Historie obce Jakubovice, bývalý politický okres Zábřeh

Historie obce

Jakubovice, bývalý politický okres Zábřeh

J a k u b o v i c e - poloha, rozloha

Rozkládají se na svahu od severozápadu k jihozápadu na severní Moravě v posledních výběžcích předhor Jese-níkfi. U kostela je nadmořská výška 490 m, vyvýšenina Stráž 54C m,. Nejvýše položená usedlost Rudolfa Macka (čp. 106) má nadmořskou výši 600 m. nejníže položený dům Richarda Rendyd(čp. 104) 355 m. Rozdíl svědčí o vysoké svahovitosti terénu. Katastr vesnice má rozlohu 702 ha půdy zemědělské, orné a lesní.

Z minulosti dávné i nedávné

J a k u b o v i c e patří k nejstarším dědinám Štítecka (dříve Šilperska). Název obce je odvozen od osobního jména J a k u b.

Dějiny Jakubovic lze sledovat od r. 1335, kdy příslušely panství šilperskému, později hoštejnskému, jehož majitelem byl feudál Jaroslav ze Šternberka a jeho nástupci. Již roku 1350 byl v Jakubovicích - tehdejší název Jacobi villa - kostel a fara. Roku 1434 prodal Matouš ze Šternberka toto panství, v tom i Jakubovice, bratřím Danu a Jiřímu Tunklům z Brníčka s Zábřeha. Roku 1509 celé panství, opět v tom i Jakubovice, prodáno Mikuláši ml. Trčkovi z Líp; na Lichtmburce. Roku 1513 panství vloženo v zemské desky Ladislavu z Boskovic, noku 1516 (pravděpodobně) byly Jakubovice vyčleněny z panství zábřežského a připojeny k Rudě, která rovněž patřila Boskovcům. V té době to byla obec středně veliká s 12 usedlostmi. V 16. století Jakubovice značně vzrostl;, koncem uvedeného století čítaly již 32 usedlostí. V tehdejších dobách měla obecní pečeť nápis:" WES JAKUBOWICE" - ve znaku zemědělský hák. V minulnsti obec značně vzrůstala. Roku 1771 čítala již 413 a v roce 1793 480 obyvatel.

Správa obce od r. 1929

Správu obce vykonávala co r. 1945 obecní zastuptelstva od osvobození r. l945 místní národní výbor. Tyto orgány byly vedeny starost., od r. 1945 předsedy národních výborů.

Funkci starostů zastávali:

Josef H l u p ý

Alexandr J u r e n k a

Josef T r o j a n

Zemědělství

Do 16.7.1957 obhospodařovali veškerou zemědělskou půdu domkaři, drobní a střední rolníci. V uvedném datu bylo v obci založeno jedntné zemědělské duržstvo (JZD). Jeho prvním předsedou byl zvolen Ladislav Macek, čp. 43. Do společného hospodaření se zapojilo jen několik soukromých zemědělců, jejichž počet se během dalších let rozrůstal. Přesto několik zemědělců hospodaří soukromě dodnes. Dnesm 1.1.1964 přešlo zdejší JZD do Státního staku Štíty a jeho součástí je dodnes. Pro účely zemědělství byly vybudovány odchovna skotu a drůbežárna.

Doprava

Do dubna 1956 neměla obec autobusová spojení. V té době byla přes obec zavedena autobusová linka. Ostatní linky byly zavedeny později, takže dnes má obec spojení do Štítů, Olšan, Šumperka, Zábřeha a ostatních přilehlých obcí.

Kultura

Malá obec vždy dbala na kulturní činnost. Zásluhou společenských organizací, osvětové besedy (založena r. 1955) a lidové správy vykazovala na místní podmínky bohatou činnost. O tom svědčí vysoký počet kulturních a společenských akcí, které byly a jsou každoročně uskutčňovány.

