Kód CZ

Hřivínov

(Mokowitz)

Kaple Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj D)}

1918, nazývaná Duchtská kaple (Duchta-Kapelle) patřila k usedlosti čp. 2 zvané Duchta Franze Viehmanna

[Kaple sv.Jana Nepomuckého] ^{Zdroj D)}

z první poloviny 19. století stávala na bývalé okrouhlé návsi na pravém břehu potoka Malá Trasovka (Klein Trasovska Bach) uprostřed vsi

[Kaple sv.Anny] ^{Zdroj D)}

stávala při silnici na Záhoří severovýchodně od vsi , zbořena před1966

[Železný kříž] ^{Zdroj D)}

z 19. století, nazývaný Summerův kříž (Summer-Kreuz), stával při bývalé cestě na Herstošice v polích západně od vsi

[Železný kříž] ^{Zdroj D)}

z 19. století, nazývaný Breicherský kříž (Breicher-Kreuz), který patřil k usedlosti čp. 7 zvané Breicher Wenzela Gieba, stával na rozcestí při bývalé cestě k Záhoří v polích východně od vsi

[Železný kříž] ^{Zdroj D)}

z 19. století, nazývaný Wenlerský kříž (Wenl-Kreuz), stával u bývalé usedlosti čp. 11 zvané Wenler Aloise Müllera uprostřed vsi

Mlýn ^{Zdroj D)}

Č.p.9

Zpět na okres

Panství

Politický okres Žlutice, s.o. Bochov

1961 Okres Karlovy Vary

Část Verušiček

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj D)}

Ves Hřivínov je v pramenech uváděna od 15. století po různými názvy. Podle Augusta Sedláčka se zde nacházel někdejší vladyčí statek. Ve středověku byla ves rozdělena na několik částí. Zda zde vzniklo panské sídlo, není jisté. Část vsi u dvora zvaného Hummelhof, existujícího již před rokem 1532, jehož majitelé se střídali, patřila ke zboží Vahaneč, se kterým byla připojen roku 1623 k panství Údrč, u kterého poté zůstala až do roku 1848. Druhá část vsi , připomínaná před rokem 1536 patřila několika majitelům a nakonec k panství Luka. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Hřivínov stal samostatnou obcí. Farou spadala obec ke kostelu v Lukách. Roku 1890 žilo v obci 65 obyvatel v 11 domech a do roku 1921 se počet obyvatel snížil na 60. V roce 1946 stávalo v Hřivínově 13 domů. Někdy po roce 1949 byl Hřivínov připojen pod správu obce Luka, po roce 1955 k Vahanče a od roku 1965 je pod správou obce Verušičky. Během druhé poloviny 20. století byla větší část zástavby vsi zbořena. Dnes zde nežije jediný obyvatel trvale a stojí zde pouze pět domů. Z původní zástavby obce zůstal zachován bývalý mlýn čp. 9, užívaný dnes jako chata rodinou z Prahy, dále usedlost čp. 6, patřící dříve Josefu Ecklovi, užívaná přes léto policejním úředníkem v penzi, část obytného domu čp. 5 Antona Sommera, užívaný jako chata rodinou z Mostu, bývalá stáj a stodola usedlosti čp. 7 Wenzela Gieba a ruina stodoly usedlosti čp. 12 Wenzela Sommera.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	60 N
1930
1947
1961
1970
2011	0
2015	4	3

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (20.7.2016)

D) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (20.7.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 20.7.2016