Kód CZ *

Varnsdorf

(Warnsdorf, Warnoćicy)

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj 2) Zdroj A) Zdroj C)}

Původní zbořen 1766, 1829 vyhořel a zřítila se věž. Je nejstarším varnsdorfským kostelem, byl postaven na místě původního kostelíka ze 13. století. Základní kámen nového, tedy dnešního kostela, byl položen v roce 1766. Stavbu zdržovaly spory v obci a tak byla dokončena až v letech 1774 - 1776, pozdně barokní výzdoba pak v roce 1777. Vnitřní zařízení je rokokové a klasicistní. V roce 1904 byly instalovány nové varhany, které postavil varhanář Eule z Budyšína. Roku 1908 byl vysvěcen a zavěšen nový zvon, jako náhrada za zvon poškozený letni bouři v roce 1907. Nad bočním vchodem je umístěna pamětní deska, připomínající premiéru Beethovenovy Missy solemnis roku 1830.

Kostel sv.Karle Boromejského ^{Zdroj 2) Zdroj C) Zdroj A)}

1903-12, neogotický. Základní kámen byl slavnostně posvěcen 23. května 1904 a hned druhý den se začalo stavět. Stavební práce postupovaly velmi rychle, takže ještě v roce 1904 dospěla stavba do výše oken, o rok později byla již dokonce provizorně pokryta střecha. Stavba dále pokračovala s několika přestávkami až do roku 1912, kdy byl 3. září kostel vysvěcen.

Starokatolický kostel ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Kol.1870., neorománský. V Tyršově ul. je z roku 1875. Sama starokatolická církev vznikla ve Varnsdorfu jako protest proti vyhlášení neomylnosti papeže. Velký zvon je darem Raimunda Artla. Alabastrová socha a reliéf Tří králů jsou dílem zdejšího umělce Vincence Pilze.

Kostel Církve Československé ^{Zdroj 2) Zdroj A) Zdroj C)}

1904-5, neogotický. V květnu 1904 byl položen základní kámen a v prosinci 1905 byl kostel vysvěcen. Je postaven z glazovaných červených cihel, nyní není využíván.

Fara

…

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

Zrušený, několik náhrobníků na vnější straně kostela

Socha P.Marie Immaculaty ^{Zdroj 2)}

U děk.kostela, 1771

Socha sv.Antonína Paduánského ^{Zdroj 2)}

U čp.488, 2.pol.18.stol.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1803, u čp.736/IV, s andílky na klasicistním podstavci

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

Na vysokém sloupu

Železný kříž ^{Zdroj 2)}

Na sloupu. Před čp.483, 1812

Památník obětem ^{Zdroj A)}

1914-18, zlikvidován po 1945

Pomník Rudé armádě ^{Zdroj 2) Zdroj A)}

V parku, J.Horejc v parku na Národní ul.

Památník Rudoarmějcům ^{Zdroj A)}

Válečný hrob,kde jsou pohřbeni dva rudoarmějci, kteří zemřeli v r.1945 na následky zranění. E.A. Mamulja, zemřel 12.5.1945 ve Varnsdorfu, Jermak Priljepko, zemřel r. 1945 ve Varnsdorfu

Památník padlých při pochodu smrti ^{Zdroj A)}

Památník občanů, kteří padli při pochodu smrti z německého koncentračního tábora Schwarzheide do Terezína. Oběti zahynuly rukou stráží SS jen proto, že nebyli schopni dalšího pochodu.

Památník padlých ^{Zdroj A)}

V 1.sv.válce, na hřbitově

Památník padlých ^{Zdroj A)}

Židovským obětem

Hrob vojenských zajatců ^{Zdroj A)}

Válečný hrob sovětsko-polských vojenských zajatců padlých ve 2. světové válce, který se nachází na městském hřbitově.

Památník ^{Zdroj A)}

Prap.Josefa Munzara, člena SNB, Josef Munzar (prap. četn.), narozen 20. 6. 1913, podlehl zranění 13. 2. 1947 ve Varnsdorfu

Památník ^{Zdroj A)}

Stanislava Nechvátala, Jednostranně opracovaná deska ze syenitu s textem, doplněná černou leštěnou deskou s textem a podobiznou oběti. Stanislav Nechvátal (štábní strážmistr), narozen 6. 5. 1911, podlehl zranění 4. 4. 1947 ve Varnsdorfu

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Petru Kienovi. V tomto domě se 1.1.1919 narodil malíř Petr Kien / umučený roku 1944 v Osvětimi / jemu a všem dalším obětem Šoa / věnuje oktáva biskupského gymnásia / 10.5.2005

Švédská mohyla ^{Zdroj C)}

Švédská mohyla připomíná padlé ze srážky mezi švédskými vojsky generála Wrangela a posádkou hradu Tolštejna vedenou plukovníkem Mattlohem, která se zde odehrála roku 1642. Císařský oddíl byl s velkými ztrátami odražen, ustoupil zpátky na Tolštejn, odkud byl později vypuzen generálem Torstenssonem.

Muzeum ^{Zdroj 2)}

Č.p.415. Klasicistní budova

Městské divadlo ^{Zdroj C) Zdroj G)}

Městské divadlo Varnsdorf zahájilo svou činnost přesídlením profesionálního hereckého souboru z Nového Boru do Varnsdorfu v roce 1952. Zprvu hrálo v sále Rudého domu (dnešní budova před přestavbou) pod názvem Severočeské divadlo v Liberci - scéna Varnsdorf. V sezóně 1953/54 byl podán návrh na přebudování Rudého domu ve stálé divadlo a soubor začal vystupovat na upravené scéně kina Svět. 11. března 1955 došlo k požáru kina Svět a varnsdorfské divadlo ztratilo zázemí stálé budovy. Rozšířilo proto zájezdovou oblast a zároveň byly urychleny práce na přestavbě Rudého domu.