Výstavba domů a bytů

Výstavba domů a bytů byla prováděna hlavně v období posledních dvaceti let. Výstavbou 9 domů bylo získáno celkem 15 bytů. Přístavbami k stávajícím domům bylo získáno dalších 11 bytů. Modernizaci domů a bytů bylo dosaženo dobré úrovně bydlení našich občanů.

STO let HASIČSKÉHO HNUTÍ: 1890 – 1990

V tomto roce si připomínáme sté výročí založení “Sboru dobrovolných hasičů” v Jakubovicích. K založení tohoto dobrovolného spolku vedla naše předky potřeba ochrany majetku spoluobčanů i majetků veřejných. S tím úzce souvisí i ochrana lidských životů. Časté požáry vedly pokrokové občany k založení spolku. Jeho průkopníkem se stal místní farář p. Antonín Žaluda. K založení “Sboru dobrovolných hasičů” došlo 19. Října 1890. Jeho prvním starostou byl zvolen uvedený farář p. Antonín Žaluda, který se obklopil dalšími pokrokovými občany jako: místním starostou Františkem Jurenkou, Rudolfem Hrubým, Františkem Jurenkou (čp. 14), nadučitelem Antonínem Makasem a dalšími. Prvním úkolem se stalo zakoupení hasičské stříkačky a ostatní výzbroje.

Dobrovolná sbírka mezi občany vynesla obnos 198 zl. 35 kr. Obnos nedostačující. Na žádost hasičů přispěli další dárci: Jeho veličenstvo císař František I., kníže Jan z Lichtenštejna. K zakoupení dvoukolové, dvouproudní stříkačky došlo tak v r. 1891. Zakoupena i potřebná výzbroj. Finanční náklad činil celkem 742 zl. Do činnosti se během let zapojilo mnoho obětavých občanů, kteří ochotně plnili úkoly pod heslem “Vlasti a obci k ozdobě – bližnímu svému k ochraně.”

V roce 1891 bylo započato se stavbou malé, na tehdejší dobu dostačující hasičské zbrojnice. Pozemek, stavební materiál a většinu potřeb věnovali místní občané zdarma. Dřívější organizace hasičských sborů byla velmi členitá. O tom svědčí velký počet volených funkcí. V záznamech jsou uvedeny tyto: starosta, místostarosta, jednatel, pokladník, revizoři účtů, velitel, náměstek velitele, četař lezců, četař bouračů, četař stříkačníků. To byla doba starší – a léta běží.

Je ctí občanů naší vesnice, že i v dalších letech pokračovali v činnosti svých předků. Ctí jejich památku, jsou na ně hrdi.

Z doby nedaleké:

Starostové, předsedové “Sboru hasičů”, “Českého svazu požární ochrany”:

František Jurenka, čp. 14

Josef Kamler

Jan Macek, čp. 28

Josef Kubíček ml., čp. 21

František Macek, čp. 44 – dosud

Funkci předsedů MNV:

František Macek (revol. Nár. výbor)

František Straka

Alexandr Jurenka

Josef Kubíček

Antonín Juránek

Ladislav Macek

Josef Kemler

Josef Kubíček

Alois Matýs

Poslední z nich vykonával funkci do 31.12.1975, kdy byla obec zrušena a od 1.1.1976 připojena k Písařovu, jako místní část Jakubovice.

Kostel – fara – škola

Významnou stavbou v obci je farní kostel, postavený v roce 1350 a renovovaný v r. 1697. Při něm fara. Kostel od té doby prodělával časté udržovací práce a zachoval se v dobrém stavu do nynějších dob. O jeho chod a péči o věřící se starali následující faráři a duchovní správcové:

V létech 1911 – 1930 – p. František Stýskal

1930 – 1946 – p. Albín Odrážka

od roku 1946 působili zde:

p. Josef Švestka

p. Antonín Dominik

p. Jiří Ondruška – dosud

Poslední dva se sídlem v Písařově.

