Kód CZ 12473
Podivice (Podiwitz) Kostel sv. Cyrila a Metoděje C) z roku 1911. Se stavbou kostela se
začalo 17.října 1910 kdy byl slavnostně položen základní kámen. Po zimě roku 1910
se začalo se stavbou kostelní věže na kterou byly 6.dubna 1911 dovezeny 4
nové zvony. Stavba kostela byla dokončena a zkolaudována 2.srpna 1911. 3.
září 1911 byl kostel vysvěcen Dr.Antonínem Cyrilem Stojanem Fara … Klášter Leopoldeum C) z roku 1932 Erb biskupa Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu C) Ve štítě zámečku Ferdinandsko Erb biskupa Leopolda PrečanaC) Ve štítě zámečku Ferdinandsko Zámek Ferdinadsko C) je původní barokní lovecký zámeček
ležící na severozápadě katastrálního území Kotáry ve Vojenském újezdu Březina
asi 5 km od obce Podivice. Veřejnosti je vzhledem ke svojí poloze uprostřed
vojenského újezdu nepřístupný. V současné době je v majetku Ministerstva
obrany. Lovecký zámeček nechal postavit na vyškovském panství olomoucký
biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu v roce 1757, po němž byl také
pojmenován. Po celé 18 a 19. století sloužil jako lovecké sídlo biskupů
později arcibiskupů. V roce 1935 byl spolu s veškerým
lesním majetkem vykoupen a převeden pod Ministerstva obrany. Od téhož roku
sloužil jako sídlo správy vojenského prostoru. Před rokem 1977 náležel se
svým okolím ke katastrálnímu území obce Podivice. Zámek je od roku 2000 z důvodu
havarijního stavu (napadení krovu dřevokaznou houbou atd.) více méně
nevyužíván. V budově probíhalo několik natáčení televizních seriálů Četnické
humoresky a Příběhy železné opony. Zámek je jednopatrová volně stojící
budova se dvěma bočnímy krátkými rizality. Nad pravoúhlým vchodem, který je
ozdoben šambránou a ušima se nachází segmentově vypjatá návojová římsa. Nad
ní je v ozdobně rámované kartuši vyveden nápis „FERDINANDSRUHE“ a letopočet
1757, který upomíná na rok postavení budovy. Objekt je opatřen mansardovou
střechou, jež je nad oběma bočními rizality korunována zajímavými hlavami
komínových těles s pravděpodobně původními komínovými lávkami. Interiér budovy je pozměněn
přestavbami, přízemní místnosti jsou částečně zaklenuty valenou klenbou,
částečně plochostropé, v patře je necková klenba se štukem a zrcadly. V
prvním poschodí byly prostory sloužící pro ubytování hostů, v přízemí pak
pokoje pro ubytování jejich loveckého doprovodu. V centrální části objektu se
vedle hlavního sálu se dvěma krby nachází přestavěný prostor bývalé kaple sv.
Eustacha, patrona lovců. Ještě ve 30. letech je zmiňován její chudý inventář,
sestávající z oltáře, obrazu, kříže s růžencem a čtyř železných svícnů Cvičiště německého Wehrmachtu C) V roce 1757 v blízkých lesích nechal biskup
Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu postavit lovecký zámeček
Ferdinandsruhe neboli Ferdinandsko, který náležel ke katastru obce do roku
1977 kdy byl včleněn do jednoho z katastrů tvořící Vojenského újezdu
Březina.1941, vystěhována celá obec, postaveno několik objektů v podobě
domů Kovárna E) Imitace
budovy na cvičišti Škola E) Imitace
budovy na cvičišti Hostinec u
Zeleného věnce E) Imitace
budovy na cvičišti Pozorovatelna č.7
E) na
cvičišti |
panství 1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov 1941 Vojenský prostor 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1131. V roce 1757 v blízkých lesích nechal
biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu postavit lovecký zámeček
Ferdinandsruhe neboli Ferdinandsko, který náležel ke katastru obce do roku
1977 kdy byl včleněn do jednoho z katastrů tvořící Vojenského újezdu Březina.
Celá obec byla v roce 1941 vystěhována a začleněna do vojenské střelnice TÜP
Wischau k opětovnému nastěhování obce došlo v roce 1945. Z části obce byla
vytvořena dělostřelecká střelnice německé armády. Pro tyto účely byly v okolí
obce vybudovány železobetonové kryty, z nichž nejvýznamnější je strojovna
pojmenovaná Hospoda U Zeleného věnce (Kryty byly maskovány jako hospodářské
budovy).
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipeda.org (17.10.2015) E) viktoria-hohe.net (17.10.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
17.10.2015 |