Bratřejov
Kostel sv.Cyrila a Metoděje C) vystavěn v letech 1871–1890 v
novogotickém slohu. Budovatelem chrámu je vizovický děkan Jan Bartoš (1829 -
1899). Finanční prostředky získal z milodarů věřících a darů různých institucí,
které obesílal s žádostí o příspěvek. Stavbu projektoval architekt Michal
Urbánek (1849-1923). Základní kámen kostela byl položen 22. října 1871;
kostel byl vysvěcen 22. října 1890 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem. Původní výmalba kostela je dílem Aloise
Růžičky z Vídně. V roce 1985 byla obnovena svépomocí farníků. Skleněné
vitráže v presbyteriu pocházejí z dílny Carla Geylinga z Vídně. Nástěnné obrazy ze života sv. Cyrila a
Metoděje a obraz hlavního oltáře pocházejí z dílny vídeňského akademického
malíře Rudolfa Geylinga. Rudolf Geyling
je rovněž autorem oltářního obrazu sv. Cyrila a Metoděje. Na kůru stojí dvoumanuálové varhany se 13 rejstříky od pražského
varhanáře Emanuela Štepána Petra z roku 1901. Náklady na výstavbu kostela, fary a
hospodářských budov přesáhly 100 000 zlatých.
Fara A) 1898 Kamenný kříž …
Kamenný kříž …
Vrcholové partii Klášťova
dominuje skalisko Čertův kámen na nejvyšším bodě a studánka pod vrcholem. Po
celém obvodu hradiska je patrný kamenný val, který na jižní straně neuzavírá
prostor docela, ale podbíhá a přesahuje opačný konec valu a tvoří tak jakousi
bránu krytou z boku oběma konci valů. Val má dodnes výšku přibližně jednoho
metru, v severovýchodní části dosahuje výšky až tří metrů, zatímco v
jihovýchodní části se ztrácí úplně. Obepíná plochu asi 2,1 ha ve tvaru
trojúhelníka se zaoblenými vrcholy a s mírně zaoblenými stranami. Na
jihovýchodní straně areálu jsou pozůstatky uměle vytvořené kamenné terasy s
prohlubní nejasné funkce, jednu dobu považované za cisternu. Na terase se
totiž nachází i několik dalších zahloubení. Terasy upravené kamenným
dlážděním jsou v areálu hradiska celkem dvě. Opevněné sídlo vzniklo na Klášťově zároveň s prvním intenzivnějším osídlením této
hornaté části jihovýchodní Moravy v pozdní době bronzové, na prahu 1.
tisíciletí př. Kr. Již tehdy bylo obehnáno mohutnou
hradbou s čelní kamennou zdí a dřevohlinitým
tělesem, širokým přes 3 metry. Další lidské aktivity jsou odtud
zaznamenány z období raného středověku (éra Velkomoravské říše). Klášťov byl nejvýše položeným velkomoravským hradištěm.
[Škola] A) Stará budova
Škola A) zřízena v r.1807, ale pouze jako
expozitura školy vizovické. Vyučovalo se třikrát týdně v domě k tomu určeném.
Jednotřídní škola byla postavena až v roce 1822. Ta však brzy kapacitě
nevyhovovala, a proto byla vybudována nová školní budova v r .1886. Byla
stavěna ze značné části svépomocí občanů. Podle počtu žáků zde byla dvou-až čtyřtřídní
škola. Dnes je zde malotřídní škola pro nejmladší žáky, starší děti
navštěvují školu ve Vizovicích. V roce1963 byly ve školní budově zadaptovány
prostory pro mateřskou školu.
Dům č.p.118 S valbovou střechou
Dům Se secesní fasádou
Dům …
Dům …
Dům …
Pramen A) Obnoven 2012
Pramen A) Obnoven 2012
Pramen A) Obnoven 2012
|
Panství Vizovice Politický okres
Holešov, s.o. Vizovice 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
I když první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468,
osídlení zde existovalo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov
(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova
a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského
hradiště(nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní). Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie
vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem
po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, že ti si stěžovali na svého pána až
u císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova.