Škola pravděpodobně zřízena roku 1785. Roku 1842 byla původní přízemní budova vystavěna na poschodí. Po celé období trvání byla škola jednotřídní, dvojtřídní a od roku 1946 do svého zrušení v r. 1975 opět jednotřídní.

Od roku 1785 působili zde tito nadučitelé, správci školy a ředitelé:

František Bezděka – 3 roky

Ignát Kuhn – 45 let

Ignát Kuhn (syn) – 31 let

Antonín Makas – 26 let

František Bárta – 1 rok

Leopold Kahánek – 19 let

Josef Krejčí – 24 let

Bohumil Dostál – 1 rok

Květoslava Dostálová – 1 rok

Antonín Juránek – 28 let

Poslední do 31. Srpna 1975, kdy škola z důvodu malého počtu žáků a reorganizace školství zrušena.

Od té doby dojíždějí žáci do základní školy v Písařově. V současné době slouží budova jako dvojbytovka ( po patřičných úpravách).

Další údaje

Počet obyvatel stále klesá. K nejvyššímu úbytku došlo v době po osvobození a to hlavně roku 1945 a 1946.

Některé údaje stavu obyvatelstva:

3.12.1930 – 559 obyvatel

31.12.1960 – 251 obyvatel

31.12.1970 – 233 obyvatel

31.12.1975 – 220 obyvatel

31.12.1989 – 171 obyvatel

Příčiny úbytku – rok 1945, 1946: osídlování pohraničí

· později: odstěhování mladých občanů do měst a blízkosti pracovišť, získání výhodnějších bytových podmínek.

Okupace – Počátkem října 1938 v rámci Mnichovské dohody byla obec připojena k Velkoněmecké říši jako součást Sudet. S tímto aktem však občané nesouhlasili a mnozí se zapojili do odbojového hnutí. Pro tuto činnost došlo v lednu 1944 k zatčení několika občanů a jejich uvěznění ve fašistických koncentračních táborech. Naštěstí všichni muka přežili a vrátili se (někteří s podlomeným zdravím) domů.

Osvobození – Obec byla osvobozena 8. Května 1945 ve večerních hodinách, kdy do obce vstoupily jednotky Rudé armády. V té době již v obci pracoval revoluční národní výbor (od 6.5.1945).

Modernizace obce

Pod vedením správy obce, přičiněním občanů bylo od roku 1930 do roku 1975 v obci vybudováno mnoho prospěšného.

V období 1. Republiky: obecní hřbitov (na pozemku Jos. Kamlera), farní hřbitov, nový vodovod farní a školní, průtah silnice Jakubovice – Čertí brána.

Po osvobození: veřejné osvětlení, telefon, místní rozhlas, adaptace budovy MNV, veřjený vodovod, koupaliště, regulace části místního potoka, vybudování nové požární zbrojnice se společenskou místností.

Po intergraci (od roku 1976): vybudování prodejny smíšeným zbožím, víceúčelový přivaděč vody, adaptace chátrající rychty na kulturním dům, generální oprava hřbitova (obvodové zdi a márnice).

K tomu nutno připočítat i údržbu a rozšíření dalších zařízení, jako:

Rozšíření sítě nízkého napětí, rozšíření veřejného osvětlení, modernizaci rozhlasového zařízení apod.

Vybavení požárního sboru:

1952 – motorová stříkačka

1963 – starší tažný automobil Tatra

1966 – tažné auto nákladní Tatra 805

1984 – tažné auto nákladní Tatra 805

1988 – nová motorová stříkačka

Zásahy hasičské sboru od r. 1929 v obci byly velmi časté, hlavně ve třicátých letech. Hasiči byli nuceni zasahovat celkem 21 krát.

Pro zajímavost r. 1932 – 4 krát

r. 1933 – 4 krát

Současnou činnost hasičských sborů netřeba připomínat. Je pokračováním činnosti těch, kteří této aktivitě dali smysl a věnovali jí kus svého života.

Zdroj: antee.cz/Jakubovice (21.12.2008)