Kód CZ 10348

Nedašov

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj C)}

1916

Socha sv.Václava ^{Zdroj A)}

S památníkem padlých

Škola ^{Zdroj A)}

Ve školní kronice, uložené v okresním archívu ve Zlíně, je uvedeno, že v roce 1515 hlásali v našich krajích náboženství Moravští bratři, kteří se také starali o výchovu a vzdělávání mládeže. Koncem 16.století a počátkem 17.století se vyučovalo na  brumovské škole, kde však z Nedašova chodili pouze chlapci. Dívky učila číst z modlitební knížky starší vdova v domě u Bilniců. V pozdějších letech si vysloužilec Jan Krahulec přivedl z vojny Hanačku jménem Kateřina, která vyučovala nejen čtení z modlitebních knížek, nýbrž i psaní na břidlicových tabulkách.

V roce 1817 si společně obce Nedašov, Návojná a Nedašova Lhota postavily školu v Nedašově. Na této škole vyučoval učitel z Brumova, který byl vydržován všemi třemi vesnicemi. Nedašov dával učiteli 24 zlatých a Návojná a Nedašova Lhota po 12 zlatých. Učitel bydlel ve škole, po dva roky mu otop dodával Nedašov, po roce Návojná a Nedašova Lhota. V roce 1835 dostával učitel z každého domu poplatek 12 krejcarů. V roce 1879 školu zničil velký požár. Na jejím místě byla postavena nová škola, která však brzy nestačila pro přibývající žáky.

 Z tohoto důvodu se v roce 1898 započalo se stavbou nové, prostornější školy. V roce 1900 byla tato škola otevřena jako dvojtřídní a v roce 1904 byla rozšířena na trojtřídku. V této škole se vyučovalo až do roku 1977. Protože její prostory byly již nevyhovující a nedostačující, začalo se po osvobození v roce 1945 vyučovat v domech na Dílech. Ve školním roce 1946-1947 byla v Nedašově otevřena měšťanská škola. V provizorních objektech na Dílech se vyučovalo do roku 1977, kdy byla 1.září slavnostně otevřena nynější devatenáctitřídní škola.

Salaš ^{Zdroj C)}

V současnosti v muzeu v přírodě v Rožnově

Zpět na okres

panství

1850 okres Uherský Brod, s.o.Valašské Klobouky

1961 Okres Zlín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Nejstarší historickou zmínku, týkající se obce, nalezneme v Historickém místopisu Moravy a Slezska a ta praví, že : "Nedašov se poprvé připomíná r. 1422 a náležel tehdy k panství hradu Brumova".  Někteří se domnívají, že se v dávných dobách Nedašov rozkládal podél potoka Hrušovky pod Babí horou. Tato domněnka vznikla s nálezem keltské bronzové sekery, nedaleko Babí hory v dubovém háji, ve kterém se prý přinášely oběti pohanským bohům. V těchto místech byl také nalezen pazourkový nůž, který je dnes součástí expozice vlastivědného muzea v Olomouci.   

O původu Valachů se mezi odborníky vedli dlouhé spory. Jedni zastávali názor, že Valaši jsou poslovanštění potomci starých keltských Bojů. Další názor tvrdil, že moravští Valaši pocházejí z Rumunska, kde se jedna oblast také jmenuje Valašsko. Asi nejpravděpodobnější, je však domněnka, že moravští Valaši jsou ryze slovanského původu a název Valaši jim byl přisouzen pro způsob života a podmínky ve kterých žili. Většinou se jednalo o podmínky poddanské. Obec spravoval rychtář, volený obcí a potvrzovaný vrchností a to vždy na jeden rok. Jeho zástupcem byl fojt, který byl oproti rychtářovi člověk svobodný. Fojtství bylo vždy dědičné a zbavené povinnosti vůči panstvu. Pro ostrahu pořádku a hranic, byl k dispozici sbor portášů, který byl dělen na šest skupin po devíti mužích a jednom desátníku. Na rozkaz vrchnosti byli povoláváni i do bojů a bitev. Jejich zbraní byl silný obušek, sekera, krátká ručnice a šavle. Dále k jejich výstroji patřil tulec na střelný prach, olovo a provazy na spoutávání. Jako šatu používali valašského národního kroje, který sestával z úzkých nohavic z bílého sukna z vlny, brucleku (vesty), dlouhého pláště, opánků nebo vysokých bot a čepice vydrovky.

Lidé na Valašsku žili velmi prostě. V době, kdy nerobotovali "na pánském", si museli obstarávat živobytí pro sebe a své rodiny. Pěstovali různé plodiny, zpracovávali vlnu, kůži, konopí a len. V roce 1537 přešel Nedašov do rukou pana Adama z Lomnice, který Nedašovu udělil "právo úmrtní". Toto právo zaručovalo, že při úmrtí místního usedlíka, který nepořídil závěť, připadlo jeho vlastnictví nejbližším příbuzným. Do té doby připadal majetek vrchnosti. Dále pan Adam z Lomnice udělil obci "právo žaludové a bukové", což znamenalo, že poddaní mohli v panských lesích sbírat žaludy a bukvice. za tuto milost musel každý dům odvádět měřici ovsa a jednu slepici.

V 18. století se robotovalo také na panství brumovského hradu. Robotovalo se na pánských polích, v lesích, na brumovské faře, v místním pivovaru a v pánských sklárnách ve sv.Štěpáně a ve sv.Sidonii. Na práci chodili lidé pěšky a protože některá pracoviště byly dosti vzdáleny, přestěhovali se někteří s povolením vrchnosti blíže. V těchto těžkých letech hodně lidí umíralo na tuberkulózu, různé záněty a podvýživu. Zrušením nevolnictví v 18. století císařem Josefem II. a zrušením robot v roce 1848 se život lidí na Valašsku o něco ulehčil, i když tvrdé životní podmínky zdejších lidí se nezměnily.

V 19.století a počátkem 20.století patřil Nedašov pod hejtmanství Uherský Brod. V roce 1918 vznikem Československé republiky, se stal Uherský Brod okresním městem, pod jehož správu patřil Nedašov do 1.ledna 1949, kdy byl okres převeden do Valašských Klobouk. V roce 1960 byl valašskokloboucký okres zrušen a 1.července 1960 byl Nedašov včleněn do tehdejšího okresu Gottwaldov (původně Zlín). V roce 1989 se, po čtyřiceti letech, opět  přistoupilo k původnímu názvu okresu Zlín.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	812
1930
1947
1961
1970
2001

www.nedasov.info

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) nedasov.info

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace