatek potravin a proběhla tyfová epidemie. Průmysl se rozvíjel i po první světové válce. Podnikatel Kunert v roce 1924 zavedl výrobu dámských punčoch.

Po roce 1918 se rozvinutý textilní průmysl ocitl v hluboké krizi, po které již nikdy nedosáhl původního významu. Zásoboval celé Rakousko-Uhersko, značná část byla najednou zahraničím.[21]

V roce 1930 se z 22 793 obyvatel hlásilo k české národnosti 1512. Velké sympatie si ve městě získala Sudetoněmecká strana Konrada Henleina. V roce 1935 zde měl Henlein projev, kterého se zúčastnilo 12 tisíc lidí;[22] o rok později v roce 1936 měl ve Varnsdorfu projev Klement Gottwald, poslechnout si ho přišlo 6 tisíc lidí.[17] Konrad Henlein navštívil Varnsdorf ještě v roce 1938.[23] V tomtéž roce rostla agresivita henleinovců a množily se potyčky s příslušníky finanční stráže. 22. září 1938 padli dva její příslušníci při ústupu před německou přesilou. 23. září 1938 vstoupila do Varnsdorfu československá armáda, která se ovšem ještě týž den stáhla za obranou linii na Stožeckém sedle. 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a 2. října 1938 obsadila vojska Třetí říše Varnsdorf.[22]

Válečné události let 1939 až 1945 se města prakticky nedotkly; ve Varnsdorfu se nebojovalo a město nebylo bombardováno, třebaže od listopadu 1944 denně probíhaly letecké poplachy. Po roce 1943 byl Varnsdorf zaplaven uprchlíky z vybombardovaných německých měst a z východní fronty.[23] Před koncem druhé světové války v roce 1945 zde došlo k veřejné popravě Rudolfa Posselta, Němce, který odmítl znovu nastoupit do německé armády na východní frontu.[23] Ve Varnsdorfu bylo koncem války několik set nuceně nasazených dělníků, ti se s přibývajícím koncem války stále více dopouštěli přestupků, za něž následoval stále tvrdší trest. Dva z těchto dělníků byli 11. dubna 1945 odsouzeni k trestu smrti provazem.

Po roce 1945

Národní třída

První oddíl Rudé armády vstoupil do Varnsdorfu 9. května 1945 a 19. května přišla československá vojenská posádka. Ještě téhož dne byli zatčeni příslušníci SA a SS. 29. až 31. května byli zatčeni němečtí profesoři a učitelé a odvezeni přes Krásnou Lípu do Doubice, kde byli vpuštěni do Německa.[24] 22. června 1945 proběhl první divoký odsun a 19. července 1945 druhý odsun. Vysídlování Němců na území Varnsdorfu prováděl velitel 28. pěšího pluku plukovník Voves.[25] Po postupimské konferenci skončil divoký odsun. V následujících měsících došlo k odsunu německého obyvatelstva jak do okupačních zón západních zemí v Německu, tak do sovětské okupační zóny a k osídlovaní českým obyvatelstvem. O antipatiích vůči Němcům v poválečné době svědčí úryvek z varnsdorfských novin Hraničář: „A Němci jdou a jdou ..., druhý a třetí transport těch, kteří u nás nebyli spokojeni a chtěli – do Říše. My jim dnes vyhovujeme a konečně docela rádi, protože jsme na tento okamžik čekali celá staletí.“[26]

Dne 5. března 1947 došlo k varnsdorfské stávce,[24] jíž se zúčastnilo 10 tisíc lidí. Byl to spor o továrnu bývalého německého majitele židovského původu Emila Beera, který se po návratu z emigrace ucházel o její navrácení. Zemský národní výbor rozhodl, že mu továrna bude vydána a ihned poté byla ve městě vyhlášena generální stávka. Pod tlakem stávkujících a po dohodě s úřady soud rozhodnutí zrušil.

