|
Historie Městečko
Trnávka, politický okres Moravská Třebová |
|
Na
počátku vývoje trnávecké aglomerace stojí Stará Trnávka, rozložená podél
severní strany Pacovky. Její součástí je i původem středověký farní kostel
sv. Jakuba Většího. který je sice doložen až roku 1407, vznikl však zřejmě
rovněž ve 13. století. Stará Trnávka je ve směru od Boskovické brázdy
poslední vesnicí, kterou charakterizuje sevřený ulicový půdorys, třebaže již
postrádá typicky dolnomoravské vřetenovité rozšíření. Dále k severu, ale i k
západu již následují typické lánové kolonizační vsi Moravskotřebovska. To
zřejmě umožňuje položit vznik půdorysu Staré Trnávky ještě před tuto
kolonizační vlnu.V každém případě však Stará Tmávka existovala nezávisle na
hradě, a tedy před jeho vznikem. Zda
podhradní městečko - Městečko Trnávka, Nová Tmávka - existovalo již roku
1308, není známo, nelze to však vyloučit, neboť jeho podmíněnost hradem je
zcela zřejmá. V opačném případě muselo být lokováno nedlouho poté. Řadí se do
skupiny drobných podhradních městeček, u nichž byl uplatněn ortogonální
půdorysný princip. Jeho jádrem je nevelké, k severozápadu se značné svažující
náměstí, z něhož vycházejí koutové kolmé ulice, v případě dolní části vždy ve
dvojicích. Vlivem značného převýšení hradního kopce (cca o Správní vývoj obce od roku 1918 V r. 1921 se jako osady sloučené obce Městečka Trnávky uváděly
osady Borová, Mezihoří a Stará Trnávka. Městečko Trnávka bylo začleněno do
politického okresu Moravská Třebová a v rámci soudní správy do soudního
okresu Moravská Třebová. Po záboru pohraničí v říjnu r. 1938 připadlo
spolu s většinou politického okresu Moravská Třebová až do skončení války pod
správní okres (Landrat) Moravská Třebová v župě Sudety (Sudetengau). V r.
1945 byl obnoven předválečný stav a obec náležela v letech 1945 až 1949 pod
správní okres Moravská Třebová v zemi Moravskoslezské. Po
reorganizaci v roce 1949 připadla do r. 1960 pod správní okres Moravská
Třebová v Brněnském kraji. Po další reorganizaci v r. 1960 byla začleněna pod
zvětšený okres Svitavy ve Východočeském kraji. K l. lednu 1976 se
sloučily s Městečkem Trnávkou obce Bezděčí u Trnávky, Bohdalov, Pacov,
Pěčíkov, Přední Arnoštov a Stará Roveň a připojily se tak k dřívějším místním
částem Ludvikov, Mezihoři, Nová Roveň, Plechtinec a Unerázka. K l. červenci
1980 se k Městečku Trnávce připojily Lázy a k l. lednu 1981 Petrůvka. Řemesla
a živnosti Z
řemeslníků a živnostníků je zde v r. 1924 uvedeno: 2 holiči, 5 hostinců, 1
klempíř,1 kolář, 1 kovář, 6 krejčích a švadlen, 1 malíř, 1 obchodník s
dobytkem, 3 obchodníci s drůbeží, 1 obchodník s dřívím, 3 obchodníci s
obilím, 1 obchodník s ovocem, 1 obchodník s potravinami, 5 obchodníků se
smíšeným zbožím, 2 obchodníci s vejci, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pokrývači, 4
řezníci, 2 sedláři, 2 stolaři, 1 trafika, 1 zámečník. Z výroby zde dále byly
zastoupeny mlýn s pilou (ve Staré Trnávce 1911, 1935), mlýn v Mezihoří (1911,
1930), výroba cementového zboží a umělého kamene (1924, 1935) a tkalcovna
lněného a bavlněného zboží (1935, 1939). Městečko Trnávka bylo sídlem těchto
společností a družstev: Rolnická záložna pro Trnávku a okolí (1924), Družstvo
pro vedení a zužitkování elektrické síly v Trnávce (1924), Družstvo pro
vedení a zužitkováni elektrické sily v Mezihoří (1924), Hospodářské družstvo
pro Trnávku a okolí (od r. 1907), Hospodářské, nájemní, úsporné a stavební
družstvo v Městečku Trnávce (1924), Obecně prospěšné stavební družstvo pro
Městečko Trnávku (od r. 1919), Rolnické mlékařské družstvo pro Trnávku a
okolí (od r. 1900), Svaz družstev pro vedení a zužitkováni elektrické sily z
Háje se sídlem v Městečku Trnávce (1924). Působili zde lékař (1911, 1935) a
porodní asistentky (2 - 1924), obecní knihovna (1924), kino (1935), opatrovna
ÚMŠ (1924), byl zde poštovní úřad (1924), železniční stanice, telegrafní a
dopravní úřad (1924), četnická stanice (1924) a farní úřad s kostelem sv.
