Kod CZ: 3528

[Fukov]

(Fugau)

[Kostel sv.Václava] B)

1784 kostel sv. Václava Mučedníka postavený v letech 1784 - 30.11.1788 jednolodní, obdélný, s polygonálně zakončeným presbytářem a s hranolovitou pseudorenesanční věží v Z průčelí; postaven jako filiální kostel děčínským stavitelem Kreschem; 1852 povýšen na farní; 1942 kostel vyhořel, bohoslužby obnoveny 1946; 1956 obec zcela vystěhována s tím, že její území bude předáno NDR výměnou za jiné - nerealizováno; 1956 jednal ONV Rumburk s KNV Liberec o uzavření kostela a odvozu liturgických předmětů a zařízení, zvony odvezeny do kostela ve Studánce; 1957 vyhořel, kostel spolu se školou odstřeleny 23.9.1960 po 20. hodině večer jako poslední dvě budovy v obci.

 http://www.hemm.cz/pictures/fukov_36.jpg

 

[Hřbitov] B) C) D)

poslední zbytky s rozpadlou obvodovou zdí

http://www.hemm.cz/pictures/fukov_37.jpgFile:Die Ruinen des ehemaligen Friedhofes von Fugau.jpg

 

[Fara]

http://www.hemm.cz/pictures/fukov_36.jpg

 

[Křížová cesta] F)

stávala na hřbitově u kostela sv. Václava ve Fukově. Jako jediná z křížových cesta Šluknovska se do dnešní doby nedochovala. Zničena byla při demolici obce a odstřelu kostela sv. Václava dne 23. 9. 1960. Křížová cesta byla umístěna v prostoru při ohradní zdi nové části hřbitova, která navazovala na kostel sv. Václava. Vybudována byla roku 1881 jako jedenáctá křížová cesta Šluknovska a tvořilo ji 14 sloupků zastavení. O tři roky později byla pořízena Getsemanská zahrada s pískovcovými sochami apoštolů, anděla a Krista. Peníze na výstavbu křížové cesty byly získány prodejem hrobových míst. Zájemci si mohli vybrat, zda zaplatí hrobové místo se zastavením křížové cesty nebo bez něj. Z pořízení původně plánovaného obrazu Poslední večeře a zobrazení zbičovaného Krista Ecce Homo nakonec sešlo. Do dnešních dnů se dochovala jen pobořená ohradní zeď hřbitova a kamenný podstavec hlavního kříže. Roku 2000 byl vztyčen nový dřevěný kříž, který připomíná existenci kostela sv. Václava.

http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/Fukov_pozustatek%20hrbitova%20u%20zboreneho%20kostela%20sv%20Vaclava_Jiri%20Stejskal.jpg

 

[Getsemanská zahrada] F)

Soubor soch, po 1881

 

[Kamenný kříž] B)

Před kostelem

 

Kamenný kříž B)

Weberův-Cestovní, opraven 2007. Nápis vzadu: Errichtet von Anton Weber / im Jahre 1800 (1806, 1896?) / Renoviert 1924. Na desce před křížem v češtině nově umístěný nápis:  Cestovní kříž / Horní Fukov / Zasvěcený a darován / r.1857 / 1945 rozbořen / 2007 nově postaven / -Weberský kříž-

 http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=177087

 

Kamenný kříž B)

Centrální na hřbitově

http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=48737 http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=52107

 

Železný kříž B)

V obci

 

 

Dřevěný kříž C)

2000, na paměť zaniklé obce

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Ein_Holzkreuz_erinnert_an_den_ehemaligen_Ort_Fugau.jpg/220px-Ein_Holzkreuz_erinnert_an_den_ehemaligen_Ort_Fugau.jpg

 

Památník padlým B)

1914-18, 1922

 

Pomníček C)

1935

http://www.hemm.cz/pictures/fukov_16.jpg

 

[Škola] B)

odstřelena 1960

 

[Rychta] B)

Hostinec Zum Alten Gericht odstřelen 1960, původně rychta, později celnice

 

 

[Hostinec Zum Hopfenberg] B)

odstřelen 1960

 

 

[Hostinec u Zlaté hvězdy] B)

Proti kostelu

 

 

[Mlýn] E)

 

[Chalupa] B)

 

[Chalupa] B)

 

[Chalupa] B)

 

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

[Chalupa] E)

 

Vodojem B)

Fukov http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=177082

 

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Šluknov, s.o.Šluknov

Zlikvidována 1960

Část Království

1961 Okres Děčín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce >> D)

 Osada zlikvidována 1960

Obec Fukov (Fugau) o rozloze 177 ha se rozkládala v úzkém výběžku severně od Království u Šluknova, ze tří stran obklopená územím Německa.

Přestala existovat v rámci "Akce Fukov" v letech 1956-1960. Ze vsi bylo vystěhováno veškeré obyvatelstvo a území bylo připravováno k odstoupení NDR.

Název obce, die Fuge (štěrbina, skulina), vznikl podle tvaru území, na kterém byla založena, a které výrazně vystupuje mimo naši republiku.Vzhledem k poloze obce se již dvakrát uvažovalo o jejím připojení k Německu - poprvé v roce 1848, podruhé roku 1919. Místní obyvatelé se však v obou případech v referendu vyjádřili pro zachování obce na území Čech. V roce 1945 toho museli litovat, když byli donuceni opustit své domovy a odejít za hranici, která jejich ves ze tří stran obklopovala.