Kulturní centrum ^{Zdroj A)}

…

Gymnásium ^{Zdroj C)}

…

Budova ^D)

…

Kinokavárna ^F)

…

Výletní restaurace Hrádek ^{Zdroj C) Zdroj A)}

Burgsberg. Tento objekt si vybudovali varnsdorfští členové místní sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Cílem jejich snažení bylo vlastnit stejně okázalé sídlo, jakým se mohly pochlubit např. horské spolky v Ústí nad Labem nebo v Teplicích, či jaké ve stejné době plánovali postavit jejich kolegové v Liberci a v Jablonci. Vstříc varnsdorfským turistům vyšel městský stavitel Anton Möller, který zdarma vypracoval dvě varianty architektonického návrhu. První připomínala spíše mohutný středověký hrad a její přijetí nepřicházelo v úvahu už kvůli vysokým nákladům. Schválen byl druhý návrh, který počítal s účelovou stavbou, zahrnující kromě společenských prostorů též restauraci, ubytovací prostory a 29 metrů vysokou vyhlídkovou věž. Stavba vyhlídkové restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 a značně ji usnadnila zejména půjčka 50.000 korun od knížete Liechtensteina, pokrývající téměř polovinu rozpočtových nákladů. Příkladem stavitele i bohatého knížete se nechali ovlivnit i další občané a řemeslníci a nabídli zdarma spolku své služby či alespoň pomáhali při vynášení stavebního materiálu. Dílo, kterým po dobu jednoho roku žilo celé město, se podařilo završit 15. května 1904. Ten den se poprvé pro veřejnost otevřely dveře hrádecké vyhlídky (německy Burgsbergwarte) a od té doby se v rozsáhlých reprezentačních prostorách odbývaly mnohé společenské události, svatby nebo jen tak posezení s dobrým obědem pro obyvatele českého Varnsdorfu i německého Siefhennersdorfu, přičemž obojí to měli asi stejně daleko. Toto šťastné období přerušila válečná a poválečná léta, zejména období po politickém rozdělení Evropy. V té době také vznikly největší škody zejména nevhodnými stavebními úpravami (např. odstranění vrchní části střechy vyhlídkové věže). V roce 1967 město Varnsdorf celý objekt zrekonstruovalo za více než 2 miliony korun a Hrádek opět nabyl na původním významu. Privatizace po roce 1989 přinesla mnohé oběti, jednou z nich se stává již podruhé ve své historii také Hrádek. Jeho stav se stává velmi neutěšeným.

Textilní továrna ^{Zdroj C)}

…

Jatka

…

Střelnice ^{Zdroj A)}

…

Škola ^{Zdroj A)}

…

Pošta ^{Zdroj E)}

…

Dům č.p. 69 ^{Zdroj C)}

Erbenova ul.

Dům č.p. 110 ^{Zdroj C)}

P.Bezruče ul. V ruinách

Dům č.p. 112 ^{Zdroj C)}

Kamenická ul.

Dům č.p. 115 ^{Zdroj C)}

Kamenická ul.

Dům č.p. 242 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p. 252 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p. 402 ^{Zdroj C)}

Východní ul. Klasicistní patrová budova

Dům č.p. 420 ^{Zdroj C)}

Poštovní ul.

Dům č.p. 442 ^{Zdroj C)}

Ul.Pod strání

Dům č.p. 452 ^{Zdroj C)}

Pod strání

Dům č.p. 488 ^{Zdroj C)}

Národní ul.

[Dům č.p. 506] ^{Zdroj H)}

Empírová patrová obdélná budova s mansardovou střechou a kovovou vížkou se zábradlím byla členěna postranními rizality. Hlavní průčelí mělo vtažené vnější středové schodiště. Za budovou se nacházel dvůr obklopený ze tří stran hospodářskými objekty. Zbořeno 1977.

Dům č.p. 512 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p. 545 ^{Zdroj C)}

Mladoboleslavská ul.

Dům č.p. 548 ^{Zdroj C)}

Mladoboleslavská

Dům č.p. 744 ^{Zdroj C)}

Čelakovická ul.

Dům č.p. 855 ^{Zdroj C)}

Mladoboleslavská ul.

[Dům č.p. 914] ^{Zdroj C)}

Žitavská ul.

Dům č.p. 989 ^{Zdroj C)}

Bratislavská ul.

Dům č.p. 998 ^{Zdroj C)}

Bratislavská ul.

Vila ^{Zdroj C)}

…

Vila ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Varnsdorf

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Položen i s kostelem ve 2.pol.14.stol., množství domů kol.1800, patrové s podstávkami.

Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplné liturgické provedení Beethovenovy slavnostní mše Missa Solemnis. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí Rakouska-Uherska.[3] V tomtéž roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenství a výroby textilu. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „malý Manchester českého Nizozemí“.[zdroj?] V roce 1872 bylo ve městě založeno místní biskupství starokatolické církve.[zdroj?] V roce 1947 zde proběhla stávka, která měla podstatný vliv na únorové události roku 1948. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů (továren)“

Rok	obyv.	domů
1850
1927	20 328 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) E.Poche, Umělecké památky Čech

A) …

B)…

C) cs.wikipedia.org (14.10.2014)

D) travelasist.vachta.cz (14.10.2014)

E) dobrounoc.cz (14.10.2014)

F) invest-uk.cz (14.10.2014)

G) divadlo.varnsdorf.cz (14.10.2014)

H) pamatkovykatalog.cz (8.1.2020)

56 – 53 – 0

49 – 46 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 8.1.2020

Předchozí editace: 14.10.2014