|
Kód CZ 6703 Kněževes (Knieschewes) Kaple sv. Floriána Zdroj C) Barokní na návsi
Kamenný kříž Zdroj C) barokních z roku 1780 u silnice na Radostín
Kamenný kříž Zdroj C) barokních z roku 1780 u silnice Dolní Bory
Kamenný kříž Zdroj C) barokních z roku 1780 u silnice na Krásněves
Kamenný kříž Zdroj C) z roku 1920 umístěný v JV části návsi Kamenný kříž Zdroj C) umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při
silnici na Bory Dřevěný kříž Zdroj C) misijní z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána Kašna Zdroj C) V areálu loveckého zámku (čp. 3) je umístěna
půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř
Lovecký zámeček Zdroj C) (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně
barokními a klasicistními přístavbami Vrcholně gotická tvrz prošla pozdně
středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu,
která zformovala budovu do blokové podoby. Objekt byl snad již v průběhu
druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako
správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení
hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v
polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí
ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě
mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie
Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo
poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti,
kdy zde vzniká velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým
dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý
kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní
správy meziříčského panství ztrácí zámek na významu a jeho stavba je
připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova je však i poté příležitostně
užívána vrchností po celé devatenácté a první čtyři desetiletí dvacátého
století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala
společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově
zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů. Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác
tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby.
Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se
zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným
podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první
poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou
střechou, původně doplněnou o věž se zvonem (věž byla sejmuta, zvon se však
zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět). K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a
částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního
stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného
při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je
izolovaně situovaná brána, nápadně umístěná v zadní části parcely. Zděná
brána původního vjezdu do areálu tvrze (dvora při tvrzi), opatřená masivními
opěráky, umístěná v zahradě čp. 3
|
Panství Politický okres Velké
Meziříčí, s.o.V.Meziříčí 1961 Okres Žďár nad Sázavou 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1370
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (24.11.2016) D) tvrzknezeves.estranky.cz
(24.11.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 24.11.2016 |
