Kód CZ 7627

Křižanov

(Krisans)

Osada: Bojanov

Kostel sv.Václava ^{Zdroj 2)}

Před 1250, úpravy 1677

Fara

…

Kaple sv.Barbory ^{Zdroj 2)}

Pův.P.Marie, románská nedaleko zámku, nová loď ze 16.stol., úpravy 1720 a 1727

Kaple sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

…

Mariánský sloup ^{Zdroj 2)}

1730

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1797

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Původní socha postavena z pískovce nevalné kvality v roce 1865 novými majiteli zdejšího panství šlechtici Taubery. Někdy v době normalizace byla již velmi sešlá věkem a vandalové jí urazili hlavu i ruce. Proto byla objednána tehdejším farářem Mons. Metodějem Kotíkem u sochaře Kovaříka ve Svratce socha nová, žulová. Posvěcena byla v roce 1996.

Boží muka ^{Zdroj C)}

17.stol., v zahradě u č.p.328

Boží muka ^{Zdroj A)}

V červenci 2010 nechali postavit manželé Kazdovi na Šibeníku nová Boží muka. Vyrobil je kamenický mistr pan Vlastimil Matoušek z Mrákotína. V horní části Božích muk je osazen obrázek Panny Marie Bolestné, jehož autorem je akademický malíř pan Jiří Štourač z Bystrého u Poličky.

Sousoší putti ^{Zdroj C)}

U zámku

Socha putta ^{Zdroj C)}

U zámku

Kašna ^{Zdroj C)}

Na zámku

Kašna ^{Zdroj A)}

Na náměstí Stavitel byl Jan Kavka z Vídně, 1903

Kašna ^{Zdroj A)}

na kopečku Stavitel byl Jan Kavka z Vídně

Kašna ^{Zdroj A)}

na Horním Městě Stavitel byl Jan Kavka z Vídně

Památník padlým ^{Zdroj A)}

9.května 1988 odhalena socha mladé dívky od sochaře Zdeňka Řehoříka. U památníku je deska se jmény spoluobčanů, kteří zahynuli ve 2. světové válce.

Socha T.G.Masaryka ^{Zdroj A)}

od sochaře Jiřího Marka z r.1938. Tato socha byla za války uschována na Budíně a 8. července 1945 znovu odhalena. V době normalizace byla socha znovu odstraněna. Třetí odhalení bylo 11.března 1990 za velké účasti shromážděných ze širokého okolí.

Zámek ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Pův.trojkřídlý renesanční, po 1562, neorenesanční úpravy 1866. Zámku předcházel hrad, vystavěný někdy okolo roku 1240 Přibyslavem z Křižanova. Po jeho smrti se dostal do majetku pánů z Obřan. V roce 1287 darovala Anežka z Obřan polovinu Křižanova klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Druhou polovinu s hradem pak držela křižanovská větev pánů z Obřan. Ve 14. století prošel hrad rozsáhlou přestavbou, při níž byla zesílena jeho obranná funkce. Ve druhé polovině téhož století získal část obce jako odúmrť markrabě Jan. Na počátku 15. století jsou jako majitelé uváděni Zikmund a Milota z Křižanova, signatáři stížného listu kostnickému koncilu. Po jejich smrti připadl husitu Janu z Meziříčí a Křižanova. Ten byl zajat Menhartem z Hradce a aby byl propuštěn, musel se dne 21. července 1433 zavázat, že nebude proti němu vystupovat. Během husitských a následně česko-uherských válek došlo k rozboření hradu. V roce 1464 přechází jeho zřícenina do majetku Jana II. z Pernštejna. V majetku Pernštejnů zůstal Křižanov do roku 1562, kdy jej Vratislav II. jako pustý postoupil Zdeňku Lhotskému ze Ptení.

Zdeněk Lhotský nechal na místě hradu vybudovat renesanční zámek. V době stavovského povstání je jako majitel uváděn Vilém Munk z Ejvančic. Tomu byl roku 1623 majetek zkonfiskován a za 44 000 moravských zlatých prodán podplukovníku Janu Sighartovi. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej na počátku 18. století získali Kounicové. Roku 1710 postihl zámek požár a při následných opravách došlo v letech 1711-1720 k jeho barokní přestavbě. V roce 1727 zámek odkoupil žďárský klášter a umístil sem patrimoniální úřad. V majetku kláštera zůstal až do jeho zrušení v roce 1784. Po zrušení kláštera jej nějakou dobu vlastnil náboženský fond, od něhož jej odkoupil Jan Karel Endsmann, od roku 1818 s predikátem z Ronova. Z jeho doby se v zámecké knihovně dochovala řada zednářských spisů. Od poloviny 19. století byl v majetku Teuberů, kteří v roce 1866 nechali zámek upravit v pseudorenesačním stylu. Roku 1945 jim byl majetek na základě Benešových dekretů zkonfiskován a roku 1949 přešel do správy místního národního výboru. Ten zde vytvořil byty a v části kanceláře stavební správy. V roce 1950 přibyla na zámku základní a mateřská škola, navíc zde sídlila i Strojně traktorová stanice. Po přestěhování školy do nové budovy v roce 1952 sloužila část zámku jako skladiště textilu a od roku 1958 využívalo místní JZD prostory hospodářských budov jako kravín. Od roku 1960 slouží zámek jako ústav pro zdravotně postiženou mládež.

Radnice ^{Zdroj 2)}

Pův.renesanční

Zámecký park ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Velké Meziříčí, s.o.V.Meziříčí

1961 Okres Žďár nad Sázavou

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Městečko

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239

Rok	obyv.	domů
1869
1880
1890
1900
1910
1921	1472
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (27.11.2016)

Kod CZ

Bojanov

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.11.2016

Předchozí editace: 13.6.2011