Jakuba. Vznik
městečka Nové Trnávky nevedl k poklesu významu Staré Tmávky, která zůstala
zemědělským doplňkem lokace a zachovala si i kostel. Před třicetiletou válkou
měly obě součásti aglomerace po třech desítkách domů. Teprve pozdějším
vývojem, zejména na konci 18. století, dosáhlo městečko dvojnásobku počtu
domů vsi, která se naopak rozrostla jen málo. Jak ukazuje mapa stabilního
katastru z roku 1835, v městečku tehdy vznikla zatím ještě nesouvislá
zástavba kolem složitého systému cest mezi náměstím a potokem a domky západně
od náměstí. Novodobý
vývoj obou Tmávek byl již nevýrazný. Pod městečkem, na protější straně
potoka, byla postavena škola a severně od ni vznikla západo-východní
spojovací ulice, při níž vyrostlo několik rodinných domků, pokračujících pak
i podél silnice do Moravské Třebové a současně k nádraží. Ve druhé polovině
20. století se tato situace již nezměnila. Díky tomu, že jak městečko, tak
ves si vždy udržely většinu českých obyvatel i na česko-německém jazykovém
rozhraní, které procházelo právě tudy, nevedl odsun německé menšiny po roce
1945 k větším architektonickým devastačním zásahům, ale jen k obvyklé
necitlivé modernizaci. Rovněž náměstí si dodnes zachovalo starší přízemní
zděnou zástavbu, zejména díky tomu, že cesta z Moravské Třebové do Jevíčka
vedla již dříve mimo ně. Dominantou městečka zůstává vedle kostela ve Staré
Trnávce zřícenina hradu, který chátral již po zániku samostatnosti zdejšího
panství v roce 1629, ale ve zříceninu se proměnil až po velkém požáru v roce
1776. Zdroj: Kuča, Karel. Města a městečka v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku . - Praha : Libri, 1998. ISBN
80-85983-15-X. STARÁ
TRNÁVKA Ves, od r. 1918 sloučená s městečkem Trnávkou do městyse
Trnávka, který v r. 1929 změnil název na Městečko Trnávka. Dříve středně
velká česká obec se silnou německou menšinou. Historický vývoj Stará Trnávka je českého původu, je původně vsí, byť označovanou
někdy v pramenech názvem staré město, která nabyla významu po kolonizaci
Moravské Třebové, kam odtud odbočovala cesta. Kolem r. 1300 vzniklo v příznivější
poloze Městečko Trnávka, jehož název je opět odvozen od zdejší říčky. Při
hradu Cimburku vzniklo nové panství. V r. 1308 se psal Ctibor z Trnávky, syn
Ctibora z Lomnic a v letech 1308 až 1318 Bernard z Cimburka a jeho synovci
Albert a Jan. Po nich patřil Cimburk pánům z Lipé, při dělení jejich majetku
v r. 1346 jej získal Jindřich z Lipé. Ten cimburské zboží, k němuž náležely
hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří,
Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov, Radkov, Gruna, Žipotín, Větši a Menší
Bohdalov, Chornice a město Jevíčko, prodal v r. 1365 markraběti Janu
Jindřichovi. V r. l406 zapsal markrabě Jošt Cimburk s městečkem
Trnávkou Markétě, dceři Jindřicha ze Šonvaldu a manželce Dobše z Popovic. Ten
postoupil Cimburk ještě před r. 1446 Vaňkovi z Boskovic. V r. 1503 se uvádí
Artleb z Boskovic a v r. 1547 Kryštof z Boskovic, který tehdy zapsal zámek
Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstáni,
Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a
Petrůvku Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před r.
