Soupis památek - Památky obce Dědice, bývalý politický okres Vyškov

Kód CZ 2260

Dědice

(Dieditz)

Osady: Hamiltony, Pazderna

Kostel Nejsv.Trojice

1753 na místě staršího kostela ze 14. století který shořel 1731 způsobeného úderem blesku.

Fara

…

[Kaplička] ^C)

stála ve stráni naproti Krajčova mlýna, o velikosti srovnatelné s kapličkou, která stojí před zatáčkou poblíž opatovického lomu, byla zbořena během bojových operací na konci 2. světové války.

[Kaplička] ^C)

v prostoru křižovatky na Kozině. Zbořena při bojích na konci II.světové války

Sousoší s.Jana Nepomuckého, sv.Cyrila a Metoděje

U kostela, původně na náměstí

Socha sv.Jana Nepomuckého

1826, u kostela

Socha sv.Cyrila

1901, u kostela

Socha sv. Metoděje

1901, u kostela

Socha P.Marie

Revoluční ul. s reliéfem sv.Františka na podstavci

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

v Padouchách, ulice Kopřivova

Kamenný kříž

Před kostelem

Kamenný kříž

v Padouchách

Kamenný kříž ^C)

na ulici Palackého

Kamenný kříž ^C)

vedle silnice do Vyškova, ulice Dědická, u sídliště Osvobození

Železný kříž ^C)

U cesty na Hemilton, 1881

Znak olomouckého biskupa ^C)

Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z 2. poloviny 17. století, do roku 1930 umístěná na průčelí dědického mlýna pod letopočtem 1600–1901, která je zachycena na historické fotografii, je nyní spravována Muzeem Vyškovska (sbírková položka inv. č. H 1. 385: V barokní kartuši oválný čtvrcený štít s korunovaným barokním čtvrceným středním štítem se srdečním štítkem s klínem. V prvním a čtvrtém poli středního štítu dovnitř obrácení lvi. Ve druhém a třetím děleném poli dovnitř obrácení vyrůstající lvi. V prvním a čtvrtém poli hlavního štítu šest (4,2) kuželů, ve druhém a třetím poli orlice s šestihrotou hvězdou na hrudi. Na horním okraji kartuše spočívá vpravo mitra a vlevo knížecí koruna. Za štítem byla biskupská berla a meč. Hlavní štít je znakem Olomouckého biskupství, střední štít s štítkem pak rodu Lichtenstein-Castelcorn, z něhož biskup pocházel. Kartuše je silně zvětralá, biskupská berla a rukojeť meče jsou (až na zbytky) odlomeny. Na kartuši se nachází pozůstatky souvislého (novodobého, nevhodného) monochromního nátěru zelenou barvou. Je otázkou, zda nebyl znak původně polychromovaný v heraldických tinkturách, později (nepochopením) přetřený fasádní barvou. Mohl však být originálně pouze v „barvě“ materiálu pískovce.

[Socha Klementa Gottwalda] ^C)

Památková ochrana pomníku Klementa Gottwalda (1955), který stál na náměstí Svobody v místech, kde je dnes stavěna mája, byla zrušena (památkově chráněn od 3. května 1958 do 20. července 1992). Pomník byl po určitou dobu uložen v poloze vleže vedle rajčat rostoucích u zdi tzv. rodného domku na ulici Revoluční, dnes je pod střechou depozitáře.

Holubice míru ^C)

Betonová

Památník obětem 1914-18 ^C)

Na náměstí Svobody

Usedlost č.p.16 (102?) ²⁾

Typická usedlost Vyškovska, chybně označovaná za rodný dům komunistického prezidenta K.Gottwalda.

v ulici Revoluční. Žudr. „Rodná světnička“ Klementa Gottwalda je uváděna jako příklad komunistického poutního místa často navštěvovaného v době Československé socialistické republiky (ČSSR). Vedle něj se nachází přístavba z 80. let, později využívaná i jako výstavní sál muzea. Rodný dům byl památkově chráněn od 3. května 1958. Ochrana byla zrušena nařízením vlády České republiky č. 112/1991 Sb.

Krajčův mlýn ^C)

(do 30. let znám jako mlýn Jánského) na Velké Hané Mlýn Roberta Jánského byl v roce 1940 pronajat Karlem Krajčou, který jej okamžitě začal rekonstruovat. Jednou z fází rekonstrukce byla rekonstrukce náhonu. Mezi mnoha pracovníky, kteří se přestavby probíhající v letech 1940–1941 zúčastnili, byl i Richard Podaný, komunistický funkcionář a pozdější předseda ONV. Předchozím nájemcem byl mlynář František Moučka. V roce 1949 Karel Krajča mlýn koupil. Mlýn byl uzavřen v letech 1950–1951

Suchánkův mlýn ^C)

(v 19. století Klevetův mlýn) na Malé Hané

Fricův mlýn ^C)

