Hrad Frymburk Bohdašín, bývalý
politický okres Nové Město nad Metují |
Hrad Frymburk byl založen zřejmě
někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu
stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z
významných feudálů té doby. Zřícenina hradu Frymburk
Hrad se skládal z mohutné okrouhlé věře mimořádně silných zdí
o průměru cca 18 m, s plným
přízemím a prvním patrem, dále z hradby horního hradu, budovy dvou podélných
paláců při severní a jižní hradbě, brány pro pěší od západu a z předhradí
(dolního hradu). Kolem hradu byla vybudována soustava hradních příkopů, přes
které vedly dva visuté mosty (do předhradí a do horního hradu - sídla
feudála). Stavba si musela kvůli obrovské kubatuře vyžádat velké náklady.
Hrad Frymburk je zajímavou kombinací síly,
vzdornosti a výšky opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u
nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že
se jedná o hrad v rámci soustavy
českých hradů unikátní. o
významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních
Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po
staletí nazývána horami Frymburskými.
Nejstarší držitelé hradu
Prvním známým držitelem hradu Frymburku (v té době se hrad jmenoval Friedenburg)
je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku
1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici.
Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který byl v
letech 1349 - 1360 nejvyšším maršálkem království českého (tj. v době vlády
Karla IV.). Díky tomuto šlechtici je i první zmínka o Novém Hrádku (tehdy jen Hrádku),
který je po staletí s Frymburkem svázán. 18.
července 1362 podával kněze ke kostelu v Hrádku.
Dalším držitelem hradu byl Jan, řečený Jíra, kastelán Krakovský. Ten
však brzy zemřel a tak již roku 1364 je jako držitel Frymburku
veden Jindřich z Lipé, rovněž nejvyšší maršálek
království. Ten však téhož roku prodal panství Frymburské
Janovi z Lichtenburka.
První známí majitelé hradu se v jeho držení střídali velmi rychle.
Roku 1367 koupil panství pan Hynek z Dubé a držel
ho spolu se svým bratrem Leškem.
Dalšími známými majiteli hradu jsou Štěpán a Jan z Opočna (rok 1376),
později pak pouze Jan. Pod panství Frymburské kromě
Hrádku v té době zřejmě patřila i Dobruška, Dobřany, Olešnice,
Slavoňov a další vsi v okolí. Tento majitel se
později již výhradně psal jako Jan z Frymburku a v
historii hradu je jeho zřejmě nejdelším majitelem. Umřel někdy před rokem
1430 a hrad tedy držel v té době téměř neuvěřitelných více než padesát let.
Složitá doba za husitských válek
Po smrti Jana z Frymburka zdědil panství Frymburské jeho synovec Jan Městecký z Opočna, který
zřejmě již několik let spolu se svým strýcem hradu užíval. Tento Jan Městecký
z Opočna proslul nechvalně jako jeden z nejkrutějších lidí té doby a rovněž
jako "korouhvička" - vždy se přidal na tu stranu, kde mu to nejlépe
vyhovovalo.Zřícenina hradu Frymburk
Před husitskými válkami byl známý jen jako loupežník, který roku 1415 na den
Všech Svatých vyplenil Opatovský klášter a opata
umučil. V té době též opanoval hrad Hradiště a bez vědomí jeho pravého
majitele tento hrad prodal. V té době se hlásil k husitům, avšak již v roce
1420 stál na straně králově, ačkoliv slíbil být na straně Pražanů a Žižky. V
roce 1421 dobyl Chotěboř a na tisíc Táboritů tam
jsoucích povraždil a jednoho nechal v Chrudimi uprostřed náměstí upálit. Když
potom Pražané Chrudim oblehli, prosil je pokorně, aby mu odpustili, že byl odpůrcem
pravdy. Dva roky pak držel s Pražany, ale roku 1423 se opět spojil s
protivníky husitů a společně chtěli porazit Žižku poblíž Hořic. Ten je však
rozprášil a tak Jan Městecký se svými kumpány ze vzteku vypálil jednu ulici
na předměstí Hradce a zabil jednoho kněze. Protože bylo zjevné, že podporuje
krále Zikmunda, dočkal se brzy husitské odplaty. Nejprve bylo mnoho jeho lidí
zabito a zajato roku 1424 v bitvě u Skalice a v roce 1425 dobývali husité
Janova hradu Landšperku. Na chování svého pána
doplatil i Hrádek, protože někdy kolem roku 1425 dobyli husité i městečka
Hrádku. Že na to mnoho obyvatel městečka doplatilo životem, zdravím a majetkem, o tom
nelze pochybovat. Když v roce 1429 byl dobyt vedle Landšperku
i další Janův hrad Lichtemburk a zůstaly mu Žampach a Frymburk, dal se zase
k husitům (Sirotkům). V roce 1431 tento hradní pán, který kolem sebe šířil
pouze zkázu, zemřel v Hostinném.