Od roku 1954 do roku 1969 byl předsedou Městského národního výboru Josef Mašín.[27] Ve městě vznikly po roce 1948 tři velké podniky sloučením drobných továren a provozů: Velveta, Elite a TOS Varnsdorf. V roce 1967 byl otevřen hraniční přechod do Německa.[27] Jeho otevření se zúčastnil prezident Antonín Novotný.[28] Byl vybudován Varnsdorfský rybník zvaný Mašíňák a vzniklo 70 mm kino Panorama. V období socialismu ve městě vyrostla panelová sídliště a byly demolovány některé historicky cenné objekty jako byl hotel Burza na náměstí z roku 1642 či Hanischův dům č. p. 506,[29] kde byla městská knihovna. Naposledy byl ještě 15. října 1999 zbořen měšťanský dům „Na schůdkách“ z roku 1771.[30]

Roku 1961 byl Varnsdorf slavnostně vyhlášen vzorným Pohraničnickým městem.[28] V šedesátých letech dochází k uvolnění režimu na hranicích. Po stavbě berlínské zdi ztratil útěk na území NDR smysl a tak se od dubna 1965 začaly odstraňovat drátěné zátarasy na hranicích.

V roce 1974 došlo ve Varnsdorfu ke vraždě náčelníka obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti Karla Goldhamerra ve službě. Pachatel byl odsouzen k trestu smrti.[31]

V roce 1980 byla obec Studánka připojena k Varnsdorfu.[32]

V prvních komunálních volbách po sametové revoluci v listopadu 1990 zvítězilo Občanské fórum, starostou města byl zvolen Eduard Vébr. Sedm měsíců po volbách byl ve funkci starosty vystřídán Annou Dudkovou. Po druhých komunálních volbách se starostou města stal v letech 1994–1998 Vladimír Bartoň. V roce 1995 bylo založeno sdružení Malý euroregion Mandava-Spréva, který je tvořen městy na obou stranách hranice (Sohland, Šluknov, Ebersbach, Jiříkov, Rumburk, Neugersdorf, Varnsdorf, Dolní Podluží, Großschönau a Waltersdorf). V roce 1997 proběhla rekonstrukce systému zásobování teplem (CZT), využívá se moderní bezkanálová technologie. V roce 1996 se zřizuje Biskupské gymnázium Varnsdorf. V roce 1997 se otevírá první supermarket – Billa. Od roku 1998 do roku 2002 byl starostou Jaroslav Tomášek za Nezávislé. Od ruku 2002 byl starostou města Josef Poláček za ODS a od roku 2010 je starostou Martin Louka.[33] 2. července 1999 navštívil Varnsdorf prezident Václav Havel[34] a 17. října 2007 prezident Václav Klaus.[35]

Dne 7. srpna 2010 ve městě bylo zaplaveno několik obytných domů u řeky Mandavy a Zaječího potoka a několik sklepů škol, školek a sklep nemocnice.[36]

1)Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-02].

2) Vybrané statistické údaje za obec Varnsdorf Český statistický úřad, [cit. 2008-07-30]. [dále jen Český statistický úřad].

3) Město Varnsdorf: Vítáme Vás... [online]. WebActive s.r.o., [cit. 2009-01-18]. Dostupné online.

4) Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. [dále jen Vlastivěda]. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 206.

5) Vlastivěda, str. 205.

6) PALME, Alois; KAVANOVÁ, Věra. Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od založení až do roku 1850. 1. vyd. Varnsdorf : Kruh přátel muzea Varnsdorf, 1999. [dále jen Palme]. ISBN 80-238-4206-4. S. 7.

7) Palme, str. 7.

8) Palme, str. 12.

9) Palme, str. 178.

10) Palme, str. 13.

11) FIALA, Josef. Varnsdorf, stručné dějiny. 1. vyd. Rumburk : Pro Městský úřad ve Varnsdorfu vydalo SOU polygrafické Rumburk, 1993. [dále jen Fiala]. S. 12.

12) Palme, str. 176.

13) Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. 1. vyd. Česká Lípa : TOS Varnsdorf a.s., 2003. [dále jen Varnsdorf]. ISBN 80-239-0276-8. S. 77.

14) Fiala, str. 17.

15) Fiala, str. 18.

16) Varnsdorf, str. 139.

17) Fiala, str. 21.

18) Fiala, str. 22.

19) Fiala, str. 26.

20) Vlastivěda, str. 83.

21) Varnsdorf, str. 7.

22) Fiala, str. 30.

23) Fiala, str. 33.

24) Fiala, str. 34.

25) Varnsdorf, str. 337.

26) Varnsdorf, str. 339.

27) Fiala, str. 42.

28) Varnsdorf, str. 346.

29) TOMÁŠEK, Jiří. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 1995, čís. 4 – XII, s. 10-11. ISSN 1212-6918.

30) Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 1999, roč. IX, čís. 4, s. 2. ISSN 1212-6918.

31) Varnsdorf, str. 349.

32) Fiala, str. 47.

33) VAJS, Josef. Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město. 1. vyd. Varnsdorf : Město Varnsdorf, 2008. ISBN 978-80-254-1144-5. S. 9 až 16.

34 Vlastivěda, str. 94.

35) Prezident Václav Klaus navštíví Varnsdorf [online]. 2005 WebActive s.r.o., [cit. 2008-07-30].

36) Blesková povodeň 7. - 8. 8. 2010 [online]. 2005 WebActive s.r.o, [cit. 2010-09-28].

Zdroj: cs.wikipedia.org (14.10.2014)

Historie v datech

Varnsdorfské údolí patřilo na úsvitu dějin do krajiny zvané Záhvozd, osídlované lužickým kmenem Milčanů. Historici předpokládají příslušnost zdejšího území k říši Velkomoravské. Od nejstarších dob se tedy datuje zdejší sounáležitost s českým knížectvím, později královstvím.

Nejstarší zdejší šlechtou, patřící částečně do oblasti pověstí, je rod pánů z Varnsdorfu. Ten je doložen jako majitel celé řady okolních obcí až do 15. století, dosud však není znám jeho vlastnický vztah k Varnsdorfu.

Alois Palme ve své kronice uvádí, že 24 příslušníků tohoto rodu se zúčastnilo tažení proti Saracénům (křižácké výpravy) ve vojsku císaře Fridricha, který jim za to udělil erb: stříbrnou hvězdu a půlměsíc v modrém poli.

Původní ves vznikla v 1. polovině 13. století, nejstarší dosud známý písemný záznam o Varnsdorfu se vztahuje k roku 1357. V žitavské církevní knize je Varnsdorf označován jako Wernordivilla (tj. Wernarova ves).

Obec přináležela k Tolštejnskému panství a patřila mimo jiné rodům Berků a Šlejniců.

1494 kupuje Tolštejn Jindřich ze Šlejniců. Za vlády této šlechty se na Varnsdorf vztahují tato práva: hrdelní, várečné, skladování obilí, svobodného obchodu a řemesel, dále pak právo prodeje soli.

1535 Varnsdorf přijal luteránství.

1611 cestou do Budyšína projíždí Varnsdorfem král Matyáš.

1641-1684 se často střídají majitelé v souvislosti s náboženským vyznáním.

1641-1643 Švédové bojují v okolí s císařskými mezi Varnsdorfem a Studánkou. Dochází k drancování města.

1648 Švédové odcházejí a berou s sebou hlavně dobytek.

1681 koupili Varnsdorf s celým panstvím Lichtenštejnové. V jejich majetku byl až do pozemkové reformy roku 1919.

1689 vzniká ves Nový Varnsdorf parcelací "Dolního dvora" (tj. dnešní VII. a VIII. okres).

1700 vzniká Floriánsdorf (Hrádek a nejbližší okolí). Obce dostávaly názvy podle jednotlivých členů knížecí rodiny Lichtenštejnů.

1727 vzniká Karlsdorf, dnešní VI. okres.

1756-1757 za tzv. sedmileté války v okolí proběhly válečné potyčky mezi Pruskem a Rakouskem.

1771 se začíná ve městě s výrobou damašku.

1777 dokončena stavba děkanského kostela sv. Petra a Pavla na náměstí, jednoho z nejkrásnějších pozdě barokních interiérů na severu Čech.

1777 se datuje výroba vlasových tkanin ve Varnsdorfu, zejména samet (založena firma Fröhlich).

1783 vzniká Starý Francentál, dnešní V. okres.

1794 postavena nová škola.

1800 vzniká Nový Francentál, dnešní III. okres.

1801 v tkalcovství zaveden létací člunek.

1804 uveden do provozu první parní stroj, císař František II. při své návštěvě nabízí Starému Varnsdorfu povýšení na město, představitelé obce však odmítají.

1813 za napoleonských válek se ve městě střídají posádky rakouské i francouzské.

1819 instalován první tiskový válec k tištění kartounu.

1821 navštívil město korunní princ Ferdinand - pozdější císař Ferdinand V.

1829 obrovský požár Burzy, okolních stavení a věže kostela, při kterém se roztavily zvony.

1830 vůbec první liturgické provedení celé Beethovenovy Missy solemnis - slavnostní mše. Dnes tuto událost připomíná pamětní deska na zdi kostela.

