|
konec 12. - poč.
13. stol. - osídlování jesenicka
1222 - Spor moravského knížete
Vladislava Jindřicha, bratra českého krále Přemysla Otakara I. s
vratislavským biskupem Vavřincem (Lorenzem) o zlaté doly. Smrt knížete.
1224 /27.1./ - Dopis papeže Honoria III. králi Přemyslu Otakarovi I. o vrácení dolů
na zlato biskupům. Postaven hrad Edelštejn
pravděpodobně moravskými knížaty.
1226 - vévoda Jindřich I. ze
Slezska si stěžoval u kurie v Římě na vratislavského biskupa Vavřince. Důvod:
vysoká daň a desátek pro osídlence.
1240 - 1241 - vpád Mongolů do
Slezska.
1241 - bitva u Lehnice. V boji proti Mongolům se měli zúčastnit i zlatohorští horníci.
1263 - první výskyt jména Cukmantl v listinách (in montibus
contra Cucmantel et Vrudental)
1281 - první písemná zpráva o
hradu Edelštejně . Zlaté Hory označovány jako
podhradí (suburbium)
1284 - hrad drží loupeživí
rytíři bratři z Linavy. Ti jej musí předat
biskupovi Tomáši II.
1285 - spor mezi biskupem a
vratislavským knížetem Jindřichem IV. Ten v dubnu dobyl hrad Edelštejn. Opavský kníže Mikuláš I. vrací hrad biskupovi.
1288 - Jindřich IV. předal
hrad opět Mikuláši I.
1306 - Zlaté Hory obdržely od
opavského knížete Mikuláše I. městské privilegium podle magdeburského práva.
1325 - 1361 - Zlaté Hory
obdržely Horní právo.
1330 - písemně doloženo, že
mimo běžné rýžování zlata jsou již v provozu ražené štoly.
1339 - král Jan Lucemburský
odebral Zlaté Hory, Heřmanovice, Jarnoltowek a hrad Edelštejn s
příslušenstvím a zlatými doly opavskému knížeti Mikuláši II., synovi
Mikuláše I.
První zmínka o existenci kostela.
1345-1351 -"Černá
smrt" po celé Evropě
1361 - římský císař Karel IV.
vrací Zlaté Hory opavskému knížeti Mikulášovi II., aby napravil křivdu svého
otce.
1367 - dědictví Mikuláše II.,
zemřel 1365, rozděleno mezi čtyři syny. Zlaté Hory obdržel Mikuláš III. Pro
dluhy přenechal Zlaté Hory slezskému knížeti v Olešnici,
po něm je převzal Přemysl Opavský.
1412-1413 - Mor na Moravě a ve
Slezsku
1433 - po smrti Přemysla
Opavského, dostal město syn Václav. Zanedlouho ho převzal jeho bratr Mikuláš.
Městu uděleno mincovní právo. Po smrti Mikuláše 1434 ho dostal opět Václav,
ale ten ho zastavil roku 1440 opolskému knížeti Bolkovi
1419 - 1436 - husitské války,
husité ve Slezsku r. 1428
1428 /24. 6./ - schůzka
slezských knížat protihusitského odporu ve Zlatých Horách
1440 - Edelštejn
vyhořel se všemi důležitými listinami a dokumenty města. Do roku 1455 znovu
opraven.
1460 - po smrti bezdětného
Bolka připadly Zlaté Hory podle smlouvy králi Jiřímu z Poděbrad a jeho synům.
1465 - převzetí města Jiřím z
Poděbrad.
1467 - hradním velitelem hradu
Edelštejnu je utrakvist
Jan ze Žerotína. Pro trvalé nájezdy jeho hradní
posádky do vratislavského biskupství se rozhodl biskup Jošt
z Rožmberka k útoku na hrad. Dne 16. 7. hrad dobyl a po několika dnech jej
nechal rozbořit.
1470 - se poprvé v listinách
objevuje název Miserich (dnešní Podlesí).
1474 - biskupové koupili od
pánů z Poděbrad Zlaté Hory za 240 hřiven a 1600 uherských zlatých.
1477 - 1560 za biskupů Rudolfa
z Rüdesheimu, Jana Rotha, Jana Thurzy,
Jakuba ze Salzy a Balthazara
z Promnitz se dokladuje všeobecný rozkvět
hornictví. Nová horní práva jsou označena datem 13. 4. 1477.
