Kód CZ 17517

Velký Karlov

Památník „Strom míru“ ^{Zdroj A)}

1978

Bioplynová stanice

Výkon 2,7 MW, součástí jednotka pro kogenerační produkci tepla a elektřiny

Krokodýlí farma

AGRO Jevišovice

Zpět na

okres

Politický okres Znojmo

1961 Okres Znojmo

1951 osada Dyjákovic

1971 samostatná obec

1981 spojení s Dyjákovicemi

Samostatná obec

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

Vznikl v roce 1953 pro potřeby JZD na k.ú.Dyjákovice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1965. Jedná se o novodobou vesnici budovanou od roku 1953 pro potřeby zaměstnanců někdejšího JZD, založeného roku 1950 v severní části původního katastru obce Dyjákovice. Název Velký Karlov byl odvozen od názvu nedaleké samoty Starého Karlova. V listopadu 1971 se pak nová vesnice Velký Karlov stala samostatnou obcí.

Počátky Velkého Karlova jsou totožné s počátky kolektivizace zemědělství v závěru 40. let dvacátého století.

Byla zakládána „Jednotná zemědělská družstva“ sdružující ke společnému hospodaření dosud samostatně hospodařící rolníky. Zakládání JZD neprobíhalo bez problémů a ne zcela dobrovolně, prosazováno více lidmi sice oddanými socialismu, často však méně rozumějící problematice zemědělské činnosti, natož řízení zemědělského podniku. Tomu odpovídaly i výsledky zejména počáteční činnosti JZD, mnohdy nestačící obdělat převzatou půdu nebo i neochotu obdělat půdu části katastru s horší bonitou.

Dále byly zakládány „Československé státní statky“, které se měly stát vzorem zemědělské velkovýroby a které zároveň přebíraly do správy i pozemky, vzpomenutými JZD neobhospodařovanými. Jejich základem se staly hospodářské objekty již dříve státu patřící, různá nadační hospodářství a pod. a v neposlední řadě byly budovány zcela nové objekty jako tomu bylo i v případě Velkého Karlova.

Pokud budeme přesní, tak na samém počátku, v organizačním členění Státního statku Hrušovany nad Jev. se uvádí hospodářství Hrádek („hospodářství“ v tehdejší terminologii znamená nižší hospodářskou jednotku). Sídlem hospodářství byly budovy někdejšího vlastníka, statkáře Maliny. Teprve později, až se počalo s výstavbou objektů živočišné výroby v severní části katastru obce Dyjákovice, kde se nacházela největší výměra obdělávané půdy, hledal se i název pro takto vznikající farmu. Název se nakonec odvodil od nedaleké samoty Starý Karlov a ujal se název Velký Karlov. Nikoliv Nový Karlov, jak by se předpokládalo, ale Velký Karlov vzhledem k předpokládané velikosti střediska, které mělo vzniknout. Rozsah mechanizačního střediska a živočišné výroby (skot, prasata, drůbež, ovce) měl odpovídat rozloze obdělávané půdy 2 až 2 500 ha.

Když vezmeme v úvahu, že se jednalo o všechny druhy dobytka a všechny kategorie zvířat od narození až po využití na produkci a konečnou porážku, tehdejší technologie ustájení s velkou potřebou ruční práce, pak pochopíme, že bylo potřeba zajistit odpovídající počet obsluhujícího personálu Dojíždění nebo dovoz pracovníků z okolních obcí nebyl myslitelný a bylo rozhodnuto vystavět pohotovostní sídliště pro zaměstnance, především pracovníky živočišné výroby. Zcela logicky se pro vznikající osadu ujal stejný název Velký Karlov, ačkoliv mnohdy i z oficiálních míst byl užit název Nový Karlov. Nutno podotknout, že Velký Karlov až do roku 1971 byl osadou – částí obce Dyjákovice. Teprve od voleb do Národních výborů v listopadu 1971 stal se samostatnou obcí s vlastním Národním výborem a zvolenými poslanci, občany Velkého Karlova.

