Historie města Frýdlant nad Ostravicí, politický okres Místek

Historie města

Frýdlant nad Ostravicí, politický okres Místek

Ve starých latinských textech najdeme název Vriedelanth; v německých Friedland. Vznik jména má svůj původ v němčině, pravděpodobně ze dvou slov - Land znamená země a vrieden chrániti (území, které je nutno střežit).

Příkaz k osídlení území v okolí řeky Ostravice pochází z roku 1256, kdy na sněmu v Opoli rozhodl král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a biskupem olomouckým, že hranici zemskou zde bude tvořit řeka Ostravice.V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. Roku 1300 se setkáváme se jménem Jindřich z Frýdlantu. Dlouho byla domněnka, že Jindřich pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Jiný názor však tvrdí, že tento Jindřich pocházel z rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách. Přinesli tedy jméno Frýdlant z Čech na Moravu a Frýdlant byl založen později, někdy ve 14.století.

Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacko z Kravař léno držiteli frýdeckého panství. Jeho součástí bylo až do r. 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno Místecko-Frýdlantské k hukvaldskému panství. V té době již stojí ve Frýdlantu dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv.Bartoloměji (na kamenný byl přestavěn v letech 1672-1690)

Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a dřevorubectvím.Styl života se mění až železárnami v 17. století (1618 – 1620 vznik železáren na jejich nynějším katastru) a založením hamrů v posledních letech třicetileté války, využívajících výhodných přírodních podmínek pro výrobu železa. 7.5.1625 jsou obyvatelé Frýdlantu osvobozeni od robotní povinnosti ke dvoru místeckému, přičemž nadále mají plnit své poddanské povinnosti prací ke vznikajícím železárnám a je jim uděleno právo obchodovat.
V roce 1675 byly zmodernizovány frýdlantské hamry a Frýdlant se stává jedním z nejvýznamnějších center hutní výroby na Moravě. Vedle hamerní produkce prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i papírenská výroba (papír byl vyráběn ručně a byl určen hlavně pro zdejší železárny, majitelem byl František Hoffmann).

7. září 1848 byla zrušena robota i dědičné právo fojtů a rychtářů obcí. K prvním volbám do obecního zastupitelstva mohli přistoupit voliči trojího volebního práva podle výše placené daně, občané s nižším příjmem než 500 kr ročně neměli volební právo vůbec. Frýdlant měl tehdy 2 802 obyvatel, zvoleno bylo 18 zástupců do obecního zastupitelstva a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín.

19. století přineslo městečku pod Beskydami zřízeníc. k. poštovního úřadu, ustanovení četnické stanice (1870) zřízení výchovného ústavu ( klášter se školou - 1870) pro dcery arcibiskupských úředníků a lesníků. V r. 1887 v něm byla zavedena soukromá německá škola a po uzákonění povinné školní docházky dostala škola právo veřejnosti a převzala vyučování všech dívek z Frýdlantu - vyučovací jazyk byl český.

3. ledna 1871 přijíždí do Frýdlantu první vlak na dokončené trati Frýdlant – Ostrava, stavba trvala 2 roky. Téhož roku vzniká ve Frýdlantu první peněžní ústav Česká záložna nazývaný později Frýdlantská záložna.

Frýdlantu se nevyhnuly ani přírodní a lidská neštěstí. Městečko bylo během dvou století několikrát postiženo povodněmi a ničivými požáry. V r. 1887 došlo k založení českého Hasičského sboru, ve stejném roce vzniká i samostatný hasičský sbor s německým velením i v železárnách.

Závěrem 19. století (1898) zakládá MUDr. Alois Polívka spolu s dalšími 16 občany zdejší tělovýchovnou jednotu Sokol,v r. 1921 byla pak vystavěna Sokolovna včetně divadelního jeviště.

Přechod způsobu výroby železa ze dřevouhelných vysokých pecí k vysokým pecím koksovým a současně masivní úbytek zásob dřeva v okolí Frýdlantu vedly k postupnému úpadku hutní výroby, jejíž těžiště se přeneslo do Vítkovic u Ostravy. Hutnictví se transformovalo ve slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí, kovových kuchyňských linek a některých strojírenských výrobků. Na nejstarší výrobu smaltovaného zboží F. Leese navazuje smaltovna R. Postellberga, arcibiskupské železárny jsou od r. 1913 pronajaty nově vzniklé akciové společnosti Ferrum

Rozvoj obce byl zastaven 1. sv. válkou, ve které padlo 65 frýdl. občanů. Po válce r. 1920 se začíná s elektrifikací městečka. Vznikají různé spolky a organizace (např. 1920 – místní org. Československého červeného kříže, 1921 – klub kopané, obecní knihovna, 1926 – org. Českých včelařů, 1928 – pěv. sbor Janáček, 1938 – Český svaz rybářů, 1943 dechový orchestr v závodě Ferrum, 1945 – Skaut – v 50. letech zakázán, 1947 - Aeroklub, 1948 – Český svaz ovocnářů a zahrádkářů, 1950 – kynologický klub, Svazarm).
Během 2. sv. války zahynulo 102 frýdlantských občanů, osvobozen byl 5. května 1945 Sovětskou armádou.
Dekretem z 12. října 1948 je Frýdlant nad Ostravicí povýšen na město, od 1.2.1949 až do 30.6.1960 byl začleněn do okresu Frenštát, od r. 1960 opět náleží okresu Frýdek- Místek.

V období totality došlo k převodu živností a obchodů do státního či družstevního sektoru. 15. září 1954 je zahájeno budování městského vodovodu (14.3.1970 – napojen na přivaděč z přehrady Šance), 1959 otevřen Památník Ferdiše Duši v jeho rodném domku, staví se mateřské školy, obřadní síň (1974), kulturní dům (1. část otevřena 1982), školský areál na Masarykově náměstí (1982), Dům zahrádkářů (1989).

Po listopadu 1989 a pádu komunismu byla v r. 1990 znovu slavnostně postavena před gymnáziem socha T. G. Masaryka, která byla původně odhalena již roku 1947 za účasti Jana Masaryka.

Staví se dům s pečovatelskou službou, začíná se rozvíjet spolupráce s dalšími sedmi evropskými Frýdlanty (1 český, 2 polské, 1 ruský a 3 německé) - setkání těchto všech se uskutečnilo v roce 1997. Ve stejném roce napáchala stoletá voda při povodních 5. – 9. července škody na majetku města za cca 11 mil. Kč. Po roce 2000 se realizuje výstavba a vylepšování vzhledu centra města, kostel sv. Bartoloměje prochází celkovou rekonstrukcí. Počet obyvatel je asi 10 000 tisíc, starostou města je již druhé volební období Ing. Bohumil Dolanský.

Popis znaku: Na červeném štítě stojí uprostřed doleva obrácená zlatá postava kováře s černými vlasy a černou zástěrou. V pozvednuté pravici drží modré kladivo se zlatým topůrkem, levicí přidržuje do červena rozpálené železo na černé kovadlině, spočívající na zlatém špalku krychlového tvaru při levém okraji štítu. Za kovářem vyniká z pravého okraje štítu zlatá kovářská pec se širokou spodní a užší horní částí, s modrou stříškou. V dolní části je černě malovaný výklenek, v horní otvor ohniště se zlatými plameny.

Osobnosti: Ferdiš Duša – malíř, grafik, návrhář smaltů.

Autor článku: Mgr. Lenka Goluchová

Zdroj: frydlantno.cz (2008)