Hrad na Hřebči v obci Boršov, politický okres Moravská Třebová

Hrad Hřebeč

Boršov, politický okres Moravská Třebová

Když moravskotřebovské zboží získal Boreš z Rýzmburka (1231-1277), věnoval se nejen kolonizaci, kterou mj. dosvědčují dodnes názvy obcí Boršov a Borušov v blízkosti Moravské Třebové, ale zřejmě začal též se stavbou hradu na Hřebečském sedle nedaleko Boršova (poprvé připomínaného r. 1280) poblíž silnice z Moravské Třebové do Svitav. Poloha hradu byla zvolena dobře, protože tímto krajem procházely některé důležité stezky, z nichž nejbližší byla olomoucká (zvaná též polská).

Hrad dostavěl poručník Boršových děti Fridrich ze Šumburka, ale protože stál v blízkostí biskupského města Svitav a zřejmě na půdě biskupské, stal se předmětem sporu mezi Fridrichem a olomouckým biskupem Dětřichem (1281-1302). Z hradu činil jeho pán s rotou z Račic velké škody poddaným biskupa i jiných sousedů; proto biskup žádal, aby byl zbořen, a náhradu škody. Spor nevyřešil ani smírčí soudce, ani markrabě, protože Fridrich odmítl podřídit se jejich rozhodnutí.

Do sporu zasáhl nakonec král Václav II., který zahájil na podzim 1285 trestnou výpravu na Moravu, vedenou Závišem z Fa1kenštejna, při níž byl Boršov s jinými vzdornými hrady, jako Helfštejn, Hoštejn, Freištejn, dobyt a odbojníci potrestáni stejně jako prostí lapkové. Došlo i na Fridricha: r. 1289 byla dobyta Moravská Třebová a podle Zbraslavské kroniky panovník "zkrotil Fridricha ze Šumburka, rušitele míru, a zavázal ho ručitelskou zárukou, aby už nevystupoval proti králi". Protože Však podle téže kroniky nechtěl nechat loupežení, byl od svých ručitelů jat a vydán královské moci. Král jej měl odsoudit k smrti, na přímluvu Fridrichových přátel mu však dal useknout jen. prst na pravé ruce. Hrad Boršov padl zároveò s Moravskou Třebovou. Podle listinných zpráv byl Václav II. na Moravě od 18. listopadu 1285 do 2. dubna 1286. Do tohoto časového rozmezí patří tedy pád hradu.

Areál hradu měl podle J. Mackerla podobu trojúhelníku o straně 42 m a byl oddělen od svahu dvojnásobným příkopem 8 m a 20 m širokým. Val mezi příkopy je 9 m široký. R. 1836 zde byly odkryty zříceniny zděné válcové věže o průměru asi 3,5 m. Ještě dnes jsou zde v terénu viditelné stopy po hradních příkopech a valu i nepatrné zbytky základů hradní věže.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Zdroj: hrady.cz (19.4.2013)