Kód CZ 15360

Strání

[Kostel Povýšení sv.Kříže] ^{Zdroj A)}

Farní kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven z materiálu zničené tvrze na místě starobylého kostela a hřbitova v roce 1748 držitelem panství knížetem Václavem z Liechtesteina. V roce 1769 došlo k rozšíření a roku 1853 k renovaci chrámu.

Jeho patronem byl od roku 1790 náboženský fond. Fara podléhala arcibiskupství olomouckému, arcikněžství holešovskému a děkanství uherskobrodskému. Kostel měl velmi skromné vybavení - jeden oltář, křtitelnici,dva zvony a malé varhany. Dne 22. května 1893 byla požárem zničena kostelní věž a chrám se dostává do velmi špatného stavu; dne 6. března 1900 byl prveden státní stavební dohled a v červnu 1900 již musel být provizorně podepřen strop. Lidé chtěli kostel nový, ale nedostávalo se finančních prostředků. Od roku 1905 se začalo vybírat na střechu budoucího chrámu; plány na jeho stavbu byly vypracovány o dvě léta později, ale místodržitelství je zamítlo. Dne 26. května 1908 je z důvodu bezpečnosti konána již v náhradním objektu, v hasičském skladišti. Kvůli hrozbě zřícení byl z nařízení okresního hejtmanství dosavadní kostel 1. června 1908 úředně uzavřen a koncem roku pak zbořen.

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj A)}

postaven v letech 1909–1911 dle plánů olomouckého stavitele Václava Wittnera. Kostel, který je vystavěn v pseudogotickém stylu, byl vysvěcen 24. 9. 1911 Dr. Karlem Wisnarem olomouckým světícím biskupem.

Fara

…

Kaplička P.Marie Bolestné ^{Zdroj C)}

v Uhliskách byla postavena roku 1816 sedlákem Janem Popelkou

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Před kostelem

Socha sv.Jana Křtitele ^{Zdroj C)}

…

Zámeček ^{Zdroj C)}

Existence panského dvora ve Strání je v písemných pramenech, tj. v urbáři ostrožského panství, doložena již v roce 1592. Zhruba do dnešní podoby byla renesanční budova přestavena Gundakarem z Liechtensteina někdy po roce 1650, když se Uherský Ostroh stal sídelním městem.Ke stavbě loveckého zámečku bylo využito lomového kamene z neobývané středověké tvrze, která stála na místě dnešního hřbitova. Svou funkci ztratil na počátku 18.století a je zmiňován jako správní budova, sídlo lesní správy se zájezdním hostincem jehož součástí bylo i několik stájí a vozoven.V roce 1850 došlo v areálu zámečku k zásadním stavebním úpravám, zejména byla odbourána jižní část západního křídla včetně původního schodiště, dále byla rozsáhle přebudována hospodářská stavení, jejichž existence je dnes doložena pouze na dobových plánech.Krajská správa lesů, lesní závod Luhačovice, předala zámeček obci Strání v roce 1960, ten poté sloužil pro hospodářské potřeby místního JZD. Zdevastovanou budovu začala obec opravovat na začátku 70. let 20. století. Tehdy dostala svůj dnešní vzhled, byly otevřeny arkády v patře a byla přistavena schodišťová hala. Nově byla zřízena ubytovna nad velkým sálem.

Dům č.p.216 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.69 ^{Zdroj C)}

do roku 1851 sídlo celního a třicátkového úřadu. Po zrušení úřadu dům odkoupila firma Zahn a zřídila tam byty pro své zaměstnance.

[Špýchar] ^{Zdroj C)}

U č.p.108

Stodola ^{Zdroj C)}

U č.p.117

Stodola ^{Zdroj C)}

U č.p.116

Stodola ^{Zdroj C)}

U č.p.85, 1815

Seník ^{Zdroj C)}

U č.p. 430

Seník ^{Zdroj C)}

U č.p. 86

Zpět na okres

panství

1850 politický i soudní okres Uherský Brod

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj A)}

O nejstarším osídlení této lokality z období mladší doby kamenné víme velmi málo. Svědčí o něm totiž jen ojedinělé nálezy, jako sekeromlat lidu se šňůrovou keramikou. Bohatší historické prameny pak pochází až ze středověku.