1507 - Mor v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku
1514 - vybudována sladovna a
výrobna piva ve Zlatých Horách.
1519 - Augšpurští bankéři Fuggerové svými finančními půjčkami významně podporovali
hornickou činnost v naší oblasti.
1524 - Zlaté Hory obdržely
nový horní řád (104 článků) podle vzoru jáchymovského horního práva.
1543 - ve Zlatých Horách jsou
zaměstnáni dva mincmistři a jeden zlatník.
1550 - 1560 hornická činnost
ve velkém rozkvětu. Od Hlucholaz směrem ke Zlatým
Horám se razila štola Tří králů o délce takřka 6 km. Na místě dnešní fary
ve Zlatých Horách stál mincovní dům, kde se razily zlaté a stříbrné mince.
Zavedením poštovní služby na cestě z Vratislavi do Olomouce byla zřízena řada
poštovních stanic, např. Grotkow, Nisa, Zlaté Hory,
Andělská Hora atd.
1559 - uvádí se, že ze Zlatých
Hor bylo do Nisy odváděno týdně 12 - 20 1otů (168 - 280 gramů) zlata v
mincích.
1586 - poprvé zmínka o
poštovním úřadě ve Zlatých Horách.
1590 /14.8./ nalezen při
povrchové těžbě valoun ryzího zlata o hmotnosti 1,385 kg v ceně 355
uherských zlatých.
1591 /22.3./ - nalezen další
valoun ryzího zlata o hmotnosti 1,780 kg v ceně 456 uherských zlatých. Oba
byly darovány císaři Rudolfu II. do jeho sbírek. Později byly ztraceny.
1601 - postupný zánik
nerentabilních zlatých dolů a začíná se s těžbou mědi.
1610 - neúnavní zlatokopové
nalézají zlato dále od Zlatých Hor. Existuje zpráva, že např. Hans Sembdner z Hlucholaz obdržel za
1 lot a l kvint (cca 18
gramů) narýžovaného zlata 8 tolarů a 12 grošů.
1618 - 1648 - třicetiletá
válka. Zlatohorské hornictví prožívá krizi. V té
době byl starostou města řezník Johann Zottmantel. Jeho náhrobní desku je dosud možno vidět na
jižní stěně farního kostela. Jde o nejstarší známý náhrobek ve Zlatých
Horách.
1642 a 1646-7 - Švédská vojska rabují a drancují město.
1626 - byl založen střelecký
spolek.
1632 - prvním písemně
doloženým poštmistrem ve Zlatých Horách byl Johann Georg Nentwig. Současně byl
královským výběrčím daní a starostou města.
1632 - 1633 - Zlaté Hory a
okolí byly napadeny morem. V tomto roce zemřeli na mor ve Zlatých Horách 4
lidé, v Nise cca 6.000 lidí.
1638 - v dolech se zkouší nový
provoz těžby zlata. Město vidí v této činnosti svůj význam a provozuje těžbu.
Biskup dal ve Zlatých Horách postavit nový horní mlýn (na horním konci
města). Koupil jej Martin Schmidt za 1.200 tolarů se závazkem k rytířské
službě.
1646 - Počátky čarodějnických
procesů jak ve Zlatých Horách, tak v dalších městech, Nisa, Jeseník a další.
1650 - z tohoto roku je známá
městská pečeť s textem: "Sigillum civitatis Cukmontensis".
Poštmistrem ve Zlatých Horách je Georg Pfitzner.
1651 - od 5. července do 29.
září bylo v procesech s čarodějnicemi ve Zlatých Horách popraveno 30 osob. Jako
přísedící u soudů se zúčastnil místní rodák František Jidřich
Boblig, pozdější inkvizitor na losinském
panství. Odhaduje se, že celkem bylo popraveno ve Zlatých Horách 85 osob.
1654 - Mor v Evropě
1656 - poštmistrem ve Zlatých
Horách je bratr hornického hejtmana David Rudolf Handtke
z Prudníku, po něm jeho švagři Nentwigové.
Mincovna je odvezena do Nisy.
1660 - ve Zlatých Horách bylo
přes 60 tkalcovských mistrů s přibližně 200 tkalcovskými stavy. V dolech bylo
zaměstnáno sotva 60 horníků.
1668 - Zlatým Horám byly
biskupem Sebastianem z Rostocku povoleny 2 roční trhy s koňmi a dobytkem.
Každou sobotu se pak konal běžný trh.
