Frýdlant nad
Ostravicí
(Friedland an
der Ostrawitza)
Kostel sv. Bartoloměje B) …
Kostel sv. Karla Boromejského B) Klášterní
Klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
B) A) Domov důchodců
Kaple B) na Kamenci
Fara C) Nevkusně zmodernizovaná
Socha Panny Marie Karmelské B) Na náměstí
Socha A) Vedle klášterního kostela
Socha sv.Jana Nepomuckého A) Vedle klášterního kostela
Socha sv.Floriána C) …
Socha sv.Jana Nepomuckého C) Na náměstí
Reliéf C) Nad vchodem kostela
Kamenný kříž A) Za farním kostelem 3 Kamenný kříž A) Centrální na hřbitově
Boží muka E) Ul.Padlých hrdinů
Náhrobek Ferdiše Duši B) … Pomník T.G. Masaryka B) …
Pomník obětem 2. světové války D) Hlavní, v parku vlevo od bývalého
kláštera, dnes domova důchodců, 1939 - 1945
Pomník obětem 2. světové války D) Umístění: Frýdlant nad Ostravicí,
Hlavní, před budovou TJ Sokol NEZAPOMENEME! / BUMBALA BOHUMÍR / †
VE VRATISLAVI 1942 / KRAMOLIŠ MIROSLAV
/ SŤAT VE VRATISLAVI 1942 / MAMULA FRANTIŠEK / UMUČEN V OSVĚTIMI 1942
/ JUDr NÁVRAT ARNOLD / UMUČEN V OSVĚTIMI 1943 /
ONDERKA BLAŽEJ / UMUČEN V OSVĚTIMI 1942 / JUDr
Pavlíček Jan / SŤAT VE VRATISLAVI 1942
/ ŽÍDEK BOHUSLAV / † DOMA JAKO OBĚŤ VĚZENÍ 1943 / HANUSOVÁ BLANKA / OBĚŤ
NÁLETU NA OSTRAVU 1944 / SOKOL FRÝDLANT n. O.
Pomník obětem 2. světové války D) Nerudova, hřbitov. Nápis: OBĚTEM
NACISMU A FAŠISMU 1938 – 1945 / NAŠE SMRT, VÁŠ ŽIVOT! LIDÉ, MĚJTE SE RÁDI A
BDĚTE! / M.O.ČSPB FRÝDLANT N.O. / Nápis levá deska: BALÁŠ ČESTMÍR* 1920
+ 1943 OSVĚTÍM / BĚČÁK KAREL* 1899 + 1943 OSVĚTÍM / BĚČÁK LEOPOLD* 1911 +
1943 / SVĚTÍM / BIERSKÝ JOSEF* 1920 + 1944 SMRK / BŘESKÝ MIROSLAV* 1921 +
1943 NORIMBERK / BUMBALA BOHUMÍR* 1909 + 1942 VRATISLAV / DUDA FRANTIŠEK*
1881 + 1945 BUCHENWALD / DUŠA ŠTĚPÁN* 1909 + 1943 OSVĚTÍM / FERFECKÝ OLDŘICH*
1911 + 1943 VRATISLAV / FILIPEC ALBÍN* 1900 + 1945 DACHAU / FIŠER ZDENĚK*
1919 + 1944 ŠTĚTÍN / GOLUCH EDUARD* 1874 + 1943 OSVĚTÍM / HALATA JOSEF* 1906
+ 1943 OSVĚTÍM / HANUSOVÁ BLANKA* 1923 + 1944 OSTRAVA / HEROT BOHUSLAV* 1912
+ 1944 OSTRAVA / HLADNÝ ROMAN* 1901 + 1942 VRATISLAV / CHÝLEK KAREL* 1896 +
1942 VRATISLAV / KADLČÁK SVATOMÍR* 1907 + 1943 VRATISLAV / KÁŇA FRANTIŠEK*
1914 + 1945 FLOSSENBÜRG / KLÍMEK KAREL* 1891 + 1943 OSVĚTÍM / KMOŠŤÁK KAREL* 1903 + 1943 OSVĚTÍM / KOCÍ
ANTONÍN* 1899 + 1942 OSVĚTÍM / KOHN ADOLF* 1874 + 1943 OSVĚTÍM / KOHNOVÁ
JOSEFA* 1877 + 1943 OSVĚTÍM / KOHN JULIUS* 1909 + 1943 OSVĚTÍM / KOHNOVÁ
JULIE* 1880 + 1943 OSVĚTÍM / KOVÁŘ JAN* 1910 + 1942 NOVÁ VES / KRAMOLIŠ
MIROSLAV* 1902 + 1942 VRATISLAV / KRHUT RAJMUND* 1907 + 1945 FLOSSENBÜRG /
KUBALÁK KAREL* 1900 + 1943 VRATISLAV / KUPČA JOSEF* 1905 + 1942 OSVĚTÍM /
LEPÍK JAN* 1888 + 1943 VRATISLAV / LIŠKA FRANTIŠEK* 1892 + 1943 VRATISLAV /
LÖWI SAMUEL* 1888 + 1943 OSVĚTÍM / LÖWIOVÁ ELVÍRA* 1885 + 1943 OSVĚTÍM / LÖWI
BRUNO* 1910 + 1943 TREBLINKA Nápis pravá deska: MAMULA FRANTIŠEK*
1895 + 1942 OSVĚTÍM / MAREČEK FRANTIŠEK* 1914 + 1942 VRATISLAV / MOTYČKA
ANTONÍN* 1911 + 1942 OSVĚTÍM / MÜLLEROVÁ GRETA*1908 + 1943 OSVĚTÍM / MÜLLER
EDVÍN* 1929 + 1943 OSVĚTÍM / MÜLLEROVÁ LIDKA* 1932 + 1943 OSVĚTÍM / NÁVRAT
ARNOLD,JUDR* 1912 + 1943 OSVĚTÍM / NEZHODA JOSEF* 1904 + 194 HERSBRUCK /
NEZHODOVÁ ANDĚLA* 1906 + 1945 DRÁZĎANY / NYTRA LEOPOLD* 1903 + 194 VRATISLAV
/ ONDERKA BLAŽEJ* 1897 + 1942 OSVĚTÍM / PAJUREK EMIL* 1902 + 1943 OSVĚTÍM /
PAVLÍČEK JAN,JUDR* 1898 + 1942 VRATISLAV / PRIEFOVÁ ELI* 1893 + 1943 OSVĚTÍM
/ PRIEFOVÁ LAURA* 1895 + 1943 OSVĚTÍM / ROČÁKI JAN* 1891 + 1943 OSVĚTÍM /
ROŽNOVSKÝ JOSEF* 1900 + 1943 OSVĚTÍM / ROŽNOVSKÝ VIKTOR* 1887 + 1943 OSVĚTÍM
/ SIGMUND ADOLF* 1878 + 1943 OSVĚTÍM / SIGMUNDOVÁ ANEŽKA* 1888 + 1943 OSVĚTÍM
/ ŠIGUT ALOIS* 1914 + 1942 OSVĚTÍM / ŠIMČÁK OLDŘICH* 1919 + 1944 JANOVÁ LHOTA