1565 panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl
držitelem panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle urbáře z této doby
náležely k panství hrad Cimburk, městečko Trnávka a vsi Staré Město, Nová
Ves, Rozstáni, Mezihoří, Petrůvka, Pěčikov, Unerázka, Bezděčí, Borové, Přední
a Zadní Arnoštov a Vražné. V letech 1583 až 1587 patřilo zboží Jindřichu
Podstatskému z Prusinovic a po něm Matyáši a Prokopu Podstatským z
Prusinovic, kteří je před r. 1593 prodali za 36 000 zl. Adamu Věžníkovi z
Věžník. Jeho manželka Mandalena Věžníková, rozená z Říčan, zapsala v r. 1629
zboží knížeti Karlu z Lichtenštejna. V rukou tohoto rodu zůstalo panství do r.
1849, stejně jako panství Moravská Třebová. V katastrech jsou ale obě panství
uváděna samostatně. Stav obce v Podle Wolného zde byla ve třicátých letech 19. stol. l hospoda,
l mlýn a l kramář. Dříve zde byl připomínán l svobodný a l vrchnostenský
mlýn. Před třicetiletou válkou bylo ve Staré Trnávce na panství Městečko
Trnávka 27 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 zde bylo
zjištěno o 3 více. Podle výměry pozemků byly v městečku ze starých usedlíků 2
na výměře l lán a více, 10 na výměře 2/4 až 7/8 lánu, 2 na výměře 1/8 až 3/8
lánu a 13 bylo domkářů. 2 noví usedlici měli výměru 2/4 až 7/8 lánu a l
výměru 1/8 až 3/8 lánu. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve Staré
Trnávce 485,4 měř. orné půdy, 12,2 měř. zahrad, l měř. lada a 17 měř. pustin.
Z luk bylo 16,75 fůry sena ročně. Robotovalo zde 13 sedláků se 2 koňmi 3 dny
v týdnu, 4 zahradníci s l pěším 4 dny v týdnu a 16 chalupniků s l pěším l den
v týdnu. Vývoj
obce v letech 1945 až 1989 Z
8. na 9. května 1945 zde došlo k lynčováni německých obyvatel. Není vyloučena
souvislost mezi tímto násilím a působením německého výcvikového tábora během
války. Obyvatelstvo bylo zaměstnáno v zemědělství a v okolních průmyslových
závodech. JZD Mír Městečko Trnávka vzniklo integrací JZD Bohdalov, Lázy,
Mezihoří, Městečko Trnávka, Rozstáni, Unerázka, Bezděčí, Pěčikov, Petrůvka a
Vranová Lhota. JZD zaměstnávalo koncem tohoto období 350 pracovníků,
pracoviště Agrochemického podniku Svitavy 60 zaměstnanců, provoz
Východočeských mlékáren Pardubice 45 zaměstnanců, Lesní závod Svitavy rovněž
45 zaměstnanců, provoz Státního statku Moravská Třebová 39 zaměstnanců, ve
školství zde působilo 35 osob a Jednota Svitavy zde měla 26 zaměstnanců. V
roce 1988 žilo v obci Městečko Trnávka 848 obyvatel a bylo zde 191 domů
a 274 bytů. Základní škola pro l. až 8. ročník měla kapacitu 430 žáků, v obci
včetně místních části byla l prodejna potravin, 7 prodejen smíšeného zboží a
3 specializované prodejny. K dispozici bylo kino, knihovna, 4 hřiště a
tělocvična Byla vystavěna prodejna, pohostinství, mateřská škola s kapacitou
120 míst a realizována přístavba základní školy. Stav obce před rokem 1850 Koncem feudálního období v r. 1843 žilo ve Staré Trnávce 251
obyvatel, z toho 117 mužů a 134 žen ve 43 domech se 67 domácnostmi V osadě
Borová žilo v té době 38 lidí, z toho 16 mužů a 22 žen v 8 domech s 9
domácnostmi. Celkově se z domácností 29 živilo zemědělstvím, 10 řemesly a 5
oběma uvedenými, u 32 není tento údaj uveden. V obci byli 4 třičtvrtělánici s
výměrou 42 až 65 jiter půdy, 9 pololániků s 37 až 52 jitry, 4 čtvrtláníci s
21 až 32 jitry, 17 domkářů s půl až 6 jitry půdy, 16 domkářů se zahradou i
bez ní a l dům patřící obci. V největších selských usedlostech byli obvykle
hospodáři ku pomoci l pacholek a l děvečka a l pasáček. Podle údajů z r. 1841
bylo v obci 40 koní, 92 krav, 36 kusů mladého dobytka, 75 ovcí a 35 vepřů.
Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 4 krávy, 2 kusy mladého dobytka
a 2 vepři. Desátky byly odváděny faře Městečko Trnávka, místem trhu pro
Městečko Trnávka bylo Jevíčko s úterním týdenním trhem. Polovina domů byla
postavena z pevného materiálu, polovina ze dřeva, krytinou byl šindel a
sláma. Přízemní stavby byly v dobrém stavu, obytné a hospodářské budovy byly
postaveny do čtyřúhelníka uprostřed bylo hnojiště. Byl zde moučný mlýn se 2
složeními, který ročně pomlel asi l 200 měřic obilí. Byl postaven na
Pacovském potoce. Správní vývoj obce od roku 1850 Byla to původní Trnávka, při niž bylo později vysazeno městečko
Trnávka, nebo také Nová Trnávka. Do r. 1849 byla obec Stará Trnávka součásti
panství Trnávka. V r. 1850 byla začleněna do politického okresu Moravská
Třebová a v rámci soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová. V r.
1918 se sloučila s obci Nová Trnávka do nové politické obce s názvem Městečko
Trnávka, jejíž osadou se uvádí do r. 1960, kdy název Stará Trnávka zanikl. Statistika počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950 V roce 1880 měla obec 51 domů a 351 obyvatel, z nichž se 192
hlásilo k české a 159 k německé národnosti, v roce 1900 bylo evidováno 50
domů a 303 obyvatel, z toho 217 české a 86 německé národnosti.
Z řemeslníků a živnostníků zde v r. 1911 byli: 3 hostinští, l
kovář, l krejčí, l mlynář, l obchod smíšeným zbožím, l obuvník, l pekař, l
pila, l podkovář, 2 řezníci a l uzenář. Spolky Politické strany a volby V městečku měla v r. 1924 své zastoupeni agrární strana a Bund
der Landwirte. V parlamentních volbách v r. 1929 zde zvítězila agrární strana
s 227 hlasy, ČSL získala 58 hlasů, stejně jako BdL, při celkovém počtu 492
voličů. V r. 1935 opět zvítězila agrární strana s 298 hlasy, ČSD obdržela 70 hlasů a sudetoněmecká
strana získala 69 hlasů při počtu 567 voličů. Při volbách v roce 1946 získala
nejvíce, 172 hlasů, ČSL, KSČ 123 hlasů, ČNS 94 hlasů a ČSD 41 hlasů při počtu
430 voličů. Školy Nová
Trnávka, dříve městečko Trnávka Bývalý
městys, od r. 1918 sloučený s obcí Stará Trnávka do městyse Trnávka, který v
r. 1929 změnil název na Městečko Trnávka. Dříve středně velká česká obec se
silnou německou menšinou. V r. 1854 zde žilo 562 obyvatel. Katastr obce měl v
r. 1910 výměru Historický
vývoj Kolem
r. 1300 vzniklo v příznivější poloze než sousední Stará Trnávka městečko
Trnávka (v r. 1365 se uvádí jako městečko pod hradem), jehož název je opět
odvozen od zdejší říčky. Počátky historie městečka jsou spojeny s hradem
Cimburkem, zvaným někdy Trnávka a jeho zbožím, které potřebovalo trhové
středisko. Založil jej pravděpodobně kolem r. 1300 Ctibor z Lipnice. Hrad měl
název Trnávka i Cimburk, čehož využili ke svým přízviskům synové Ctibora z
Lipnice. V r. 1308 se psal Ctibor z Trnávky a v letech 1308 až 1318 jeho
bratr Bernard z Cimburka a jeho synovci Albert a Jan. Hrad se vypínal na
vysokém kopci nad Trnávkou a byl chráněn příkopem s předsunutým valem.
Předhradí bylo chráněno třemi věžemi. Bernard z Cimburka si postavil kolem r.
