Taxisova borovice, Biskupice, p.o.Moravská Třebová

Taxisova borovice

Památný strom – borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

Biskupice, politický okres Moravská Třebová

U silnice z Biskupic na Nectavu, zbylo jen torzo odumřelého stromu.

Spisovatel, básník a publicista PhDr. Oldřich Koudelka1) o ní v knize Příběhy postříbřené jehličím v kapitole Taxisova borovice napsal: „Klikaté kořeny jako pařáty zadírá do tvrdé země, šedorudá vrásčitá kůra chrání její tělo. Ve značné výši rozkládá stočené větve, jež se jako ramena tyčí nad silničkou a tvoří malebnou korunu.“

Ano, řeč je o borovici lesní, respektive již jen o jejím torzu, stojícím při levé krajnici silnice směřující z Biskupic do Nectavy. Ještě v roce 2001 žila, s odlomenou částí koruny a kmene, ale poškození bylo ošetřené. Cedulka s malým státním znakem České republiky nám prozrazuje, že se jedná o památný strom. Památnými stromy jsou mimořádně významné stromy (případně i jejich skupiny a stromořadí), které vyhlásil svým rozhodnutím orgán ochrany přírody za památné a tyto stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji (§ 46 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny2)). Za památnou byla borovice vyhlášena městským úřadem v Jevíčku na podzim roku 1997. Zrušit ochranu památného stromu je možné jen z výjimečného důvodu, odumřením stromu tedy nedochází ke zrušení jeho ochrany.

Památné stromy jsou evidovány ve veřejném ústředním seznamu ochrany přírody3). Zde se dovídáme, že borovice byla při vyhlášení 13 m vysoká a obvod kmene ve výčetní výšce (tj. 130 cm nad zemí) byl úctyhodných 390 cm4). Stáří stromu se zde ovšem neeviduje a navíc se jedná o obtížněji zjistitelnou veličinu. Pan Koudelka ve výše zmíněné knize uvádí, že borovice je stará více než 300 let, což je klidně možné, jelikož borovice lesní se může běžně dožít 300 až 350 let. Ale dále v téže knize také píše, že tuto borovici „…zasadil zámecký pán z rodu Thurn – Taxisů z nedalekých Biskupic.“ a pojmenovává ji Taxisova borovice. Mezi těmito dvěma informacemi ovšem vyvstává drobný časový rozpor – Taxisové totiž vlastnili biskupické panství až od roku 1871, kdy se Antonie Schaaffgotschová provdala za rakouského generála prince Lamorala Thurn-Taxis. Zřejmě se tedy jedná o poetickou „básnickou licenci“ pana Koudelky.

A aby těch „záhad“ ohledně stáří Taxisovy borovice nebylo málo, tak přírodovědec RNDr. Hynek Skořepa v knize Přírodní skvosty Prostějovska píše: „Nad starým, téměř již suchým bukem nad Zálesím blikaly první hvězdy. Jeho dny jsou již sečteny. Stejně jako čas mohutné borovice, která ještě před nedávnem rostla u silnice z Nectavy do Biskupic a bývala považována za nejstarší strom na Malé Hané. Dnes zde pouze ubohý zbytek jejího zlomeného kmene smutně trčí k nebi. Ovšem i tohle patří k životu, nic není věčné.“ Třeba se někdy skutečné stáří tohoto úctyhodného stromu ještě dozvíme. A třeba se dozvíme i nějaké příběhy, spojené s tímto jedinečným a inspirujícím stromem. Znáte-li nějaký, můžete se podělit. O jednom, zřejmě smutném, svědčí křížek připevněný vysoko na kmeni.

O stáří i významu této borovice svědčí také zmínka v knize Jevický okres od Benjamina Popelky, který vyšla v roce 1912 v edici Vlastivěda moravská. V kapitole Poměry floristické (Květena) zde p. Josef Ryš, profesor zemské vyšší české reálky v Jevíčku, píše: „Z památných stromů budiž učiněna zmínka o mohutné borovici při silnici z Biskupic do Nectavy, o lípách na silnici Opatovicko-Jaroměřické i u kostelíka sv. Bartoloměje.“

Biskupické bor je pravděpodobně jediným pozůstatkem po borových lesích, které rostly kolem Biskupic na počátku 19. století. Roku 1830 však nechal tehdejší majitel biskupického panství Josef Schaaffgotsche tyto lesy vykácet. Téměř o 100 let později, v roce 1929 byl kmen borovice až do výšky 7,5 metru zasypán navážkou při stavbě silnice z Biskupic do Nectavy. Původní výška stromu musela být tedy více než 20 metrů! V roce 1931 přišel bor při silné bouřce (úderem blesku?) o větev nad silnicí a tím de facto o polovinu své koruny. I přes všechna tato příkoří přežil až do 21. století. Před několika lety přišel za bouře bohužel i o druhou kosterní větev, což již bylo fatální a torzo tohoto kdysi majestátného stromu postupně uschlo.

I když borovice sama o sobě již nežije, není zcela mrtvá. Odumírající a mrtvé stromy, stojící či padlé jsou nepostradatelnou součástí řady ekosystémů. Tzv. „mrtvé dřevo“ (dřevo v různém stádiu rozkladu) poskytuje místo k životu, úkryt a zdroj potravy pro plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry a další savce. Je nezbytné pro méně nápadné skupiny jako jsou houby, lišejníky a bezobratlí (hlavně hmyz v čele s brouky). Např. v lýku a dřevě starých borovic se vyvíjí larvy tesaříka zavalitého. Mrtvé dřevo je tedy plné života.

Pokud při svých toulkách po krajině narazíte na dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem nebo habitem (celkovým vzhledem), či jinak významné (zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události, doprovázejí kulturní památku nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje), můžete na příslušný orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) podat návrh na vyhlášení tohoto stromu za památný.

Pro úplnost musím doplnit, že k nápadu napsat tento příspěvek mě přivedl pan František Kala. Pan Kala je autorem knih Stromy okresu Blansko (2007) a Stromy v okolí Blanska (2005) a laskavě mi poskytl fotografii borovice z roku 2001, kdy byla ještě při síle. Náhodou jsem totiž na jeho internetových stránkách5) narazil na „naši“ borovici6) (stránky jsou bohužel dnes již nefunkční). Uváděl zde, že díky její výšce a mohutnosti se jednalo o největší památnou borovici lesní v České republice.

Literatura:

SKOŘEPA, H. Přírodní skvosty Prostějovska. Boskovice: ČSOP, Regionální sdružení Iris Prostějov, 2006. s. 78.

KOLEKTIV. Příběhy postříbřené jehličím – Taxisova borovice. 2007.

POPELKA, B. Jevický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1912. s. 13-14.

HORÁK, J., A KOL. Proč je důležité mrtvé dřevo?. Pardubice: Pardubický kraj, 2007. 20 s.

Odkazy:

1) http://www.myslivost.cz/OMS/klubautoru/Special-pages/Koudelka.aspx

2)http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/58170589E7DC0591C125654B004E91C1/$file/zakon%20114-1992_uplne%20zneni%20(2.1.2011).pdf

3) http://drusop.nature.cz/

4)http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8094

5) http://stromy.cea.cz/blansko

6) http://stromy.cea.cz/blansko/borovice.htm

www.biskupice.cz (20.4.2013)

Předchozí editace: 2.12.2013