/ ŠMÍRA FRANTIŠEK* 1907 + 1942 VRATISLAV / ŠPRLOVÁ MARIE* 1922 + 1945
MATHAUSEN / ŠVRČEK JAN* 1901 + 1945 NOVÁ VES / TELAŘÍK RUDOLF* 1903 + 1944
VRATISLAV / TOBOLA AUGUSTIN* 1891 + 1943 OSVĚTÍM / VACHALA ALFONS* 1903 +
1943 OSVĚTÍM / VÁCLAVÍNEK EMIL*1906 + 1943 OSVĚTÍM / VANĚK FRANTIŠEK* 1922 +
1944 OSTRAVA / WEINERT ALOIS* 1894 + 1943 VRATISLAV / ŽÁK VILÉM* 1907 + 1943
OSVĚTÍM / ŽÍDEK BOHUSLAV* 1914 + 194 VRATISLAV / ŽÍDEK JOSEF* 1888 + 1943
OSVĚTÍM / ŽIŽKA JOSEF* 1895 + 1941 MATHAUSEN Nápis urna s prstí: OSVĚTIM
DUKLA
Pamětní deska Josefa Bierského D) Komenského 420, ZŠ, na levo od hlavního vchodu. Nápis: NA PAMĚŤ ŽÁKA NAŠÍ ŠKOLY
/ PORUČÍKA JOSEFA BIERSKÉHO / NAROZENÉHO 19.3.1920 / VE FRÝDLANTU NAD
OSRAVICÍ – LUBNĚ / PARAŠUTISTY ČESKOSLOVENSKÉ ZAHRANIČNÍ ARMÁDY / VE VELKÉ
BRITÁNII, / KTERÝ PADL NA SMRKU RUKOU ZRÁDCE - AGENTA GESTAPA / DNE 19. ŘÍJNA
1944 / MĚSTO FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ / ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ
Kenotaf Josef Bialka D) RODINA BIALKOVA / JOSEF *27.8.1878
+15.1.1915 / POHŘBEN V OLOMOUCI JAKO VOJÍN
Radnice B) …
Nová radnice B) …
Škola E) Na náměstí
Škola E) T.G.Masaryka
Janáčkova síň E) …
Železárny B) … |
Panství Politický i soudní
okres Místek 1961 Okres Frýdek-Místek 2003 Pověřený městský úřad
Historie města >>
Osídlení území v okolí řeky
Ostravice se datuje do druhé poloviny 13. století, když roku 1256 rozhodl
král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a olomouckým
biskupem Brunem, že zemskou hranici bude tvořit řeka Ostravice. V letech
1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. K roku
1300 je zaznamenán Jindřich z Frýdlantu, o němž se předpokládalo, že pocházel
z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen
v poslední třetině 13. století. Je však možné, že byl příslušníkem rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách (v takovém
případě by jméno Frýdlant bylo přeneseno z Čech na Moravu a Frýdlant mohl být
založen později, cca ve 14. století). Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu
držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy
olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu
postaven dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v
letech 1672-1690 přestavěn na kamenný. Obyvatelstvo se živilo převážně
zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech 1618–1620
vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté
války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant
se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů
prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční
výroba papíru. Dne 7. září 1848 byla zrušena robota
i dědičná práva fojtů a rychtářů obcí. V prvních volbách do obecního
zastupitelstva bylo zvoleno bylo 18 zástupců a prvním starostou se stal
Štěpán Kerlín. Hutnictví se v 19. století zaměřilo
na slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného
nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po první světové válce bylo roku
1920 započato s elektrifikací městečka. Za první autobusovou linku v českých
zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z
Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné.[2] Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října
1948. Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát,
poté do okresu Frýdek-Místek.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) frydlantno.cz B) wikipedie.org (2.12.2013) C) farnost-frydlantno.eu
(2.12.2013) D) vets.estranky.cz (2.12.2013) E) infocesko.cz (2.12.2013) fotografie
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2.12.2013 |