Výstavba a rozvoj

Rozvoj Velkého Karlova nebyl přímočarý a jednoduchý .Byl odvislý od rozvoje hospodářského střediska a probíhal etapovitě. První osadníci, zaměstnanci Velkého Karlova, byli ubytováni v upravené budově bývalé drůbežárny, jediné to budově, která v tomto prostoru v té době byla, další se stěhovali do nově postavených dvojdomků , dnes říkáme „u mlatu“ dokončených v roce 1953. Domky částečně odpovídající modernímu bydlení s odpovídajícím sociálním vybavením, ale napojením na provizorní vodovodní a kanalizační sítě, v té době bez oplocení a hospodářského zázemí pro chov domácího zvířectva. Podobně tomu bylo ještě i v dalších etapách až do roku 1960.

Chybějící obchod, hospodu, stravovací zařízení suplovala kantina v starším montovaném domku, přístupové cesty byly nezpevněné polní cesty, neexistovala autobusová doprava. Pro děti předškolního věku byla v samotné blízkosti stájí postavena nízká jednoduchá budova sloužící jako útulek, kde děti pod dozorem pobývaly v době zaměstnání rodičů, školní děti docházely do Dyjákovic a pouze v čase nepříznivého počasí je kočí koňským povozem převážel tam i zpět. Podobně tomu bylo i s návštěvami u lékaře a pokud se jednalo o větší a složitější nákupy, využívání různých služeb případně vyřizování na úřadech ve Znojmě a k cestování mimo Velký Karlov bylo nutné využívat převážně vlakového spojení z nádraží v Božicích. Vlastnictví osobních dopravních prostředků tak je známe dnes, bylo tenkrát neznámým pojmem . Snad s výjimkou kol, ale ani ty s dnešními nesnesou srovnání.

Změna nastala po roce 1958 kdy bylo vydáno rozhodnutí o další etapě výstavby, do které byla zahrnuta i výstavba inženýrských sítí a stavby sociální vybavenosti (zpevněné vozovky, kanalizační sít s kanalizační koncovkou, vodojem s vodovodní sítí, zrekonstruován byl elektrický rozvod sítě Nn a veřejné osvětlení, výstavba budov jeslí, mateřské a základní školy, potravinářského obchodu, hospody se společenským sálem, služeb a úřadovnou MNV).

Realizací většiny těchto staveb zhruba do roku 1961 se z Velkého Karlova stala již vesnice a nebyl to již jenom shluk stavení pro přechodné nebo dočasné bydlení.

Rok 1961 byl i rokem obratu úrovně hospodaření na místním hospodářství. Vedení statku Hrušovany nad.Jev. se podařilo stabilizovat vedení hospodářství. Doplnit a zvýšit jeho úroveň dosazením mladších školených techniků pod vedení zkušeného vedoucího pana Josefa Vrány. S trochou nadsázky můžeme říci, že Velký Karlov se stal „výkladní skříní“ Státního statku Hrušovany nad Jev., který i nadále byl iniciátorem a garantem dalšího rozvoje stále ještě osady pod správou MNV Dyjákovice. Poslední velkou akcí, již za působnosti MNV Velký Karlov, tedy samostatné obce byla výstavba 32 jednopodlažních bytových jednotek modernějšího, lépe vybaveného typu domků, včetně inženýrských sítí a dokončení některých doplňkových staveb.

Už novodobější historie obce se datuje do závěru sedmdesátých a počátku osmdesátých let minulého století. V roce 1978 dochází ke sloučení státních statků Znojmo, Hrušovany nad Jev. a Miroslav pod společný podnik Státní statek Znojmo a v roce 1981 k integraci MNV Dyjákovice a Velký Karlov pod společný MNV se sídlem v Dyjákovicích. Toto údobí až do roku1990 je pro Velký Karlov méně příznivé. Se strany nového statku již nebyl onen mimořádný zájem a své sehrála nová koncepce zavedením tzv.“odvětvového systému hospodaření“.Výrobní jednotky nebyly organizovány podle místa, ale podle odvětví výroby, např. chovu a výkrmu prasat, dojnic, odchovu a výkrmu skotu, mechanizace, rostlinné výroby, sadů a vinic apod. Znamenalo to, že na katastru jedné vesnice působilo několik odvětvových závodů, každý s jiných vedením jiným přístupem v řízení, což v žádném případě nepřispívalo k občanské semknutosti spíše naopak. Na Velkém Karlově působilo v této době pět závodů, z toho jen jeden zde měl své sídlo s názvem Velkochov prasat a drůbeže.

Prameny a literatura

A) velkykarlov.cz

C) cs.wikipedia.org (22.10.2015)