1839 dokončena silnice do Rumburku přes Studánku - dokončeno spojení s Dolním Podlužím, tím umožněno nové spojení do nitra Čech.

1847 navštívil Varnsdorf arcivévoda František Josef - pozdější císař František Josef I.

1849 došlo ke sloučení pěti obcí se Starým Varnsdorfem do obce jedné se společným názvem Varnsdorf, vzniklá obec byla se svým počtem obyvatel největší v celém Rakousku.

1850 zřízen ve Varnsdorfu okresní soud.

1851 zahajuje činnost četnictvo.

1859 otevřena trať Žitava – Liberec.

1863 založení jednotky dobrovolných hasičů (Freiwillige-Turner Feuerwehr).

1868 (28. července) byl Varnsdorf "nejvyšším rozhodnutím jeho apoštolského veličenstva císaře Františka Josefa I." povýšen na město. V té době zde žije již 14.000 obyvatel.

1871 se Varnsdorf stal propojením trati Grossschönau - Varnsdorf stanicí, v níž se křižovaly trati dvou drah - rakouské a saské.

1872 vysvěcen novorománský kostel na Studánce.1879 založena lidová knihovna.

1888 byl zaveden místní telefon.

1890 slaven poprvé ve Varnsdorfu 1. máj.

1896 zemřel ve Vídni varnsdorfský rodák sochař Vincenc Pilz. Jeho dvě díla jsou ve Varnsdorfu ve starokatolickém kostele.

1897 (28. července) povodeň, Varnsdorfem projel první automobil s benzínovým motorem.

1900 největší stávka textilních dělníků ve Varnsdorfu před 1. světovou válkou.

1904 (květen) otevření vyhlídkové restaurace na Hrádku. Byla vybudována svépomocí a z dobrovolných příspěvků občanů.

1905 (3. prosince) vysvěcen evangelický kostel, který byl teplo vzdušně vytápěn.

1911 založen ve Varnsdorfu Sokol. Dokončení stavby kostela "bez věže" - sv. Karla Boromejského.

1914-1918 se I. světová válka dotkla i Varnsdorfu - nedostatek potravin, potravinové lístky, tyfová epidemie, vyhlášeno stanné právo.

1919 zřízena česká škola, později umístěna v dnešní Erbenově ul., v budově dnešní vodárny. Městská správa stavěla škole mnoho překážek.

1920 vyhlášeno stanné právo (do roku 1921), pravděpodobně kvůli pašování, rabování a demonstracím proti špatnému zásobování.

1922 ve Varnsdorfu veliká drahota, v kronikách se udává, že největší v ČSR.

1923 je v okrese Varnsdorf 5500 nezaměstnaných.

1930 sčítání lidu, z celkového počtu 22 793 obyvatel je 1512 Čechů.

1932-1934 dolehly na Varnsdorf nejtíživěji důsledky světové hospodářské krize.

1939-1945 za II. světové války Varnsdorf nebyl přímými válečnými akcemi zasažen, město rovněž nebylo bombardováno.

1942 velký požár městského úřadu, vyhořela bohatě zdobená zasedací síň a v původní podobě již nebyla obnovována.

1945 (9. května) dopoledne dorazil první oddíl Rudé armády na náměstí do Varnsdorfu.

1945 byl ve Varnsdorfu ubytován lužickosrbský hudební skladatel Bjarnat Krawc (v čp. 2408 - zde pamětní deska), později celá rodina.

1945 založena Varnsdorfská filharmonie, 25. června provedeno přejmenování ulic.

1946 obnovena činnost divadelního spolku Jirásek, který začínal již v letech před první světovou válkou.

1947 (5. března) varnsdorfská stávka. O této kapitole novodobých dějin existuje řada dílčích studií a názorů.

1948 (25. listopadu) zemřel lužickosrbský hudební skladatel Bjarnat Krawc, pochován je na zdejším hřbitově.

1949 reorganizace státní správy, zavedeno krajské zřízení namísto dosavadního zemského, Varnsdorf je v okrese Rumburk, v kraji Libereckém, zahájeno autobusové spojení s Libercem.

1950 byl otevřen závodní klub Elite a také ZK Velveta.

1951 otevření nově upraveného divadla (původní stavba z r. 1891).

1954 poprvé ve Varnsdorfu zachyceno vysílání Československé televize.

