Kód CZ

Horní Újezd

Místní části: Cíkov, Krásnoves, Podloubníček, Víska.

Škola

1910, s pamětní deskou na legionáře p.Švece

 

Chalupa

Je významným

 

Jeskyně

Je významným zimovištěm vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), který se zde vyskytuje v počtu pres 300 jedinců a dále jsou zde druhy netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Jeskyně je tvořena systémem puklin v druhohorních usazeninách. Leží v blízkostí obce Horní Újezd u Litomyšle. Povrchový vstup je zakryt betonovou deskou. Vrápenci používají k vletu další vchod, vzdálený od tohoto místa, čímž dokládají rozlehlost tohoto systému puklin. Ohrožení lokality je opět v návštěvnosti neukázněných lidí, kteří ohrožuji nejen zimující vrápence, ale i sami sebe.

 

 

Zpět na

okres

Panství Litomyšl

 Politický okres Litomyšl

1961 Okres Svitavy

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Horní Újezd

Historie obce >>

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 823

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.horniujezd.infoobec.cz

  

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

Kód CZ

Cíkov

Socha P.Marie s kapličkou

Nad rybníčkem s pramenem zvaný Fialový pramen, 1893

 

Pomníček

V údolí Lubenského potoka nad pramenem Barborka

 

Pamětní deska

Lukáše Pakosty, vůdce selského povstání 1680, na místním mlýně rodiny Boštíků

 

Ležákův mlýn

Boštíků, s pamětní deskou Lukáše Pakosty. Z  cikovského Ležákova mlýna pochází slavná postava Selského povstání na litomyšlsku r.1680 - mlynář Lukáš Pakosta (na mlýně je umístěna pamětní deska). Ze stejného mlýna pochází také profesor František Xaver Boštík - spisovatel a básník, který zemřel v r. 1964 v Chotěboři a jeho synovec současný akademický malíř pan Václav Boštík.

 

Mlýn

 

 

Poslední z vesnic Horního Újezdu kolmo k silnici Dolní Újezd-Poříčí.

Kód CZ

Krásnoves

Kaple

1894

 

Železný kříž

Nedaleko kaple mezi mohutnými lípami

 

Socha sv.Jana Nepomuckého

Před údolím ke Kulturnímu domu

 

Kamenný kříž

U rozcestí na Poličku. U Červeného mlýna

 

Železný kříž

Mezi lípami u cesty na Vísku

V roce 1901 za starosty Jan Rožka rovněž z Vísky čp. 100 byl nahrazen dřevěný kříž pískovcovým a zároveň vysvěcen.

 

Památník na válku

U kaple, na 34 občanů obce padlých v 1.sv.válce

 

Památné lípy

Kolem kamenného kříže, 5 lip srdčitých

 

Památné lípy

při cestě mezi místními částmi Víska a Krásnoves v katastru Obce Horní Újezd. Za třicetileté rakousko-švédské války v letech 1618-1648 prožíval český národ těžké doby utrpení a bídy, které se nevyhnuly ani litomyšlskému kraji, jenž v té době spadal pod správu majitele litomyšlského zámku Vratislava z Pernštejna, který dal zámek postavit po roce 1628.

Bylo to asi v roce 1645 - 48, kdy došlo v prostoru mezi osadou Víska a Krásnoves k bitvě mezi rakouským císařským vojskem a švédským vojenským oddílem, který přitáhl polní příčnicí od Lubné a tu bezprostředně před střetnutím vyplenil a vypálil.

Podle sdělení rakouského důstojníka, které bylo zaznamenáno v kronice litomyšlského zámku, padlo zde v boji velké množství švédských vojáků asi na 300, kteří byli po různu v místě bojiště zahrabáni, v té době ještě porostlým lesem. Postupem času les se vykácel a pozemek přeměnil v pole. Jelikož hroby pochovaných vojáků byly většinou mélké, tak se stávalo, že při orání pole koňmi, vyorali se sem tam i nějaké kosti pozůstalých vojáků.

Tyto polnosti za veskými humny patří rodině Hurychově č.p. 98, Rožkově čp. 100 a Fulíkově č.p. 101. "Dle lidového podání předků zaznamenaného zdejším soukromým kronikářem Śtěpánem Zerzánem čp. 114 na Vísce, měl být v místě bojiště i hromadný hrob s několika padlými vojáky a v tom místě zasazena lípa, která dodnes tam stojí. Byl tam posazen i dřevěný kříž. Stalo se tak na rozcestí cesty od Vísky ke Krásnovsi a k Lubné."

Při sondáži provedenou obecní komisí v roce 1990 se vyhrabala asi 2,50 m od staré lípy spodní dřevěná část kříže v docela dobrém stavu. Bohužel samotnou lípu nedalo se podkopat, tak se na nic už nepřišlo. Ale jeden z účastníků komise pomoci virgule zjistil, že pod lípou je pravděpodobně dutina s pozůstatky padlých vojáků.

V roce 1870 za starosty Jana Kerharta z Vísky č.p. 106 byly zasazeny čtyři další lípy a postaven nový dřevěný kříž.

V roce 1901 za starosty Jan Rožka rovněž z Vísky čp. 100 byl nahrazen dřevěný kříž pískovcovým a zároveň vysvěcen.

V roce 1975 byla jedna z těch mladších líp, stojící na samém okraji malého lomu větrem vyvrácena, ale zase v roce 1980 doplněna zasazením dvou lípek Václavem Kutou z Vísky č.p. 97. V rámci svépomoci občanů se kříž dle potřeby udržuje v dobrém stavu, provedly se i potřebné navážky hlíny a keřová výsadba kolem.

 

 

Obec patří k Hornímu Újezdu u silnice na Poličku

Kód CZ

Podloubníček

 

Kód CZ

Víska

 

Část obce u silnice na Dolní Újezd

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.2.2012