1320 nový hrad stejného jména u Koryčan a hrad u Trnávky získali páni
z Lipé, při dělení jejich majetku v r. 1346 jej získal Jindřich z Lipé. Ten
cimburské zboží, k němuž náležely hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré
Město, Pacov, Lažany, Mezihoří. Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov,
Radkov, Gruna, Žipotin, Větši a Menši Bohdalov, Chornice a město Jevíčko,
prodal v r. 1365 makraběti Janu Jindřichovi. V r. 1406 zapsal markrabě Jošt
Cimburk s městečkem Trnávkou a příslušenstvím Markétě, dceři Jindřicha ze
Šonvaldu a manželce Dobše Meziříčského z Popovic, za kterého patřil hrad k
husitským opěrným bodům. Ten postoupil Cimburk ještě před r. 1446 Vaňkovi z
Boskovic. V r. 1407 se zde připomíná fara, která se kolem r. 1550 dostala do
rukou protestantů, v jejichž držení zůstala do r. 1622. V r. 1503 se uvádí
Artleb z Boskovic a v r. 1517 Kryštof z Boskovic, který tehdy zapsal zámek
Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstání,
Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a Petrůvku
Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před r. 1565
panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl držitelem
panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle urbáře z této doby náležely k
panství hrad Cimburk, městečko Trnávka a vsi Staré Město, Nová Ves, Rozstání,
Mezihoří, Petrůvka, Pěčíkov, Unerázka, Bezděčí, Borové, Přední a Zadní
Arnoštov a Vražné. V letech 1583 až 1587 patřilo zboží Jindřichu Podstatskému
z Prusinovic a po něm Matyáši a Prokopu Podstatským z Prusinovic, kteří je
před r. 1593 prodali za 36 000 zl. Adamu Věžníkovi z Věžník. Jeho manželka
Mandalena Věžníkova, rozená z Říčan, zapsala v r. 1629 zboží knížeti Karlu z
Lichtenštejna. V r. 1622 se zde připomíná vrchnostenský pivovar. V rukou
tohoto rodu zůstalo panství do r. 1849, stejně jako panství Moravská Třebová.
V katastrech jsou ale obě panství uváděna samostatně. Třicetiletá válka
panství příliš nepoznamenala, takže se mohla při přebytku obyvatelstva
částečně rozvinout i nová výstavba. Kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna,
odkázal v r. 1711 Trnávku knížeti Josefu Václavu Vavřinci z Lichtenštejna,
synovi Filipa z Lichtenštejna. Hrad za Lichtenštejnů pustl a jeho zkázu
završil v r. 1776 požár od zásahu bleskem.
Před
třicetiletou válkou bylo v městečku Trnávce na panství Trnávka 27 usedlých a
při druhé lánové vizitaci r. 1677 zde bylo zjištěno o 7 více. Podle výměry
pozemku byli v městečku ze starých usedlíků 2 na výměře 2/4 až 7/8 lánu, 7 na
výměře 1/8 až 3/S lánu, 18 bylo domkářů, 2 noví usedlici měli výměru 2/4 až
7/8 lánu a 5 výměru 1/8 až 3/8 lánu. V Trnávce byl mlýn o l složení. Podle
Tereziánského katastru moravského bylo v městečku 221,4 měř. orné půdv. 14,75
měř. zahrad, 9 měř. lada a 5,7 měř. pustin. Z luk bylo 10,5 fůry sena ročně.
Robotovali zde 4 sedláci se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 12 čtvrtláníků s l pěším 3
dny v týdnu. 13 zahradníků s l pěším 2 dny v týdnu a 12 chalupníků s l pěším
l den v týdnu. Byl zde vrchnostenský dvůr, který hospodařil na výměře 451
měř. orné půdy, 154 měř. lada a 16,6 měř. zahrad a výnosu 98 fůr sena z luk a
37 fůr Otavy. Stav
obce před rokem 1850 Podle
Wolného zde byla ve třicátých letech 19. stol fara. Do zdejší farnosti
náležely Borová, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Malíkov, Pěčíkov, Petrůvka, Pacov,
Plechtinec. Radkov, Rozstání a Unerázka. Wolný zde v této době uvádí l
vrchnostenský dvůr, špitál. 2 hospody, l mlýn a l kramáře. Koncem feudálního
období v r. 1843 žilo v městečku, Trnávce 494 obyvatel, z toho 241 mužů a 253
žen v 84 domech se 118 domácnostmi. Z nich se 31 živilo zemědělstvím, 25
řemesly a 6 oběma uvedenými, u 56 domácností není způsob obživy uveden, mezi
nimi byl farář, učitel, šafář, ovčák a myslivec. V městečku byl l
vrchnostenský dvůr se 382 jitry půdy, 2 čtvrtlánici s 10 až 16 jitry, 14
podsedků s 8 až 13 jitry, 21 domkářů s výměrou čtvrt až 2 jitra a 43 domkářů
se zahradou i bez ni. V městečku byla fara, škola a radnice. V největších
selských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci l pacholek a l děvečka.