1669 - starostou města byl
zvolen Hans Bayer. Zlaté Hory mají jedinou cihelnu s roční produkcí 66.000
cihel za 213 tolarů.
1684 - město Zlaté Hory
zakládá Mannschaftsbücher tzv. "Soupis
poddaných" k přesné kontrole občanů.
1687 - ze 349 domů uvnitř
městských hradeb je 138 vybaveno právem vařit pivo.
1692 - císařským poštmistrem
je Sebastian Peschel. Po něm Franz
Carl Nentwig, který byl
povýšen do šlechtického stavu "von Eichenfeld", byl starostou města a současně i
císařským výběrčím cla.
1695 - na starém hřbitově (u
farního kostela) je nouze o místa hrobů. Město získalo dosavadní biskupskou
Dvorní zahradu v sousedství kostela sv. Kříže a určilo ji k založení nového
hřbitova.
1709 - císař Josef I. uděluje
městu stará privilegia a svobody. To slibuje nový rozmach zlatohorského
hornictví.
1716 - Mor ve Slezsku, mrtví
leželi nepohřbeni v kaplích.
1717 - Zlaté Hory mají ještě přes
17 běličů příze.
1730 - v hornictví ve Zlatých
Horách bylo zaměstnáno již jen 50 horníků.
1733 - ve Zlatých Horách
pracuje 191 tkalců. Z hornického města se stalo tkalcovské město. Na 322
živnostníků připadá pouze 50 horníků. V tomto roce kronika také uvádí, že
město má městské hradby a 4 městské brány.
1740 - 1748 - válka o rakouské
dědictví.
1740 - 1742 - první slezská
válka.
1741 /22.6./ - bylo město
Zlaté Hory Prusy na rozkaz pruského krále Bedřicha II. ostřelováno, zapáleno
a vypleněno. Většina domů vyhořela včetně radnice a školy. Některé prameny
uvádějí, že shořelo cca 300 domů.
1742 - mezi Rakouskem a
Pruskem uzavřen ve Vratislavi tzv. vratislavský mír. Dne 1 l. června 1742 musela Marie
Terezie postoupit Prusku celé Dolní a část Horního Slezska. Těšínsko, Opavsko
a území na jižní straně řeky Opavy, jakož i velká pohoří zůstaly v držení
Rakouska. Přestože Zlaté Hory připadly Prusku, Bedřich II. odmítl Zlaté Hory
převzít. Nazval město loupeživým hnízdem, kde se obyvatelé živí jen ovesným
chlebem a vodou. Město se stalo samostatnou farností a opustilo navždy glucholazské děkanství. Kronikář zaznamenává hospodářský
úpadek Zlatých Hor.
1744 - 1745 - druhá slezská
válka.
1751 - mincovní zařízení bylo
odvezeno ze Zlatých Hor do Vídně.
1752 - vláda ve Vídni zrušila
hornická privilegia Zlatým Horám, Jeseníku a stanovila platit daně a
kontribuce.
1753 - v hornickém provozu ve
Zlatých Horách je zaměstnáno jen 10 horníků.
1755 - 1765 - biskup a kníže Schaffgotsh provozuje hornickou činnost ve Zlatých Horách
na vlastní náklady. Výtěžek: zlato za 15.754. guldenů, 58 grošů, 3 halíře,
skalice za 10.850 guldenů, 58 grošů,1 halíř.
1756 - 1763 - sedmiletá válka.
Pokus Marie Terezie získat zpět Slezsko definitivně nevyšel.
1766 /30.10./ - se narodila ve
Zlatých Horách Elisabeth Schubertová, rozená Vitzová, matka známého hudebního skladatele Franze Schuberta. Narodila se v domě č. 51, který byl v
roce 1927 zbořen kvůli rozšíření jižní části hotelu (dnes hotel Beseda).
1759 - během sedmileté války
se na jaře a podzim bojuje kolem hory sv. Rocha.
Dne 30. dubna zde byli Prusové poraženi rakouským generálem de Ville. V tomto roce byla ve Zlatých Horách doporučena
občanům výsadba brambor!
1766 /8.6./ - navštívil město
při své cestě po jesenicku císař Josef II.s doprovodem generálů. Byl ubytován na staré poště.
Poštmistrem byl Heissig.
1779 /14.1./ - proběhla bitva
mezi rakouskými a pruskými oddíly na sv. Rochu.
Zlaté Hory byly dějištěm potyčky v tzv. válce o bavorské dědictví. Prusové
byli po velkých ztrátách poraženi.
