Zpět na Biskupice

Hrad Plankenberk

Biskupice, bývalý politický okres Moravská Třebová

Na levém břehu říčky Nectavy, jsou zbytky mohutného středověkého hradu Plankenbergu. Ten je situován na kopci obtékaného dvěma potoky, které se pod hradem stékají a plynou do zmíněné říčky. Zachovány jsou zbytky zdiva, valy, příkopy a terasy. Hrad vznikl po r.1352, kdy stavbu započali realizovat příslušníci rodu z Lipé. R.1361 rozestavěný hrad získal moravský markrabě Jan. Hrad dokončil a nazval jej podle způsobu stavby Plankenberg - Planke znamená lať, trám - Trámová hora. Pod hradem bylo vybudováno podhradí. Vstup do něj byl ze zadní strany a bylo chráněno dvojitým valem.

Po smrti markraběte Jana r.1375, hrad obdržel jeho syn Prokop. V r.1386, daroval hrad lénem Ješku Puškovi z Kunštátu, svému věrnému spojenci v bratrské válce na Moravě. Zřejmě věřil, že tím hrad zachrání, neboť trnavské panství Joštovi spravoval Ješkův bratranec Herolt Starší z Kunštátu a Skal. Přesto r.1400 byl v stále trvající válce s markrabětem Joštem, hrad dobyt. Po r. 1401 markrabě Prokop zastavil hrad Janu Boskovicovi z Brandýsa.

R. 1412 Plankenberg získal s městem Jevíčkem od krále Václava IV., Herolt mladší Puška ze Skal a Kunštátu. V době husitských válek byl hrad v držení husitského vojska. Stal se jeho významným opěrným bodem. R.1422 byl hrad pravděpodobně dobyt a zničen křižáckým vojskem, které tehdy táhlo na hrad a město Moravskou Třebovou, pod velením vratislavského biskupa Konráda.

Poslední zmínka o hradu je z r.1475, kdy Jan Plankar z Kynšperka, ve výčtu svého majetku, jmenuje i pustý hrad Plankenberg. Dnes jsou vidět valy, nepatrné části prorostlého zdiva a dodnes je poznat i hradní studna. Vypálená hlína dokazuje, že hrad byl zničen požárem. Celé hradní jádro je asi 120 m dlouhé a 30 m široké.

IvoR 2006- výpisy z knih Letopisy města Jevíčka a Místní a pomístní názvy Drahanské vrchoviny (2005)

Zdroj: www.hrady.cz (20.4.2013)

Pověst

Ještě než vojska hrad dobila, ukryli si zdejší páni své poklady do truhlice v podzemí. Protože nezachránili ani své životy, poklad zůstal v podzemí. Lidé ho pak hledali, ale marně.

Také jeden chudák se rozhodl, že truhlici najde. Doma neměl nic než diravou střechu, nahluchlou ženu a kopec dětí. Na hrad to neměl daleko, tak tam chodil s motykou. Zeně říkával jestli to tam má rezavět, když to tolik potřebují.

Jednou se mu zjevil duch a řekl mu, že když si nechá málo a hodně rozdá, ukážemu kde kopat. Musí to pak ale rozdělit na čtyři díly. Jeden do kostela do Biskupic, druhý do Kalvárie u Jaroměřic, třetí do kostela v Šubířově a čtvrtý si může nechat. Chudák slíbil a dověděl se, kde truhlici hledat.

Druhý den kopal a našel. Když ji vytahoval z jámy, řekl si sám pro sebe, že to bude škoda tolik rozdat. Určitě to ten duch nemá spočítané, když je truhla na zámek. Sotva to dořekl, truhla mu vypadla z náruče a spadla sním zpátky do jámy. Nohy mu přerazila a do země se propadla. A tak místo aby se měl do smrti dobře, byl do smrti chudákem a ještě k tomu mrzákem!

IvoR 08/2006 - podle knihy Drahanská vrchovina - P.F.Müller (2004)

Ve středověku vedla hlavní stezka od Olomouce na Malou Hanou přes Úsobrno. Poté, co město Jevíčko začalo upadat, přemístila se obchodní cesta směrem na Moravskou Třebovou a vedla Nectavským údolím. V té době bylo nutné postavit při východu z údolí do roviny Malé Hané pevný hrad. Pro hrad Plankenberk byl výhodně zvolen nízký pahorek ukrytý mezi kopci. Celková délka hradu byla 120 metrů a největší šířka měla 30 m. Nejvyšší plošina měla jen valové opevnění, zesílené svislými palisádami. Na této plošině stála palácová budova o rozměrech 20 x 18 m.

Tajediná byla zbudována z kamene, jinak bylo všechno ze dřeva. Je možné, že palácová budova byla opatřena věží. Tu měla určitě také vstupní brána. Z hradu se sestupovalo branou do prvního předhradí, položeného o 20 m níže. Tam se nacházely dřevěné hospodářské budovy, stáje, komory a zbrojnice. Branou se sestupovalo na druhé předhradí, které jazykovitě vybíhalo směrem k údolí a bylo zakončeno věží. Vstup do hradu byl ze západní strany a brána byla zesílena dvojitým valem s palisádami. Studna byla také na západní straně hradu a přístup k ní byl z hradu chodbou, napůl zapuštěnou do země. Opevnění bylo zesíleno ještě měsíčkovitými valy před a za hradem. Hřbet kopce byl prokopán hlubokým příkopem, aby se zde znemožnil útok jízdy.