Jedno panství Frymburské s Opočenským
Po Janovi Městeckém z Opočna držel Frymburk
Jiřík z Dubé a z Vízmburku,
který se o panství
soudil s Alešem ze Štenberka. Jak soud dopadl, není
známo a rovněž nejsou známy žádné zprávy o Frymburku
až do konce 15. století. Pouze v roce 1491 je připomínáno, že městečko Holice
držel pan Neptalim z Frimburka.Zřícenina
hradu Frymburk Na počátku 16. století byl Frymburk v držení Hynka Anděla z Ronovce
a po něm jeho syna Achylla Anděla z Ronovce. Ten prodal někdy před rokem 1534 Frymburk a celé panství Janovi Trčkovi z Lípy. Dne 8.
července roku 1537 se o panství Frymburské rozdělil
Jan Trčka z Lípy rovným dílem se svým strýcem Zdeňkem mladším, pánem
Vlašimským. Hned příštího roku 1538 prodal Jan Trčka z Lípy svůj díl Janu
Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka. Takže
když Zdeněk roku 1543 zemřel, celé panství se opět spojilo pod jednoho
majitele. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i
Opočno a tak se Frymburk dostal k panství
Opočenskému. Roku 1544 dal Jan mladší většinu svých statků, včetně hradu Frymburka a městečka Hrádku do zástavy Vilémovi Trčkovi z
Lípy za půjčku 1000 kop. Tak se stalo, že po smrti Jana mladšího se pánem na Frymburku stal Vilém Trčka.
Spojení panství Frymburského a Opočenského
způsobilo, že Frymburk přestal být využíván jako
feudální sídlo, neboť co se pohodlí týče, nemohl se s Opočnem rovnat. Ačkoliv
název panství Frymburské udržel se až do konce 16.
století, hrad byl někdy od poloviny 16. století opuštěn. Snad jen nějací
úředníci nebo panští zřízenci tu ještě bydleli a panství spravovali. Žádné
opravy se však neprováděly a hrad začal nezadržitelně chátrat.
Krutá nezotavitelná rána hradu zasazená
Švédy
Zkáza kdysi mocného a nedobytného hradu Frymburku
byla dokonána v první polovině 17. století, kdy při velkém selském povstání
na Opočenském panství roku 1628 sedláci hrad Frymburk
vyplenili a co ještě zůstalo, spálili příští rok při svém tažení českou zemí
Švédové. Při odhadu hodnoty panství r. 1635 byl Frymburk
zapsán jako hrad zbořený. Využívána byla pouze lesovna v dřívějším dolním
hradě a několik dalších stavení v podhradí.
Jiskřička naděje v obnovu hradu novými majiteli?
Plných 290 let drželi hrad Frymburk nebo
spíš už jen zříceninu hradu majitelé Opočenského panství Colloredové
z Mansfeldu. Od nich dne 22. srpna 1925 koupil Frymburk pan JUDr. Josef Bartoň z Dobenína
a vlastnil jej dohromady se svou manželkou Marií. 24. srpna 1939 přešlo
vlastnictví hradu na syna pana Bartoně Václava. JUDr. Václav Bartoň měl v
úmyslu nechat hrad opravit a proto si v roce 1940
nechal zpracovat odborný posudek celkového stavu hradu. V říjnu 1940 bylo
započato s opravami, na které dohlížel známý pražský architekt ing. Pavel
Janák. Zřejmě vzhledem k probíhající II. světové válce byl nakonec pouze
odstraněn stávající nálet dřevin a opravena malá zeď před hlavní branou.
V roce 1948 byl hrad Frymburk znárodněn.
Hned v roce 1950 upozorňoval tehdejší MNV v Novém Hrádku Státní památkovou
správu na nutnost urychlené záchrany hradu, avšak marně. Do roku 1989 se
ještě několikrát uvažovalo o možné opravě hradu, ale vždy zůstalo, bohužel,
pouze u těch úvah. Až po sametové revoluci se několik nadšenců pokusilo hrad
opravit. Za tím účelem byl dne 22. února 1991 ustaven Kruh přátel hradu Frymburka a opět se začalo s nejnutnějšími opravami.
Znovu však byly odstraněny pouze náletové dřeviny, neboť hrad byl v restituci
vrácen Josefu Bartoňovi a od té doby téměř dvacet let opět pouze chátral.
Nová naděje na záchranu hradu svitla koncem první dekády nového tisíciletí,
kdy se o hrad začala zajímat Společnost ochránců památek ve východních
Čechách, jejíž členové se po dohodě s majitelem hradu snaží tuto jedinečnou
památku uchovat pro příští generace. Podle
dostupných pramenů zpracoval ing. Pavel Sobotka Zdroj:
novy-hradek.cz (17.8.2014) |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 17.8.2014) |