1781 - otevřena lékárna ve
Zlatých Horách.
1783 - založena společnost pro
péči o chudé.
1784 - do tohoto roku biskup Schaffgotsčh provozoval na vlastní náklady rudné doly.
1794 - poštmistrem se stal
Franz Simon.
1802 - koryto potoka Miserichbach, dnešní Prudnik, resp.
Zlatý potok, bylo přeloženo z náměstí Zlatých Hor mimo město. Bývalé koryto
bylo zavezeno hlušinou z rudných dolů, a proto byly později potíže s výsadbou
stromů.
1808 - poštmistrem je
velkostatkář Vinzenz Richter. Jeho nástupcem pak
Konrád Richter.
1833 - náměstí Zlatých Hor se
vydlažďuje.
1836 - v tomto roce zemřelo ve
Zlatých Horách 50 lidí na choleru.
1839 - bylo zavedeno osvětlení
ulic.
1841 - byla vybudována nová
silnice do Heřmanovic.
1844 - Johan Höniger se pokouší vzkřísit hornickou činnost. Zřídil u
Modré štoly 4 stoupy, 2 obytné domy a jiná zařízení.
1845 - tiskárna Trassler v Opavě tiskne pro Zlaté Hory nouzové papírové
peníze - 1.200 ks. Jeden kus představoval 10 krejcarů.
1849 - Höniger
prodává hornický provoz říšskému hraběti z Lippe von Weissenfels. Ten rozšiřuje
nové stoupy, staví jednu tavicí huť, přípravny a obytné budovy u Modré štoly.
Falšoval zprávy o výnosech, důvěřivce připravil o 350 000 zlatých a nakonec
uprchl s milenkou do Ameriky.
1858 - 1859 - za působení
starosty Johana Metznera čítá město Zlaté Hory 529
domů s 4 101 obyvatelem. Jsou zde mimo jiné: 374 tkalcovští mistři, 7 běličů
plátna, 2 valchovači plátna, 1 farář, 2 kaplani, 2
ranhojiči, 2 učitelé s pomocníky, 1 doktor, 34 oprávněných občanů k vaření
piva, 1 lékárník, 52 ševců, 10 koželuhů, 10 řezníků, 10 pekařů, 1 poštovní
úřad, 1 výrobna drátu, 3 mlýny, 2 továrny na plátno, 1 obchod kořalkou, 1
továrna na papír, 5 obchodů se smíšeným zbožím, několik obchodů s plátnem a
vínem, 1 nemocnice pro chudé, 1 arcibiskupský úřad, 1 výrobna kos a srpů, 1
pilařský provoz, 1 celní a cejchovací úřad.
1860 - u Modré štoly jsou
strženy budovy a zařízení, které sloužily k hornické činnosti.
1861 - v polovině dubna byla
uvedena do provozu silnice přes Biskupskou horu do Petrovic.
1862 /1. 9./ - byl ve Zlatých
Horách zřízen telegrafní úřad.
1866 - válka s Pruskem (21.
6.). Dne 11. 7. přišla do Zlatých Hor první zpráva o prohrané bitvě Rakušanů
u Hradce Králové!
1867 /7. 7./ navštívil
rakouský arcivévoda Albrecht Zlaté Hory. Hrabě Lausch
přebírá doly, které však v roce 1878 zastavily svou činnost. Bělení příze ve
Zlatých Horách je v rozkvětu.
1871 - trojtřídka obecné školy
byla změněna na pětitřídní a děvčata byla od chlapců oddělena. Dívčí škola
byla v budově u farního kostela ve 2. poschodí, chlapecká škola byla nově
postavena (dnes jižní polovina budovy současné pošty - č. p. 144).
1872 /1. 5./ - je otevřena
městská spořitelna.
1873 /leden/ - v domě č. 404
je zřízena nemocnice - u kostela sv. Kříže.
1876 /12. 7./ - oslavuje
střelecký spolek 250 let od svého založení.
1879 - je zřízeno Dr. Karlem Anjelem vodoléčebné sanatorium (dnešní Dětská léčebna).
Byl založen zemědělský klub a katolický spolek.
1882 - Königgasse,
spodní část dnešní Sokolské ulice, se reguluje.
1884 - na náměstí jsou vysázeny
okrašlovacím spolkem kaštany.
1888 - je zbourán vyčnívající
dřevěný dům č. p. l u Horní brány (domovní číslo 1 obdržela později rozhledna
na Biskupské kupě).
