|
Kod CZ 880 Boršov
(Porstendorf) Kostel sv. Anny (farní) Pův. ranně gotický pevnostního typu z 1/1 13.stol, rozšířen
barokně, got. presbytář ze 13.stol, pseudogotické
zařízení, rokoková kazatelna,
Fara Barokní, patrová, obnovena 1785
Kryté schodiště Ke kostelu, dřevěné s plechovou
nevhodnou střechou
Hřbitov Za kostelem
Zadní brána na hřbitov
Do polí, kovaná mezi cihlovými
sloupky
Sousoší Olivetské hory-Kristus se dvěma apoštoly Gotické? Z počátku 16.stol. u
kostela Socha sv.J.Nepomuckého Rokoková, kol.1750, proti schodům na hřbitov,
oprava 1895
Socha Immaculaty 1/3 18.stol., při silnici, opravena
1868
Socha Krista Púv. polychromovaná, železná
Kamenný kříž Na hřbitově u kostela |
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický i
soudní okres Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy 1976 Součást města
Moravská Třebová
Historie obce >>
1280,Pojmenování
po organizátoru německé kolonizace Borešovi z Rýzmburka O počátcích vsí
se často pouze dohadujeme. Jen ve vyjímečných
případech (jako např. ke Kamenné Horce) se dochovala zakládací listina. Boršov (něměcky Porstendorf a dříve
snad i Borstendorf) ukrývá pozoruhodnou historickou
stopu ve svém názvu. Ten se zřejmě váže ke jménu významného šlechtice,
kolonizátora Třebovska a zakladatele Moravské
Třebové, Boreše z Riesenburka,
dříve z Oseka. Tento výzanmný
český velmož 13 století musel po sporu s "králem železným a
zlatým", Přemyslem Otakarem II., opustil zemi. Založil snad i Boršov ?
Není to zcela jisté. Založil však klášter Maria Kron
u Třebářova a v listině z roku 1280, která se k
němu váže, jej jako svědek uváděn Heinrich von Borstendorf, zřejmě první známý boršovský rychtář. Krátce nato se
obyvatelé vsi stali budovateli strážního hrádku nedaleko na Hřebči. Stavbu
nařídil poručník nedospělých synů Boreše z Riesenburka, pan
Fridrich ze Schonburku. Ale strážný hrad se stal
brzy hradem loupežnickým. Neboť pán ze Schonburku
spolu s Milotou z Račic zaútočili v nejistých dobách po smrti Přemysla
Otakara II. na svitavské panství biskupů olomouckých. Sám Záviš z Falkenštejna přitáhl v čele trestné výpravy a dobyl
boršovský hrádek i Třebovou a Fridricha zajal. Ten byl na přímluvu mocných s
podmínkami propuštěn, ale když je porušil, byl znovu zajat a opět mu hrozila
smrt. I tentokrát zasáhla protekce. Fridrichovi byl pro výstrahu uťat jen
prst na pravé ruce a později se dokonce stal významným královským dvořanem.
Hrádek nad Boršovem však musel rozbořit. V roce 1365 je
Boršov připomínán jako součást třebovského panství, v roce 1408 získávají
boršovští od pánů z Kunštátu právo odúmrtí (právo dědit). Ves poté dál sdílí
dějinné proměny Třebovska, rozkvět pánů z Boskovic
a Ladislava Velena ze Žerotína, jakož i války a epidemie. Jen v letech 1832 -
1836 zemřelo ve farnosti na choleru 113 osob. Zatímco po
boršovském hrádku zůstala jen nezřetelná stopa v terénu a hrob pána ze Schonburku leží někde pod sutinami kláštera Maria Kron, zůstal Boršovu kostel sv.Anny nejvěrnějším svědkem jeho časem zaváté historie. Také jeho počátek
se ztrácí v minulosti. Ale už v roce 1407 je v pramenech uváděna boršovská
fara. Kostel tedy už musel stát. Jeho nejstarší část - kněžiště neboli
presbyterium - je zaklenuto gotickou křížovou klenbou a vestavěno do mohutné
hranolové věže, která podle okének podobným střílnám plnila kdysi i obrannou
funkci. K roku 1509 je uváděn nejstarší známý boršovský farář, Bernard.
Stejné datu nese nejstarší zvon na věži kostela. Kolem roku 1550 byl při
kostele protestantský farář, v pobělohorském období získávají kostel zpět
katolíci. V červnu 1804 byl kostel znovu vysvěcen olomouckým světícím
biskupem Aloisem, hrabětem Kolowratem. Obec
zbudovala za 600 zlatých v roce 1849 čtyřicet tři kamenných schodů a nový
přístup ke kostelu. Dne 8.11.1916 demontovalo 8 vojáků pod vedením stavitele
Karla Wernera druhý z boršovských zvonů (196kg), který poté zmizel vev víru 1.světové války. statistika
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 A) regionmtj.cz B) spkd-borsov.estranky.cz (10.2012) fotografie 11.8.2003, 28.10.2003, 30.4.2005, 15.5.2010
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 2.2.2013 |
