|
Městečko
Trnávka (Alt Türnau, Türnau) Osady: Nová Trnávka, Stará Trnávka (Alt Türnau), Borová
(Kieferdörfel) Připojené obce:
Mezihoří, Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Nová Roveň, Pacov,
Pěčíkov,
Petrůvka, Plechtinec, Přední
Arnoštov, Stará Roveň Kostel sv. Jakuba (farní) Pol.18.stol. barokní
Fara Na staré návsi
Kaplička Na staré návsi
Kaplička ...
Socha sv.Jakuba V nice průčelí kostela
Socha sv.J.Nepomuckého Na náměstí
Obelisk P.Marie se sochami 1731, J.Pacák, Před farou [sv.Šebestiána, Karla Boromejského] (1995 zničeny/odcizeny),
sv.Rocha, sv.Rozálie (na faře)
Socha V průčelí domu na náměstí
Železný kříž U velkostatku
Kamenný kříž Před hřbitovem
Kamenný kříž Na konci Staré Trnávky
Znak Lichtenštejnů Na kostele
Pamětní
desky padlým Na zdi hřbitova
Pamětní desky ...
Hrad Cimburk Zřícenina , postaven v l.1290-1300, 1776 zapálen bleskem a
následným požárem zcela zpustošen
Škola 1850, 1874
trojtřídní, později OÚ Škola moderní
Škola Německá, na
náměstí
Radnice Upravena nevkusně
na bytový dům, na náměstí
Hostinec Kol 1700 Hostinec Wilhelm Just
Hostinec … Hostinec … Mlýn Kol 1700, pův.svobodný, na Pacovském potoce se 2 složeními Mlýn před 1700, vrchnostenský Pila … Panský velkostatek …
Špitál … Myslivna U silnice na Lázy
Mlékárna Po 2010 upravena a rehabilitována na OÚ a spol.dům
Dům Na náměstí
Dům Na konci vsi
Dům Na náměstí
Dům Pod náměstím
Dům Mezi Starou a Novou Trnávkou
Dům Mezi Starou a Novou Trnávkou
|
Panství Trnávka-(Cimburk) 1850 Politický i soudní okres Moravská Třebová 1918 Sloučení Staré a Nové Trnávky, vznik Městečka Trnávky 1921 připojeny obce Borová, Mezihoří 1929 Název Městečko Trnávka 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres Moravská Třebová 1949 Okres Moravská Třebová, Brněnské kraj, připojeny obce
Ludvíkov, Mezihoří, Nová Roveň, Plechtinec a Unerázka 1961 Okres Svitavy 1976 připojeny obce Bezděčí u Trnávky, Bohdalov, Pacov,
Pěčíkov, Přední Arnoštov a Stará Roveň 1980 připojena obec Lázy 1981 připojena obec Petrůvka
Pův.neolitické
sídliště, podhradí hradu Cimburk, kol.r.1300,
vzniklo v příhodnější poloze městečko, v 16.stol městečko, Hrad Cimburk byl založen pány z Lipnice ke konci 13.
století. Původně se jmenoval hrad Trnávka a podle něho se roku 1303 píše
Ctibor z Trnávky, ale již téhoz roce se píše Bernart z Cimburka
(syn Ctibora z Lipnice). Bernart byl podruhé ženat se Sabinou
z Koryčan a zde si roku 1320 postavil nový hrad s názvem Nový
Cimburk. (Z tohoto rodu pochází známý Ctibor Tovačovský z Cimburka.) Rod
z Cimburka vymřel roku 1502. Cimburské zboží pak přešlo na pány
z Lipé, kteří vlastnili rozsáhlé statky na severní Moravě. Při dělení
rodinných statků roku 1346 dostal trnávecký statek Jindřich z Lipé,
který jej roku 1365 prodal markraběti Janovi. Ale již roku 1406 prodal jeho
dědic markrabě Jošt zboží Markétě, dceři Jindřicha ze Šonvaldu, která učinila
spoluvlastníkem manžela Dobše z Popovic a Meziříčí. Dobeš byl známý
husita, v našem regionu se potýkal hlavně s Janem Boskovcem
z Brandýsa, který se roku 1421 přiklonil ke straně Zikmundově. Držel
město Jevíčko. Pře d rokem 1446 postoupil Dobeš panství Vaňkovi
z Boskovic. Po něm tu “seděl” Oldřich z Boskovic, který roku 1465
dal Trnávce právo odúmrti. Roku 1503 zde panoval Arkleb z Boskovic, po
něm se statku ujímá Ladislav z Boskovic, který opravil a přestavěl hrad.
Jeho syn Kryštof prodal celé panství Šimonu Ederovi ze Šťávnice. Jeho syn
Vavřinec Eder prodal vše roku 1565 Weyzingerovi z Weyzingu. Roku 1568
drží statek Prokop Podstatský z Prusinovic, který dal ulít nový zvon a
zřídil v Trnávce rybník. Po něm držel panství Jindřich Podstatský
z Prusinovic a po němm bratři Jan, Matyýš a Prokop, kteří roku 1593
statek prodali Adamovi Věžníkovi z Věžník, za něhož byl hrad znovu
opraven. Roku 1619 drželi zboží nezletilí sirotci Václav, Jiří, Adam,
Ladislav a Ludmila, evangelíci, jejichž poručník Jakob Jalůvka z M lovic
roku 1622 panství prodal Karlovi knížeti z Lichtenštejna, který roku
1636 statek spojil s panstvím třebovským. Městys, do roku 1918 rozlišovány dvě samostatné politické obce –
Nová Trnávka a Stará Trnávka. Obec byla převážně zemědělská, dvůr velkostatku Moravská Třebová
byl při první pozemkové reformě zčásti rozdělen, část spolu s dvorem
v Rozstání přidělena jako zbytkový statek pachtýři Vaňkovi, roku 1934
byl velkostatek Rozstání-Trnávka prodán Kuffnerově cukrovarské akciové
společnosti v Břeclavi. Ve Staré Trnávce byl V roce 1854 bylo v Nové Trnávce 562 obyvatel, 1869 – 622,
1880 – 626, 1900 - 618, 1910 – 602. Ve Staré Trnávce bylo roku 1854 322 obyvatel, 1880 – 351, 1900 –
303. V (Městečku) Trnávce bylo v roce 1921 914 obyvatel,
1930 - 958, 1950 – 796. V roce 1924 byly v obci organizace agrární strany a
Svazu zemědělců (Bund der Landwirte). Od roku 1870 byl v obci pěvecký spolek, od roku 1881
hasičský, od roku 1885 Národní jednota, od roku 1900 včelařský, od roku 1906
Sokol, od roku 1907 Německý školský spolek (Deutscher Schulverein”, od roku
1910 Omladina, od roku 1920 Německý kulturní svaz (Deutscher Kulturverein),
od roku 1922 spolek domkářů a malorolníků, 1924 odborový spolek zemědělských
a lesních dělníků. Roku 1550 byla fara v Trnávce luteránská, roku 1620
katolická. Farní kostel se připomíná roku 1406 Je zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Česká obecná škola se uvádí roku 1848, roku 1900 je škola česká
i německá, trojtřídní. Od roku 1918 byla v obci česká měšťanská škola,
v roce 1924 živnostenská pokračovací škola. statistika Nová Trnávka +
Stará Trnávka + Borová
literatura
a prameny Administrativní lexikon obcí v republice
Československé, 1927 www.mtrnavka.virt.cz www.regionmtj.cz fotografie 4.3.2007
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
23.2.2013 |