(v 1. polovině 20. století mlýn, na němž provozoval mlynářskou živnost Jan Ličman) na spojené Hané. Mlýn Josefa Frice v Dědicích, Anežky Tomáškové v Dědicích a inženýra Jaromíra Součka ve Vyškově mezi sebou navzájem souvisely, takže vzdutá voda u Součkova jezu zasahovala do podkolí mlýna paní Tomáškové a voda od mlýna Tomáškové do podkolí Fricova mlýna. Mlýny mezi sebou byly spojeny průběžnou nivelací. Mlýnský náhon, odbočující od Součkova jezu, přes který voda řeky Hané vtékala u Smetanových sadů do předměstí Vyškova, doleva, tvořil hranici katastru mezi Dědicemi a Vyškovem. Mlýn byl jedním z nejstarších mlýnů, na štítě nesl letopočet 1600. Patříval k arcibiskupskému panství, od něhož byl odkoupen novými majiteli Kumry. Tito na něm hospodařili, až jej v roce 1858 museli prodat Emanueli Fricovi. Nástupcem Emanuela Frice se stal na začátku 80. let 19. století Florian Fritz, který v roce 1898 koupil od olomouckého arcibiskupství vedle mlýna stojící pilu. V roce 1911 na něm začal samostatně hospodařit Josef Fric. Po první světové válce zde došlo k modernizaci, když původní čtyři kola na vrchní vodu byla nahrazena turbínami postavenými v místě bývalé lednice a byl postaven nový jez na Hané. 21. března 1930 mlýn vyhořel a byl rekonstruován do podoby, kterou má dnes V roce 1943 byl mlýn úředně zastaven. Výroba byla ve mlýně obnovena až po válce v roce 1945. Od 30. června 1951 působil Jaroslav Fric jako vedoucí mlýna u Hospodářského družstva ve Vyškově. Fricův mlýn, v němž se ve mletí pokračovalo, byl nejprve provozován jako námezdní a v roce 1953 byl převzat Mlýnským podnikem. V roce 1959 bylo rozhodnuto, že mlýn byl znárodněn dnem 1. ledna 1953, jelikož sloužil provozu skladištního a výrobního hospodářského družstva. Stalo se tak ke dni 1. července 1959. Podle § 8 odst. 3 zák. č. 118/48 Sb. byly zestátněním znárodněny zemědělské mlýny, které sloužily provozu bývalých Hospodářských družstev. Hospodářské družstvo ve Vyškově bylo znárodněného ke dni 1. ledna 1953. Od 50. let 20. století tak mlýn působil dále pod státními podniky, jimiž byly postupně Středomoravské mlýny a pekárny, Jihomoravské mlýny a pekárny, Mlýny a těstárny Pardubice, závod Kyjov, Mlýnský průmysl Kyjov. Tento mlýn byl v chodu ještě na začátku 80. let, kdy v něm pracoval Jaroslav Fric, a potom zde byla po několik let prováděna výměna mouky za obilí. Voda přiváděná z řeky Hané přestala být používána k roztáčení lopatek turbín, čímž byla získávána energie k pohonu mlýna, v roce 1977

Tomáškův mlýn ^C)

(v 1. polovině 20. století mlýn, na němž provozoval mlynářskou živnost Jan Ličman) na spojené Hané.

Střední zdravotnická škola ^C)

…

Sokolovna ^C)

Na náměstí

Vysoká vojenská škola pozemního vojska ^C)

(VVŠ PV). V roce 1935 vznikl vojenský výcvikový prostor. Vojenská posádka přišla k 1. říjnu 1936, když tu byl dislokován pluk útočné vozby. V roce 1937 sem bylo umístěno Učiliště útočné vozby, které bylo přemístěno z Milovic. Od roku 1937 bylo budováno vojenské letiště, které náleželo k posádce. Od července 1937 se začalo s budováním čtyř cvičných objektů pro výcvik posádek Těžkého pohraničního opevnění. V roce 1938 byl na těchto opevněních zahájen výcvik. Velké množství pevnůstek a strojoven, určených k tahání cvičných cílů – zejména maket tanků, vzniklo po zabrání zbytku Československa, když byla v kasárnách umístěna německá vyšší a nižší praporčická škola tankových vojsk. Kvůli rozšíření výcvikového prostoru bylo v letech 1940–1942 vystěhováno několik přilehlých obcí. Po druhé světové válce tu zahájilo činnost Tankové učiliště, na které navázalo Vojenské učiliště, Vyšší vojenské učiliště, velitelsko organizátorská fakulta, která svoji činnost skončila v roce 1972, kdy ve Vyškově vznikla Vysoká vojenská škola pozemního vojska. VVŠ PV ukončila činnost v roce 2004, když byla sloučena do Univerzity obrany se sídlem v Brně

Posádkový dům armády ^C)

(PDA), který je od roku 2012 nepřístupný a Ministerstvo obrany se jej snaží prodat.

Smuteční síň ^C)

U hřbitova

Kozina ^C)

vojenský výcvikový prostor

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Vyškov, s.o. Vyškov

1941 Část města Vyškov

1945 samostatná obec

1949 část města Vyškov

1961 Okres Vyškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka

První písemná zmínka je v listině z r. 1131.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2529
1930
1947
1961
1970
2002	7118
2009		813

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipeda.org (13.10.2015)

Kód CZ

Hamiltony

Kaple sv.Cyrila a Metoděje 

Zv.Strachotínka, 1871, upravena po 1946, NKP

Kamenný kříž 

1928, proti č.p.93/16

Dřevěný kříž 

Před kaplí

Pamětní deska 

Na kapli

Základní kámen 

Na kapli

Hrad Dědice 

postaven ve 2. polovině 13. století Milotou z Dědic, který se po hradu uvádí roku 1278. Ještě roku 1372 byl ještě obýván, zanikl v samém počátku 15. století, Kolem 1770 zbytky použity na výstavbu nové osady Hamiltony. NKP