1890 - na začátku 90. let je
ve Zlatých Horách 700 - 750 ručních tkalců. Týdenní mzda jednoho tkalce
činila přibližně 1,5 - 2 guldeny. Nemocenská pak 15 krejcarů.
1891 - Zlaté Hory budují
kanalizaci a vodovod (sběrné studny ve svahu za Černým jezerem).
1896 - dostavuje se ulice Villenstrasse (dnes Sadová). Dne 31. 10. otevřena
železniční trať mezi Mikulovicemi a Zlatými Horami.
1897 - založen park Franze Josefa, dnes park Elizabeth Vitzové.
Místo, na kterém leží park a stojí okolní vily, bylo dříve rozsáhlou
kamenitou plochou zbylou po rýžovnické činnosti. Po staletí se tomuto místu
říkalo Hexenhalden (čarodějnické haldy). Právě na
tomto místě byly upalovány ženy odsouzené za čarodějnictví. Byl založen nový
hřbitov.
1898 - rok s velkou
nezaměstnaností. Na Biskupské kupě vybudována zděná rozhledna. Náklady činily
9.200 korun.
1900 - celková výměra města
činí v tom čase 12.923
ha z toho les 8.395ha. Jedná se pravděpodobně o celý
bývalý soudní okres Zlaté Hory, kde patřily kromě města i Horní a Dolní
Údolí, Ondřejovice, Rejvíz
a Heřmanovice.)
1903 /9. - 11.7./ - postihla
město dosud největší povodeň. Potok se místy rozlil do šíře 50 - 100 m. Město a stát
poskytly na odstranění škod těžce poškozených míst 27.533 korun. Sbírka v
obci činila 11.370 korun.
1905 - byla postavena
plynárna.
1911 /21.1./ - byl otevřen
sirotčinec (dnes mateřská škola u mostu).
1914 - město má 4.520
německých obyvatel. Srpen - začala 1. svět. válka. Ze Zlatých Hor narukovalo
452 mužů, z nichž padlo 118.
1919 /4. 3./ - Němci žijící na
území nově vzniklého Československa demonstrují za právo na sebeurčení a
požadují přidružení k Rakousku. České vojsko zasahuje.
1919 - 1920 - do Zlatých Hor
přichází české vojsko a následně četnictvo a úředníci.
1922 /21. 5./ - se vysvěcuje
pomník padlým v 1. světové válce.
1924 /14. - 25. 8./ - výročí
700 let města. J. Pfitzner píše jako svou
doktorskou práci o historii města Zlatých Hor.
1932 /1.9./ - je otevřena
česká menšinová škola v domě č.p. 388, je řízena učitelem Miloslavem
Paličkou.
1937 - otevírá se státní
muzeum v budově staré pošty.
1938 - povolávání německých
mužů k českému vojsku. Mnoho jich utíká přes hranice do Německa. Dne 22. září
jsou Freikorpsem otevřeny hranice do Hlucholaz mezi Německem a ČSR. Dne. 6. října vstupuje
německá armáda do Zlatých Hor. Z města je odsunuto do vnitrozemí 126 českých
obyvatel.
1939 /1. 9./ - začátek 2.
světové války
1945 /8. 5./ - Rudá armáda
obsazuje Zlaté Hory. Vedení města přebírají české úřady.
1945 /26.7./ -1946 /9.10./ -
odsun převážné části německého obyvatelstva zlatohorska
do Německa.
Přicházejí noví osídlenci z Huštěnovic (jižní
Morava) a Slováci z Oravy.
1949 - 1950 - příchod utečenců
z Řecka
1948 /5.1./ - provedeno
přejmenování města na Zlaté Hory (dříve Cukmantl, Zuckmantel)
1952 /19.10./ - zahájení
geologického průzkumu u Modré štoly
1958 /1.4./ - založení závodu
Rudných dolů ve Zlatých Horách
1962 /9.9./ - shořela pila a
na jejím místě vznikl podnik Geologický průzkum
1960 /29.3./ - k městu
připojeny Horní a Dolní Údolí
1964 /13.2./ - k městu
připojeny Ondřejovice a Rejvíz
1993 /17.12/ - těžní jámou
vytěžen poslední symbolický vozík rudy
1993 /31.12./ - ukončení
novodobé těžby rud barevných kovů, zlata a stříbra ve Zlatých Horách
Zdroj:
|