První písemná zmínka o Fukovu pochází z roku 1410. Základem osídlení byl lenní statek Fuge (Fuga), který roku 1474 udělili saští vévodové Arnošt a Albrecht Niklovi a Jorgovi Kadaunům pro ně a jejich dědice. Tehdy k němu patřily čtyři selské grunty, v roce 1654 se však uvádí již 14 hospodářství.

Nacházel se tu vrchnostenský dvůr a do konce 17. stol. dokonce tvrz. K původnímu vrchnostenskému majetku patřil také obilní mlýn s pilou u řeky Sprévy. Mezi prvními osadníky byli jistí Fischerové, kteří vlastnili mimo jiné tzv. Fischerhütte, jeden z nejstarších domů ve vsi. V roce 1716 byl fukovský dvůr zrušen a na jeho rozdělených pozemcích vznikla dominikální osada Nový Fukov, která se rychle rozvíjela. Rozdělení na Starý a Nový Fukov bylo používáno až do 20. století. Starý Fukov ležel mezi saskou železnicí a Sprévou, Nový Fukov od tratě směrem ke Království.

V roce 1766 se v obci uvádějí 72 domy, z toho 37 v Novém Fukově. V roce 1833 žilo ve Fukově celkem 690 obyvatel ve 129 domech, v roce 1843 již 820 obyvatel ve 131 domech a roku 1898 to bylo 823 obyvatel ve 143 domech.

Zdrojem obživy obyvatelstva bylo hlavně zemědělství, dobytkářství, práce v lese, domácké tkalcovství a běličství, později těžba a zpracování syenitu. V 19. století byly ve Fukově založeny dvě textilní továrny. K roku 1890 nacházíme v obci 2 pekaře, 3 řezníky, mlýn s pilou, 6 krejčích a švadlen, 3 ševce, 4 kameníky, 2 truhláře, 5 hostinských, 4 krupaře a 9 obchodníků. Před rokem 1938 se obyvatelé sdružovali v osmi spolcích.

Územím obce procházela okresní silnice ze Šluknova do Oppachu a Budyšína, a železniční trať mezi Taubenheimem a Neusalzou. V obci sídlilo oddělení hraniční finanční stráže, celnice a od roku 1894 poštovní úřad.

Luteránská víra se zde udržovala dlouho do 17. století a rekatolizace byla ukončena až roku 1697. V 18. století byla vystavěna ve středu Starého Fukova kaple a kousek od ní vyrostl v letech 1784-1788 kostel sv. Václava. U kostela byl založen roku 1788 hřbitov, na němž byla v roce 1881 vystavěna křížová cesta. Bohoslužby v kostele se konaly do roku 1946.

Nejstarší školní budova byla postavena v roce 1728. Koncem 18. století byla vystavěna ve středu Starého Fukova nová škola (pozd. čp. 24), ve které se vyučovalo do roku 1884, kdy obec vybudovala novou moderní školu, otevřenou v roce 1885. Stará škola již nedostačovala počtu školních dětí. V letech 1750-1789 byl fukovským školmistrem Zacharias Sieber, který vystudoval v Praze a ve Fukově působil současně jako soudní písař. Po výstavbě kostela se stal prvním zdejším varhaníkem a vedení školy po něm převzal učitel Wenzel Kohout (činný v letech 1789-1840).

Katastrofou pro Fukov byl poválečný odsun sudetských Němců, kteří tvořili podstatnou část místního obyvatelstva, a okleštění výběžku v rámci ochrany hranic. Až do roku 1945 stálo ve Fukově 141 domů, ve kterých žilo téměř 800 obyvatel. Většina soukromých budov, pozemky a živnosti byly v roce 1945 konfiskovány a jejich němečtí majitelé vyhnáni ze vsi, která zůstala téměř liduprázdná. V roce 1949 zde žilo jen 96 osob. Dosídlení obce ztěžovala hlavně špatná dopravní dostupnost. V té době existovalo v obci 107 neosídlených domů, z nichž bylo odvezeno veškeré vybavení. Některé byly rozebrány jako zdroj levného stavebního materiálu, jiné zbořeny a použity na palivové dříví, zbytek chátral bez užitku. Malý počet obyvatel byl roku 1950 důvodem ke zrušení MNV Fukov a převedení obce pod správu MNV v Království.

Na počátku 50. let rozhodlo Ministerstvo stavebního průmyslu o plošné demolici nevyužitých budov v pohraničí a obec byla dále pomalu likvidována. Ještě v roce 1956 však měla asi 120 domů, ze tří čtvrtin neobyvatelných. Zničený Fukov se zanedbaných kostelem v centru začal být státu na obtíž. Fukovský výběžek totiž komplikoval ochranu hranic. V průběhu roku 1956 byl vypracován dokument "Návrh na úpravu hraniční čáry mezi ČSR a NDR v okrese Rumburk", který předpokládal vzájemnou výměnu některých území a v případě Fukova by znamenal odtržení fukovského výběžku od českého území. Ze vsi bylo vystěhováno veškeré obyvatelstvo a území bylo připravováno k odstoupení NDR. K dohodě však nakonec nedošlo. Rozpadající se fukovské domy již nebyly znovu osídleny. Území bylo prohlášeno za zakázané hraniční pásmo. Dne 23.9.1960 byl zlikvidován i Bukovský kostel a po kdysi prosperující obci nezbylo nic než tichý tok Sprévy a náznaky několika základů odstraněných domů.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 739 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) …

B) zanikleobce.cz (2.7.2011)

C) cs.wikipedia.org (27.10.2014)

D) hemm.cz (27.10.2014)

E) slukov.cz (27.10.2014)

F) rumburk.farnost.cz (2.11.2014)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.10.2014

Předchozí editace: 2.7.2011