Kod CZ
Študlov
Kostel sv.Matouše
Zdroj C)
…
Kaplička Zdroj A)
…
Kaplička Zdroj C)
…
Kamenný kříž Zdroj C)
U kapličky
Kamenný kříž Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Obrázek sv.Huberta Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Obrázek sv.Josefa Zdroj C)
…
Svatý obrázek Zdroj C)
…
Památník obětem Zdroj A)
…
Dům č.p.
82 Zdroj A)
valašská
roubená chalupa, dokládající podmínky zdejšího života v polovině 19. století.
Historické budovy obce můžeme dnes nalézt ve valašském muzeu v přírodě v
Rožnově pod Radhoštěm
Studánka Zdroj C)
…
Hrádek a Stráž Zdroj A)
chráněné území s teplomilnou
faunou a flórou. Hrádek a Stráž jsou pozoruhodné lokality se zbytky
třetihorní flóry.
Lípa velkolistá Zdroj A)
věkovitá
chráněná přírodní památka, osazená u hlavní cesty v obci. Její obvod
přesahuje délku šest metrů (tři chlapi ji neobsáhnou)
|
panství
1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky
1961 Okres Vsetín
2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
1422
První písemná zpráva o Študlově se uvádí poprvé v roce 1422, kdy král Zikmund
zapsal Miroslavu s Cimburka na Půlčíně vsi Bylnici, Štítnou, Malý a Velký
Lačnov a Ščudlov k panství brumovskému.
Na místě je tady poznámka o vzniku názvu obce. Ščudlek
bylo v tehdejší době lidové označení toho, kdo se v dané oblasti usadil jako
první. V souvislosti s ním se toto jméno pro obec zachovalo natrvalo. Historickým
vývojem se název přeměnil na nynější Študlov.
1503
Další historicky doložená písemná zpráva připomíná osadu Ščudlov roku 1503
při prodeji hradu brumovského od koruny královské. Tehdejší
panovník, král Vladislav, prodal panství Janu Lomnickému z Meziříčí. V této
době k velmi rozsáhlému panství brumovského náleželo mimo jiné hrad a město
Brumov, městečko Štítní, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Překaz,
Ščudlov, Střelná, Senínka, Horní a Dolní Lidečko, Půlčín, Lačnov a zámek
Hrádek. Toto poměrně rozsáhlé panství v následujících letech několikrát
změnilo majitele. Asi v polovině 17. století došlo u původního brumovského
panství k rozdělení na tři díly-Brumov, Haluzice a Návojná. Ščudlov připadl k dílu návojskému a patřil k němu až do
roku 1848.
1805-1922
V této době byl majitelem panství návojského rytíř Wolfgang Manner a jeho
manželka Barbara Šiková. Tento rod se udržel až do
roku 1945. Přestože ves neležela na příjezdových ani sjízdných cestách,
stávala se často cílem nájezdů Tatarů a v pozdější době Kuruců.
Při ničivém nájezdu Tatarů byly podle dochovaných kronik zabity 4 lidé,
vypáleno 5 domů, ukradeno 5 koní, 3 krávy a 191 ovcí. Téhož roku se poddaní
vzbouřili proti vzrůstajícím poddanským povinnostem a zasáhlo proti nim
vojsko. Študlov býval chudou zemědělskou obcí a po polovině 19. století se
velký počet obyvatel kvůli nedostatku obživy odstěhoval do zámoří. V té době
byla obec známá domáckou výrobou šindele a dřevěného zemědělského nářadí. Smutná
vzpomínka zůstala jako mnohde jinde na první světovou válku. Na různé fronty
narukovalo celkem 132 mužů, z nichž 16 už se nikdy nevrátilo. Po zřízení
protektorátu se v obce usídlili již 15. března 1939 němečtí „financi“, jako
část jednotky patřící velitelství v Horní Lidči. Totální
nasazení v Německu postihlo 16 občanů obce. Konec 2. světové války začátkem
května 1945, kdy válečná fronta šla mimo Študlov, už zastihl obec bez
německých vojáků. Hlavní silnice,
vedoucí od Valašských Příkaz na Horní Výpustě, byla vybudována roku 1898
nákladem více jak 1,5 milionu korun.
Historické záznamy vzpomínají chválu občanů z tehdejší doby, že takových
výdělku nebude ve Študlově do skonání světa.
První nákladní auto přijelo do Študlova po této silnici roku 1922.
1942-součastnost
Období po roce 1945 znamenalo největší růst obce, především po stránce
výstavby nových domů a objektů pro veřejné účely. Vzhledem k určité
odloučenosti obce zde nikdy nebyl velké počet živnostníků. V tomto období byl
v obci první krejčí, dva kováři, dva obchodníci se smíšeným zbožím, jeden
hostinský, dva obchodníci se dřevem, jeden obuvník, pro něhož však živnost
nebyla hlavním zdrojem obživy. Historickou událostí století je možno napsat
rok 1942, kdy byl do obce přiveden elektrický proud, byť ne do celého
katastru. Za zmínku stojí, ve kterých domech nejdříve rozsvítili: ve škole,
obecní kanceláři, hospodě, u starosty obce, prvního radního, kováře, na
finančním a u obecního policajta. V tomtéž roce bylo do obce přivedeno
telefonní vedení a v hospodě u Vašičků byla umístěna hovorna.
V průběhu posledních desetiletí bylo
vybudováno veřejné osvětlení, dostavěn most na Horní Výpustě, V roce 1973
kulturní dům (dnes mimo jiné sídlo obecního úřadu), koupaliště, v roce 1977
nákupní středisko Jednoty, dále autobusová točna a čekárna se zastávkou. Nové
zbrojnice se dočkali i hasiči. Bylo vybudováno sportovní hřiště včetně
sociálního zázemí a zřízen byl i lyžařský vlek na Příkré. Velký rozvoj
zaznamenal Študlov v průběhu 90. let. Dva roky po sametové revoluci se místní
občané rozhodli vybudovat vlastní kostel. Akce, která byla financována hlavně z
veřejné sbírky, přišla na 3,5 milionu korun. Katolický svatostánek
pojmenovaný po sv. Matouši vysvětil 8. října 1994 olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Po dokončení kostela začaly Študlovští s
dostavbou budovy u fotbalového hřiště. Ta se začala budovat už za minulého
režimu. V roce 1992 byla vybudována hrubá stavba. Ale pak se však práce
zastavily. Práce se znovu rozjely až v roce 1994 a podle úplně jiného
projektu. Původně měla v budově fungovat klubovna a v suterénu šatny.
Tehdejší radnice se však rozhodla upravit původní střechu a v jejím podkroví
zřídit tři bytové jednotky. Místo klubovny začala v patře připravovat
prostory pro turistickou ubytovnu, suterén zůstal fotbalistům. Celá stavba
přišla asi na 3 miliony korun, dalších 3,5 milionu korun bude stát plánovaná
závěrečná fáze projektu, výstavba u víceúčelového hřiště. V devadesátých
letech obec stihla ještě vybudovat vodovodní a plynovodní síť. Obě stavby si
s obecní pokladny vyžádaly přes 10 milionů
korun. Část peněz se sice obci vrátilo prostřednictvím dotací, i tak se však
musela zadlužit.
Rok
|
obyv.
|
domů
|
1850
|
|
|
1927
|
603
|
|
1930
|
|
|
1947
|
|
|
1961
|
|
|
1970
|
|
|
2001
|
|
|
www.studlov.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl, 1927
A) studlov.cz
C) cs.wikipedia.org (31.1.2017)
|