Podle údajů z r. 1841 bylo v obci 21 koni, 5 býků, 35 volů, 135 krav, 55 kusů
mladého dobytka a 630 ovci, které chovala vrchnost pro vlnu a byly ze
zušlechtěného chovu. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 koně, 2 voli, 4
krávy a 2 kusy mladého dobytka. Desátky byly odváděny místní faře. Místem
trhu pro Městečko Trnávka bylo Jevíčko s úterním týdenním trhem. Většina
obytných i hospodářských budov byla postavena z pevného materiálu, zbytek a
stodoly ze dřeva. Krytinou byly šindel a sláma. Většina domů a fara byly postaveny
na poschodí, ostatní byly přizemní, v dobrém stavu a účelně postaveny. Žádný
dům nebyl pojištěn proti ohni. V městečku byl l moučný mlýn na horní vodu se
dvěma složeními na místním potoce, kde se ročně umlelo kolem l 200 měřic
obilí. Správní
vývoj obce od roku 1850 Do
r. 1918 existovaly dvě samostatné politické obce Nová Trnávka a Stará
Trnávka, které byly v tomto roce sloučeny. Ves Stará Trnávka se do 17. stol.
jmenovala Staré Město, později vzniklá Nová Trnávka, pozdější městečko, se
nazývala v pramenech Trnávka. Statistika
počtu domů a obyvatel v letech 1880 až 1950 V
roce 1880 měla obec 101 domů a 626 obyvatel, z nichž se 421 hlásilo k české a
205 k německé národnosti, v roce 1900 bylo evidováno 96 domů a 618 obyvatel,
v roce 1910 94 domů a 602 obyvatel. Řemesla
a živnosti Z
řemeslníků a živnostníků je zde v r. 1911 uvedeno: l bednář, l holič, 4
hostince, 2 koláři, l kovář, 4 krejčí a švadleny, l malíř, l mlynář, l
natěrač, 3 obchodníci drůbeži, l obchod potravinami, l obchodník smíšeným
zbožím, 3 obchodnici vejci, l obchodník zvěřinou, 4 obuvnici, l pekař, l
pokrývač, l prodejce tabáku, l řemenář, 3 řeznici, l sedlář, 2 stolaři a 2
tkalcovstvi. Dále zde působily Rolnická záložna pro Trnávku a okolí (1911),
Rolnické mlékařské družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1900), Hospodářské
družstvo pro Trnávku a okolí (od r. 1907). V místě byl dále zaopatřovací
ústav - chudobinec (1911), lékař (l - 1911), porodní asistentky (3 - 1911),
poštovní úřad (od r. 1868), nádraží místní dráhy (1911) a bylo zde sídlo lesního
revíru Trnávka. Byl zde farní úřad (1911) a četnická stanice (1911). Spolky Škola Vývoj
obce od r. 1990 V
r. 1992 se transformovalo JZD na družstvo vlastníků s názvem Zemědělské
družstvo Městečko Trnávka. Provoz mlékárny zajišťuje od r. 1993 společnost
MILTRA B, s. r. o. V obci působí společnosti, zabývající se stavebně
truhlářskou výrobou, velkoobchodem se dřevem a stavebními materiály a je zde
opravna domácích elektrospotřebičů. Ze spolků a sdružení občanů zde působí
Sbor dobrovolných hasičů, Sdruženi majitelů skupinového vodovodu, Sdruženi k
provozováni čistírny odpadních vod, TJ Sokol a Myslivecké sdruženi. Památky
a pamětihodnosti obce Farní
kostel sv. Jakuba, připomínaný již ve středověku, byl znovu postaven knížetem
Lichtenštejnem v r. 1752, morový sloup, nad obcí zřícenina hradu Cimburk
(gotický, 13. stol.). V r. 2000 byla odhalena pamětní deska německých obětí
poválečného násilí. Pozemkové
knihy od r. 1793 v MZA Brno, matriky od r. 1635 (fara Městečko Trnávka) v SOA
Zámrsk, urbáře od r. 1572 v MZA Brno. Významní
rodáci Franz
Spina (1868-1938), filolog, univerzitní profesor a čs. ministr; Viktor
Stoupal (1888-1944), významný cukrovarnický podnikatel. Zdroj: Nekuda, Vladimír.
Moravskotřebovsko, Svitavsko . - Brno : Muzejní a vlastivědná
společnost, 2002. ISBN 80-7275-026-7. |
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 4.12.2013 |