V 11. a počátkem 12. století vedla tímto krajem velmi důležitá tzv. uherská cesta směřující k jantarovému pobřeží Baltského moře. Procházela celou Moravou od Olomouce s odbočkou na Měnín - Brno, pak i Uherský Brod a na Straňanské sedlo, pokračovala až do Nitry. Tato cesta měla mimo obchodní účely také velký strategický význam. Nejednou po ní táhla vojska z Čech do Uher, mnohokrát po ní pronikli na Moravu uherští nájezdníci, Turci nebo Tataři. Ve druhé polovině 13. století nabyla cesta na důležitosti jako nejvýznamnější spojení mezi Uhrami a českým státem. Za vlády Matyáše Korvína zde byl zaznamenán velmi čilý obchodní ruch.

  Na přelomu 12. a 13. století se vlastníkem oblasti mezi Trnavou a dolním tokem Moravy stala dcera uherského krále a manželka Přemysla Otakara I., česká královna Konstancie. Dolní Pomoraví od Břeclavi po Uherské Hradiště dostala věnem od muže, trnavskou oblast mezi Karpaty a Váhem od svého otce. Z pozdějšího popisu hranic v zakládací listině vizovického cisterciánského kláštera z roku 1261 se usuzuje, že Strání ještě neexistovalo, protože by o něm jinak jistě byla v listině zmínka.

  Zajímavý je však zápis z dějin dnešního Uherského Ostrohu o 57 let později, kdy Jan Lucemburský zastavil tvrz Stenici (později Uh. Ostroh) při vpádu Matouše Čáka Trenčanského kvůli penězům panu Chotěboru ze Strání. Vláda českého krále totiž byla poznamenaná účastí na válečných výpravách v celé Evropě a potřebou velkého množství peněz na vydržování vojska.

  Další písemnou zmínkou o Strání je záznam v Zemských deskách olomouckých ze 14. století. Strání s tvrzí patřilo vladykům ze Strání, bratrům Pavlu a Ctiboru, v roce 1353. K majetku vladyckého rodu náležela třetina Horního Němčí, Korytná a díl Volenova. Vlastníci sídlili na tvrzi, která se vypínala nad říčkou Klanečnicí, v místech dnešního hřbitova. V roce 1359 prodali oba bratři podle Zemských desek celé panství s tvrzí, dvorem, lesy i farou, jejíž existence byla usouzena ze zmínky o patronátním právu (právo dosazovat faráře), Fraňkovi z Kunovic. Je nutno podotknout, že již v tomto roce bylo Strání označováno jako městečko.

  V roce 1492 zahrnovala obec čtyřicet čtyři usedlostí, z toho dva mlýny. Ty stály z důvodu spádu horských potoků a příhodné nižší polohy zřejmě v lokalitě dnešní Květné. Vrchnost měla mimo dávek odváděných sedláky ještě příjmy z pily patřící k mlýnu, z rozlehlých lesů, v nichž se těžilo množství bukového dřeva, lovilo mnoho zvěře a ptactva, množství ryb z čistých horských potoků. Další zisk plynul z mýta, které se ve Strání platilo na obchodní cestě do Uher. První záznamy o mýtě pocházejí z roku 1483.

  V roce 1502 připadlo Strání, Lhota, Louka, Boršice, Slavkov, Suchá Loz a díl Horního Němčí Janu Bernardu z Kunovic. Od té doby také městečko náleželo k ostrožskému panství. V květnu 1605 byla Strání vypleněna Bočkajovci a zase poklesla na ves. Bernardi z Kunovic byli majiteli až do bitvy na Bílé hoře, kvůli účasti v odboji proti císaři však po bitvě utekli a zkonfiskované ostrožské panství bylo prodáno roku 1625 za 600 000 zlatých knížeti z Lichtensteina. Ještě roku 1856 bylo Strání vsí, ale roku 1885 bylo opět označováno jako městečko. Lichtensteini byli vlastníky ostrožského panství až do roku 1945.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2426
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) strani.cz

C) cs.wikipedia.org (26.12.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.12.2016