Kód CZ

Mirotice

(Miroditz)

[Kaple sv.Floriána] ^{Zdroj C)}

Zbořena, z první poloviny 19. století stávala ve svahu pod budovou bývalé renesanční tvrze v horní části návsi uprostřed vsi, po roce 1968 byla zdevastovaná kaple při odstraňování posledních trosek stržené tvrze nakonec zbořena.

Železný kříž ^{Zdroj C)}

patřil k usedlosti čp. 37 Karla Seltnera, zvané Tscheba.

Železný kříž ^{Zdroj C)}

na bývalém rozcestí při levé straně silnice do Kozlova východně od vsi Mirotice (Miroditz). Před rokem 1945 patřil kříž k usedlosti čp. 22 Alberta Schotta, zvané Kauzn.

[Stará tvrz] ^{Zdroj D)}

Zbořena. Z roku 1394 pochází první zmínka o vsi Mirotice, do 17. století nazývané Miřetice, kdy je zde uváděna Buda, vdova po zemřelém Peškovi (Pešík) z Miřetic, spolu se synem Romanem. Tito zemané seděli na zdejší tvrzi a byli leníky Rýzmburků a jejich nástupců na Bochově a na Bečově. Koncem 14. století měl jakýsi Lutobor z Miřetic spory s kozlovskými sousedy. Poté prameny připomínají celou řadu místních vladyků, vystupujících s týmž predikátem. Od roku 1442 je zde zmiňován několikrát Broum, předek rodu Broumů z Miřetic, kteří tu seděli až do 20. let 16. století. Snad teprve za něj zde bylo zřízeno léno a připojeno k bochovskému panství pánů z Plavna. V roce 1495 Mikuláš Broum z Miřetic, který byl ve službách míšeňských purkrabí míšenských pánů z Plavna, osvobodil z jejich manství statek Hanuše z Utenhofu. Během 16. století nahradila původní panské sídlo nová renesanční tvrz. Stará tvrz byla patrně opuštěna, zchátrala a později zanikla.

[Nová tvrz] ^{Zdroj D)}

Zbořena. Roku 1536 jsou Miřetice uváděny v činžovním rejstříku pánů z Plavna spolu s Andělskou Horou, Bochovem, Hartenštejnem, Javornou a jinými vesnicemi. V roce 1563 získal mirotické zboží Jan Uttenhofer, za něhož je prameny poprvé výslovně uvedena zdejší tvrz. Jednalo se pravděpodobně již o renesanční novostavbu v poplužním dvoře, která nahradila patrně již nevyhovující původní gotickou tvrz. Roku 1567 bylo Janu Uttenhoferovi zboží propuštěno z léna, avšak již roku 1568 na Miřeticích seděl Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu. Po jeho smrti roku 1579 majetek přešel na vdovu Kateřinu a po ní roku 1581 přešli Miřetice s tvrzí a poplužním dvorem spolu s Číhanou, Telčí a dalšími vesnicemi na jejího syna Kašpara ze Steinsdorfu. Posledním vlastníkem z rodu pánu ze Steinsdorfu byl od roku 1605 po Kašparovi nastoupil Abrahám. Ten prodal roku 1624 mirotické zboží Juliu Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému, který jej připojil ke svému ostrovskému panství. Tvrz tehdy ztratila sídelní a správní funkci a poté byla využívaná již jen pro provoz dvora. Po roce 1945 tvrz přešla do majetku státu a sloužila farmě státního statku. Počátkem 60. let 20. století podle vzpomínek místních obyvatel mělo dojít k úpravě tvrze na patrový kravín, k čemuž však již nedošlo. Naopak tvrz včetně vedlejší budovy a zbytku celého dvora bez jakékoliv dokumentace stržena a pobořena.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Žlutice, s.o. Bochov

1961 Okres Karlovy Vary

Část Bochova

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394

Rok	obyv.	domů
1850
1927	175 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (19.7.2016)

D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (19.7.2016)