Plankenberk nechal postavit moravský markrabě Jan, bratr krále Karla IV.. V roce 1361 vykoupil Jan Biskupice od olomoucké kapituly, aby si zde ve výhodně položené krajině postavil pevný hrad. Jan měl dva syny, Prokopa a Jošta, které hodlal po své smrti podělit rovným dílem. Joštovi tak připadl hrad Plankenberk s Biskupicemi, Březinkami a zřejmě i Nectavou. To však již začalo mezi oběma bratry otevřené nepřátelství. Prokop se zmocnil Plankenberku a daroval ho lénem Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Tento šlechtic pak ochotně ničil okolní Joštovy vesnice, a proto byl zažalován a roku 1399 vyobcován z církve. Zřejmě proto zastavil Prokop Plankenberk (v té době spíš už jen Hrádek u Jevíčka) Janu Boskovcovi z Brandýsa. V roce 1405 Prokop zemřel a Heralt Puška z Kunštátu zažaloval Boskovce z Brandýsa, že mu neprávem drží jeho hrad. Nastalo období bojů obou stran o vlastnictví hradu, během kterého byl Plankenberk vypálen a zničen. Nakonec dal Jošt roku 1412 hrad do dědického vlastnictví Heraltovi z Kunštátu, řečenému také ze Skal. V roce 1421 pronikli směrem od Poličky a Svitav na Moravu husité.

Obsadili Jevíčko a znovu vybudovali a obsadili Plankenberk, ze kterého vytvořili důležitý opěrný bod. Poté byl hrad opět dobyt a vypálen. Naposledy ožil ještě kolem roku 1467, kdy na něm dlel hejtman Václav Šatný. Ten měl vleklý spor s Olomoucí a dokud nebylo vše urovnáno, byl postrachem celého našeho kraje. Dnes nám zašlou slávu hradu v Nectavském údolí připomínají pouze nepatrné zbytky zdí. Každý hrad a hlavně každá zřícenina mají své pověsti. O Plankenberku se vyprávělo, že na něm straší. O půlnoci se vždy rozlehla údolím rána a byl slyšet hluk a třesk zbraní bojujících rytířů. V hájence pod hradem žil hajný, který o sobě říkával, že se nebojí ani čerta, natož nějakých strašidel. V hospodě se vsadil, že vypátrá, jak tos tím strašením na hradě vlastně je. Za tmy tam vlezl a usadil se pod stropem. O půlnoci hradem otřásla rána a z rozvalin vyrazil ohnivý býk. Z tlamy mu šel oheň, z nozder pára a oči mu sršely jiskrami. Býk vyrazil rovnou na hajného, ale ten nečekal a horempádem z hradu uprchl. Od té doby už o hradě s nikým nepromluvil. Od těch dob tam však ani nestraší. Na závěr ještě jedna zajímavost. Poblíž Plankenberku se měl nacházet ještě jiný hrádek, který byl posléze rovněž zbořen. Podrobnosti o této stavbě nejsou známy, zmínky o ní však najdeme v Kronice obce Biskupice (I. díl) a ve farní kronice naší vesnice.

Mgr.Jiřina Laštůvková

Zbytky zdiva hradu na ostrohu v bočním údolí říčky Nectavy. Plankenberk patřil k hradům, které byly postaveny z iniciativy markraběte Jana Jindřicha. Místo pro jeho postavení postoupila vladařovi roku 1361 olomoucká kapitula. V roce 1371 odkázal markrabě hrad a vsi Biskupice, Březinku a Hartínkov svému synovi Prokopovi, který roku 1386 udělil panství lénem Ješku Puškovi z Kunštátu a Otaslavic. Poté byl hrad často zastavován straníkům markrabat Jana a Prokopa, podle toho, který z nich právě hrad držel. V neustálých bojích mezi nimi byl hrad poškozen, a v roce 1412 se uvádí jako pustý. Roku 1421 hrad obsadili husité, avšak jejich pobyt trval velice krátce. Roku 1437 prodala dcera Heralta z Kunštátu Žofie zpustlý hrad bratřím Martinu a Alšovi z Drahanovic. V dobách česko - uherských válek obnovil hejtman krále Jiřího Václav Šatný z Ještědu opevnění hradu, z něhož vzdoroval vojskům uherského krále Matyáše. Po skončení bojů byl opuštěn již natrvalo.

Hrad se skládal z vlastního hradu a dvou předhradí. Jedním z nich vedla přístupová cesta, z druhého vybíhal koridor k hradní studni, po níž se zachovala prohlubeň.

http://stredovek-dv.webnode.cz/hrady-na-drahanske-vrchovine/plankenberk/

Jaroslav Řezáč, 2003, 2004

Obruba z kamen z hradu Plankenberku Kamnový kachel s erbem "Pánů z Boskovic"

www.biskupice-u-jevicka.cz/historie-biskupice/137-hrad-plankenberk.html

Hrad Plankenberk na mapě v knize Letopisy města Jevíčka.

Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001

Jaromír Lenoch © Aktualizace 2.12.2013