1955 zřízena střední průmyslová škola strojnická (dnešní MCKV).

1956 sloučení tělovýchovných jednot v jedinou - SLOVAN Varnsdorf.

1959 provedena reorganizace a specializace zdravotnických zařízení, ve Varnsdorfu zůstala tato nemocniční oddělení: dětské, ortopedie, gynekologie s porodnicí.

1960 zřízena ve městě poliklinika.

1961 reorganizace územního rozdělení státu: Varnsdorf je v okrese Děčín, v kraji Severočeském.

1963 ustavena stálá divadelní scéna, která zajišťuje divadelní, koncertní a estrádní život města a okolí.

1963 - 60. výročí založení národního podniku TOS (roku 1903 založena firma Arno Plauert), od roku 1915 se zde vyrábějí slavné horizontky.

1967 položen základní kámen nové úpravny Velvety, počátek výstavby širokoúhlého kina, město navštívil prezident A. Novotný, začaly vycházet místní noviny Hlas severu, zahájena výstavba nového stadionu, byl otevřen hraniční přechod Seifhennersdorf.

1968 se konaly spontánní oslavy 1. máje, veliká účast bez obvyklé organizace místními orgány, po srpnových událostech řada lidí opouští město a emigruje, uzavřen hraniční přechod do NDR.

1969 byly vysvěceny nynější zvony v kostele sv. Petra a Pavla - jmenují se sv. Karel (950 kg), sv. Marie (450kg) a sv. Josef (230kg).

1970 znovu otevřen hraniční přechod, nejprve pro nákladní dopravu, později i pro turisty.

1971 zahájen provoz kina Panorama, provoz klubu důchodců, dokončena pláž u rybníka "Mašíňák".

1973 kolaudace hotelu Panorama, odhalena socha K. Gottwalda.

1974 otevřena nová úpravna tkanin n. p. Helveta.

1975 zrušen Hlas severu, slavnostní otevření stadionu v kotlině.

1976 ke škodě vzhledu náměstí strženy dvě budovy: restaurace a Burza, 6. května zaznamenáno zemětřesení.

1978 velký požár v nové úpravně Velvety, hraniční přechod změněn na mezinárodní dálkový 1. kategorie - se všemi státy světa.

1980 obec Studánka sloučena s Varnsdorfem, otevřeno dětské zdravotní středisko (dům čp. 1254).

1986 dokončena výstavba zimního stadionu s umělou ledovou plochou.

1987 předána do užívání sportovní hala, dům s pečovatelskou službou, dokončena výstavba autobusového nádraží.

1989 veřejné shromáždění na podporu studentů, ustanovení Občanského fóra ve městě, odstranění pomníku K. Gottwalda, dokončena ZŠ Edisonova.

1990 (5. ledna) - veřejné plenární zasedání MěstNV v kině Panorama, aklamací přítomnými občany doplněno plénum MěstNV, přímou volbou poslanců zvolena nová rada, vychází první číslo obnoveného Hlasu Severu, přejmenování některých ulic převážně ke stavu z roku 1945.

1991 otevřena nová městská tržnice, zřízen stacionář pro předškolní děti se smyslovými vadami, otevřena nová pošta, dokončena stavba čističky odpadních vod. Ve městě probíhají první dražby, jedna z forem privatizace. Začínají odbytové potíže ve varnsdorfských podnicích. Zřízena městská pořádková služba.

1992 dokončení rekonstrukce budovy městského úřadu, odsouhlasen závazný územní plán výstavby středu města, přijetí vyhlášky proti prostituci (vzorem Dubí u Teplic). Provozní potíže podniků, plynoucí z nedodržování odběratelských smluv, častou příčinou je rozpad RVHP. Podniky přistupují k nepopulárním opatřením (např. omezování výroby, s tím souvisí omezení výdělků, propouštění atd.).

1992 (13. prosince) vysvěcen největší zvon z dílny rodiny Dytrychovy v kostele sv. Karla Boromejského (bez věže), obřad provedl biskup ThDr. Josef Koukl. Pro výtvarné ztvárnění zvonu je charakteristické použití (jedno z posledních) státního znaku ČSFR. Zvon nese nápis: Živé svolávám, mrtvé oplakávám, blesky rozháním.

Zdroj: varnsdorf.cz (14.10.2014)

Jaromír Lenoch © Aktualizace 14.10.2014