Kod CZ 5339 Chornice
(Kornitz) Kostel sv.Vavřince Gotický, střecha věže snad 15.až 16.stol. 7.2.1908 shořela věž Fara Neogotická, patrová se sedlovou
střechou, proti škole u kostela Márnice Na hřbitově Hřbitov Kolem kostela Schodiště Kryté, na hřbitov Kaplička U Polního mlýna Kaplička Při výjezdu na Jevíčko Socha sv.Jana
Nepomuckého Před vchodem na hřbitov, před 2007
restaurována a doplněna o boční vázy Kamenný kříž Na hřbitově, 1795, opr.1880 Kamenný kříž Vedle školy, 1798 Socha sv.Jana
Nepomuckého Ve výklenku nad schody na hřbitov, 2005 osazena kopie,
originál v kostele Kamenný kříž U vilky směrem ke Konici Kamenný kříž Nedaleko nádraží v Nádražní ulici Kamenný kříž U výjezdu z obce na Jevíčko Železný kříž U silnice na Lázy
před zem.střediskem Železný kříž U silnice na Biskupice Železný kříž U silnice na Jevíčko Kříž U koupaliště Kříž V louce mezi nádražím a zem.střediskem Kříž U polní cesty na Bezděčí Boží muka Na cestě od kostela u nedokončené
dálnice zv. u kaple Památník obětem Na hřbitově Hraniční kámen (?) S moravskou orlicí a písmeny
INEGVAK 1757, u paty kapličky u Polního mlýna [Socha Josefa II.] V centru obce, zachován jen sokl [Tvrz] Na místě dnešního kostela Stará škola Proti faře, původně německá, 1848 Nová škola U silnice na Konici,původně
česká, 1933 Červený mlýn V obci u silnice na Biskupice Polní mlýn Za obcí u cesty na Biskupice, probíhá
„rekonstrukce“ devastující autentické prvky budov Továrna U výjezdu na Konici, Josef Sponner a
syn,
1899 velká tkalcovna, bělidlo, barevna a úpravna firmy Sponer,
která měla v roce 1935 450 zaměstnanců. V roce 1946 přešel závod
pod národní správu Hostinec Na růžku Dnes také OÚ a pošta Velkostatek Rozparcelován za 1.pozemkové reformy,
dvůr z velké části zbořen po roce 1945, poslední budova ve středu obce je
jedním z křídel. Na jeho místě stojí kulturní dům a prodejna. Usedlost U silnice na M.Trnávku |
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický okres
Moravská Třebová, s.o. Jevíčko 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská Třebová,
Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy Historie obce Zdroj B)
Německá
kolonizace 13.stol., písemně doložena 1258,
neolitické osídlení 3000 let př.n.l. a z doby bronzové 900let př.n.l. Po
roce 1323 náležela ves pánům z Lipé a po
dělení majetku roku 1346 ji měli držet společně probošt Jindřich, Čeněk a Pertolt z Lipé. Markrabě
Jošt dal roku 1402 Chornice v dědictví Heraltovi
z Kunštátu a Boček z Kunštátu zapsal 1418
větší část Chornic a polovinu Vísky (Derflíku) Janu
z Boskovic. Beneš z Boskovic zapsal roku 1502 své zboží
v Chornicích a Vísce (Derflíku) Ladislavu
z Boskovic na Třebové. Roku 1546 byl v Chornicích farářem luterský
kněz Jan Soupoch. Roku 1802 byla zřízena zákupní
rychta. Obyvatelstvo
bylo převážně německé národnosti, po vzniku Československé republiky početně
vzrostla česká menšina. V obci
byla od roku 1899 velká tkalcovna, bělidlo, barevna a úpravna firmy Sponer, která měla v roce 1935 450 zaměstnanců.
V roce 1946 přešel závod pod národní správu, stejně jako tkalcovna a
výroba prádla firmy Stelzl. V roce 1900 byl
v Chornicích jeden mlýn, v roce 1911 dva, v roce 1935 mlýn
s pilou. V letech Dvůr
velkostatku Moravská Třebová byl za první pozemkové reformy rozdělen ( Od
roku 1902 zde bylo mlékařské družstvo, od roku 1924 elektrárenské, od roku
1930 hosodářské. Roku 1895 vznikla záložna, je
uváděna i v roce 1935. Pošta byla zřízena roku 1869. V obci je
železniční stanice. V roce 1924 byl v Chornicích zvěrolékař, od
roku 1930 středisko okresní péče o mládež. Obecná
škola je uváděna roku 1848, roku 1900 dvoutřídní. Od roku 1919 byla
v obci obecná i měšťanská škola české menšiny. V obci
je katolická fara s kostelem sv. Vavřince. V roce
1924 byl v Chornicích zastoupen Svaz zemědělců (Bund der Landwirte) a Čsl. Živnostenskoobchodnická
strana středostavovská. Od
roku 1879 byl v Chornicích hasičský spolek, od roku 1880 zemědělský, od
roku 1885 Německý školský spolek (Deutscher Schulverein), od roku 1893 pěvecký spolek, od roku 1894
Svaz Němců (Bund der Deutschen), od roku 1911
cyklistický spolek, od roku 1912 řemeslnický, od roku 1914 Červený kříž, od
roku 1920 Německý kulturní svaz (Deutscher Kulturverband) a Národní jednota, od roku 1921 spolek
malorolníků a domkářů, od roku 1922 Německý tělocvičný spolek (Deutscher Turnverein). Po
druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice Československé, 1927 2) Karel Kuča,
Atlas památek, 2002 B) regionmtj.cz (5.2.2013) C) maps.google.com (5.2.2013) fotografie 6.7.2005, 4.3.2007,
9.1.2011 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 5.2.2013 |