Kód CZ

[Doupovské Mezilesí]

(Olitzhaus)

Železný kříž Zdroj D)

Doupovské Mezilesí (Olitzhaus) | železný kříž z katastru zaniklé vsi v lapidáriu na Vintířovském vrchu - březen 2010

 

[Železný kříž] Zdroj D)

stával pod košatým stromem na okraji cesty k farnímu kostelu sv. Bartoloměje na Kostelní Hůrce u Bražce jihovýchodně od obce

 

 

[Památník padlým] Zdroj D)

1. světové války z roku 1936 stával před obecní školou čp. 12 uprostřed vsi

Doupovské Mezilesí - pomník obětem 1. světové války |

 

[Myslivna] Zdroj D)

Doupovské Mezilesí (Olitzhaus) |

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Žlutice, s.o. Bochov

1961 Okres Karlovy Vary

VVP Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce Zdroj D)

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1720

Roku 1580 stávala na místě pozdější vsi pouze panská myslivna, zvaná „Ahlholz“. Myslivna se poté pravděpodobně stala základem pro vznik dalších domků pozdější vsi. První zmínka o Doupovském Mezilesí pochází však až z roku 1720, kdy patřilo k panství Kysibel (Stružná). Tereziánský katastr český uvádí v roce 1748 v Doupovském Mezilesí kromě několika domků i dvůr pro jalový dobytek, patřící panství, stejně jako myslivnu a lesní revír. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Doupovské Mezilesí stalo samostatnou obcí v tehdejším okrese Žlutice. Život zde nebýval lehký, ve vsi scházel obchod, nakupovat se chodilo do Dlouhé, Bochova nebo Doupova. Byla zde alespoň hospoda. Během zim tam poštu dodávali jen dvakrát týdně. Zato stráně u vsi byly v zimě pilně využívány k lyžování a sáňkování. Velmi známý byl také zdejší ples dřevorubců, na který přijížděli lidé ze širokého okolí. Kapela byla vždy sestavena z tahací harmoniky, houslí, trubky a malého bubínku s trianglem. Většina zdejších pozemků (714 ha) patřila k panství, ostatní většinou lidem z jiných míst. Obyvatelé vsi pracovali v lese, jen muži ze dvou zdejších rodin byli tesaři, ale i ti pracovali v zimních měsících jako dřevorubci. Všechny zdejší domy bývaly dřevěné a jejich počet se pohyboval kolem 12. Na domě č.p. 5 Karla Heina bývala umístěna malá obecní zvonička. Kotyškův místopisný slovník uvádí roku 1895 pro Olitzhaus faru v Bražci a jednotřídní pobočku bražecké školy, kam v uvedeném roce chodilo 15 žáků. V roce 1895 zde žilo 85 obyvatel, poté jejich počet postupně klesal na 77 v roce 1921 a 64 v roce 1939. Během druhé světové války sem byly přestěhovány děti z míst, ohrožovaných nálety, např. z Ulmu. Ty zde chodily i do školy. Za války byla do vsi nasazena na lesní práce také řada válečných zajatců. Když v květnu 1945 byla silnice z Prahy na Karlovy Vary již obsazena Rudou armádou, snažilo se hodně německých vojáků dostat na západ přes Doupovské hory. Několik jich přešlo i přes Doupovské Mezilesí. Německé zápisy uvádějí, že zdejší rodačka Marie Bartlová byla v červnu 1945 zastřelena v Tocově. To však neodpovídá úplně skutečnosti. V Tocově došlo v květnu 1945 skutečně k trestné výpravě proti Němcům, kteří ukrývali nacisty. Právě z domu J. Bratla bylo na dva německé antifašisty, příslušníky bezpečnostní služby, stříleno. Jeden byl zabit, druhý zraněn. Obyvatelé domu byli poté zatčeni a spolu s dalšími v červnu v Kadani zastřeleni. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války nebyla ves již nikdy znovu zcela dosídlena a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé. Po roce 1945 byl užíván oficiálně název vsi Oličov, jako český ekvivalent německého Olitzhaus a to až do úředního přejmenování na Doupovské Mezilesí. Po začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 bylo vysídleno i nové obyvatelstvo a celá zástavba bývalé obce zbořena. Dnes můžeme na louce, obklopené lesy, na místě bývalé vsi, najít pouze skupinu ovocných stromů a teprve při bližším ohledání i pár zarostlých základů domů. Za pozornost však stojí zdejší mokré upolínové louky s horskými druhy rostlin.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

77 N

 

1930

 

 

1950

4

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org  (21.7.2016)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.7.2016