Spor dopadl v roce1573 tak, že poddaní
z Bratřejova mohli podle práva využívat
lesy, pole, louky i kluče k pasení dobytka. Les Chlášťov
(Klášťov) připadl panu Kavkovi z Říčan. V 17. století trpěl Bratřejov
válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Hned na
počátku 17.století to byl vpád bočkajovců na Moravu
při němž byl kraj kolem Vizovic zle popleněn. Obzvláště špatně se vedlo bratřejovským poddaným v roce 1623 při vpádu uherských
žoldnéřů Gábora Bethlena
na Valašsko, při němž byl Bratřejov z větší části
vypálen a nájezdníci odehnali všecek dobytek. Při následné neúrodě docházelo
k tomu, že mnozí chalupnící, ale i sedláci,
opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou. Tresty a represálie provázely také porážku valašských povstalců
v roce 1644 u Vsetína. K povstání se přidali i poddaní z Bratřejova
a po jeho porážce bylo 7 bratřejovských sedláků
popraveno (6 oběšeno a 1 čtvrcen). Tři padli v boji u Martinic
a Jan Hejtmánek a Jura Durbalec uprchli před
trestem za hranice (pravděpodobně na Slovensko). Kraj se ještě nevzpamatoval
z válečných událostí a už přišla nová pohroma v podobě vpádu Turků. Na podzim
roku 1663 bylo v Bratřejově zabito 50 lidí a 7 domů
vypáleno. Počátkem 18. století bylo Vizovicko
vystaveno novým válečným útrapám- tak zvaným kuruckým vpádům. Tehdy se prý
obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v
horách a svá pole obdělávali jen v noci. Prusko-rakouská válka v roce 1866
nepostihla obec přímo válečnými operacemi, ale procházející vojska, která si
zde doplňovala zásoby, zavlekla sem obávanou choleru. V roce1847 zuřila v Bratřejově epidemie hlavničky. Náboženské poměry v době pobělohorské byly v Bratřejově
obdobné jako v celém kraji. Obyvatelstvo od dob husitských odpadalo od
katolictví a přiklánělo se z velké části k vyznání evangelickému (luteráni).
V době rekatolizace vyznávalo svou víru většinou tajně. Když jezuitští
kazatelé chtěli zjistit všechny tajné evangelíky v kraji a vyhlásili v roce
1777 ve Vizovicích zprávu, že byla udělena náboženská svoboda, přihlásila se
z Bratřejova k evangelickému vyznání více jak
polovina obyvatelstva. Když vyšlo najevo, že se jedná o podvod, byla vyslána
do Uherského Hradiště delegace, která požadovala náboženskou svobodu. Její
členové byli uvězněni, mezi nimi i Jan Říha z Bratřejova.
Skutečné náboženské uvolnění přinesl až toleranční patent v roce 1781. V roce 1585 bylo v Bratřejově 32
usedlostí, a to zákupní rychta, 5 pololánů, 13 čtvrtlánů,
10 podsedků a 3 mlýny. V roce 1673 zde byl vystavěn nový panský dvůr, v němž
podle soupisu z roku 1675 bylo chováno 34 kusů dobytka. V roce 1739
prodal v Bratřejově majitel vizovického panství
svobodný pán z Minkvicburku Durbalkovský
grunt Jiřímu Dubčákovi za dědičnou zákupní rychtu.
Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově
13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků. V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí
vizovickou, bratřejovskou a ubelskou
o les zvaný Ubelská chrasť
rozdělením lesa mezi všechny 3 obce. V roce 1790 žilo v Bratřejově 481 osob v
79 domech. Podle sčítání z roku 1843 to bylo 546 osob-259 mužů a 287 žen,
které tvořily 125 rodin obývajících 101 domů. Všechny rodiny se zaměstnávaly
zemědělstvím, průmyslové živnosti zde nebyly. V katastru obce v té době byly
4 mlýny a 3 pily. Obec byla vždy čistě česká. Z hlediska příslušnosti obyvatelstva
k náboženskému vyznání se poměr ustálil na polovině katolíků a na polovině
evangelíků. Tak tomu bylo podle údajů z roku 1900, v r. 1921 to bylo 381
katolíků a 350 evangelíků(2 osoby byly jiného vyznání a 1bez vyznání), v roce
1930 bylo v Bratřejově 370 katolíků, 376 evangelíků
a 8 obyvatel bylo bez vyznání, jinověřec není v té
době uveden žádný. Až do zrušení patrimoniální správy patřil Bratřejov
k panství Vizovice. Po zřízení nových správních institucí připadl v roce 1850
k soudnímu okresu vizovickému, kam patřil až do roku 1949. Nadřízeným orgánem
v oblasti politické správy bylo pro Bratřejov v
letech 1850-1855 okresní hejtmanství v Uherském Brodě, pak do roku 1868
okresní úřad ve Vizovicích a v letech 1868-1935 okresní hejtmanství
holešovské. Po zřízení politického okresu Zlín v roce 1935 přešel Bratřejov pod správu tohoto okresu až do roku 1949. Pak
následoval JNV Gottwaldov,od roku 1954 ONV Gottwaldov-venkov a od roku 1960 ONV Gottwaldov.
Od roku 1990 je to opět okres Zlín.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Samek B., Umělecké památky M. a S., A) bratrejov.wz.cz B) C) cs.wikipedia.org (12.1.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 12.1.2015 |
